Knihovna

Výroční zpráva CIKS za rok 2000

Obsah

Stručný obsah Výroční zprávy CIKS za rok 2000

CIKS Annual Reports for 2000 English Summary

Úvod*

1. Automatizace knihovních agend s využitím systému Tinlib

2. Služby knihovní sítě

3 .Elektronické informační služby

4. Budování a správa knihovních fondů

5. Grantová a rozvojová činnost CIKS

6. Mezinárodní spolupráce

7.Přidružená pracoviště CIKS

8. Personální zajištění a hospodaření CIKS

Tabulky a Grafy

Přílohová část


CIKS Annual Reports for 2000 English Summary

Úvod

 

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

 

1 Automatizace knihovních agend s využitím systému Tinlib

 

Ing. Vilém Sklenák, CSc., Ing. Jitka Psotová, správa systému Tinlib

1.1 Stav využívání jednotlivých modulů *

1.2 Doprovodné činnosti

 

2 Služby knihovní sítě *

 

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

2.1 Informační recepce CIKS a Klub Knihovny VŠE

Boháčová Miroslava, vedoucí recepce

2.2 Knihovna P.Eislera a Evropské dokumentační středisko

Ing.Ivana Poplšteinová, vedoucí KPE a EDS

2.3 Knihovna fakulty managementu *

Pavla Přibylová, vedoucí Knihovny Fakulty managementu

2.4. Kolejní knihovna Jarov

Karla Koubková, vedoucí oddělení studoven a výpůjček Knihovna VŠE-CIKS

2.5. Studovny a výpůjční protokol

Karla Koubková, vedoucí oddělení studoven a výpůjček

2.7 Mediotéka – multimediální studovna Fakulty financí a účetnictví *

Jaroslava Borníková, správce Mediotéky

2.8 Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba

Eva Havlíková, informační servis CIKS

2.9 Studijní knihovna Jižní Město

Mgr. Verona Miletinová, vedoucí Studijní knihovny Jižní Město

 

3 Elektronické informační služby

 

3.1 Rešerše, bibliografické a referenční informace

Mgr. Libuše Simandlová, Informační servis CIKS

3.2 Informační služby pro zrakově postižené uživatele

Mgr. Renata Rucká, Informační servis CIKS

3.3 Elektronický informační servis v lokální počítačové síti VŠE

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí Informačního servisu CIKS

3.4 Tvorba a správa WWW stránek VŠE a EBSLG

Ing. Václav Šubrta, Informační servis CIKS

Ing. Jan Mach, Informační servis CIKS

Ing. Jana Hartmanová, Ing. Jan Mach, Informační servis CIKS

3.5 Technická, softwarová a databázová správa CIKS

Ing. Pavel Pospíšil, Informační servis CIKS

Václav Řepa, Informační servis CIKS

 

4 Budování a správa knihovních fondů *

 

4.1 Akvizice tištěných informačních zdrojů pro VŠE

Ing. Lenka Bělohoubková, vedoucí oddělení budování fondu

4.2 Akvizice elektronických informačních zdrojů *

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí Informačního servisu CIKS

4.3 Zpracování knihovních fondů *

Eva Bazalová, vedoucí oddělení zpracování fondu
Mgr. Petra Kajanová, oddělení budování fondu

4.4 Centrální agenda časopisů *

Jana Šloufová, centrální agenda časopisů

 

5 Grantová a rozvojová činnost CIKS

 

5.1 Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum

Ing. Libor Válek, Informační servis CIKS Ing. Vladimír Seidl, oddělení budování fondů CIKS

5.2 Online katalog a digitální knihovna vysokoškolských prací *

Ing. Libor Válek, Informační servis CIKS

5.3 Grant „Integrace informačních služeb VŠE do prostředí Internetu“

Ing. Jan Mach, Informační servis CIKS

5.4 Phare projekt „Informační středisko rozvoje managementu“

Ing. Vlasta Jará, Ing. Jana Hartmanová, Informační servis CIKS

5.5 Prezentace informačních zdrojů a Zlatý fond českého ekonomického myšlení *

Ing. Libor Válek, Mgr. Vladimír Seidl, Informační servis CIKS

Ing. Jana Hartmanová, Informační servis CIKS

 

6 Mezinárodní spolupráce

 

PhDr. Stanislava Bícová, CSc.pověřená ředitelka CIKS

 

7 Přidružená pracoviště CIKS

 

7.1 Správa identifikačních karet VŠE

Mgr. Verona Miletinová, vedoucí Studijní knihovny Jižní Město-CIKS

David Šváb, Správa identifikačních karet Jižní město

7.2 Referát vzdělávání pracovníků VŠE – kurzy Programu vzdělávání pracovníků VŠE

Jitka Kovalčíková

 

8. Personální zajištění a hospodaření CIKS

 

8.1 Personální zajištění *

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

8.2 Hospodaření CIKS

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

 

 

 

Stručný obsah Výroční zprávy CIKS za rok 2000

Úvod obsahuje hodnocení některých událostí roku 2000 v širším kontextu uplynulých pěti let existence Centra informačních a knihovnických služeb VŠE (CIKS VŠE): stupeň naplnění původních cílů CIKS, jeho současné postavení v českém knihovnictví a informačních službách i jeho mezinárodní spolupráci, rozsáhlé grantové aktivity, zpracování a schválení koncepčního materiálu Dlouhodobý záměr rozvoje CIKS. Zmíněny jsou také problémy roku 2000 způsobené zejména úrovní vybavenosti výpočetní technikou, resp. vysokým stupněm opotřebení této techniky.

Kapitola 1 nazvaná Automatizace knihovních agend s využitím systému TINLIB (nyní T – série) stručně hodnotí úroveň automatizace knihovních agend: bez problémů jsou provozovány moduly automatizovaného systému T-série, a to moduly Katalog, OPAC, Akvizice a správa seriálů, Výpůjční protokol. Průběžně se koná školení pracovníků CIKS pro práci s automatizovaným systémem T-série: v roce 2000 prošlo základním školením různého stupně celkem 12 pracovnic, přezkoušením ze získaných dovedností celkem 14 pracovnic. Pokračovala spolupráce s Národní knihovnou v Praze na tvorbě souborného katalogu CASLIN. Každý měsíc probíhala – stejně jako doposud – aktualizace databáze Články zakoupené od Knihovny Ministerstva financí ČR a obsahující české anotace vybraných článků z českých i zahraničních periodik. Ověřen byl program KP-SYS, který by mohl být v budoucnu nástrojem vlastní správy katedrových či příručních knihoven VŠE.

Kapitola 2 – Služby knihovní sítě popisuje současný stav sítě: celkem 57 knihoven VŠE, z toho 7 veřejně přístupných a 50 knihoven střediskových a katedrových. V roce 2000 byla zrušena Knihovna CDMS v objektu na Veleslavíně, Praha 6, a to z důvodu nízké návštěvnosti a vysokých provozních nákladů. Knihovní síť funguje na principu centralizovaného získávání a nakupování informačních zdrojů a jejich odborného zpracování a katalogizace do souborného katalogu VŠE přístupného z Internetu na adrese http://ciks.vse.cz/, které zajišťují celoškolské agendy CIKS. Celoškolských souborných katalog obsahuje 125 tisíc záznamů. V jednotlivých studovnách a knihovnách VŠE jsou decentralizovaně poskytovány zejména referenční, bibliografické, výpůjční a kopírovací služby. Knihovny VŠE spravují a zpřístup-
ňují rozsáhlé knihovní fondy čítající k 31.12.2000 celkem 445 tisíc knihovních jednotek. Přibližně 40 tisíc svazků je přístupných ve volném výběru ve studovnách. Každoročně probíhá revize volně přístupných knihovních fondů – v roce 2000 bylo při revizích vyřazeno z důvody ztráty nebo fyzického opotřebování celkem 517 svazků knih a 50 čísel odborných časopisů. Knihovny VŠE odebírají přibližně 800 titulů časopisů v cca 1 400 exemplářích. Uživatelům bylo poskytnuto celkem 145 tisíc absenčních výpůjček, 400 výpůjček bylo realizováno prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Zpracováno bylo 131 informačních průzkumů (rešerší, bibliografií). Uskutečnilo se asi 30 vzdělávacích, konzultačních a prezentačních akcí, kterých se účastnilo celkem 336 uživatelů. Byly uspořádány dvě výstavky z fondů knihoven CIKS – při příležitosti 120. výročí narození K. Engliše a při příležitosti Italských dnů na VŠE v Praze. V Knihovně VŠE – CIKS je zaregistrováno více než 9 tisíc uživatelů, z toho více než 7 tisíc studentů VŠE. Stále stoupá počet zájemců z řad veřejnosti (cca 400), zejména z řad studentů jiných škol (více než 1 300). Podrobně je činnost knihoven a studoven popsány v jednotlivých částech této kapitoly druhé.

V kapitole 3 – Elektronické informační služby jsou podrobně popsány tyto aktivity CIKS: zpracování rešerší, služby pro zrakově postižené uživatele, elektronický informační servis v lokální počítačové síti VŠE, tvorba a správa WWW stránek VŠE, CIKS a mezinárodního společenství EBSLG. Významné změny zaznamenaly v roce 2000 všechny druhy elektronických služeb, zejména důležitá byla změna obsahových struktur WWW stránek všech uvedených úrovní. Popsáno je také provozování databází v lokální počítačové síti VŠE prostřednictvím systému UltraNet.

Kapitola 4 – Budování a správa knihovních fondů hodnotí průběh jednotlivých způsobů akvizice jak v kontextu uplynulých pěti let, tak v roce 2000. Klasické (tištěné) informační zdroje byly získávány jako každoročně nákupem, výměnou i cestou knižních darů. Hodnoceno je také získávání elektronických informačních zdrojů: v roce 2000 byly získány elektronické informační zdroje v hodnotě 1 mil. 700 tisíc Kč, z toho pouze 300 tisíc Kč bylo z rozpočtových prostředků. Ostatní finanční prostředky byly v podstatě ze dvou grantových projektů, a to z projektu „BADAME“ a z projektu CIKS „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“. CIKS VŠE se stal v roce 2000 členem celkem třech konsorcií na nákup licencí pro rozsáhlé online informační zdroje, zejména Web of Science, ProQuest 5000 a EBSCO. Tato kapitola rovněž popisuje postup zpracování tištěných informačních zdrojů (knih a časopisů).

Kapitola 5 – Grantová a rozvojová činnost CIKS popisuje tyto vlastní grantové projekty CIKS: Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum (2000-2003) včetně záměru na vybudování Zlatého fondu českého ekonomického myšlení a dále dva granty FRVŠ Online katalog a digitální knihovna vysokoškolských prací a Integrace informačních služeb VŠE do prostředí Internetu. V roce 2000 končilo také řešení grantu Tempus Phare CME 1 „Management of Information and Library Services“. CIKS se jako spoluřešitel Knihovny CERGE – EI podílel na jiném zahraničním grantu, a to byl projekt „Informační středisko rozvoje managementu“ s hlavním výstupem v podobě informační služby na adrese http://www.digest.cz/. Významná byla spolupráce CIKS také na grantu F4 „BADAME“, z jehož prostředků byla pro VŠE zakoupena řada elektronických informačních zdrojů v celkové hodnotě cca 700 tisíc Kč.

Kapitola 6 – Mezinárodní spolupráce se zaměřuje zejména na popis aktivit CIKS v rámci členství ve Spolku evropských ekonomických univerzit – EBSLG (European Business Schools Librarians Group) a na bližší charakteristiku dvou už zmíněných zahraničních grantových projektů.

Kapitola 7 – Přidružená pracoviště CIKS přibližuje činnost dvou agend, které jsou začleněny do CIKS: správy a výroby identifikačních karet VŠE a organizačního zajišťování kurzů Programu vzdělávání pracovníků VŠE. Zejména agenda správy identifikačních karet vykazovala v roce 2000 vzhledem k technickému opotřebení jejího vybavení celou řadu dosud nevyřešených technických a softwarových problémů. Předpokládá se koncepční řešení této problematiky v rámci zavedení multifunkčních karet na VŠE a převedení této agendy do Výpočetního centra VŠE. Díky uvedeným problémům bylo v roce 2000 vyrobeno na pracovišti správy identifikačních karet pouze 2 961 kusů.

Agenda organizačního zajišťování zejména kurzů jazykových a kurzů výpočetní techniky funguje spolehlivě. CIKS ovšem nemá žádný vliv na řízení Programu vzdělávání pracovníků VŠE, není kompetentní k ovlivňování a hodnocení obsahu kurzů a k hodnocení celkové úrovně tohoto programu – to je dlouhodobě naprosto nevyhovující a hlavně zcela neperspektivní situace. Celkem bylo v roce 2000 otevřeno 31 kurzů a vynaloženo na ně bylo 349 tisíc Kč. Na příspěvcích účastníků kurzu bylo vybráno 120 tisíc Kč.

Kapitola 8 – stručně popisuje „Personální zajištění a hospodaření CIKS“: činnost CIKS zajišťovalo v roce 2000 celkem 53,6 pracovníků. Pomáhalo nám 6 frekventantů civilní vojenské služby a několik studentů – pomvědů. CIKS hospodařilo s přidělenými sníženými finančními limity celkem úspěšně, a to zejména díky značným finančním prostředkům jak z vlastního grantu, tak z ostatních grantových projektů VŠE. Nepříznivý je vývoj v oblasti mzdové – nízké platy neumožňují získat a stabilizovat pro další rozvoj tolik potřebné kvalifikované informační pracovníky.

CIKS Annual Reports for 2000
English Summary

The introductory part contains assessment of certain events of the year 2000 in a general context of the previous five years of existence of the VŠE (University of Economics, Prague) Centre of Information and Library Services (CIKS VŠE): level of compliance with original CIKS targets, its current position in the Czech library sector and information services, as well as its international co-operation, comprehensive grant activities, preparation and approval of its strategic material known as the Long-term Programme of CIKS Development. Appropriate attention is also paid to the difficulties solved during the year 2000, which were caused mainly by the computer technology equipment standard and by the level of wear of this equipment.

Chapter 1 entitled „Automation of Library Files with the Use of the TINLIB System“ (now T – series) briefly sums up the level of automation of library files: a trouble-free operation is ensured for the modules of the automated system of the T-series, namely the Catalogue, OPAC, Acquisition and Administration of Series, and the Lending Protocol modules. The CIKS staff is trained in the field of work with the automated system of the T – series on a running basis: altogether 12 employees obtained basic training at various levels in the year 2000, and altogether 14 employees were examined in the skills acquired. The co-operation with the Prague National Library focused on the preparation of the national catalogue CASLIN continued to develop. The database known as „Články“ (Articles) purchased from the Czech Republic Ministry of Finance Library and containing Czech abstracts of selected articles from Czech as well as foreign periodicals was updated on a monthly basis, and this system continues to be used still now. The KP-SYS program which could serve in the future as a tool of the University’s own administration of departmental or reference libraries of VŠE was verified as well.

Chapter 2 entitled „Services of the Library Network“ describes the current situation of the network: altogether 57 libraries of VŠE, of which 7 are available to the public and 50 belong to centres and departments. Due to a low number of visitors and high operation costs the CDMS Library situated in the building in Prague 6 was cancelled. The library network works on the basis of centralised acquisition and procurement of information resources and their professional processing and cataloguing into the central VŠE catalogue accessible from the Internet at http://ciks.vse.cz/, ensuring the central CIKS files. The central catalogue contains 125,000 records. Individual VŠE reading rooms and libraries offer, in a decentralised manner, especially reference, bibliographic, lending and copying services. The VŠE libraries manage and make available comprehensive library stock consisting, as of December 31, 2000, of altogether 445,000 library units. Approximately 40,000 volumes are available on a free choice basis in the reading rooms. Every year there is an inspection of freely available library stock – in the year 2000 altogether 517 book volumes and 50 numbers of specialised journals were cancelled during inspections due to a loss or physical wear. The VŠE libraries take approximately 800 titles of journals in approximately 1,400 items. The users obtained altogether 145,000 absence book-loans, 400 book-loans were made through the mediation of the inter-library lending service. 131 information searches (reviews, bibliographies) were processed. There were organised about 30 educational, consultation and presentation events, at the participation of 336 users. Two exhibitions from the CIKS libraries’ stock were organised – on the occasion of the 120th anniversary of birth of K. Engliš and on the occasion of the Italian Days at VŠE in Prague. The VŠE Library – CIKS registers more than 9,000 users of whom more than 7,000 are VŠE students. The number of interested people from the public is rising (approximately 400), and this especially concerns students of other universities (more than 1,300). The activities of libraries and reading rooms are described in a detailed manner in individual parts of this second chapter.

In Chapter 3 entitled „Electronic Information Services“, the following CIKS activities are described in a detailed manner: information retrieval, services for sight-handicapped users, electronic information services in the local computer network of VŠE, creation and administration of WWW sites of VŠE, CIKS and of the international grouping EBSLG. Significant changes were registered in the year 2000 by all kinds of electronic services, and the change in content structures of the WWW sites of all of the above specified levels was of special importance. There is also a description of operation of databases in the local computer network of VŠE by means of the UltraNet system.

Chapter 4 entitled „Development of Library Collections“ assesses the course of individual methods of acquisition, both in the context of previous five years and in the year 2000. Classical (printed) information sources were acquired, as every year, by purchases, exchange as well as by way of book donations. Also the acquisition of electronic information sources is subject to assessment: during 2000 the University acquired electronic information sources in a value of CZK 1,700,000 CZK, of which only CZK 300,000 originated from budgetary means. The other financial means originated basically from two grant projects, namely from the „BADAME“ project and from the CIKS „Multifunctional Library Centre for Economic Research“ project. In the year 2000, CIKS VŠE became a member of altogether three consortia focused on the purchase of licences for comprehensive online information sources, namely Web of Science, ProQuest 5000 and EBSCO. This chapter also describes the method for the processing of information resources (books and journals).

Chapter 5 entitled „Grant and Development Activities of CIKS“ describes its own grant CIKS projects: Multifunction Library Centre for Economic Development (2000-2003), including the programme aimed at the building up of the Golden Fund of Czech Economic Thinking and two University Development Fund grants „Online Catalogue and Digital Library of University Theses“ and „Integration of VŠE Information Services in the Internet Environment“. The year 2000 was also characterised by the completion of the work within the framework of the Tempus Phare CME 1 grant „Management of Information and Library Services“. CIKS together with the CERGE – EI Library took part also in another foreign grant, known as the „Management Development Information Centre“ project, whose main outputs were in a form of information services at the address http://www.digest.cz/. Also CIKS contribution to the F4 „BADAME“ grant was important, for a number of electronic information sources amounting to a total of approximately CZK 700,000 were purchased for VŠE by using the means from this grant.

Chapter 6 entitled „International Co-operation“ focuses mainly on the description of CIKS activities within the framework of the memberships in EBSLG (European Business Schools Librarians Group) and on more detailed characteristics of the two of the above mentioned foreign grant projects.

Chapter 7 entitled „Affiliated Workplaces of CIKS“ describes activities of two agendas which are incorporated into CIKS: administration and production of identification cards of VŠE, and organisational background of courses of the VŠE Staff Education Program. It is especially the identification card administration section that stated in the year 2000, with regard to technical wear of its equipment, a number of problems of software and technical natures not resolved till that time. A conceptual solution to these issues is expected within the framework of the introduction of multifunction cards at VŠE and a transfer of this agenda to the VŠE Computer Centre. Due to the above mentioned problems only 2,961 cards were produced in the year 2000 at the identification card administration workplace.

The agenda of organisational background of especially language and computer technology courses works in a reliable manner. CIKS does, however, not have any influence on the management of the VŠE Staff Education Program, it is not authorised to influence and evaluate the contents of the courses and to the evaluation of the overall standard of this program – from a long-term point of view it is an absolutely unsatisfactory situation featuring poor prospects. Altogether there were opened 31 courses in the year 2000, their cost amounted to CZK 349,000. The contributions paid by course participants amounted to CZK 120,000.

