Březnová soutěž čtenářů – 8. otázka (13. 3. 2019)

„Je potřeba jisté lenosti k plnému ocenění života. Člověk, který tuze spěchá, dojde jistě k cíli, ale jen za tu cenu, že se nepodíval na tisíceré věci, které cestou minul.“

Najít jméno dnešního autora bude velmi jednoduché – jakákoliv informace o jeho životě vás okamžitě přivede k jeho jménu.
Takže několik údajů z jeho života – narodil se v Malých Svatoňovicích, byl nejen významným spisovatelem a novinářem, ale také překladatelem a fotografem, působil ve Vinohradském divadle jako dramaturg a režisér, osm let stál v čele československého PEN klubu. Patřil k předním osobnostem politického a kulturního života v období mezi světovými válkami.

Zdá se mi, že už tu nemám co dělat, byl bych tu směšnou figurkou, můj svět umřel, věřil jsem totiž v jakési závazky, v takzvanou čest ve smlouvě a podobné věci. Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal…

Po mnichovské dohodě se snažil zabránit rozdělení národa a usiloval o jeho jednotu. Výsledkem však byla štvavá kampaň, která se vůči jeho osobě rozpoutala – četné urážlivé anonymní dopisy a telefonáty, vytloukání oken domu apod.
Zemřel 25. prosince 1938. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově. Po jeho smrti se od něj řada lidí odvrátila. Národní divadlo nevyvěsilo ani černý prapor a odmítlo vypravit pohřeb. Nejodvážněji se projevila katolická církev, opat Strahovského kláštera za něj sloužil mši v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Uložen byl do hrobu, který měl původně patřit Karlu Hynku Máchovi. Jak tehdy napsal Eduard Bass v Lidových novinách: „Za básníka, který se uštval při požáru města, přišel básník uštvaný při požáru své země“.

Jeho bratr nad mrtvým tělem prohlásil: „Měl vždycky v životě štěstí. Dovedl i včas zemřít. Už by ho nic dobrého nečekalo – a měl pravdu, již byl v hledáčku gestapa.
A na závěr několik zajímavostí: byl milovníkem a sběratelem etnické hudby, autorem slova robot, byl 7x nominován na Nobelovu cenu za literaturu, rád cestoval a poznával cizí země, v roce 1995 byl vyznamenán in memoriam Řádem TGM ….

A které z jeho děl dnes hledáme?
Soubor novel, první samostatné dílo, které bylo vydáno v roce 1917. Autor v nich soustředil pozornost na věci zdánlivě se vymykající lidskému rozumu a ovlivněné válečnými událostmi – vše v nich směřuje k nějaké neviditelné, neznámé nebo nerozluštěné události: k původu záhadné stopy ve sněhu, k osudu dívky bez domova, k povaze prchajícího zločince či k cizí minulosti, a všechny svědčí o autorově hlubokém soucitu s lidmi a jejich omyly.

Jméno autora bylo tentokrát velmi jednoduché a název díla jistě také. Takže jedna doplňující otázka.

V autorových cestopisech nejde o zeměpisnou studii, ale o zachycení zvláštností, zvyků a životního stylu. Cestopisy přibližují čtenáři kulturu a ducha navštívených států v období mezi světovými válkami. Forma cestopisů připomíná jeho sloupky. Nejdříve cestopisy posílal do Lidových novin, až později vyšly knižně. Kolik jich celkem bylo?

Odpověď zašlete na adresu eds@vse.cz

O soutěži