Březnová soutěž čtenářů – 19. otázka (28. 3. 2019)

„POUZE ODDALUJEŠ NEVYHNUTELNÉ“ prohlásil Smrť. „Ale to je přece podstata celého života, ne?“

Mix originálního humoru i svérázné životní filozofie. Tak by se daly popsat knihy slavného spisovatele, jehož jméno je dnešní hádankou.
Sám se nazval „nepopsatelným studentem“ a své vzdělání připsal Beaconsfieldské veřejné knihovně.
Od roku 1963 začal publikovat drobné povídky a po odchodu ze školy pracoval jako novinář a později tiskový mluvčí elektrárenské společnosti. Od roku 1987 se již živil psaním a v nejproduktivnějším období psal i dvě knihy ročně. V roce 1998 obdržel Řád britského impéria za službu literatuře. Se sobě vlastní ironií to komentoval prohlášením: „mám podezření, že službu literatuře prokážu, když se zdržím dalších pokusů nějakou napsat“.
Jako svoje záliby uváděl „psaní, procházení, počítače, život“. Dobře je znám také díky své zvláštní zálibě v pokrývkách hlavy, což je vidět na zadních stranách obálek originálních vydání většiny jeho knih. Ke konci roku 2007 mu bylo diagnostikováno onemocnění Alzheimerovou chorobou.
V roce 2009 oznámil, že chce podstoupit eutanázii, dříve než se nemoc dostane do kritického stadia. O rok později byl vybrán, aby na toto téma přednesl tzv. Dimblebyho přednášku, tu sice ještě sám napsal, nesla název – „Potřást si rukou se smrtí / Smrtěm“ – ale přečetl ji již jeho přítel herec Tony Robinson.

Nejneuvěřitelnější příběhy se nemusejí odehrávat v dalekém vesmíru, ani v hlubinách oceánů. Stačí se sehnout a pozorně se zahledět na koberec, kde prožívají své každodenní starosti i radosti Kobercoví lidé. Nebo na smítko prachu vznášející se v průvanu. I tahle nepatrná tečka může být pro někoho stejně velká jako pro nás celá naše planeta. A to už vůbec nemluvíme o tom, co se stane, když se obyčejná jízda autobusem změní ve výpravu napříč dějinami lidstva.

Autor zemřel ve svém domě 12. března 2015 na následky Alzheimerovy choroby. V srpnu 2017 byl na přání autora zničen parním válcem pevný disk z jeho počítače se všemi nedokončenými knihami a poznámkami k nim.

A co říci k hledané knize? Je šestou knihou ze série Zeměplocha, byla podle ní napsána divadelní hra. Je vtipnou a svéráznou variací na Macbetha a jiné shakespearovské příběhy.

„Šašek musí být věrný svému pánu. Až do smrti. Obávám se, že taková je tradice. Tradice jsou velmi důležité.“ „Ale vždyť vy ani nejste šaškem rád!“ „Nenávidím to. Jenže to s tím nemá nic společného. Když už mám být šaškem, tak budu dobrým šaškem.“

Na premiéře hry v jednom z pražských divadel 27. 4. 2001 autor veřejně prohlásil, že to je nejlepší inscenace jeho knihy, jakou kdy viděl. Možná i proto se o rok později připojil k akcím na obnovu divadla po povodni, britskou aukcí originálních ilustrací a dražbou postavy ve své příští knize.
O které pražské divadlo se jedná?

Odpověď zašlete na adresu eds@vse.cz

O soutěži