Chapter 8 briefly describes „Human Resources and Economic results of CIKS“: the CIKS activities were ensured in the year 2000 by altogether 53.6 employees. We were assisted by 6 Civil Service attendants and by several students – scientific assistants. As far as CIKS economic result is concerned, they were quite successful, given the reduced financial limits allotted, namely due to significant financial means coming from both the actual grant and other VŠE grant projects. A negative development has been registered in the wages area – the low wages do not make it possible to recruit and stabilise properly skilled information staff necessary for further development.

Úvod

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

Rok 2000 byl pro Centrum informačních a knihovnických služeb rokem bilancování a ohlédnutí za uplynulými pěti lety existence CIKS – bylo založeno k 1.1.1995. Stejně tak to byl ale rok formulování nových cílů a ucelené koncepce dalšího rozvoje knihovnických a informačních služeb na VŠE v Praze.

Bilancování a hodnocení dosaženého se zdá být pro CIKS vcelku velmi úspěšné: V historicky krátké době se podařilo dosáhnout původního základního cíle, a to byla srovnatelnost knihovnických a informačních služeb se službami předních zahraničních knihoven ekonomických univerzit. Na mezinárodní úrovni to bylo potvrzeno přijetím CIKS VŠE za řádného člena Spolku knihoven evropských ekonomických univerzit (EBSLG). V rámci českých knihoven byla Knihovna VŠE – CIKS jednou z prvních, která zahájila komplexní program transformace knihovnických a informačních služeb, zahrnující jak výstavbu a rekonstrukci prostor knihovny s cílem vybudovat otevřený přístup ke klasickým i elektronickým informačním zdrojům, tak i automatizaci všech knihovních agend, vybudování jednotného souborného katalogu všech knihoven VŠE, relokaci a revizi rozsáhlých a poměrně zanedbaných knihovních fondů, poskytování komplexních elektronických informací v lokální počítačové síti VŠE (Informační servis).

Zkušeností CIKS využili kolegové a kolegyně z českých knihoven, kteří nás v hojném počtu i v uplynulých letech většinou i navštívili. Jestliže dnes české knihovnictví a informační služby dosáhly značného pokroku, není jistě neskromné říci, že k tomu přispěla i VŠE v Praze svou podporou a progresivním postojem k rozvoji této důležité součásti každé informační infrastruktury. Každoročně se nyní na VŠE koná významná odborná konference Inforum – v roce 2000 zaznamenala rekordní počet téměř 400 účastníků. Konferenci Inforum pořádá společnost Albertina Icome, s. r. o., za spolupráce CIKS VŠE. Mimoto CIKS spolupracuje také na základě dohod o spolupráci s několika českými institucemi a knihovnami: nejvýznamnější – a také vysoce hodnocená – je spolupráce CIKS s Národní knihovnou v Praze na výstavbě národního katalogu CASLIN a dále spolupráce s Knihovnou CERGE – EI v řadě oblastí – od vzájemné výměny informací a informačních zdrojů až po spolupráci na grantových projektech.

Hodnocení a vzpomínání na události let minulých bylo také jedním z témat schůzky ředitelů předních českých knihoven s vedením a Kolegiem rektora VŠE při příležitosti 5. výročí založení CIKS. Setkání se uskutečnilo 19.1.2000 a účastnili se ho rovněž zástupci MŠMT ČR, kteří významně přispěli k převodu bývalé Ústřední ekonomické knihovny (součást Národní knihovny ČR) pod správu VŠE v Praze a následně k procesu její transformace na moderní knihovnu – základ dnešního CIKS.

V dubnu 2000 uplynulo pět let od otevření první části rekonstruovaných studoven v budově na Žižkově. To byla příležitost k setkání všech pracovníků CIKS s novým vedením VŠE v čele s rektorkou doc. Ing. Jaroslavou Durčákovou, CSc. Paní rektorka už v době svého působení ve funkci prorektorky pro zahraniční vztahy všestranně podporovala činnost CIKS: z její iniciativy byly sdruženy finanční prostředky z asi 10 grantů programu Tempus na VŠE pro zakoupení automatizovaného integrovaného systému Tinlib. Nyní je tento systém nazýván T-serie a používá se na VŠE dodnes. Později byla z jejích grantových projektů pořízena licence pro neomezený přístup do souborného katalogu Tinlib, zakoupeny počítače pro multimediální studovnu Mediotéku, řada učebnic pro studijní program CEMS, vybavení agendy „staff-development“. Díky její podpoře získal CIKS v letech 1999 – 2000 zahraniční grant Tempus – Phare CME 1 „Management of ¨Library and Information Services for CEMS Study Programme“. Jedním z podprogramů grantu byly krátkodobé výměnné pobyty informačních pracovníků – navštívilo nás celkem deset zahraničních kolegů z Kodaně, Paříže a Vídně a šest pracovníků CIKS mohlo navštívit zahraniční knihovny. Pět pracovnic CIKS se účastnilo intenzivních jazykových kursů v Anglii. Výměna zkušeností s poskytováním informačních služeb a zpřístupňováním informačních zdrojů zahraničním studentům v rámci tohoto grantu obohatila současnou dobrou a poměrně rozsáhlou mezinárodní spolupráci CIKS. Takovou podporu nejvyššího vedení VŠE nám může řada českých vysokoškolských knihoven právem závidět.

Vedle rozsáhlých rutinních a zabezpečovacích činností, které CIKS i v roce 2000 pro VŠE zajišťovalo v oblasti zpřístupňování informačních zdrojů a jejich správy a ochrany (podrobně uvedeno v přílohové části této Výroční zprávy), se CIKS podařilo získat několik rozvojových grantových projektů – ve třech případech jako hlavní řešitel, v jednom případě jako spoluřešitel Knihovny CERGE – EI (zahraniční projekt Národního vzdělávacího fondu, jehož hlavním výstupem jsou informační služby nabízené na Internetu na adrese http://www.digest.cz). Zároveň pokračovaly druhým rokem práce na už zmíněném zahraničním grantu Tempus Phare CME 1. Několik pracovníků CIKS bylo zapojeno do grantu Fakulty informatiky a statistiky, označovaného zkratkou „BADAME“ (hlavní řešitel doc. RNDr. J. Ivánek, CSc.). Z tohoto grantu byly pro VŠE pořízeny databáze ve výši několika set tisíc Kč. Z nových grantových projektů zahájených v roce 2000 je nejvýznamnější grantový projekt MŠMT ČR zaměřený na informační podporu výzkumu a vývoje s názvem „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“ (2000 – 2003).

V roce 2000 zajišťovalo CIKS pro VŠE dostupnost celkem 81 databáze, z toho 32 databází na CD-ROM a 49 databází bylo zpřístupňováno prostřednictvím počítačové sítě. Za nejdůležitější změnu je nutné pokládat podstatné rozšíření online přístupu do rozsáhlých světových plnotextových databází, a to z domény VŠE prostřednictvím tzv. IP adres. Jde zejména o tyto databáze: ProQuest 5000, obsahující bibliografické záznamy většinou i s abstrakty článků z více než 8 000 periodik a plné texty asi k polovině tohoto počtu titulů. Dále jde o databáze EBSCO s podobným tematickým zaměřením jako ProQuest 5000, významnou citační, bibliografickou a plnotextovou databázi Web of Science obsahující 3 citační indexy (databáze): Science Citation Index Expanded, Social Science Citation Index a Arts & Humanities Citation Index. Evropskou problematiku obsahuje v rozsáhlé škále informací databáze KnowEurope. Světová ekonomická literatura je zastoupena v bibliografických databázích EconLit a SilverLinker Database. České prostředí mapuje Anopress – databánka TAM – TAM. Pro zahraniční studenty a profesory může být zajímavá služba anglického monitoringu českého odborného tisku (dochází denně elektronickou poštou a vytištěná je k dispozici v Mediotéce, případně může být elektronickou poštou dále distribuována jednotlivým zájemcům z řad učitelů VŠE). V režimu online jsou přístupné (pro VŠE díky odběru tištěných verzí zdarma) také plné texty některých časopisů, např. Prague Business Journal nebo PresseWeb. Tak jako v předchozích letech i v roce 2000 nabízelo CIKS prezentace nových informačních zdrojů formou vstupů do seminářů. Bohužel zájem ze strany učitelů VŠE je stále nízký a pohybuje se kolem 8 seminářů za rok.

Některé z výše uvedených databází jsou nakupovány pouze díky členství VŠE ve sdruženích knihoven, založených převážně v roce 2000. Jde o praktickou realizaci principu sdružování finančních prostředků na nákup nákladných online plnotextových databází a sdílení rozsáhlých informačních zdrojů. Vytváření takovýchto konzorcií , resp. sdružení dle českého právního řádu, představuje jeden z hlavních rozvojových trendů pro budoucnost. Jako takový je zapracován do ucelené koncepce dalšího rozvoje knihovnických a informačních služeb na VŠE, která má konkrétní podobu Dlouhodobého záměru rozvoje CIKS VŠE a byla koncem roku 2000 přijata vedením a Kolegiem rektorky VŠE. Podstatou dalšího rozvoje je postupné zavádění nových informačních technologií, zejména knihovnického softwaru nové generace, do aplikační oblasti knihovnických a informačních služeb.

CIKS zabezpečuje pro VŠE rovněž tvorbu a správu jak WWW stránek VŠE (http://www.vse.cz), tak vlastních WWW stránek (http://ciks.vse.cz), i WWW stránek mezinárodního společenství knihoven ekonomických univerzit – EBSLG (http://www.ebslg.org). Po několikaletých vleklých problémech došlo v roce 2000 konečně k zásadním obsahovým změnám wwwstránek všech uvedených úrovní. I když zdaleka ne vše je uspokojivě vyřešeno. Podstatná je rýsující se změna postoje k tomuto mohutnému nástroji národní i mezinárodní prezentace vlastní instituce. Zdá se, že prezentace prostřednictvím WWW stránek na Internetu je už většinou chápána jako odraz fungování instituce, jako nástroj řízení toku informací jak směrem dovnitř instituce (Intranet), tak zejména mimo – vně vlastní instituci (Internet).

Koncem roku 2000 skončila také jedna z významných a svým způsobem pozoruhodných etap rozvoje elektronických informačních služeb, a to provozování elektronického informačního servisu v lokální počítačové síti VŠE (1992 – 2000). Elektronický informační servis poskytoval akademické obci VŠE řadu let komplexní informace v rubrikách zaměřených na běžné, každodenní informace, na informace interní a bibliograficko – informační ( knihovnické), zpřístupňoval rovněž informační zdroje pro ekonomická studia. I když fenomén Internetu vnáší do problematiky komplexního informování nové a jiné dimenze, je potěšitelné, že v disertační práci našeho bývalého kolegy ing. J. Vyšehradského je elektronický informační servis zdokumentován, analyzován a zhodnocen z hlediska přínosu pro teorii informačních služeb a zkoumání chování uživatelů tohoto druhu služeb.

Nebývá zvykem zmiňovat se ve výročním hodnocení o problémech, ale domnívám se, že je to nutné k úplnému a pravdivému obrazu o činnosti CIKS na VŠE:

Počítačové vybavení CIKS a jednotlivé automatizované procedury byly pořízeny a zavedeny s vynaložením značného úsilí většinou v letech 1995 – 1996. Řadu na tehdejší dobu pokrokových automatizovaných postupů zaváděli, provozovali a dodnes provozují spolupracovníci CIKS z řad studentů VŠE i jiných vysokých škol. Bohužel pět let je pro vysoce zatěžovanou počítačovou techniku a pro vývoj v oblasti informačních technologií příliš dlouhá doba. Úplné opotřebování technického vybavení správy identifikačních karet (to je prozatím přidružené pracoviště CIKS při Studijní knihovně na JM) vedlo koncem října 2000 k havárii, která nebyla odstraněna přes dílčí zlepšení dodnes. Podobně automatizovaný systém přístupu do studoven a k šatnovým skříňkám v budově na Žižkově zaznamenal ve stejné době totální havárii, která vedla ke změně režimu přístupu do studoven na déle než jeden měsíc a k obnovení provozu bylo nutné téměř dvouměsíční spojené úsilí studentů zaměstnaných v CIKS a ve VC VŠE. Je celkem jednoznačné, že je nutné přistoupit k technologické inovaci a zálohovanému zabezpečení vysoce využívaných provozů, což bude po všech stránkách – od finančních nákladů po požadovanou odbornou kvalifikaci pracovníků – vysoce náročná záležitost.

Silné opotřebování vykazuje systém elektronické ochrany knihovních fondů a počítačové vybavení studoven, zejména multimediální studovny Mediotéky a počítačové studovny ve Studijní knihovně na Jižním Městě. Nové a rozsáhlé online plnotextové databáze nejsou přístupné ze studoven knihoven VŠE, protože tyto studovny nejsou vybaveny přípojkami na Internet (to je součást Dlouhodobého záměru rozvoje CIKS).

Velké časové nároky si vyžádalo rovněž řešení neuspokojivého využívání Knihovny CDMS na Veleslavíně – nízká návštěvnost této knihovny na straně jedné a vysoké finanční náklady na její provozování na straně druhé vedly nakonec ke zrušení této knihovny k 1.10.2000. V budově CDMS na Veleslavíně zůstal pouze sklad CIKS. Knihovní fond byl kompletně převeden a v podstatě znova zpracován do souborného katalogu VŠE Tinlib. K dokončení přepracování a revizí knihovního fondu budou nutné ještě minimálně letní prázdniny roku 2001. Výpůjčky z knihovního fondu umístěného v budově CDMS na Veleslavíně zajišťuje Knihovna VŠE – CIKS v budově na Žižkově, a to zpravidla v týdenním intervalu. Počet žádostí o výpůjčky se pohybuje průměrně kolem 5 – 6 žádostí o výpůjčky týdně. K vyššímu pohodlí uživatelů slouží skupinové elektronické adresy služeb, zejména adresa rezerv@vse.cz, resp. též prodluz@vse.cz, na kterých si zájemci mohou objednat knihy ze skladu Veleslavín k výpůjčce dříve, než se dostaví osobně do knihovny v budově na Žižkově, případně si mohou elektronicky výpůjčky prodloužit. K vyhledávání slouží souborný katalog VŠE – Tinweb, přístupný prostřednictvím WWW stránek přes Internet. Snahou CIKS je přemístit většinu „živého“ knihovního fondu, to je fondu s vyšším obratem výpůjček, do skladu v budově na Žižkově. To je ale podmíněno dokončením stavební rekonstrukce skladu knihovny v objektu VŠE na Točné a přesunem části knihovního fondu ze skladů na Žižkově na Točnou.

Za úspěch nelze pokládat ani skutečnost, že před stavební rekonstrukcí 1.p. sb na Žižkově byla dána přednost výstavbě nové budovy nazývané jako „Rajská“ a dokončení stavební rekonstrukce Studijního centra Jarov. Znamená to, že studovny ve staré budově na Žižkově budou ještě několik let přetíženy – připojení 1. p. ve staré budově na Žižkově ke stávajícím studovnám v mezaninu téže budovy by mohlo znamenat o 70 až 90 studijních míst více, efektivnější využití stávajících prostor (kde nejsou nyní místnosti pro výuku), a relativně nižší náklady než představuje výstavba a rekonstrukce uvedených objektů. Mimoto by to mohlo výrazně přispět k řešení nedostatečného zázemí pro rozvíjející se zahraniční studijní programy, které stále více obsazují Klub knihovny výukou, protože nemají v centrálních budovách na Žižkově dostatečný prostor. Poměrně dost času a úsilí bylo vynaloženo také na zpracování připomínek pro druhou etapu stavební rekonstrukce Studijního centra Jarov. Ani v tomto případě nebyly několikaleté zkušenosti s provozováním rozsáhlého volného přístupu k informačním zdrojům ve studovnách na Žižkově zohledněny a přijaty.

Zatím se daří udržet stávající úroveň poskytování rozsáhlých knihovnických a informačních služeb včetně jejich náročného zpracovatelského zázemí, ale je potřeba vidět, že nová generace informačních technologií a trend k elektronizaci informačních služeb bude vyžadovat kromě finančních nákladů především vysoce kvalifikované informační pracovníky. Stabilizace kvalifikovaných pracovníků CIKS bude dlouhodobá záležitost, pro kterou je potřeba mnoho udělat a je potřeba začít pokud možno co nejdříve.

Co říci závěrem?

Těší nás, že práce CIKS je poměrně často výborně hodnocena a podporována zejména některými členy vedení a Kolegia rektorky VŠE včetně paní rektorky samotné. Děkujeme zato a velmi si této důvěry vážíme. Je potěšitelné, že stoupá pomalu, ale jistě počet učitelů VŠE, se kterými CIKS dobře spolupracuje a kteří jsou se službami CIKS spokojeni. Získali jsme si dobré jméno jak v rámci českého knihovnictví, tak máme velmi dobrý zvuk v mezinárodním měřítku. To všechno chápeme jako výraz uznání za poctivou snahu poskytovat našim uživatelům dobré služby, a zároveň je to pro nás všechny v CIKS velkým závazkem do budoucna.

V Praze dne 9.4.2001

1. Automatizace knihovních agend s využitím systému Tinlib

 

Ing. Vilém Sklenák, CSc., Ing. Jitka Psotová, správa systému Tinlib

1.1 Stav využívání jednotlivých modulů

V roce 2000 byly v Knihovně VŠE v provozu všechny moduly systému Tinlib:

Katalog– šestý rok využití. Hlavní objem zátěže spočíval ve zpracování přírůstků z akvizice, průběžně podle kapacit probíhá retrozpracování, nárazově došlo k retrokonverzi fondu Knihovny CDMS.

OPAC – uživatelé mají tři možnosti přístupu do katalogu: lokální klient, telnet, TinWeb. Pro čtenáře byla zpřístupněna možnost kontroly vlastních výpůjček na základě čísla čtenářského průkazu a hesla (z lokální sítě i telnetem z Internetu). Na konci roku byla instalována nová verze programu TinWeb, která nabízí lepší možnosti pro vyhledávání i další užitečné funkce pro registrované čtenáře.

Akvizice a Správa seriálů– oba v provozu pátým rokem bez výrazných změn.

Výpůjční protokol– třetí rok využití. Oproti minulému roku došlo k drobné inovaci v oblasti komunikace se čtenáři, kteří mají možnost využívat pro základní typy požadavků (prodlužování, rezervace) elektronickou poštu. Došlo k zefektivnění zasílání upomínek, kdy čtenářům s adresou elektronické pošty je používána tato forma komunikace.

1.2 Doprovodné činnosti

Doškolování personálu Knihovny VŠE– v průběhu celého roku podle nástupu nových pracovníků byla realizována řada školení. Šlo jednak o základy práce se systémem Tinlib, jednak o práci s automatizovanými výpůjčkami. Byl používán stejně jako v minulém roce dvoufázový model (školení-test). Blíže viz tabulka D.1.

Zapojení do projektu Souborného katalogu ČR– pravidelně byly zasílány příspěvky Knihovny VŠE do katalogu CASLIN, který do budoucna slibuje být jedním ze spolehlivých zdrojů pro katalogizaci.

Databáze CLANKY– na základě dohody s MF ČR byla v měsíčních intervalech aktualizována databáze článků z ekonomických periodik (českých i zahraničních). Databáze je dostupná pouze uživatelům počítačové sítě VŠE.

Další rozvoj automatizace v rámci knihovní sítě VŠE– byl rozpracován záměr zavádět pro potřeby malých knihoven na VŠE systém KP-SYS, některé rysy byly ověřovány při retrokatalogizaci v Knihovně Jarov a v příruční knihovně CIKS.

2. Služby knihovní sítě

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

Knihovny VŠE přístupné jak akademické obci VŠE, tak odborné veřejnosti, jsou organizační součástí Centra informačních a knihovnických služeb VŠE:

Úlohu ústřední knihovny v síti knihoven VŠE a pokračovatelky býv. Ústřední ekonomické knihovny (původně to byla součást Národní knihovny ČR) plní Knihovna VŠE – CIKS umístěná v hlavní budově na Žižkově. Její součástí jsou specializované studovny Mediotéka (pod patronací Fakulty financí a účetnictví), Knihovna P. Eislera (pod patronací Fakulty mezinárodních vztahů) a Evropské dokumentační středisko. Síť knihoven VŠE je dále tvořena Studijní knihovnou v objektu VŠE na Jižním městě se specializací na informační potřeby studentů prvních ročníků VŠE a Kolejní knihovnou Jarov, která poskytuje výpůjční služby studentům ubytovaným v těchto kolejích. V roce 2000 byl ukončen z ekonomických důvodů (nízká návštěvnost a vysoké provozní náklady) provoz Knihovny CDMS v objektu na Veleslavíně, Praha 6.

Součástí knihovní sítě VŠE jsou také knihovny a studovny, které CIKS VŠE řídí pouze metodicky. Jde o tyto studovny a knihovny:

  • Studijní centrum Jarov (organizační součást Výpočetního centra VŠE),
  • Knihovna Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci (organizační součást Fakulty),
  • 50 katedrových knihoven na 5 fakultách VŠE v Praze (organizační součásti kateder a fakult VŠE v Praze).

Knihovní síť funguje na principu centralizovaného získávání a nakupování informačních zdrojů a jejich odborného zpracování a katalogizace do souborného katalogu VŠE přístupného i z Internetu (na adrese http://ciks.vse.cz), které zajišťují celoškolské agendy CIKS, a decentralizovaného poskytování referenčních, bibliografických, výpůjčních a kopírovacích služeb v jednotlivých studovnách a knihovnách. Výjimku tvoří Knihovna Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, která samostatně nakupuje a zpracovává informační zdroje rovněž do samostatného katalogu. Ve studovnách je k dispozici 533 studijních míst pro prezenční studium.

Knihovny VŠE spravují a zpřístupňují rozsáhlé knihovní fondy, které k 31.12.2000 čítaly 445 tisíc knihovních jednotek. Tyto fondy jsou uloženy v několika knihovních skladech a přibližně 40 tisíc svazků z tohoto celkového počtu je přístupné ve volném výběru ve studovnách. Knihovní fondy ve studovnách jsou pravidelně v období letních prázdnin revidovány – v roce 2000 bylo z knihovních fondů a katalogů vyřazeno z důvody ztráty nebo fyzického opotřebování celkem 517 svazků knih a 50 čísel odborných časopisů. Knihovní fondy sestávají z některých unikátních badatelských sbírek – publikace ILO (Mezinárodní organizace práce), OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), OSN atd. Součástí knihovních fondů jsou vedle odborných monografií, učebnic, skript, diplomových prací také odborné časopisy – v roce 2000 odebíraly knihovny VŠE celkem 905 titulů v počtu cca 1 400 exemplářů. Přibližně 300 titulů z tohoto počtu se každoročně váže, aby bylo zabezpečeno jejich trvalé uchování v ucelených časových řadách.

Knihovny VŠE poskytly v roce 2000 svým uživatelům celkem 145 000 absenčních výpůjček. V rámci meziknihovní výpůjční služby bylo poskytnuto 400 výpůjček. Oddělení rešerší zpracovalo pro učitele VŠE celkem 131 informačních průzkumů na různá témata, uskutečnilo se 30 vzdělávacích a výchovných akcí pro uživatele, uspořádána byla výstavka odborné literatury při příležitosti Italských dnů na VŠE.

Koncem roku 2000 byla zavedena nová jednotná struktura nabídky všech služeb knihoven VŠE na www stránkách v Internetu – adresa http://ciks.vse.cz. Tato nabídka umožňuje zájemcům o informace a informační služby buď přímé objednání služby vyplněním zde vystaveného objednacího formuláře (např. objednávka knihy či časopisu k zakoupení či zpracování rešerše – určeno pouze pro učitele a zaměstnance VŠE, nikoliv pro veřejnost), nebo získání potřebných referenčních informací využitím skupinové e-mailové adresy na příslušné služby (např. meziknihovní služby, mezinárodní meziknihovní služby, atp.).

2.1 Informační recepce CIKS a Klub Knihovny VŠE

Boháčová Miroslava, vedoucí recepce

Základním posláním recepce Knihovny VŠE – CIKS na Žižkově je poskytovat informace o činnosti a provozu všech knihoven CIKS – VŠE bez ohledu na jejich umístění. Toto poslání je v důsledku polohy Knihovny (blízko vchodu do SB) v praxi rozšířeno na poskytování nejrůznějších informací o VŠE obecně.

Recepce spravuje vstupní prostory Knihovny včetně informačních pultů a nástěnek, kde jsou aktuálně doplňovány informační materiály. Časově nejnáročnější je obsluha šatny Knihovny (výdej a vracení klíčů od šatnových boxů, základní údržba). Pracovníci recepce dále vystavují průkazy pro externí uživatele Knihovny, čestné průkazky pro hosty VŠE, bývalé učitele a zaměstnance a poskytují placené služby, tj. laminování dokladů a zhotovování kroužkových vazeb. V době slabšího provozu zapisují vyřazovanou literaturu do odpisové databáze ISIS.

Recepce zajišťuje rezervaci Klubu Knihovny VŠE CIKS, kde se konají odborné přednášky, semináře a prezentace firem. Prostory Klubu jsou rovněž využívány pro slavnostnější příležitosti, jako jsou výstavy, státní závěrečné zkoušky apod. Recepce vede knihu hostů, skupinových návštěv a exkurzí. V roce 2000 se konalo 8 seminářů, kterých se zúčastnilo 71 účastníků, 2 prezentace s účastí 23 návštěvníků a 18 exkurzí, při kterých si prohlédlo prostory Knihovny 242 osob. Snahou zaměstnanců Knihovny je seznámit účastníky těchto akcí především s klasickými i elektronickými informačními a knihovnickými službami poskytovanými Knihovnou VŠE – CIKS.

2.2 Knihovna P. Eislera a Evropské dokumentační středisko

Ing.Ivana Poplšteinová, vedoucí KPE a EDS

Obě knihovny jsou součástí komplexu studoven ve staré budově VŠE na Žižkově. K původní knihovně P.Eislera Fakulty mezinárodních vztahů (F2) bylo v září 1998 připojeno Evropské dokumentační středisko, jelikož obsahové zaměření obou se částečně překrývá (politologie, sociologie, Evropská unie, cestovní ruch, Czech Trade, E.I.U.Country Reports).

Fondy obou knihoven jsou vedeny v souborném katalogu TINLIB. Publikace jsou ve volném výběru v Knihovně P.Eislera stavěny podle MDT, v Evropském dokumentačním středisku podle tematické struktury požadované EU. Kromě monografií určených ke krátkodobým výpůjčkám je ještě prezenčně k dispozici cca 120 titulů periodik, referenční příručky, statistiky a encyklopedická literatura.

V knihovně je 24 studijních míst, takže je možné poskytovat uživatelům více individuální přístup, než je tomu ve velké studovně. Součástí knihovny je i učitelská studovna s trvalou rezervací a zajišťováním speciálních služeb pro vyučující (např. rezervování literatury, poskytování kopií vybraných materiálů, instruktáže pro systém TINLIB na PC aj.). Pracovníci ve studovně zajišťují také konzultační služby pro rešeršní oddělení CIKS.

V roce 1999 byly ve studovně EDS instalovány 2 počítače koupené z daru Ministerstva zahraničních věcí. Na těchto počítačích mohou uživatelé v lokálním režimu využívat 9 instalovaných databází se vztahem k EU (tab. C 2.3), případně navštěvovat doporučené internetové stránky obsahující informace o EU. V roce 2000 přibyla k oficiálním serverům s informacemi o Evropské unii ještě konsorciem zakoupená databáze KnowEurope s on-line přístupem. Nabízí integrovaný přístup k široké škále informací a vyhledávání je rychlé a efektivní. Jedním dotazem je možné získat veškeré relevantní informace, jak poslední novinky, tak i návrhy právních předpisů, fakta, čísla a analýzy až po kontakty na příslušné pracovníky v institucích Evropské unie. K dispozici jsou také CD-ROM s 2-3měsíční retrospektivou Official Journal (serie C a L) a 3x týdně docházející CD-ROM Official Journal-Supplement (tab. C 2.2). Tyto možnosti návštěvníci hojně využívají pro získávání aktuálních informací o EU a jejím rozšiřování.

Lze konstatovat, že činnost EDS se stále rozšiřuje, počet publikací a zájem o ně stoupá. Už nyní se ukazuje, že společné prostory KPE a EDS nebudou do budoucna stačit a pravděpodobně bude nutné zvažovat i možnost jejich rozdělení.

2.3 Knihovna fakulty managementu

Pavla Přibylová, vedoucí Knihovny Fakulty managementu

I v roce 2000 knihovna FM VŠE poskytovala služby pedagogům, studentům všech forem studia a zájemcům z řad veřejnosti.Činnost knihovny byla v tomto roce silně ovlivněna pracemi spojenými se zpracováním fondu a zpřístupněním online katalogu pomocí modulu OPAC / únor 2000 /. Od května pak pomocí programu Tinweb / pro uživatele byl přístup pouze z 1 PC/ a umožnit tak co nejširší přístup k zpracovanému fondu a zprovoznění modulu výpůjčního protokolu /říjen 2000/.

Knihovní fond / 16 204 knihovních jednotek/ je budován v souladu s profilem fakulty. Roční přírůstek byl 1 459 kj. Současně se zpracováním nových titulů probíhalo retrospektivní zpracování 5 006 kj. Celkem tedy bylo ke konci roku zpracováno v systému T-Series 11 300kj. K celkovému zpracování fondů zbývá cca 4 500 kj především cizojazyčné literatury a literatury půjčené na jednotlivých katedrách.

Uváděné číslo 688 zapsaných uživatelů fakultní knihovny je zdánlivě nižší o 134 uživatelů, ale jedná se o skutečně přeevidované uživatele, využívající již automatizovaný výpůjční systém /počet nezahrnuje studenty, kteří ukončili studium ve šk. roce 1999/2000 a byli zapsáni klasickou formou/.

Celkem bylo v roce 2000 evidováno 6 470 absenčních výpůjček.Toto číslo vzniklo součtem výpůjček prováděných klasickou lístkovou formou za období leden-září a počtem výpůjček evidovaných výpůjčním modulem T-Series za období říjen-prosinec 2000. Při půjčování nedostatkových dokumentů /především skript/ byla využívána možnost zkrácené výpůjční doby a tím byly tyto tituly vypůjčeny vícekrát. Po zahájení automatizovaného výpůjčního systému, kde je u skript nastavena standardní doba 1 semestr, klesl obrat těchto titulů. Domníváme se, že ke snížení počtu výpůjček o 3 359 kj přispěla především tato skutečnost.

Meziknihovní výpůjční službou bylo vypůjčeno z jiných knihoven 120 kj. Jiným knihovnám byly poskytnuty 2 výpůjčky z fondu knihovny FM.

Ve fondu studovny byla provedena aktualizace a bylo provedeno přetřídění ve skupinách jazykověda a výpočetní technika. Nové desetinné znaky byly doplněny k jednotlivým záznamům v katalogu a výtisky označeny novými lokačními znaky. Velikost tohoto fondu je udržována v počtu cca 2500 kj.

V uvádění novinek fondu knihovny došlo k zásadní změně. Vytvořením vlastní webové stránky knihovny na domovské www stránce fakulty jsou uživatelé informováni o nových přírůstcích fondu a postupně zpracovávaných bakalářských a diplomových prácích přímo ze zpracovávaných databází přístupných z těchto stránek.

Z této stránky je umožněn uživatelům vstup do všech informačních systémů VŠE, zpřístupňovaných a zajišťovaných jednotlivými pracovišti CIKSu VŠE.

Tradičně v červnu r. 2000 byl ve spolupráci s Městskou knihovnou v J. Hradci a Oblastním výborem Svazu knihovníků a informačních pracovníků uskutečněn 3 denní seminář na téma: „Práce v projektech“ Tento seminář byl organizován pro pracovníky knihoven jihočeského kraje a několika pracovníků Národní knihovny. V „Týdnu knihoven“ byla uskutečněna literárně-historická procházka po J. Hradci pro studenty především prvního ročníku /stává se tradicí/ a byl zorganizován prodej zlevněných knih. V určených hodinách v tomto týdnu byly předváděny vstupy a vyhledávání v katalozích a databázích knihoven v ČR.

V rámci celoživotního vzdělávání se zúčastnili pracovníci knihovny různých odborných seminářů pořádaných NK, SKIPem / Automatizace knihoven, Knihovny současnosti‘ 2000, Porady vysokoškolských knihoven v Brně, semináře “ Skriptum“ ve Zlíně a kurzů pořádaných fakultou. Knihovna FM VŠE se stala členem kolegia Regionálního evropského informačního střediska (REIS) v Jindřichově Hradci, které bylo otevřeno při Městské knihovně.

Byl zpracován a podán grant “ Multimediální studovna „

Z prostředků získaných z VŠE bylo koncem roku 2000 pořízeno:

Radiofrekvenční zabezpečovací systém firmy CHECPOINT 80 735.-

Snímač čárového kódu IT3800 11 800,-

2 x PC Trilline Profi Intel Celeron 633 Mhz 77 600.-

Tiskárna HP Laser Jet 100 17 500,-

Upgrade programu Tinweb 12 600,-

2.4. Kolejní knihovna Jarov

Karla Koubková, vedoucí oddělení studoven a výpůjček Knihovna VŠE-CIKS

Kolejní knihovna Jarov půjčuje skripta, učebnice a odborné časopisy studentům VŠE, kteří jsou ubytováni ve stejnojmenném areálu. V knihovně slouží čtenářům dva PC, umožňující vyhledávání v souborném katalogu TINLIB., do něhož je zahrnut samostatně i fond knihovny Jarov.

V roce 2000 navštívilo knihovnu 12 053 studentů (tj. o 7 543 – 38,5 % méně než v roce 1999). Výpůjček – spíše krátkodobých – bylo 19 099 (o 26 403 – 58 % méně než v roce 1999), z toho bylo 427 výpůjček beletrie. Menší návštěvnost a využívání knihovny byly pravděpodobně způsobeny tím, že studenti na Jarově mají k dispozici ve studijním centru nové počítačové studovny.

2.5. Studovny a výpůjční protokol

Karla Koubková, vedoucí oddělení studoven a výpůjček

Studovny

Ve studovně a v čítárně jsou ve volném výběru základní druhy informačních dokumentů, časopisy a noviny, skripta VŠE, diplomové práce, odborné monografie, slovníky, encyklopedie, jazykové učebnice, Working papers ze zahraničních univerzit, literatura pro kurzy VŠE, sbírky zákonů, statistické ročenky. materiály OSN, ILO a depozitní fond OECD. Ve studovně je také trvalá výstavka nových knižních přírůstků určených pouze pro tuto studovnu. Nové přírůstky knihovny lze vyhledat v elektronickém souborném katalogu VŠE TINLIB na adrese http://CIKS.VSE.CZ.

Ve studovně je celkem 20 674 knihovních jednotek (tj. o 1 732 – 9 % více než v předchozím roce) ve volném výběru a dále 372 titulů odborných časopisů a 15 titulů denního tisku (viz tabulka 1.2).

Ve studovně je 180 míst. Návštěvnost a vytíženost studovny jsou sledovány počítačovým programem. Během některých dnů v týdnu bývá zaznamenáno i 1 500 – 2 000 vstupů (tabulka B 2.4).

Materiály uložené ve studovně jsou většinou půjčovány prezenčně. Cizojazyčné dokumenty, které má Knihovna VŠE – CIKS pouze jednou, se půjčují ze studovny na krátkodobou výpůjčku. Dokumenty ve studovně jsou řazeny podle MDT (mezinárodní desetinné třídění) a jsou také vybaveny elektronickým zabezpečením proti krádežím. I přes tato opatření bylo v roce 2000 zadrženo při krádežích 9 osob. Za tento přestupek je uložen trest zákazu přístupu do studovny po dobu jednoho semestru. I přesto, že jsou informační materiály ve studovně jako jednotky zabezpečeny, dochází soustavně k vytrhávání a odnášení jednotlivých stránek či celých kapitol

Pro účely orientace ve fondu studovny je k dispozici pět PC.

Čtenářům slouží tři samoobslužné kopírky na karty. Za rok 2000 bylo na těchto kopírkách zhotoveno 586 797 listů kopií formátu A4 (o 103 340 – 15 % méně než
v roce 1999).

V roce 2000 využilo služeb studovny celkem 219 929 čtenářů (o 5 059 – 2,4 % více než v roce 1999). K prezenčnímu studium bylo ze skladu do studovny vydáno 8 320 dokumentů (o 2 720 – 48,6 % více než v roce 1999).

Výpůjční protokol

Výpůjční protokol využívá od prosince 1997 systém automatizovaných výpůjček TINLIB, který přinesl zrychlení procesu půjčování publikací. Čtenáři mají ve výpůjční hale k dispozici 17 PC k vyhledávání literatury. Výhodné je, že si čtenáři mohou v elektronickém katalogu zjistit, kde je požadovaný dokument umístěn, zda je volný nebo připraven k vyzvednutí, popřípadě, kdy bude vrácen. Od září 2000 mají čtenáři na ID kartě číslo čtenářského průkazu a ID karta jim tak nyní slouží i ke kontrole vlastních výpůjček z kteréhokoliv počítače umístěného na VŠE a obsahujícího systém TINLIB, ID karta s číslem čtenářského průkazu platí podle uzavřené dohody i ve Státní technické knihovně (STK).

Ve výpůjčním protokolu se čtenářům zajišťuje u nedostatkových titulů i rezervace knih. Tato služba je čtenáři hojně využívána. V roce 2000 bylo vyřízeno přibližně 7 500 rezervací.

V roce 2000 bylo zaregistrováno celkem 8 371 čtenářů (tj. o 174 – 2 % více než v roce 1999). V celkovém počtu zaregistrovaných čtenářů dominovali studenti VŠE v počtu 6 472, Učitelů VŠE bylo 84, zaměstnanců VŠE 56, čtenářů z veřejnosti 402 a studentů jiných škol 1 340. 17 čtenářů byly osoby z veřejnosti s volným vstupem. Viz přílohová tabulka B 1.

Během roku 2000 se uskutečnilo 116 099 výpůjček, z toho bylo 18 813 prolongací. Vzhledem k tomu, že v roce 1999 se prolongace do výpůjček nezahrnovaly, lze meziročně porovnávat pouze čisté výpůjčky, jich tedy bylo 97 286 (tj. o 7 883 – 8,8 % více než v roce 1999. Bylo vystaveno 13 protokolů o ztrátě, což bylo o 3 více než v předcházejícím roce.

Meziknihovní výpůjční služba (MVS)

Knihovna VŠE-CIKS zajišťuje meziknihovní výpůjční službu pro mimopražské knihovny. Je možné přitom využívat i elektronického zasílání žádanek, které urychluje vyřizování požadavků.

V rámci meziknihovní výpůjční služby bylo v roce 2000 vyřízeno 286 výpůjček (o 10 – 3,6 % více než v roce 1999) z 350 požadavků (tj. 81,7 %). Tato služba ojediněle zajišťuje i fotokopie článků z časopisů. V roce 2000 bylo poskytnuto celkem 63 fotokopií časopiseckých článků.

2.7 Mediotéka – multimediální studovna Fakulty financí a účetnictví

Jaroslava Borníková, správce Mediotéky

Mediotéka je součást komplexu studoven CIKS VŠE. Je umístěna ve staré budově VŠE. K dispozici je zde 12 multimediálních PC, také 1 PC pro přístup do souborného katalogu VŠE – Tinlib. Umístěn je zde 1 PC s překladovým slovníkem (český jazyk x anglický jazyk).

V současné době je možné on-line připojení k databázi ABI/Inform, která obsahuje články z více než 8 192 periodik. V této databázi jsou uvedeny anglická abstrakta nebo plné texty těchto časopiseckých článků. Možnost vyhledávání on-line je zde od roku 1999 a je rozšířena na všechny PC lokální počítačové sítě VŠE.

Plné texty ze systému ABI/Inform (ProQuest) je možné objednat buď elektronickou poštou (e-mail: medio@vse.cz) nebo osobně či telefonicky. Pro učitele VŠE je tato služba zdarma, studenti platí za vytištění plného textu ze systému za 1 stranu A4 manipulační poplatek 2,50 Kč. V současné době je využívána tato databáze hlavně prostřednictvím Internetu, tzn. on-line.

Studovna poskytuje knihovnické a informační služby pro studenty a učitele VŠE. Ve velké míře je navštěvována zejména studenty zahraničního programu CEMS a studenty dalších zahraničních programu VŠE. K dalším poskytovaným službám patří například poradenství při vyhledávání v souborném knihovním katalogu TINLIB, při vyhledávání plných textů článků v databázi IBA/Inform (ProQuest) nebo půjčování knih z knižního fondu Mediotéky.

V Mediotéce je stále k dispozici informační služba „English monitoring of Czech Press“. Jedná se o denní monitoring českých novin v anglickém jazyce s tematickým zaměřením na ekonomické informace. Tento monitoring je ve studovně k dispozici v tištěné formě a slouží převážně zahraničním studentům.

Stavění a značení knihovního fondu je sjednoceno s hlavní studovnou, tzn. k tematickému stavění se používá MDT. Veškeré výpůjčky se realizují zásadně automatizovaně prostřednictvím výpůjčního protokolu v hlavní studovně Knihovny CIKS.

V lokální počítačové síti Mediotéky jsou k využití prostřednictvím serveru Ultranet další databáze (viz. tab. C1.4).

2.8 Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba

Eva Havlíková, informační servis CIKS

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (dále MMVS) obstarává informační materiály formou xerokopií článků z periodik, digitálních kopií z dokumentů, nebo výpůjček publikací ze zahraničních knihoven. Knihovna VŠE – CIKS zajišťuje tuto službu ve spolupráci s příslušným oddělením MMVS v Národní knihovně v Praze a ve Státní technické knihovně.

Do konce roku 2000 bylo podáno celkem 65 žádostí o MMVS, z toho 4 byly vyřízeny přes Státní technickou knihovnu (2 knihy a 2 články ve formě digitální kopie).

Pokud bychom se chtěli podívat, jak vypadá rozložení zájmu o výpůjčky mezi jednotlivými fakultami, zjistili bychom, že uživatelé z jednotlivých kateder Fakulty mezinárodních vztahů podali 16 žádanek, Fakulta informatiky a statistiky má 13 objednávek, následuje Fakulta podnikohospodářská se 6 žádankami a Fakulta národohospodářská má na svém kontě nejvíce – 23 objednávky. O těchto 61 objednávek zažádalo celkem 17 uživatelů – zaměstnanců VŠE. Počty žadatelů jsou přímo úměrné počtu výpůjček (např. F2 – 16 objednávek – 5 uživatelů, F3 – 6 objednávek – 2 uživatelé atd., výjimku tvoří F5, kde na 23 žádanek připadají pouze 3 uživatelé.)

Celková částka zaplacená za tyto výpůjčky pro pracovníky VŠE činila 5 234,-Kč., (z toho 4 700,- Kč. za knihy a 534,- kopie článků z časopisů).

Zahraničním knihovnám byly v rámci MMVS zaslány 2 publikace a kopie 1 článku

2.9 Studijní knihovna Jižní Město

Mgr. Verona Miletinová, vedoucí Studijní knihovny Jižní Město

Studijní knihovna Jižní Město (SKJM) je druhou největší knihovnou v síti knihoven CIKS Vysoké školy ekonomické v Praze. Jejím posláním je podpora jazykové výuky a výuky prvních ročníků studia. Studijní knihovna JM provozuje svoji činnost ve třech odborných studovnách – v hlavní, jazykové a počítačové. Každá ze studoven má své specifické zaměření, kterému odpovídá skladba informačních fondů a služeb. Ke knihovně jsou organizačně přidružena dvě další pracoviště – Správa identifikačních karet a Klub Studijní knihovny.

Fond knihovny

Fond knihovny byl v minulém roce průběžně doplňován oddělením centrální akvizice CIKS. Přírůstek za rok 2000 činil 1542 knihovní jednotky, z toho 74 multimediální. K 31.12.2000 tvořilo fond SKJM uvedený v souborném katalogu TINLIB celkem 9876 knihovních jednotek (viz tabulka A. 1.3).

Knihovní fond SKJM byl v roce 2000 doplněn akvizicí v přibližné hodnotě 310.000,-Kč, což odpovídá rozpočtovým prostředkům určeným v centrálním rozpočtu akvizice CIKS-VŠE pro Studijní knihovnu JM na knihy i časopisy.

SKJM odebírala v roce 2000 celkem 86 titulů periodik rozdělených do jednotlivých studoven podle obsahu a zaměření, z toho hlavní studovna 58 titulů novin a časopisů s převážně ekonomickou a právní tématikou, jazyková studovna 20 titulů cizojazyčného periodického tisku a studovna s počítači odebírala 8 časopisů se zaměřením na PC a výpočetní techniku.

Částka vymezená na nákup novin a časopisů činila v roce 2000 takřka jednu třetinu limitu finančních prostředků určených na akvizici pro SKJM. I když ceny periodik, jak našich, tak zahraničních neustále stoupají, bude třeba i nadále patrně na úkor akvizice knih, zachovat kontinuitu akvizice periodik, zejména proto, že naši uživatelé stále více vyžadují aktuální informace obsažené v periodikách. K řešení tohoto nemalého finančního problému může ale přispět i postupná změna principu zpřístupňování informací z klasických nosičů na elektronické, např. finančně náročná periodika mohou být pro uživatele dostupná pomocí odkazů na Internetu. K tomu bude však zapotřebí vybavit studovny SKJM modernější a kvalitnější počítačovou technikou.

Každým rokem je v letních měsících ve studovnách a skladu SKJM prováděna revize knihovního fondu. V roce 2000 bylo zrevidováno 8 918 knihovních jednotek zpracovaných v souborném katalogu TINLIB. Současně byla provedena i revize staršího i nového fondu novin a časopisů podle lokací v jednotlivých studovnách.

Před touto revizí bylo třeba odstranit nedostatky z předcházejících let, vzniklé při budování původně jednotného knihovního fondu SKJM, který byl postupně rozdělován do tří samostatných studoven. Zároveň se začal vyčleňovat a rozšiřovat i fond skladu SKJM pro absenční půjčování. Proto se ve spolupráci se správou TINLIB a oddělením zpracování přistoupilo ke komplexnímu elektronickému snímání knihovních jednotek podle jejich fyzického umístění ve studovnách a skladu. Jednalo se celkem o 7 686 knihovních jednotek. Tyto práce byly provedeny v průběhu letního semestru 1999/2000. Elektronickým určením lokace bylo dosaženo sjednocení knihovního fondu v jednotlivých studovnách s katalogem TINLIB.

Studovny

SKJM měla pro prezenční studium vyhrazeno ve třech samostatných studovnách celkem 72 studijních míst. V uplynulém roce přibyla čtyři studijní místa v hlavní studovně a tři pracovní stanice v jazykové studovně k multimediálnímu studiu.

V hlavní studovně,která je základním a největším pracovištěm SKJM, měli studenti k dispozici 38 studijních míst. Knihovní fond této studovny určený zejména pro studium prvních ročníků, tvořilo celkem 4 809 knihovních jednotek. Pro absenční půjčování disponovala tato studovna fondem skladu SKJM s 2 653 knihovními jednotkami.

Při informační a poradenské činnosti využívaly pracovnice této studovny především informace z Internetu, Informačního servisu VŠE, především souborného katalogu TINLIB a informací z databáze ISIS. Tato databáze byla přeinstalována ze sítě na lokální PC a v současné době je jediným zdrojem informací o starším fondu SKJM. Uživatelé měli k dispozici dva PC k vyhledávání literatury v Informačním servisu a souborném katalogu TINLIB.

V budoucnu se plánuje v této „všeobecné studovně“ rozšířit klasické informační služby o jejich elektronické formy a postupně tak umožnit uživatelům studium elektronických informačních zdrojů, zejména plnotextových databází periodik, dostupných prostřednictvím Internetu.

V počítačové studovněbylo k dispozici 13 studijních stanic, z toho 1 místo pro práci s CD-ROM a 1 služební stanicí. Studovna je vybavena disketovými mechanikami, jednou laserovou a třemi jehličkovými tiskárnami. Výpočetní technika v této studovně byla aktualizována v roce 2000 pouze o jeden tzv. repasovaný počítač, který byl vyčleněn pro práci s kompaktními disky mimo síť v režimu Windows 98.

V této studovně se téměř ve všech měsících v roce 2000 projevil stoupající trend návštěvnosti (viz tabulky E 1.3, E 1.4 a E 1.5), a to přesto, že deset starších PC na tomto pracovišti je provozováno v zastaralém režimu Windows 3.1. Pouze na třech výkonnějších stanicích jsou nainstalovány Windows NT. Při neustálém provozu jsou všechny počítače přetížené, a proto často poruchové. Na konci roku 2000 bylo nutno dva z PC vyřadit z provozu. Přes tyto každodenní problémy se díky péči Výpočetního centra na Jižním Městě podařilo udržet nepřetržitý provoz této studovny.

Studovna s počítači je bohatě vybavena a neustále doplňována kvalitní a velmi aktuální počítačovou literaturou, takže studenti mají možnost ověřovat si nejen znalosti získané při výuce, ale i využívat další možnosti práce s PC při samostudiu. I když ve studovnách Výpočetního centra mají studenti k dispozici dokonalejší hardware i software, přesto vyhledávají služby naší počítačové studovny, a to zejména pro bohatý výběr monografií a časopisů s problematikou PC.

Denní obrat na jednom studijním místě měl oproti roku 1999 stoupající trend a zvýšil se na 4 (viz tabulka E 1.4).

Pro příští období bude naším prvořadým úkolem vybavit tuto studovnu relevantní PC technikou, a tím také zabezpečit přístup k aktuálnímu software, který umožní rychlejší a kvalitnější práci uživatelů.

Jazyková studovnaposkytuje jak klasické, tak i multimediální knihovnické a informační služby pro rozvíjení jazykových znalostí studentů ve vyučovaných jazycích. Ve velké míře je také využívána i učiteli jazykových kateder.

Vzhledem k tomu, že zájem o využití multimediálních zdrojů při výuce jazyků neustále stoupá, byl v uplynulém roce v této studovně rozšířen počet studijních míst o tři pracovní stanice, a to jednu pro práci s kompaktními disky a dvě s kazetovými audio přehrávači. V současnosti má jazyková studovna celkem 21 studijních míst, z toho 12 stanic s audio přehrávači, 4 místa u TV pro práci se satelity a video, 3 pracovní stanice s PC a 2 pracovní místa pro samostudium.

Fond jazykových učebnic, slovníků, skript a periodického tisku je budován tak, aby v něm byly zastoupeny všechny jazyky, které nabízí škola ke studiu. I když je v největší míře zastoupena angličtina, stále více jsou vyhledávány ostatní jazyky: velký zájem je také o španělštinu, francouzštinu, němčinu, portugalštinu, ruštinu a švédštinu. Studovna nabízí i učebnice k různým zahraničním zkouškám např. TOEFEL Test, First Certificate atd. Ve spolupráci s katedrami studovna prezenčně půjčuje také pracovní materiály, které jsou používány při hodinách výuky, např. přílohy a klíče k učebnicím, poslechová cvičení apod.

Jazyková studovna zabezpečuje ve spolupráci s katedrami a AVC náslechy kazet předepsaných ve výuce. Na video kazetách nabízí opakování a procvičování gramatiky z angličtiny, němčiny a španělštiny. Ve spolupráci s F nadací půjčuje i oddechové filmy pro pokročilé studenty.

Velmi oblíbené jsou interaktivní kurzy na CD-ROM z angličtiny, němčiny, francouzštiny a španělštiny. Vyhledávané jsou rovněž slovníky, jak na CD-ROM, tak i instalované přímo v počítačích.

V rámci Educational Service Program dostává jazyková studovna každodenně 50 výtisků „The Wall Street Journal Europe“, o který je velký zájem mezi studenty i pedagogy.

Velkým přínosem pro pokročilejší studenty je sledování satelitních programů. Možnost výběru je z 61 satelitních stanic. Tradičně největší zájem je o zpravodajství CNN, BBC, SKY NEWS, ale i o zpravodajství v dalších jazycích.

Návštěvnost studoven SKJM

Služeb studoven SKJM v roce 2000 využilo celkem 43 548 uživatelů a průměrná návštěvnost za měsíc činila 4 355 uživatelů, za den 210 (viz graf 1.1, tabulka E 1.2).

Návštěvnost studoven byla v roce 2000 oproti roku 1999 nižší, což způsobila především negativní atmosféra v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu v měsíci září. To se projevilo v podstatně nižší účasti budoucích studentů VŠE na vstupních seminářích, a následně v jejich malé informovanosti o poslání a možnostech využití CIKS v průběhu studia. Důsledkem byla i slabá návštěvnost studoven SKJM v měsíci září, částečně i říjnu a listopadu (viz tabulka E 1.5). V porovnání návštěvnosti s rokem 1999 vykazuje rok 2000 rozdíl cca 5000 návštěvníků.

Toto číslo zhruba představuje úbytek vyjádřený v menším počtu návštěvnosti na začátku zimního semestru (viz tabulka E 1.3, E 1.5, E. 4).

Postupný pokles od roku 1999 zaznamenává užití kopírek (viz tabulka E 2.4). Příčinu vidíme jednak ve změněných cenových podmínkách samoobslužného kopírování, a jednak i ve změně kopírovaných materiálů.

Služby SKJM

Pozitivní výsledek vykazuje porovnání v službách SKJM (viz tabulka E 2), zejména v absenčních výpůjčkách (viz tabulka E 2.1, E 4). Absenční výpůjčky mají od roku 1998 stoupající trend (tabulka E 2.2), přestože celkový počet publikací ve skladu vykazuje pouze 27 % z celkového fondu SKJM. Důsledně vedený systém výpůjček, rezervování a upomínek vede k tomu, že nejžádanější tituly monografií a skript dosahují velkého obratu mezi studenty. Rezervace a informace o publikacích mohou studenti získat telefonem či e -mailem. Přihlédlo se také k potřebám studentů ubytovaných na kolejích JM, kterým se půjčují tzv. přes noc, nebo přes víkend potřebné tituly ke studiu.

Také ostatní služby, zejména informační a poradenská činnost, měly stoupající trend (viz tabulky E 2.3, E 4). V poskytování ostatních informačních služeb využívaly se zejména WWW stránky CIKS, mimo jiné i zdroje informací z jiných knihoven, zejména souborné katalogy a jiné elektronické databáze.

SKJM pravidelně shromažďuje a aktualizuje seznamy akreditované literatury pro 1.ročníky, připravuje seznamy nových přírůstků ve fondu SKJM a tyto zveřejňuje na webstránkách CIKS či přímo na adrese http://jmu.vse.cz/www/knihovna.

I v uplynulém roce Klub SKJM provozoval svoji činnost jako přiřazené pracoviště s 22 místy, které sloužilo k občerstvení, ale i k doplňkovému studiu v období největší vytíženosti studoven. Toto pracoviště je pravidelně doplňováno výběrem novin a časopisů.

Závěrem možno konstatovat, že i přesto, že se Studijní knihovna JM v uplynulém roce potýkala s řadou problémů způsobených zastaralým HW a SW, podařilo se jí díky dobré spolupráci s Výpočetním centrem JM všechny nedostatky řešit ke všeobecné spokojenosti, o čemž svědčil zejména nárůst návštěvnosti studovny s počítači.

Hlavní studovna, která je kapacitně největší, by v budoucnu mohla přispět k optimalizaci svých služeb rozšířením možností přístupu na počítačovou síť. Tím by zabezpečila nové formy v poskytování informačních zdrojů dostupných jednak na internetových stránkách CIKS, a jednak na CD stanicích.

Zavedení plánovaného automatizovaného výpůjčního protokolu v režimu on-line jistě urychlí a zlepší výpůjční proces na Jižním Městě.

Rozšiřovaní a zpřístupňovaní informačních zdrojů v celém jejich rozsahu, aktualizace studoven ve smyslu multimediálních center pro přístup k těmto zdrojům informací a vývoj nových typů informačních služeb pro uživatele, budou cílem činnosti SKJM v nadcházejícím období.

3 Elektronické informační služby

3.1 Rešerše, bibliografické a referenční informace

Mgr. Libuše Simandlová, Informační servis CIKS

V porovnání s rokem 1999 (viz Výroční zpráva za rok 1999) jsme opět zaznamenali výrazný nárůst zájmu o rešeršní služby (o cca 131%). Celkem bylo vypracováno 118 retrospektivních (jednorázových) a 30 průběžných (SDI) rešerší, tj. celkem 148 rešerší. Oproti r. 1999 převládají externí uživatelé (58 uživatelů – nárůst 132%), jimž byly tyto služby většinou poskytnuty recipročně (akademická sféra), a pouze částečně byly placeny – příjem za tyto rešerše činil 2.000,- Kč. Uživatelům interním, jichž bylo celkem 51 (nárůst o cca 30%), byly poskytovány rešeršní služby zdarma.

Vypracované rešerše jsou archivovány v elektronické podobě a jsou nabízeny na WWW stránkách CIKS http://ciks.vse.cza prostřednictvím tištěných letáků v prostorách knihovny. Ke zpracování rešerší byly z databází přístupných na síti VŠE nejvíce využívány databáze TINLIB (katalog Knihovny VŠE), FinLit, ABI/INFORM Research, Firemní monitor II – Monitor tisku, Česká národní bibliografie a ASPI. Z databází přístupných přes Internet byly hlavně využívány databáze ProQuest 5000, EBSCO, ANOPRESS, Web of Science (WoS) a KnowEurope.

Tematicky lze rešerše rozčlenit zhruba takto (v sestupném pořadí):

    • management podniku
    • personální management
    • obchodní podnikání
    • ekonomická žurnalistika
    • EU, evropská ekonomická integrace
    • finance, bankovnictví
    • veřejná správa
    • pedagogika, školství
    • politologie
    • ekonomika podniku
    • informatika, informační systémy, informační technologie
    • marketing
    • legislativa
    • makroekonomika

 

V rámci referenčních služeb (ústních i telefonických) bylo vyřizováno v průměru denně 12 dotazů různého druhu a úrovně – od jednoduchých až po žádosti o rešerše. Struktura dotazů se příliš nezměnila, zhruba jednu třetinu tvořily dotazy patřící spíše do působnosti orgánů školy – informace o přijímacím řízení a o podmínkách studia všeobecně.

Nejčastější dotazy a požadavky:

    • bibliografické záznamy a plné texty českých odborných časopisů
    • materiály k určitému tématu (reference, informace o možnostech rešerší)
    • faktografické údaje (statistiky, ekonomické ukazatele, …)
    • materiály Evropské unie
    • informace z právního systému ASPI
    • služby knihovny a studoven všeobecně

 

3.2 Informační služby pro zrakově postižené uživatele

Mgr. Renata Rucká, Informační servis CIKS

V roce 2000 byla v rámci oddělení Informační servis a rešerše vytvořena možnost nabízet i informační služby pro nevidomé a slabozraké uživatele. V první fázi, která se uskutečnila v souvislosti s akcí pořádanou u příležitosti měsíce Internetu, šlo především o poskytnutí základní informovanosti o nově zavedené službě a o jejích konkrétních možnostech. V dalších fázích se již jednalo o poskytování konkrétních konzultací týkajících se technického vybavení, případně přímo poskytnutí referenční informační služby (např. informace o probíhajícím dotačním řízení Ministerstva práce a sociálních věcí zaměřeným na neziskové organizace poskytující služby zrakově a sluchově postiženým občanům). Nejvýznamnější součástí informačních služeb pro zrakově postižené uživatele CIKS je poskytování rešeršních služeb. Byla navázána spolupráce s Institutem rehabilitace zrakově postižených při UK na FTVS. Od května 2000 je pro tento Institut zpracovávána průběžná rešerše na téma „Zrakově postižení a hluchoslepí v ČR a v zahraničí“. Tato průběžná rešerše je placená (250,-Kč měsíčně). Dohodnutá periodicita je 1x týdně (celkový počet dodaných rešerší byl 30, celkový počet záznamů byl cca 1100). Kromě této průběžné rešerše, byla zpracována i 1 placená, a to retrospektivní rešerše na téma „Neziskové organizace a současná legislativa“ pro výše jmenovaný Institut a poskytnuta řada odpovědí na referenční dotazy.

3.3 Elektronický informační servis v lokální počítačové síti VŠE

 

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí Informačního servisu CIKS

Elektronické informační zdroje jsou akademické obci VŠE přístupné ze všech cca 2400 počítačů v lokální počítačové síti školy. Přístup k nim je adresný, tj. po přihlášení uživatele k síti VŠE. Informační služby a zdroje jsou věcně rozčleněny a v roce 2000 byly nabízeny v pěti základních rubrikách:

 

  • Základní informační servis
  • Interní informační servis
  • Knihovnicko-informační servis
  • Nabídka kompaktních disků
  • Informační zdroje pro ekonomická studia
  • Informace o studiu

Přestože počet přístupů do lokálního Informačního servisu (dále IS) v absolutních číslech byl v roce 2000 stále vysoký, poprvé od roku 1996 byl zaznamenán pokles v porovnání s předchozími obdobími. Potvrzují to i údaje z tabulky číslo C1.6, porovnávající statistické údaje od roku 1996.

Hlavním důvodem tohoto poklesu je nesporně rostoucí využívání Internetu, zejména WWW stránek školy http://www.vse.cz a CIKS http://ciks.vse.cz. Tyto stránky byly, jak je podrobněji uvedeno v kapitole 3.4, resp. 3.5, kompletně přepracovány a aktualizovány, takže již v průběhu roku 2000 na nich uživatelé nacházeli požadované informace.

Výrazný pokles zájmu o informační zdroje na CD-ROM byl zaznamenán rovněž v multimediální studovně Mediotéka, což vyplývá i z tabulky číslo C1.4.

Využívání lokálního IS v průběhu kalendářního roku bylo výrazně ovlivněno rozdělením na semestry, zkouškové období a prázdniny, což dokumentuje tabulka číslo C1.2. Z této tabulky je rovněž patrný minimální počet požadavků na rubriku „Nabídka kompaktních disků“. Tato rubrika v minulých letech sloužila pouze jako souhrnný přehled o novinkách na CD-ROM, tematicky rozdělených do ostatních rubrik IS. Protože nabídka CD-ROM se již delší dobu nerozšiřovala, využívání rubriky stagnovalo a byla proto v polovině roku 2000 ze struktury IS vyřazena.

Z celkového počtu 81 databází a aplikací, které byly v roce 2000 uživatelům nabízeny, bylo 49 zpřístupněno prostřednictvím počítačové sítě, z toho 38 na CD-ROM. Ostatní byly k dispozici v multimediální studovně Mediotéka a v Evropském dokumentačním středisku VŠE.

Přehled elektronických informačních zdrojů je uveden v tabulkách číslo C2.1, 2.2 a 2.3. Z tabulky C1.2 lze získat informace nejen o počtu titulů na CD-ROM, ale i o jejich specifikaci, periodicitě a dostupnosti podle prostředí. Tabulka C2.2 informuje o zdrojích s výjimkou titulů na CD-ROM, tabulka C2.3 uvádí přehled zdrojů, dostupných v lokálním režimu v EDS.

3.4 Tvorba a správa WWW stránek VŠE a EBSLG

3.4.1 WWW stránky VŠE

Ing. Václav Šubrta, Informační servis CIKS

V listopadu 1999 byli webmasteři CIKS pověřeni správou školních WWW stránek http://www.vse.cz. Existující stránky byly tedy přepracovány do nové podoby, byla změněna struktura, vytvořeno WWW rozhraní pro administraci a vypracovány metodické pokyny pro práci s informacemi dodávanými na školní web. Protože šlo o velmi rozsáhlý projekt, byl vypracován časový harmonogram potřebných činností a výstupy jednotlivých etap byly konzultovány se všemi zainteresovanými osobami.

V první fázi byly zjištěny požadavky uživatelů WWW. Uživatelé byli pro potřeby analýzy rozděleni do tří skupin – na koncové uživatele, dodavatele informací a správce WWW. Koncoví uživatelé požadovali především jednotnost uživatelského rozhraní ke všem informačním zdrojům, dodavatelé informací kladli důraz na snadnou správu jimi publikovaných informací a možnosti aktualizace, správci WWW vyžadovali snadnost administrace WWW, jednotnost vzhledu a jednotný systém pro zvýšení orientace uživatelů.

Technické řešení problému se rozdělilo na dvě větve: UNIX a Windows 2000.

Hlavní WWW server školy je provozován na serveru Sun UltraSparc s operačním systémem SunOS 5.7 s WWW serverem Apache. Vývoj stránek probíhá ve skriptovacím jazyce PHP, jako databáze je použito MySQL. Tato část řešení je tedy plně postavena na produktech pod licencí GPL – tedy zdarma.

Mnohé aplikace z dřívější doby vyžadují použití technologie ASP (např. nabídka kursů – http://vyuka.vse.cz, vyhledávání – http://search.vse.cz). Proto je druhá část WWW stránek provozována pod operačním systémem Windows 2000 s technologií ASP (příp. skriptů PHP) na WWW serveru Internet Information Server. Jako zdroj dat je z části použito databáze Microsoft SQL Server s předpokladem převodu ostatních zdrojů dat také na MS SQL Server.

Integrace těchto serverů do jednotného informačního servisu je zajištěna obsahovými vazbami mezi jednotlivými servery a skripty zajišťujícími generování hlavičky a patičky všech stránek z hlavního WWW serveru školy.

Obě zvolené platformy byly vybrány s důrazem na možnosti integrace nových technologií, které se v budoucnu objeví.

V další fázi byly určeny atributy dokumentů, tedy metainformace, které se vážou ke každému dokumentu. Jsou to název dokumentu, popis obsahu (shrnutí), zdroj informací uvedených v dokumentu, osoba, která poskytne další informace (jméno + email) a data vložení, vypršení platnosti a poslední aktualizace dokumentu. Byla také definována nová struktura informací. Stránky na WWW serveru jsou tedy rozděleny do těchto kategorií:

  • VŠEobecné informace,
  • Informace pro zájemce o studium,
  • Informace pro studenty,
  • Informace pro zaměstnance a
  • Součásti VŠE.

Pro zjednodušení orientace uživatelů je v záhlaví každé stránky zobrazeno její umístění ve struktuře WWW a byla vytvořena databáze často kladených dotazů.

V další fázi byla vypracována metodika práce s informacemi na VŠE (vzhledem k WWW) – http://www.vse.cz/help, převedeny dokumenty existující v Informačním servisu v systému MS DOS a doplněny dokumenty chybějící ve struktuře WWW. Ze strany správy bylo vytvořeno WWW rozhraní pro správu informací.

Kvůli potřebě aktuálnosti informací na WWW vznikla databáze zpráv a potřebné WWW nástroje pro zadávání a správu těchto zpráv. Aktuální zprávy jsou zobrazovány na hlavní stránce.

Během několikaměsíčního testovacího provozu byla ověřena funkčnost řešení a zapracovány připomínky uživatelů. Od ledna 2001 jsou WWW stránky školy v běžném provozu.

3.4.2 WWW stránky EBSLG

Ing. Jan Mach, Informační servis CIKS

V roce 2000 došlo ke zvýšení zájmu o WWW stránky Spolku knihoven evropských obchodních škol EBSLG http://www. ebslg.org, které CIKS – VŠE hostuje a spravuje na svých serverech. V polovině roku se v Praze sešli zástupci EBSLG s webmastery CIKS a na společném jednání byla navrhnuta další strategie využití prezentace na Internetu a byly navrhnuty a později připraveny nové stránky, které již mají jasněji definována přístupová práva k jednotlivým informacím (část WWW serveru je veřejně přístupná, část je uzavřena pouze na členy sdružení). Mimoto byly připraveny a publikovány nové potřebné texty a grafika serveru. V současné době se na správě WWW serveru www.ebslg.org podílejí webmastři CIKS společně s kolegyněmi v zahraničí, v rámci EBSLG je ustanoven koordinační výbor starající se o obsahovou stránku WWW. Výbor se schází několikrát ročně při společných setkáních členů sdružení.

3.4.3 Tvorba a správa WWW stránek CIKS

Ing. Jana Hartmanová, Ing. Jan Mach, Informační servis CIKS

Obsahová struktura WWW stránek CIKS http://ciks.vse.czbyla v roce 2000 kompletně změněna. Aplikace, poskytující informace „celoškolského“ charakteru, vytvořené a spravované webmastery CIKS (např. Telefonní seznam, Seznam studentských emailových adres, Nabídka kurzů), byly převedeny na nové WWW stránky školy. Struktura WWW stránek CIKS tak již mohla plně respektovat poslání CIKS v rámci VŠE a poskytnout uživatelům informace, které od knihovny, resp. CIKS očekávají a požadují. Uživatel tak na stránkách CIKS mohl nalézt nejen základní informace o CIKS a jeho struktuře, ale i o nabízených službách a možnostech jejich využívání, zpřístupněných informačních zdrojích, kontaktní informace a řadu dalších.

Zatímco rok 1999 lze charakterizovat jako rok, ve kterém došlo k vyčlenění služeb poskytovaných CIKS-VŠE pod samostatné domény, rok 2000 byl charakteristický větší snahou o prezentaci jednotlivých služeb. Spolu s rozvojem http://www.vse.cz bylo připraveno jednotné rozhraní k nabízeným informačním zdrojům http://search.vse.cz. Na základě statistik můžeme potvrdit větší zájem o využití jednotlivých služeb, akademická obec VŠE si evidentně již na mnohé služby na WWW zvykla a pravidelně je využívá.

Pohled na statistické grafy uvedené v příloze číslo C1.1 této výroční zprávy nevykazuje žádné výkyvy v požadavcích o WWW stránky (v příloze jsou vybrány statistiky pro http://ciks.vse.cz, obdobný trend panuje i u ostatních domén ve správě CIKS). Požadavky jsou celkem rovnoměrně rozloženy během vyučovacích dnů, zájem během dne začíná růst okolo 9 hod. a kulminuje v poledne.

Zajímavým grafem je „Zastoupení WWW prohlížečů v počtu návštěv“, který ukazuje, že pro prohlížení WWW stránek přibližně 67% uživatelů používá Microsoft Internet Explorer a jen 16% Netscape Navigator.

Návštěvník během návštěvy http://ciks.vse.cz přečte průměrně tři stránky, oproti tomu na stránkách http://lide.vse.cz a http://email.vse.cz pouze jednu, výjimečně dvě stránky (dotaz zájemce zadává na http://search.vse.cz, na serveru získá již přímo výsledek – díky tomu si potřebuje stahovat méně stránek ze serveru).

Z tabulky počtu požadavků na stažení souboru (HIT) a počtu návštěv můžeme mimo jiné vyčíst, že denně vyřídí server http://ciks.vse.cz okolo 140 návštěv. Výjimečný zájem je o stránku Informační zdroje na Internetu http://ciks.vse.cz/Inf_zdroje/ el_zdroje.asp, která je pravděpodobně doporučována učiteli ve výuce a slouží studentům jako vstupní rozhraní k těmto on-line zdrojům

3.5 Technická, softwarová a databázová správa CIKS

3.5.1 Správa databází

Ing. Pavel Pospíšil, Informační servis CIKS

V roce 2000 se dále projevovaly trendy z roku předchozího: zvyšoval se podíl databází dostupných on-line přes Internet a u databází poskytovaných v rámci lokální počítačové sítě prostřednictvím systému Ultra*Net se postupně přecházelo na Windows verze vyhledávacích programů.

Od zimního semestru 2000 funguje klient Ultra*Netu i pod Windows NT na počítačových učebnách a studovnách. Odkaz pro spuštění klienta zde lze nalézt v nabídce Programy – Utility – Ultranet. Jsou zde dostupné především nejžádanější tituly, jako je série Firemního monitoru a nabídka se stále rozšiřuje.

Provoz klienta pro Windows 3.11 skončil s ukončením provozu této verze Windows na počítačové síti v září 2000. Kvůli malé rychlosti Windows spouštěných ze sítě však bylo využití této možnosti přístupu k databázím minimální. Ze statistiky přístupů z jednotlivých prostředí vyplývá, že největší počet požadavků stále přicházel z prostředí Informačního servisu v DOSu (viz příloha číslo C1.5).

3.5.2 Identifikační karty VŠE

Václav Řepa, Informační servis CIKS

Výroba identifikačních karet se dosud provádí na výrobní lince umístěné v areálu VŠE na Jižním Městě. Vzhledem k stáří tiskárny a k hardwarovému vybavení výrobní linky, a to i přes jeho povýšení, objevily se v průběhu roku 2000 problémy při výrobě. Společně s firmou Muzo, a.s. se je úspěšně dařilo zvládnout, a to až do doby hlavního meziročního náporu na toto pracoviště (říjen – listopad). Nicméně poslední větší oprava komponentu tiskárny si vyžádala až měsíční odstavení, a tím i zdržení proti plánovanému harmonogramu výroby identifikačních karet pro nově nastupující studenty prvních ročníků. V souladu s tímto harmonogramem se téměř podařilo pokrýt potřeby tří pražských fakult v čele s Fakultou Informatiky a statistiky a Fakulty Managementu v Jindřichově Hradci, pouze z části pak zbylých dvou fakult. Situace není i nadále příznivá a vyžádá si zřejmě další investice nutné pro zachování alespoň dílčího meziročního provozu. V řešení je pak zefektivnění a zkvalitnění návazných agend okolo identifikačních karet – možnosti kontroly pro vstupy do vymezených prostor a sledování pohybu uživatelů Knihovny VŠE – CIKS, a s tím spojeným problémem odkládání věcí před vstupem do studovny.

4 Budování a správa knihovních fondů

4.1 Akvizice tištěných informačních zdrojů pro VŠE

Ing. Lenka Bělohoubková, vedoucí oddělení budování fondu

Seznámení se stavem a podmínkami akvizice na VŠE

Pravidla, podle kterých se provádí akvizice informačních zdrojů pro VŠE, jsou obsažena v materiálu „Informace pro katedry a ostatní pracoviště VŠE o finančních prostředcích a způsobech získávání, zpracování a distribuce odborné literatury, časopisů, novin a elektronických informačních zdrojů (CD-ROM)“, založeném na příkazu rektora VŠE č. 2/1995 ze dne 1995. Finanční prostředky určené na nákup informačních zdrojů jsou pravidelně po schválení rozpočtu rozdělovány mezi pracoviště rektorátu, fakulty a dílčí knihovny CIKSu. Rozdělení finančních prostředků schvaluje Rada pro knihovnické a informační služby VŠE – RAKIS, která nejméně dvakrát ročně projednává průběh čerpání finančních prostředků. Zástupci fakult a ostatních pracovišť VŠE se také během roku informují v oddělení akvizice o aktuálním stavu čerpání ze svého finančního limitu.

Oddělení akvizice zajišťuje nákup literatury pro 7 veřejně přístupných knihovních fondů CIKSu a 50 knihoven kateder VŠE, stejně jako pro rektorátní pracoviště a instituty VŠE. K nákupu jsou využívány jak finanční prostředky přidělené z rozpočtu školy, tak i finanční prostředky nejrůznějších grantů, podle objednávek grantových řešitelů.

V průběhu roku 2000 došlo ke zrušení knihovny CDMS Veleslavín, v současné době je zde již pouze sklad publikací a vázaných časopisů. Nákupy pro tuto knihovnu byly ukončeny v polovině roku 2000.

Stav knihovního fondu a změny v roce 2000

Během roku 2000 vzrostl počet knihovních jednotek zpracovaných do systému Tinlib o 15 758, jak uvádí tabulka a 1.1 „Stav a přírůstky“ ve svém posledním sloupci. Údaje zde uváděné jsou získány z modulu Tinlibu Katalog a zahrnují i materiály, které nebyly pořízeny oddělením akvizice, ale byly odeslány přímo do oddělení katalogizace. Jsou to diplomové práce, skripta vydávaná na VŠE a publikace zpracovávané v rámci retrokatalogizace fondu.

Zbývající publikace byly do fondu CIKSu získány nákupem, darem nebo výměnou.

Skladba přírůstků fondu podle jazyka

Téměř dvě třetiny všech přírůstků jsou psány česky. V tab. a 2.3 “ Skladba přírůstku podle jazyka“ je uváděno, že je to celkem 9 896 knihovních jednotek. V cizojazyčné literatuře zaujímá čelní místo angličtina. Více než 82 procent knih, psaných jiným jazykem než česky, je anglických. Toto procento by bylo vyšší, kdyby byl v tabulce uveden pouze přírůstek nových knih, a ne i retrozpracování fondu. Způsobuje to jak nevelký zájem ze strany vyučujících o materiály v jiném než anglickém jazyce, tak i obtíže při získávání materiálů z jiných oblastí světa než z oblasti anglo-americké.

Třetím nejčastěji se vyskytujícím jazykem je němčina, dále pak je to ruština a francouzština. U publikací v ruském a německém jazyce je nárůst zpracovaných knih způsoben skutečností, že retrozpracování fondu postoupilo k roku 1984, tedy do období, kdy byl při nákupech kladen důraz na pořizování odborné literatury právě v těchto jazycích. Francouzský jazyk se častěji vyskytuje z toho důvodu, že řada materiálů OECD a ILO je v dvojjazčné verzi, případně pouze ve francouzštině.

Zbývající jazyky jsou zastoupeny jen málo. Většina publikací pochází z darů, mezinárodních výměn, nebo se jedná o jazykové učebnice a slovníky.

Nákup

Během roku 2000 bylo nakoupeno a zkatalogizováno celkem 6 682 knih, z toho 3 829 v jazyce českém a 2 853 cizojazyčných (viz tab. A 2.1 „Skladba přírůstku v roce 2000 podle původu a způsobu nabytí“). Během roku došlo k nárůstu nákupu českých publikací ve více exemplářích, neboť vyšlo nebývale velké množství nových upravených vydání studijní literatury a nových publikací doporučených ke studiu. Nutnost jejich pořízení značně snížila množství rozpočtových prostředků použitelných pro nákup odborných cizojazyčných knih. Na druhé straně byla převážná část grantových prostředků, více než 3/4, použita na nákup právě cizojazyčných publikací. Je zde nutné připomenout, že tyto publikace jsou nakupovány pro katedrové knihovny a nejsou určeny k půjčování ve studovnách.

Z tabulky A 1.5 „Zastoupení multiplikátů“ lze vyčíst velmi zajímavou informaci právě o již zmiňovaných duplicitních výtiscích titulů. Jen dvě a půl procentatitulů knih, zpracovaných do katalogu Tinlib, se v knihovnách CIKSu vyskytují ve více než 20ti exemplářích. Zcela převažují tituly s jedním až pěti výtisky.

Pro potřeby institutů bylo také nakoupeno 2 283 kusů publikací, určených k rozdání na kurzech. Tyto publikace nebyly zpracovávány do systému Tinlib, modulu Katalog, a proto se v tabulce A 2.1 neuvádí. V tabulce jsou pouze knihy evidované jako majetek VŠE.

Ve finančním vyjádření je celková částka použitá na úhradu nakoupených knih 5 137 404 Kč (viz tab. A 4.1 „Knihy ve finančním vyjádření“). Z prostředků institutů to bylo celkem 448 013 Kč.

Grantové prostředky jednotlivých řešitelů daly dohromady částku 1 562 023 Kč. Část grantových prostředků byla řešiteli věnována na nákup titulů, které byly po zpracování umístěny do katedrových knihoven. Více než polovina této částky byla hrazena ze čtyřletého grantu na vybudování Multifunkčního knihovnického centra. Vědecké publikace vhodné pro výzkumnou činnost takto pořízené byly umístěny do knihovny. Další část grantových prostředků byla použita na nákup publikací k akci „Italské dny na VŠE“. Ta se konala v listopadu 2000 a její součástí byla i tématická výstavka knih italských autorů specializujících se na Evropskou Unii. Po jejím skončení byly knihy také zařazeny do fondu.

Jediný finanční dar byl 32 375 Kč z prostředků redakce časopisu Politická ekonomie. Byl určen na nákup publikací vydavatelství Financial Times. Jedná se o příručkovou literaturu, která v knihovně citelně chyběla jak studentům, tak vyučujícím.

Částka z rozpočtu použitá na nákup byla 1 640 341 Kč, tedy zřetelně nižší než v předchozím roce. I to se projevilo na množství nakoupených publikací v roce 2000 spolu s opětovným nárůstem cen knih a především velkými změnami kursu USD, které prodražily již objednané knihy.

Oddělení akvizice ušetřilo nejrůznějšími slevami částku kolem 65 000 Kč, kterou následně využilo k dalším nákupům.

Knižní dary

Během roku bylo zpracováno celkem 4 355 ks publikací uváděných jako dary. Z toho cizojazyčných 2 592 ks (viz tab. A 2.1 „Skladba přírůstku v roce 2000 podle způsobu nabytí“). Poměr českých a cizojazyčných darovaných publikací je opačný než u nákupů. Multiplikáty publikací jsou po dohodě s dárci odesílány knihovně v Jindřichově Hradci, případně rozdávány učitelům i studentům. Jako příklad lze uvést mimořádný dar OECD materiálů z Paříže. Mnoho dárců poskytuje hodnotné dary pravidelně každý rok, např. ambasády a ministerstva. Celkem byly do knihoven získány publikace v hodnotě cca 1 454 652 Kč.

Seznam dárců s finančním vyčíslením jejich knižních darů je uveden v příloze 2/1. V této tabulce jsou uvedeny pouze knižní dary, které byly zaevidovány jako majetek VŠE, a nikoliv publikace následně rozdávané.

Také během prodejních výstav odborné literatury jsou jako úhrada pronájmu vybírány publikace, kterých se CIKSu nedostává. Počet firem prodávajících v areálu VŠE stoupl na 11. Většina z nich uspořádala dvě akce v obou semestrech. Poprvé se stalo, že si termíny zamlouvaly i tři měsíce dopředu a bylo nutné jimi zvolené termíny krátit, aby se dostalo na všechny. Celkem bylo uspořádáno 24 akcí. Seznam akcí s termíny a názvy firem je uveden v příloze.

Řadu publikací nabízených jako dar musíme bohužel odmítnout. Jedná se o knihy, které zcela neodpovídají tématickému profilu našeho fondu, případně o pseudodary, tj. o publikace, které nám jsou „darovány“ s žádostí o zaplacení poplatků či s dodatečně zasílanými fakturami. V roce 2000 se vyskytovaly jen zřídka.

Mezi publikace, které CIKS dostává zdarma, patří i diplomové práce a skripta vydávaná na VŠE. Roční přírůstek byl 940 diplomových prací a 4 173 skript (viz tab. a 1.1 „Stav a přírůstky“). Diplomové práce získává knihovna z jednotlivých kateder, skripta pak přímo z edičního oddělení. Finanční hodnota takto získaných skript za rok 2000 činí 304 985 Kč.

Mezinárodní výměna publikací

Výměnou za Prague Economic Papers jsme získali během roku 2000 od zahraničních univerzit celkem 211 titulů jejich working papers. Dále dostáváme 1 výtisk časopisu „Ekonomické Rozhlady“, který je ukládán do studovny. Počet institucí, se kterými výměna probíhá stále formou tištěných materiálů, je 11. Několik dalších spolupracujících institucí vydává své materiály již Rozhlady“, kter Rozhl’ady“, elektronické podobě a zpřístupňuje je na svých webovských stránkách.

Knižní veletrhy

V průběhu roku se pracovnice akvizice účastnily 3 knižních veletrhů: londýnského, frankfurtského a pražského. Materiály, katalogy vydávané literatury a kontakty získané na těchto veletrzích byly využívány všemi zájemci z řad učitelů i pracovníků školy. Mnohé materiály byly opatřovány adresně pro vyučující a pracovníky, kteří si je předem vyžádali. Na těchto veletrzích se také podařilo získat slevy, které umožnily za výhodné ceny doplnit fondy knihoven zejména o zahraniční literaturu. Tyto slevy bohužel učitelé VŠE využívají mnohem méně, než by bylo potřebné.

Srovnání údajů akvizice za pět let

Na základě údajů v tabulce a 1.1 „Stav, přírůstek a lokace knihovních fondů VŠE – Stav a přírůstky“ si lze udělat přehled, jak se mění politika doplňování během pěti let. Je zřejmé, že během let dochází ke změně typů zpracovávaných publikací. Po prvních letech dochází k poklesu množství zpracovávaných skript. V roce 1996 se jednalo převážně o rekatalogizaci, v posledních letech již jde o zpracování současné produkce. Z tohoto úhlu pohledu je zřejmé, že se vlastně o žádný výrazný pokles nejedná.

Oproti tomu u zpracovávaných diplomových prací je patrné, že rok od roku stoupalo jejich množství a až v roce 2000 došlo ke stagnaci. Je to způsobeno tím, že všechny katedry nyní pravidelně odevzdávají práce svých diplomantů.

V řádku „ostatní“ jsou zahrnuty tituly, které nejsou ani skripty, ani diplomovými pracemi. Během let roste a klesá počet titulů v závislosti na finančních možnostech. Rozdíl mezi rokem 1996 a rokem 2000 je nepatrný i přesto, že ceny knih za tuto dobu několikanásobně stouply viz tabulka A 4.1 „Knihy ve finančním vyjádření“.

Objem nákupů z rozpočtových prostředků stoupá poměrně pomalu. Propad v roce 1998 byl mimo jiné způsoben i ekonomickými balíčky. Propad v roce 2000 zase restrikcemi v rozpočtu a nutností zaplatit tituly časopisů, které byly v předchozích letech pořizovány z finančních darů. Nákupy z grantů po počátečním rychlém nárůstu stoupají pomalu. Finanční dary rok od roku klesají. Ubývá sponzorů, kteří by knihovně poskytli finanční prostředky. Dárců knih již nepřibývá, ale zvyšuje se kvalita knižních darů.

Shrnutí roku 2000

V roce 2000 došlo oproti roku 1999 k poklesu finančních prostředkůpoužitých na nákup publikací. Byl způsoben:

  • menším objemem nákupů z rozpočtových prostředků,
  • menším objemem nákupů z prostředků institutů,
  • slabým nárůstem nákupů z grantových prostředků,
  • snížením finančních darů použitelných na nákup na minimum

Grantoví řešitele využívají stále častěji možnost elektronického objednávání literatury i možnosti průběžného informování o termínech dodání a čerpání finančních prostředků na nákup knih. Více zatím využívají objednávání pomocí elektronické pošty. O citlivých objednávkách, které je třeba zajistit v nejkratším možném termínu, jsou žadatelé průběžně informováni. Příznivou změnou je i skutečnost, že objednávky z grantů se nekumulují pouze do období konce roku, ale přicházejí ve zvýšené míře od jeho poloviny.

Během roku 2000 byly podniknuty kroky ke změně bývalého Akvizičního výboru na Radu pro knihovnické a informační služby VŠE – RAKIS spojené s rozšířením jejích pravomocí. K jejímu ustavení došlo až v lednu 2001.

V druhé polovině roku byla ®ádanka na nákup literatury zpřístupněna v elektronické podobě na webovských stránkách CIKSu.

Bohužel služeb akvizice využívá jen malé procento vyučujících a to i přes snahy pracovníků odd. akvizice o jejich propagaci. Úkolem pro příští rok je informovat vyučující o nabízených službách adresněji, a to jak přímo na schůzích vedení fakult, tak prostřednictvím jejich zástupců v nově ustaveném RAKISu.

Během roku byly oddělením akvizice kontaktovány organizace a instituce, které již v předchozích letech poskytly CIKSu hodnotné knižní dary. S řadou z nich bylo dohodnuto pravidelné poskytování materiálů v námi požadovaném počtu multiplikátů tak, aby je bylo možné zařadit do fondu v co nejkratší době od jejich vzniku.

Prodejní výstavy, konané v areálu VŠE, se staly pravidelnou záležitostí. Firmy si rezervují termíny často i měsíce dopředu a jejich knižní dary jsou plánovány se značným předstihem podle potřeb CIKSu. Dochází dokonce k situaci, kdy musíme akce jednotlivých firem časově krátit, aby se vzájemně nekřížily. Koncem roku došlo ke změnám v podmínkách pronájmu prostor. Tyto změny nemůže knihovna ovlivnit a pravděpodobně budou mít značný vliv na množství pořádaných akcí.

Výměna publikací se spolupracujícími institucemi stagnuje. Stále častěji dochází k tomu, že univerzity začínají své working papers a časopisy zveřejňovat prostřednictvím internetu. Zájem o spolupráci z jejich strany je, my jim ale můžeme nabídnout pouze časopis „Prague economic papers“, který je jako jediný publikován v anglickém jazyce.

4.2 Akvizice elektronických informačních zdrojů

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí Informačního servisu CIKS

Převážná část elektronickýchinformačních zdrojů je pro následující kalendářní rok nakupována vždy jednorázově, na základě výběrového řízení na dodavatele.

V průběhu roku je obnovováno pouze předplatné některých zdrojů, odebíraných již několik let přímo od producentů v ČR.

V roce 2000 byla struktura (a tedy i akvizice) elektronických informačních zdrojů značně změněna a zúžena. V souvislosti s řešením projektu FRVŠ „Integrace informačních služeb VŠE do prostředí Internetu“ pracovníky CIKS, byla provedena analýza elektronických zdrojů. Z důvodu neaktuálnosti, problémů se zpřístupněním, nebo malého zájmu ze strany uživatelů byla poté řada zdrojů z nabídky vyřazena. Zároveň byla rozšířena nabídka online přístupů do rozsáhlých informačních zdrojů. Rovněž některé menší zdroje, dosud zpřístupňované z CD-ROM byly pro rok 2001 nahrazeny online přístupem.

Pozitivní vliv na akvizici elektronických zdrojů měla v roce 2000 možnost přístupu zdarma do rozsáhlých databází plných textů článků ProQuest 5000 a EBSCO díky využívání národní celoplošné licence, hrazené z projektů MŠMT ČR. To umožnilo věnovat ušetřené finanční prostředky v hodnotě cca 800 tis. Kč na obohacení nabídky elektronických zdrojů na VŠE.

Celkem bylo v roce 2000 zakoupeno 18 informačních zdrojů v celkové hodnotě 1 790 tis. Kč. Tato částka byla hrazena ze tří zdrojů – projektu MŠMT LB98063, projektu MŠMT LI200007 a rozpočtu CIKS.

Darem bylo v roce 2000 získáno od Národní knihovny v Praze celkem 19 ks CD-ROM, tvořících neucelené řady celkem 8 titulů. Jejich cena nebyla nikde uvedena, a proto ani celkovou částku daru nelze odhadnout.

4.3 Zpracování knihovních fondů

Eva Bazalová, vedoucí oddělení zpracování fondu

Mgr. Petra Kajanová, oddělení budování fondu

 

Oddělení zpracování fondu zabezpečuje tyto hlavní činnosti:

  • centrální jmenné zpracování nových přírůstků všech druhů neperiodických dokumentů (knihy, skripta, diplomové práce) pro všechny knihovny CIKS, příruční a katedrové knihovny VŠE podle standardů a katalogizačních pravidel AACR2 do souborného elektronického katalogu VŠE,
  • retrokatalogizaci staršího fondu,
  • přejímku skript z edičního oddělení a diplomových prací z kateder VŠE,
  • fyzické zpracování všech katalogizovaných dokumentů, tj. tisk přírůstkových čísel s čárovým kódem a jejich vkládání do dokumentů, přidělování signatur pro formátové stavění, tisk hřbetních štítků pro tématické stavění ve studovnách s volným výběrem,
  • vedení místního seznamu knihovních fondů,
  • distribuci všech zpracovaných dokumentů na všechna pracoviště a knihovny VŠE,
  • změny a úpravy katalogizačních záznamů TINLIB při relokacích ve fondu,
  • zpracování výstupů z fyzických revizí knihovních fondů do katalogizačních záznamů, průběžné záznamy o ztrátách, vyřazení atp.

V tomto roce prošlo zpracovatelskou linkou 20 646 neperiodických publikací. V tabulce 1.1 uváděných 15 758 knihovních jednotek nezahrnuje zpracování 4 888 duplikátů k dříve získaným knihám. Elektronický katalog obsahoval ke konci r. 2000 125 830 knihovních jednotek. Je přístupný nejen v lokální počítačové síti VŠE, ale i prostřednictvím Internetu. Dnes již zachycuje v úplnosti přírůstek a současný stav do r. 1984. Retrokatalogizací se postupně doplňují informace o starší části fondu. Zcela bylo dokončeno zpracování signatur E a G umístěných v hlavním skladu. Záznamy obsahují o knize daleko více údajů než papírové katalogizační lístky, které jsou postupně vyřazovány ze čtenářského katalogu. Zároveň jsou aktualizovány v údajích o dostupnosti jednotlivých exemplářů.

Mimořádným úkolem většího rozsahu bylo zpracování fondu Knihovny CDMS do TINLIBu. Tím byla odstraněna fyzická roztříštěnost informací o fondech v knihovnách sítě VŠE. Původně tento fond obsahoval 7871 knihovních jednotek. Po analýze jeho stavu bylo nové zpracování pojato komplexně. Původní záznamy zpracované v systému ISIS byly konvertovány do pracovní verze TINLIBu a zde pak probíhalo konečné zpracování, to znamená opravy původních záznamů, katalogizační zpracování podle pravidel AACR2, přidělení přírůstkového čísla s čárovým kódem a doplnění o předmětové skupiny a MDT. Četné multiplikáty dosahující u některých titulů až 90 ks byly vyřazeny a jejich záznamy převedeny do odpisové databáze. Vzhledem k tomu, že u tohoto fondu bylo jako signatur používáno pořadové číslování, bylo zároveň nutné při probíhající velké redukci tohoto fondu změnit i způsob signováni. Ponechané svazky byly přesignovány na nejpoužívanější systém, to znamená základní číselná signatura pro každý jednotlivý titul a duplikáty odlišené přiřazeným písmenným indexem.

Vzhledem k tomu, že v polovině roku bylo rozhodnuto o uzavření Knihovny CDMS, bylo zbývajících cca 800 knih převezeno ke zpracování do knihovny na Žižkov. Fond byl znovu posouzen z hlediska aktuálnosti a vybrané tituly převedeny do ostatních knihoven CIKS. Jednalo se cca o 350 knih, které musely být přesignovány na standardní signatury a relokovány v katalogu. Zařazením těchto publikací do systému TINLIB se zvýšila informovanost o této části fondu a vzrostl počet výpůjček.

V r. 2000 prošlo pravidelnou revizí 37 138 knihovních jednotek. Po revizi následoval převod řady publikací na jinou lokaci, zpravidla do skladu. Do katalogu byly zaznamenány nově zjištěné ztráty a záznam o vyřazení publikace. Za rok 2000 toto činilo 450 knihovních jednotek.

Oddělení budování fondu

Věcné zpracování dokumentů navazující na evidenci a jmenné zpracování fondu opatřuje nové a retrokatalogizované dokumenty do katalogu Tinlib:

-předmětovými skupinami

-klasifikačními znaky MDT (zkrácená verze středního rozsahu )

-označením typu dokumentu

-hřbetním štítkem (pro případné umístění dokumentu ve studovně)

-u publikací EUR-OP (Office for Official Publications of European Communities) pro Evropské dokumentační středisko i kódy Klasifikace tematických oblastí evropské integrace doporučené Evropskou informační asociací

V roce 2000 bylo zpracováno celkem 7972 titulů, z nichž bylo 50.3 % zahraničních, 35.8 % českých, 11.8 % diplomových prací VŠE a 1.9 % skript VŠE (viz tabulka 5.1).

Věcnými indexy byly opatřeny též knihy z fondu Knihovny CDMS Veleslavín při převodu do katalogu systému Tinlib (viz Zpracování knihovních fondů 2.3).

Během roku byl průběžně revidován a upravován slovník autorit předmětových skupin a shromažďovány podklady pro budoucí metodické změny v indexaci dokumentů a aktualizaci znaků MDT.

4.4 Centrální agenda časopisů

Jana Šloufová, centrální agenda časopisů

Centrální agenda časopisů

Časopisy jsou centrálně objednávané agendou časopisů knihovny CIKS VŠE pro všechna pracoviště VŠE. Nákup časopisů je z převážné části hrazen z peněz knihovny, část z grantů nebo z výnosů hospodářské činnosti jednotlivých fakult a kateder VŠE. Výběrovým řízením bylo vybráno 5 velkých dodavatelů časopisů., malé množství titulů pak knihovna objednává přímo u vydavatelů časopisů nebo jejich distributorů.

Počty titulů časopisů a způsoby jejich získávání

V roce 2000 bylo objednáno a nakoupeno 652 časopisů, z toho 15 deníků. Oproti roku 1999 se jejich počet snížil. Více jak polovina (314 titulů) je jich uložena v čítárně knihovny a tyto časopisy jsou pak volně přístupné všem návštěvníkům knihovny. Zbylé časopisy se předávají na katedry a pracoviště VŠE. Ta jsou povinna zpřístupnit časopisy, které jsou nakoupeny z rozpočtu knihovny všem zaměstnancům a studentům VŠE.

Struktura darů

Jako předešlé roky, tak i v roce 2000 dostávala knihovna deník The Wall Street Journal v celkovém počtu 150 výtisků. Další tituly.které dostáváme zdarma v tak velkém počtu je týdeník Prague Business Journal. Oba tituly jsou volně k dispozici knihovně CIKS VŠE.Ke konci roku knihovna dostala asi 100 kusů týdeníku Prager Zeitung. Kromě těchto titulů dostala knihovna zdarma kolekci 22 časopisů vydávaných OECD (přístupné ve studovně) a 38 titulů vydávaných v EU, které josou uloženy v Knihovně Pavla Eislera. Celková hodnota darů je přibližně 3 534 500.- Kč.

Přístupnost

Seznam časopisů, které jsou objednány přes knihovnu CIKS VŠE na rok 2001 je uveřejněn na elektronických stránkách na adrese http://ciks.vse.cz/ciks/casop.

Veškeré časopisy, placené knihovnou nebo z hospodářské činnosti, jsou zpracovány v systému TINLIB. Zájemci si mohou z jakéhokoliv PC, napojeného na počítačovou síť VŠE, nebo eventuelně prostřednictvím Internetu zjistit veškeré údaje o časopisech (vydavatele, periodicitu, umístění apod.) V katalogu časopisů lze zjistit, zda se titul uchovává a dává do vazby a kde jsou vázané tituly uloženy.

5 Grantová a rozvojová činnost CIKS

5.1 Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum

Ing. Libor Válek, Informační servis CIKS

Ing. Vladimír Seidl, oddělení budování fondů CIKS

Rok 2000 byl prvním rokem řešení čtyřletého grantového projetku MŠMT „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“. Průběžná zpráva byla obhájena 8. 1. 2001.

V souladu s návrhem projektu proběhly v roce 2000 aktivity ve třech hlavních oblastech: technologie, akvizice, přístup do databází online.

a) Technologie: výsledkem prvního roku projektu je zakoupení a instalace hardwaru a softwaru pro skenovací pracoviště (především knižního skeneru) a dodávku elektronických dokumentů. Vzhledem ke značnému zpoždění instalace bylo možné provést pouze základní ověření systému. Zkušební provoz zaměřený na akademickou obec VŠE a CERGE UK (které je spoluřešitelským pracovištěm projektu) bude realizován v druhém roce řešení.

b) Akvizice: V CIKS VŠE a knihovně CERGE UK probíhal doplňkový nákup knižní a časopisecké produkce pro obě řešitelské instituce. V CIKS VŠE byly nakoupeny především encyklopedie a vybrané řady monografií a publikací zaměřených na mezinárodní ekonomické vztahy, evropskou spolupráci a EU. Hlavním záměrem bylo doplnit starší publikace nositelů Nobelových cen za ekonomii.

c) Podle plánu byl zajištěn pro CIKS VŠE (a CERGE UK) přístup do databází KnowEurope, Econlit Monthly a SilverLinker Database (přístup je funkční pro všechny počítače z internetové domény VŠE).

Součástí grantového projektu je také zpracování koncepčního záměru pojetí výzkumné (badatelské) knihovny VŠE. V první etapě se jednalo o vymezení „Zlatého fondu českého ekonomického myšlení“.

Zpracována byla první varianta tematického a časového rámce historického badatelského fondu. Jeho základem se stane Zlatý fond českého ekonomického myšlení do roku 1948, v němž bude postupně soustředěno vše podstatné, co patří do dějin českého ekonomického myšlení:

  • několik tisíc prací více než stovky „českých“ národohospodářů
  • stovky děl předních zahraničních ekonomů
  • desítky svazků dobových encyklopedií
  • ucelené ročníky několika desítek odborných časopisů
  • desítky publikací vládních, spolkových a soukromých n/h institucí
  • sborníky zákonů a nařízení od dob Marie-Terezie do roku 1948
  • stovky knih a článků o dějinách ek.myšlení.

Zlatý fond je již do značné míry zkompletován /přes 1000 svazků/.

Současně se začala pořizovat textová a obrazová dokumentace o osobnostech, institucích, periodikách a publikacích zařazených do Zlatého fondu /jakýsi průvodce po fondu/. Dále byla navázána věcná spolupráce s týmem pro zpracování GA CR c.402/99/0605 „Dějiny českého ekonomického myšlení“, vedeného prof.M.Sojkou z Institutu ekonomických studii UK.

5.2 Online katalog a digitální knihovna vysokoškolských prací

Ing. Libor Válek, Informační servis CIKS

Cílem projektu byla příprava systému pro zpřístupnění plných textů vysokoškolských prací, především diplomových, v elektronické podobě, a to zejména z hlediska technického a softwarového.

Základem systému je vyhledávací software Excalibur RetrievalWare firmy INCAD. Jeho pokročilé vyhledávací funkce (spolu s rozšiřujícím softwarem) umožní budování digitálních kolekcí dokumentů bez ohledu na jejich druh, strukturu a způsob vzniku (obzvl. elektronické formáty, skenované dokumenty).

Do systému bylo zatím načteno několik souborů:

  • diplomové práce posledního ročníku Fakulty informatiky a statistiky (bylo získáno asi 25 těchto prací);
  • metadata týkající se diplomových prací z roku 2000; Byly exportovány pouze vybrané položky, nejdůležitější pro identifikaci záznamu;
  • texty z katedry filozofie (převážně studentské práce), vystavené na webu katedry jako součást elektronického časopisu „e-logos“ (Dr. Pstružina, Katedra filozofie);
  • studentské texty z on-line kurzu sociologie (Dr. Kašparová, Katedra sociologie a psychologie řízení).

Na těchto datových souborech byla ověřena funkčnost použitého softwarového nástroje. V tomto okamžiku je možno říci, že splňuje základní požadavky, které jsou na něj kladeny.

5.3 Grant „Integrace informačních služeb VŠE do prostředí Internetu“

Ing. Jan Mach, Informační servis CIKS

Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE získalo na rok 2000 grant z Fondu rozvoje vysokých škol na integraci informačních služeb VŠE-CIKS do prostředí Internetu.

Koncem roku 1999 převzal Informační servis CIKS VŠE oficiálně pod svoji správu WWW stránky Vysoké školy ekonomické. Do této doby byly WWW stránky pro prezentaci školy zanedbávány, obsah byl zastaralý a nepřehledný. Informační servis proto požádal o grant FRVŠ na financování přechodu stávajícího informačního systému v MS-DOS do hypertextové podoby na WWW a na integraci ostatních služeb do jednotného prostředí, které by studentům a zaměstnancům nabízelo jednoduchý přístup ke všem informacím a službám z prostředí Internetu.

Jako hlavní cíle na rok 2000 byly stanoveny:

  • Přechod z prostředí MS-DOS na platformu Windows 9x
  • Převedení IS z prostředí MS-DOS do prostředí WWW
  • Vypracování metodiky přípravy, publikace a aktualizace informací
  • Vypracování prostředků pro správu nového informačního servisu školy

Finanční prostředky ve výši 230 tis. Kč byly využity převážně na upgrade stávajících počítačů a na nákup literatury, zabývající se zpřístupňováním informací na WWW.

Přechod z prostředí MS-DOS na platformu Windows 9x

Základním předpokladem úspěšnosti tohoto grantu byl přechod z prostředí operačního systému MS-DOS do prostředí Windows 95 nebo vyšší. Důvodem je snadný přístup ke službám dostupným na Internetu pomocí grafických WWW prohlížečů. Standardním operačním systémem instalovaným Výpočetním centrem na studentské počítače se skutečně staly Windows NT Workstation, na počítače zaměstnanců jsou instalovány Windows 98. Díky tomu tedy celá akademická obec VŠE má přístup k Internetu a na něm nabízeným službám.

Převedení IS z prostředí MS-DOS do prostředí WWW

Během roku 2000 byly jednotlivé informace nabízené v informačním systému v operačním systému MS-DOS kompletně převedeny do hypertextové podoby a zařazeny na WWW stránky VŠE na adrese http://www.vse.cz.

Na rok 2001 zůstává úkol zpřístupnit všem zaměstnancům VŠE databáze nabízené v systému Ultra*Net, případně zprovoznit vzdálený přístup k těmto databázím z prostředí Internetu.

Vypracování metodiky přípravy, publikace a aktualizace informací

Snaha o stanovení nějakých pravidel, jak pracovat s informacemi na WWW VŠE, vedla k přípravě metodických pokynů popisujících přípravu, publikaci a aktualizaci informací na VŠE. Součástí těchto informací jsou i standardy pro vzhled a obsahové náležitosti WWW stránek. Více informací lze nalézt na http://www.vse.cz/help.

Vypracování prostředků pro správu nového informačního servisu školy

Jedním z hlavních cílů, které si řešitelé grantu kladli, byla decentralizace přípravy a zveřejňování informací co nejblíže ke zdrojům informací. V rámci projektu proto kromě metodických pokynů připravili WWW rozhraní umožňující správcům jednotlivých částí WWW VŠE spravovat informace vystavované na http://www.vse.cz.

5.4 Phare projekt „Informační středisko rozvoje managementu“

Ing. Vlasta Jará, Ing. Jana Hartmanová, Informační servis CIKS

Zadavatel projektu, Národní vzdělávací fond, inicioval v letech 1998 – 1999 vytvoření Informačního střediska rozvoje managementu (ISRM) při CMC Čelákovice. Projekt díky aktivitám NVF pokračoval i v roce 2000 a jeho činnost byla pro nutnou komplexnost poskytovaných služeb zajišťována společně třemi profesně vyspělými pracovišti – Knihovnou CERGE-EI Univerzity Karlovy v Praze (hlavní řešitel grantu) a dále Centrem informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze a českou informační společností Albertina Icome Praha, s.r.o. jako spoluřešiteli.

Informační služby ISRM byly a jsou i nadále poskytovány vzdělávacím institucím i přímo managementu v České republice, a jsou především zaměřeny na zlepšování informovanosti a informační kultury v oblasti manažerského vzdělávání.

Projekt ISRM zahrnoval:

  • Knihovnické a informační služby
  • Časopis Management Digest
  • Clearing House
  • Workshopy

Knihovnické a informační služby byly založeny na databázových zdrojích s možností přímého vstupu do vybraných databází a knihovních katalogů se zázemím kvalifikovaných profesionálů, kteří poskytovali rešeršní a referenční služby vzdělávacím institucím i jednotlivcům. Pracovníci Informačního servisu CIKS se na této části projektu podíleli rešeršními a referenčními službami (30 rešerší) z tuzemské i zahraniční literatury z oblasti managementu z klasických i elektronických zdrojů dostupných v knihovně VŠE-CIKS. Tyto služby byly poskytovány zdarma na základě žádosti zaregistrovaných uživatelů projektu.

Časopis Management Digest je referátový časopis, který přináší informace o trendech a novinkách v oblasti rozvoje managementu formou anotací českých i zahraničních knih a abstraktů článků s následnou možností dodání plného textu. Časopis je přístupný v tištěné i elektronické podobě. Informační servis CIKS se na řešení podílel jednak zpracováním rešerší do 4 čísel časopisu na zadané tematické oblasti (Leadership, Knowledge Management, Řízení procesů, Řízení změn k úspěchu, Konkurenčnost) a jednak zpracováním seznamu klíčových slov pro jednotlivé tematické oblasti.

Dalším dílčím projektem byl Clearing House, tj. vytvoření virtuálního informačního střediska – portálu na webu http://www.digest.cz, který nabízí Novinky a trendy, Elektronický časopis MD, Elektronické služby, Program workshopů, Přístup k elektronickým databázím a katalogům. Informační servis CIKS spolupracoval na rubrice Novinky a trendy, kde jsou vystaveny aktuální informace z klíčových oblastí managementu – odkazy na online novinky prostřednictvím služby ProQuest.

V rámci projektu byly uspořádány tři workshopy: Úvod do problematiky elektronických informačních zdrojů, Nové informativní služby jako nástroj pro management, Efektivní využívání informací pro management. CIKS byl spolupořadatelem druhého workshopu, na kterém představil elektronické informační zdroje a služby poskytované Knihovnou VŠE-CIKS.

Řešitelé se rozhodli pokračovat v úspěšném projektu ISMR i v roce 2001 a zároveň hledat zdroje pro jeho další financování. Proto mj. ve stejné „sestavě“ podali také přihlášku do programu Leonardo.

5.5 Prezentace informačních zdrojů a Zlatý fond českého ekonomického myšlení

Prezentace informačních zdrojů

Ing. Libor Válek, Mgr. Vladimír Seidl, Informační servis CIKS

Kromě tradičních podob práce s uživateli (konzultace, exkurze, tištěné letáky, elektronické informace v IS) pokračují také prezentace informačních zdrojů pro diplomové a speciální semináře na vyžádání. Nabídka těchto prezentací (včetně přihlašovacího formuláře) byla umístěna na web CIKSu. Tato nová možnost přihlášení zatím nebyla využita. Zájem o prezentace oproti minulému roku nicméně mírně vzrostl, přestože zůstal omezen na stálý okruh učitelů z několika kateder. Celkem šlo o devět prezentací. (V jednom případě se na prezentaci v rámci diplomového semináře dostavili i učitelé příslušné katedry – snad je to první vlaštovka lepšího pochopení využívání informačních zdrojů.)

Důvodem většího zájmu je nejspíše větší přitažlivost a funkčnost informačních zdrojů online (Proquest, EBSCO, KnowEurope), které mají hlavní podíl na prezentacích.

Ve spolupráci s prof.F.Vencovským a AVC připravilo CIKS jubilejní výstavku o K.Englišovi ke 120.vyročí jeho narozeni. Za účasti vedeni VSE byla otevřena 2.5.2000. Na 3 panelech a ve 4 vitrínách v čítárně knihovny a na chodbě v přízemí nove budovy výstavka slovem a obrazem přiblizila život a dílo tohoto význačného českého národohospodáře. Zároveň zpřístupnila řadu originálů a 100 publikaci z fondu CIKS a z archivu prof.Vencovskeho. Pro návštěvníky výstavky byl vydán šestnáctistránkový Medailonek o K.Englišovi.

Výstavka byla široce prezentována v tisku,rozhlase a na Internetu. Setkala se značným ohlasem, mj. ji naštívili členové Englišovy rodiny, včetně dvaadevadesátileté dcery K.Engliše.

Vedení Právnické fakulty Masarykovy univerzity požádalo o zapůjčení výstavky a hodlá ji otevřít v Brně na jaře r.2001 u příležitosti 40.výročí úmrtí K.Engliše.

V listopadu byla na výstavce pořádané v rámci Italských dnů vystavena naše nejstarší kniha – Spisy Machiavelliho z r. 1550.

Koncem roku 2000 byl zpracován grantový projekt digitalizace 8 vzácných národohospodářských publikaci z přelomu 18. a 19. století. Začátkem roku 2001 byl předán příslušnému odboru Ministerstva kultury ČR.

Inforum 2000

Ing. Jana Hartmanová, Informační servis CIKS

Pracovníci Informačního servisu CIKS se v roce 2000 rovněž podíleli na organizaci „Konference o profesionálních informačních zdrojích INFORUM 2000“ (http://www.
inforum.cz
). Jedná se o prestižní odbornou a společenskou akci, které se v roce 2000 zúčastnilo více než 400 informačních pracovníků. Konference je každoročně pořádána za spoluúčasti VŠE v Nové aule, zpravidla ve druhé polovině května. Díky spolupořadatelství VŠE má mj. cca 40 zájemců z řad akademické obce možnost účasti na konferenci zdarma. Ing. Hartmanová je členkou organizačního výboru konference a podílí se zejména na jejím organizačním zajištění. Koordinuje rovněž spolupráci hlavního pořadatele, firmy Albertina Icome Praha s pracovníky Výpočetního centra a Audiovizuálního centra při zajišťování konference. Spolu s dalšími pracovníky Informačního servisu také zabezpečuje prezentaci VŠE na propagačním stánku, umístěném během konference v předsálí Nové auly.

Březen – měsíc Internetu

Ing. Jana Hartmanová, Informační servis CIKS

Pracovníci Informačního servisu se v roce 2000 zapojili do akce Březen – měsíc Internetu. Zúčastnili se soutěže „O nejlepší knihovnický web“, ve které se umístili mezi pěti nejlepšími odbornými knihovnami. Uspořádali rovněž Den otevřených dveří, během kterého v multimediální studovně Mediotéka zpřístupnili externím zájemcům elektronické informační zdroje, informovali je o knihovně a nabízených službách a poskytovali konzultace k jednotlivým zdrojům a k vyhledávání v nich.

6 Mezinárodní spolupráce

PhDr. Stanislava Bícová, CSc.pověřená ředitelka CIKS

Mezinárodní spolupráce CIKS se v roce 2000 odehrávala v rámci třech hlavních
aktivit:

  • společných projektů a spolupráce Spolku knihoven evropských ekonomických universit (EBSLG – European Business Schools Librarians Group),
  • zahraničního grantového projektu Tempus Phare CME 1 „Management of Information and Library Services for CEMS Study Programme“ (1999-2000), jehož koordinátorem byla doc. Ing. J. Durčáková, CSc., nynější rektorka VŠE, a kontraktorem PhDr. S. Bícová, CSc., nynější pověřená ředitelka CIKS. Zahraničními partnery byly knihovny ekonomických univerzit z Paříže (Group HEC), Bergenu, Kodaně a Vídně,
  • zahraničního grantového projektu Knihovny CERGE – EI (projekt Národního vzdělávacího fondu v Praze), kde CIKS VŠE byl spoluřešitelem.

Spolek EBSLG sdružuje 40 evropských ekonomických knihoven. Má svoje stanovy a poměrně přísné podmínky pro přijetí za řadného člena EBSLG: největší váhu má význam a národní, resp. mezinárodní hodnocení příslušné ekonomické univerzity nebo obchodní školy, její studijní programy a udělované mezinárodně platné tituly pro její absolventy. Stejně tak je posuzována aktivita každého člena a jeho účast na společných projektech a zasedáních. V čele je volený výkonný výbor s prezidentem, tajemnicí a pokladníkem, členy výboru jsou také koordinátoři regionálních skupin. Funkční období prezidenta je tříleté, poslední rok už zpravidla vykonává svoji funkci současně se svým nástupcem. Jednacím jazykem je angličtina. Členy EBSLG jsou zpravidla ředitelé evropských ekonomických knihoven.

EBSLG je rozděleno do tří regionálních skupin: kontinentální, severské a anglofonní. V regionálních skupinách je těžiště mezinárodní spolupráce a práce na společných projektech. Jednotlivé členské země se střídají v pořádání společných setkání – 1 x ročně se scházejí členové každé regionální skupiny a 1 x ročně se koná výroční zasedání všech členů EBSLG. Mezi hlavní projekty EBSLG patří: Tezaurus EBSLG pro ekonomické vědy (nástroj věcného pořádání informací), souborný katalog časopisů a výměna časopiseckých článků z těchto časopisů, tvorba bibliografické databáze – část databáze Econlit, krátkodobé výměnné pobyty informačních pracovníků, vydávání elektronických Newsletters, rozvíjení skupinové elektronické komunikace a diskuse prostřednictvím e-mailových skupin, společné www stránky, souborný katalog databází na CD-ROM a online přístupných databází. Projekty jsou přijímány a schvalovány podle stanovené procedury – schválení nového projektu může trvat až 2 roky. Česká strana je nositelem projektu www stránek EBSLG – stránky může každý najít na adrese http://www.ebslg.org.

Každé zasedání má svoji obvyklou strukturu: Hlavním tématem jsou zpravidla aktuální otázky oboru. Nedílnou součástí jednání je prezentace vlastní univerzity – její představení, vynikající výsledky, přednášky předních profesorů. Třetí část vždy tvoří postup prací na společných projektech.

V roce 2000 se zástupci CIKS (PhDr. S. Bícová, CSc., a ing. J. Hartmanová) účastnili zasedání kontinentální skupiny EBSLG na Univerzitě L. Bocconiho v Miláně, Itálie, a výročního zasedání EBSLG ve Francii, INSEAD – Fountainebleu. Účast dvou zástupců CIKS byla možná jen díky grantu Tempus Phare CME 1, protože postup řešení grantu a jeho výsledky byly projednávány právě během zasedání EBSLG.

V Miláně se jednalo zejména o nový obsah WWW stránek EBSLG a ustavení pracovní skupiny z členů výboru EBSLG. Tato pracovní skupina se pak sešla k dokončení nové prezentace EBSLG prostřednictvím WWW stránek v květnu 2000 na VŠE v Praze: jednání se účastnili webmastři z Prahy, Paříže a švýcarského Lausanne (IMD), dále prezidentka EBSLG paní Agnes Melot (ředitelka knihovny Group Hec, Paříž, Francie), tajemnice EBSLG paní Isabella Audebeau (Lyon, Francie), vedouci manažerka knihovny IMD paní Veronica Jud (Lausanne, Švýcarsko) a zástupkyně CIKS VŠE.

Výsledky této práce byly projednány a schváleny na výročním zasedání EBSLG v INSEAD, Francie, a to koncem května 2000. Mimoto byl hlavním tématem výročního zasedání EBSLG další rozvoj ekonomických knihoven směrem k elektronizaci a digitalizaci – společně k tomuto tématu vystoupili prezident Amerického spolku ředitelů knihoven ekonomických univerzit a ředitel univerzitní ekonomické knihovny z Kodaně. Jejich podněty a materiály byly plně využity při zpracování Dlouhodobého záměru rozvoje CIKS.

Dvouletý grantový projekt Tempus Phare CME 1 měl několik podprogramů: za jeden z hlavních přínosů je nutno počítat

  • analýzu informačních potřeb zahraničních studentů programu CEMS (dotazníková akce): vypracována byla zejména metodika takovéhoto typu průzkumů informačních potřeb, a to odbornou francouzskou firmou a na bázi evropských norem pro tuto činnost. Na základě vzájemné dohody a porovnání podmínek na partnerských univerzitách se řešitelé dohodli nepokračovat v dalších průzkumech vzhledem k zásadní odlišnosti přístupu jednotlivých univerzit k problematice informačních potřeb zahraničních studentů,
  • vzájemnou výměnu zkušeností a několik programů „staff-exchange“ – CIKS VŠE navštívilo s využitím grantových prostředků 10 zahraničních kolegů a 6 pracovníků CIKS navštívilo partnerské knihovny,
  • pracovnice CIKS se účastnily intenzívních jazykových kursů v Anglii,
  • porovnány byly organizační struktury a postavení knihoven na partnerských univerzitách,
  • zakoupena byla odborná literatura jak pro řešení této problematiky, tak pro studijní program CEMS,
  • založena byla edice informačních materiálů pro zahraniční studenty.

Spolupráce CIKS na ročním zahraničním grantovém projektu Knihovny CERGE – EI vyústila mimo jiné do realizace webstránek s velmi zajímavou nabídkou služeb http://www.digest.cz.

Pro budoucnost budou zřejmě hlavními oblastmi mezinárodní spolupráce v rámci EBSLG zejména otázky společného postupu při vyjednávání konsorciálních cen na nákup rozsáhlých plnotextových online databází (např. databáze firmy EBSCO), a nosným bude zřejmě i nově navrhovaný projekt working papers, který má velkou naději na schválení v roce 2001.

Je škoda, že VŠE dává přednost vydávání vědeckého časopisu namísto praxe obvyklé na zahraničních univerzitách, a to je právě šíření výsledků vlastní odborné a vědecké práce cestou working papers. Většina univerzit přechází na elektronické vydávání těchto materiálů. Česká strana by se tak tohoto projektu mohla účastnit pouze jako pasivní uživatel, nikoli jako aktivní přispěvatel do společné elektronické databáze working papers.

7 Přidružená pracoviště CIKS

7.1 Správa identifikačních karet VŠE

Mgr. Verona Miletinová, vedoucí Studijní knihovny Jižní Město-CIKS

David Šváb, Správa identifikačních karet Jižní město

Správa identifikačních karet pro VŠE je organizačně přičleněna ke Studijní knihovně Jižní Město již od roku 1997. Toto pracoviště se zabývá výrobou karet, které jsou základním identifikačním dokumentem pro studenty i zaměstnance VŠE v Praze, v Jindřichově Hradci a také pro doktorandy a zahraniční studenty.

V létě 2000 Správa ID karet řešila otázku ztráty sponzora Union Banky a v souvislosti s tím i změnu reklamního loga na rubové části pro 3 000 karet pro budoucí první ročníky VŠE. Dosavadní logo Union banky bylo nahrazeno logem obsahujícím informativní prvky s adresami www stránek VŠE.

Pro optimalizaci výroby identifikačních karet na začátku školního roku byl vytvořen harmonogram, který měl zabezpečit maximální denní využití specializované tiskárny pro výrobu ID karet a plynulý chod výroby karet.

Identifikační karty se již čtvrtým rokem vyráběly na stejném zařízení ImageCard Express, dodaném firmou MUZO a.s. Ukládání dat do databáze studentů prvních ročníků bylo zajištěno programem Microsoft Access 2.0 a přenos dat do centrální databáze ve Výpočetním centru na Žižkově byl zajištěn pomocí Sybase clienta a ODBC přístupu.

Výroba identifikačních karet se od začátku školního roku potýkala s problémy technického rázu, které se týkaly především tiskárny a kulminovaly zejména na konci září a října 2000. Vzhledem k naprostému opotřebení nejdůležitějších součástí tiskárny bylo nakonec nutno provést generální opravu. Z tohoto důvodu tiskárna stagnovala celý měsíc, a proto nemohl být dodržen výrobní plán, který počítal s ukončením výroby dle harmonogramu počátkem prosince.Výše uvedené problémy způsobily, že bylo vyrobeno méně ID karet, pro studenty 2 705, pro učitele 49, pro zaměstnance 69, pro studenty doktorandského studia 59 a pro studenty CEMS 79, a to celkem 2 961 ID karet (viz tabulka B5).

V uplynulém roce se projevily všechny nedostatky, které se kumulovaly na tomto pracovišti v průběhu uplynulého období. Technické a programové vybavení linky na výrobu ID karet je zastaralé a v současné době nezabezpečuje všechny potřeby VŠE. Tiskárna je v havarijním stavu, lokace pracoviště je nevhodná, přenos dat o nově vyrobených kartách se odvíjí často velmi problematicky, a to pro časté komplikace ve spojení s centrální databází na Žižkově.

Vzhledem k širším potřebám a požadavkům VŠE na ID karty jako multifunkční karty, bude nutné, aby ID karta v nastávajícím období prodělala transformaci od karty s čárovým kódem k moderní a víceúčelové kartě pro celou akademickou obec.

7.2 Referát vzdělávání pracovníků VŠE – kurzy Programu vzdělávání pracovníků VŠE

Jitka Kovalčíková

Program vzdělávání pracovníků VŠE řídí Rada pro vzdělávání jako poradní orgán rektorky VŠE a organizačně tento program zajišťuje sekretariát CIKS VŠE. O otevření kurzů rozhoduje vždy počet zájemců: musí být naplněna stanovená dolní hranice (u výuky jazykových kurzů osm účastníků, u kurzů výpočetní techniky a počítačových sítí deset účastníků).

Jazykové kurzy probíhají pravidelně formou dvouhodinové týdenní výuky a kurzy výpočetní techniky a počítačových sítí formou dvouhodinové týdenní výuky nebo v intenzivních čtyřhodinových blocích. Standardně to představuje 24-26 výukových hodin za semestr.

V letním semestru 2000 bylo otevřeno 16 kurzů, z toho 10 jazykových, 5 výpočetní techniky a počítačových sítí a 1 kurz jednoduchého a podvojného účetnictví /viz tab.D 2/

V zimním semestru 2000 bylo otevřeno 15 kurzů, z toho 9 jazykových, 5 výpočetní techniky a počítačových sítí a 1 kurz pedagogiky a didaktiky pro začínající učitele./viz tab.D 2 /

Náklady na mzdové prostředky pro lektory a školitele dosáhly za celý rok 2000 349.000,- Kč, na příspěvcích účastníků kurzů bylo vybráno a odevzdáno zpět do rozpočtu VŠE cca 120.000,- Kč.

8. Personální zajištění a hospodaření CIKS

8.1 Personální zajištění

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

Činnost a provoz CIKS zajišťovalo v roce 2000 celkem 58 pracovníků, z nichž někteří byli zaměstnání pouze na částečný úvazek, takže v přepočtu činil stav pracovníků 53,6. Během roku ukončilo pracovní poměr v CIKS 7 pracovníků, kteří byli nahrazeni nově přijatými. Při náborech nových pracovních sil jsme se v některých případech museli vypořádat se situací, kdy nelze uvolněné místo obsadit pracovníkem s odbornou kvalifikací. Po zaškolení a doplnění odborných znalostí však byli někteří noví pracovníci schopni zastávat i pracovní funkci mimo obor své původní činnosti, ale některým musel být pracovní poměr ukončen pro nezvládnutí požadavků na práci se systémem TINLIB.

Vzhledem k tomu, že v průběhu minulého roku bylo vedením VŠE rozhodnuto o zrušení Knihovny CDMS na Veleslavíně (část byla ponechána jako depozitní sklad Knihovny VŠE), dvě pracovnice, které zajišťovaly provoze této knihovny, ukončily k 31.12.2000 pracovní poměr na VŠE.

V CIKS vykonávají již řadu let frekventanti civilní vojenské služby některé pomocné práce. V loňském roce bylo evidováno v našem útvaru šest pracovníků – „civilů“.

8.2 Hospodaření CIKS

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

Hospodaření s neinvestičními prostředky na provoz CIKS se řídí stanoveným rozpočtem na daný kalendářní rok. Během roku je čerpání přidělených finančních prostředků průběžně sledováno na základě výstupů z ekonomického systému EKONFIS.

V roce 2000 byla vykázána značná odchylka od rozpočtu v čerpání neinvestičních prostředků, jelikož řada plateb za předplatné časopisů byla zaúčtována do nákladů budoucích období (r. 2001). Z tohoto důvodu se jevilo čerpání v položce „spotřeba materiálu“ jako velmi nízké. Toto se samozřejmě odrazilo také v celkovém čerpání, kde bylo vzhledem k rozpočtu dosaženo hodnoty 88,7%. Přehled skutečného čerpání neinvestičních prostředků v porovnání se stanoveným rozpočtem je uveden v tabulce F 1.

Tržby, spojené s poskytováním knihovnických služeb, dosáhly v loňském roce částky 494.745 Kč.

 


Přílohy

Důležité kontakty CIKS *

Seznam skupinových elektronických adres – nabídka služeb *

Seznam pracovníků CIKS v rámci jednotlivých oddělení, knihoven a služeb *

Seznam dárců publikací za rok 2000 *

Přehled prodejních výstav během roku 2000 *

Závěrečný protokol fyzických revizí knihovních fondů CIKS VŠE *

Přehled edicí Centra informačních a knihovnických služeb VŠE (CIKS VŠE) *

 

 

Důležité kontakty CIKS

Adresa

 

Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze

 

 

nám.W.Churchilla 4

 

 

130 67 Praha 3 – ®ižkov

 

 

 

Telefon

 

02 / 240 95 791 (tajemnice CIKS)

 

 

 

E-mail

 

Fialova@vse.cz

 

 

 

Telefon

 

02 / 240 95 578 (sekretariát a referát vzdělávání pracovníků VŠE)

 

 

 

E-mail

 

Kovalcik@vse.cz

 

 

 

Fax

 

02/ 240 95 869 (sekretariát)

 

 

 

Tel. ústředna VŠE

 

02 / 240 95 111

 

 

 

WWW stránky CIKS

 

http://ciks.vse.cz

Seznam skupinových elektronických adres – nabídka služeb

(Úplnou nabídku služeb najdete na www stránkách CIKS na adrese: HTTP://CIKS.VSE.CZ/)

infodesk@vse.cz

rezervace Klubu Knihovny VŠE CIKS dle stanovených priorit, doplňkové nadstandardní služby (laminování, kroužková vazba), základní informace o provozu vąech knihoven sítě VŠE

   

spravaIK@vse.cz

výroba identifikačních karet pro zaměstnance a studenty VŠE

   

tinlib@vse.cz

fungování souborného katalogu VŠE (Tinlib, Tinweb)

   

knihovna@vse.cz

výpůjční služby

   

prodluz@vse.cz

prolongační služby

   

rezervace@vse.cz

rezervace absenčních výpůjček knih

   

upomínky@vse.cz

upomínky

   

mvs@vse.cz

meziknihovní výpůjční služba CIKS VŠE pro knihovny v ČR

   

mmvs@vse.cz

mezinárodní meziknihovní výpůjční služby, objednávání plných textů časopiseckých článků v elektronické podobě (z časopisů, které nejsou v knihovnách VŠE k dispozici)

   

akvizice@vse.cz

požadavky na nákup literatury včetně nákupu pro potřeby grantových projektů, pravidla a podmínky nakupování na VŠE, čerpání finančních limitů fakult a pracovią» VŠE pro členy Akvizičního výboru CIKS, proplácení účtů za přímé nákupy literatury, příjem a lokace knižních darů, organizace knižních výstavek v prostorách VŠE

   

knihovnaJM@vse.cz

nabídka vybrané literatury k akreditovaným předmětům pro 1. ročníky, literatura a CD-ROM k jazykové výuce

   

i-servis@vse.cz

reąerąní služby – bibliografické informace – konzultance a poradenství o databázích

   

wwwciks@vse.cz

správa www stránek CIKS a VŠE

   

ebslgweb@vse.cz

webmaster EBSLG / EUROPEAN BUSINESS SCHOOLS LIBRARIANS´ GROUP /

   
   

eds@vse.cz

informace o Evropské unii (knihy,časopisy, databáze), provoz Evropského dokumentačního střediska CIKS VŠE

   

medio@vse.cz

provoz multimediální studovny Mediotéka (Fakulty financí a účetnictví), služby pro studenty mezinárodního programu CEMS, objednávky plných textů ze systému ABI/Inform, dotazy na databáze v lokální počítačové síti VŠE

   

casopisy@vse.cz

agenda novin a časopisů VŠE, rezervace povinných studijních materiálů pro kursy VŠE ve studovně na ®ižkově, prodej karet na kopírování

Seznam pracovníků CIKS v rámci jednotlivých oddělení, knihoven a služeb

 

Jméno a e-mailová adresa

 

Státní telefon , fax

 

Interní linka

 

Pracoviątě

Pověřená ředitelka

 

 

 

 

 

 

PhDr. Bícová Stanislava, CSc.

 

 

 

 

 

 

bicova@vse.cz

 

24220161

 

706

 

M37sb

 

 

 

 

 

 

 

Tajemnice

 

 

 

 

 

 

Fialová Jiřina

 

 

 

 

 

 

Fialova@vse.cz

 

fax/záz. 24095869

 

791

 

M37sb

 

 

 

 

 

 

 

Sekretariát a referát vzdělávání

 

 

 

 

 

 

Kovalčíková Jitka

 

 

 

 

 

 

kovalcik@vse.cz

 

 

 

578

 

M37sb

 

 

 

 

 

 

 

Informační servis

 

 

 

 

 

 

vedoucí: Ing.Hartmanová Jana

 

 

 

 

 

 

hartman@vse.cz

 

 

 

586

 

120sb

Mgr.Havlíková Eva

 

 

 

 

 

 

havlik@vse.cz

 

 

 

580

 

125sb

Ing.Jará Vlasta

 

 

 

 

 

 

jara@vse.cz

 

 

 

586

 

120sb

Klička Daniel

 

 

 

 

 

 

xklid01@vse.cz

 

 

 

291

 

122sb

Ing.Mach Jan

 

 

 

 

 

 

machj@vse.cz

 

 

 

599

 

119sb

Řepa Václav – civil

 

 

 

 

 

 

repavac@vse.cz

 

 

 

598

 

121sb

Mgr.Rucká Renata

 

 

 

 

 

 

rucka@vse.cz

 

 

 

580

 

125sb

Mgr.Simandlová Libuąe

 

 

 

 

 

 

simandl@vse.cz

 

 

 

129

 

125sb

Ing. Šubrta Václav

 

 

 

 

 

 

subrta@vse.cz

 

 

 

599

 

119sb

Ing. Válek Libor

 

 

 

 

 

 

valek@vse.cz

 

24217117

 

598

 

121sb

Ing. Pospíąil Pavel

 

 

 

 

 

 

pospisp@vse.cz

 

 

 

598

 

121sb

 

 

 

 

 

 

 

Informační recepce, rezervace Klubu Knihovny VŠE

 

 

 

 

Boháčová Miroslava

 

 

 

 

 

 

bohacm@vse.cz

 

 

 

583,584

 

M20sb

Mazák Jan

 

 

 

 

 

 

mazak@vse.cz

 

 

 

584

 

M16sb

Bort Tomáą – civil

 

 

 

 

 

 

bort@vse.cz

 

 

 

584

 

M16sb

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba

 

 

 

 

Mgr. Havlíková Eva

 

 

 

 

 

 

havlik@vse.cz

 

 

 

580

 

125sb

 

 

 

 

 

 

 

Správa systému TINLIB

 

 

 

 

 

 

vedoucí: Ing.Sklenák Vilém, CSc.

 

 

 

 

 

 

sklenak@vse.cz

 

 

 

407

 

441nb

Ing.Čížek Jiří

 

 

 

 

 

 

cizek@vse.cz

 

 

 

595

 

M32sb

Ing.Psotová Jitka

 

 

 

 

 

 

psotova@vse.cz

 

 

 

595

 

M32sb

Bc.Rataj Jiří

 

 

 

 

 

 

ratajj@vse.cz

 

 

 

595

 

M32sb

 

 

 

 

 

 

 

Oddělení budování fondu

 

 

 

 

 

 

vedoucí: Ing.Bělohoubková Lenka

 

 

 

 

 

 

belohoub@vse.cz

 

fax/záz. 24095597

 

597

 

124sb

PhDr.Dlouhá Božena

 

 

 

 

 

 

dlouha@vse.cz

 

 

 

579

 

133sb

Mgr. Seidl Vladimír

 

 

 

 

 

 

seidl@vse.cz

 

 

 

592

 

130sb

Mgr. Kajanová Petra

 

 

 

 

 

 

kajanova@vse.cz

 

 

 

589

 

131sb

Akvizice, výměna, dary

 

 

 

 

 

 

PhDr.Ingrid Hronovská

 

 

 

 

 

 

hronov@vse.cz

 

 

 

597

 

124sb

Oddělení zpracování fondu

 

 

 

 

 

 

vedoucí: Bazalová Eva

 

 

 

 

 

 

bazalova@vse.cz

 

 

 

577

 

133sb

Pekařová Mária

 

 

 

 

 

 

pekarova@vse.cz

 

 

 

576

 

132sb

Šídlová Olga

 

 

 

 

 

 

sidlo@vse.cz

 

 

 

576

 

132sb

Treglerová Jana

 

 

 

 

 

 

tregler@vse.cz

 

 

 

588

 

131sb

Čandová Markéta

 

 

 

 

 

 

candova@vse.cz

 

 

 

576

 

132sb

Knihovna VŠE

 

 

 

 

 

 

Provoz studoven a knihovnické služby

 

 

 

 

vedoucí: Koubková Karla

 

 

 

 

 

 

koubkova@vse.cz

 

24224565

 

591

 

M29A

Agenda časopisů

 

 

 

 

 

 

Šloufová Jana

 

 

 

 

 

 

sloufova@vse.cz

 

24218670

 

583, 587

 

M20sb

Rezervace materiálů pro semináře

 

 

 

 

 

 

Zárubová Eva

 

 

 

 

 

 

zarubova@vse.cz

 

fax/záz. 24095583

 

583, 587

 

M20sb

 

 

 

 

 

 

 

Studovny – služba

 

 

 

582

 

M30sb

Meziknihovní výpůjční služba

 

 

 

 

 

 

Koubková Karla

 

 

 

 

 

 

koubkova@vse.cz

 

 

 

591

 

M29Asb

Výpůjčky a katalogy

 

 

 

 

 

 

Hlouąková Ludmila

 

 

 

 

 

 

hlouslud@vse.cz

 

 

 

590

 

M31sb

Holubová Ivana

 

 

 

 

 

 

holubova@vse.cz

 

 

 

590

 

M31sb

Králíková Kateřina

 

 

 

 

 

 

kralikov@vse.cz

 

 

 

735

 

M22sb

Kučerová Eva

 

 

 

 

 

 

kucerove@vse.cz

 

 

 

590

 

M31sb

Lacková Alena

 

 

 

 

 

 

lackova@vse.cz

 

 

 

590

 

M31sb

Nachtigalová Věra

 

 

 

 

 

 

nachtigal@vse.cz

 

 

 

590

 

M31sb

Novotná Drahomíra

 

 

 

 

 

 

novotnad@vse.cz

 

 

 

735

 

M22sb

Ing. Perlíková Šárka

 

 

 

 

 

 

perlik@vse.cz

 

 

 

590

 

M31sb

Šebková Jana

 

 

 

 

 

 

sebkova@vse.cz

 

 

 

735

 

M22sb

Uhlíková Jana

 

 

 

 

 

 

uhlikova@vse.cz

 

 

 

735

 

M22sb

Vítová Zuzana

 

 

 

 

 

 

vitova@vse.cz

 

 

 

735

 

M22sb

Šindler Ondřej – civil

 

 

 

 

 

 

sindler@vse.cz

 

 

 

590

 

M31sb

Jméno a e-mailová adresa

 

Státní telefon , fax

 

Interní linka

 

Pracoviątě

Sklad knihovny VŠE

 

 

 

 

 

 

vedoucí: Vaicová Libuąe

 

 

 

 

 

 

vaicova@vse.cz

 

 

 

592, 593

 

130sb

Hartman Jan

 

 

 

 

 

 

hartmanj@vse.cz

 

 

 

592, 593

 

130sb

Marie Svobodová

 

 

 

 

 

 

msvobod@vse.cz

 

 

 

592

 

130sb

Břinčil David – civil

 

 

 

 

 

 

brincil@vse.cz

 

 

 

593

 

130sb

Brůha Lukáą – civil

 

 

 

 

 

 

bruhal@vse.cz

 

 

 

593

 

130sb

 

 

 

 

 

 

 

Kolejní knihovna Jarov

 

 

 

 

 

 

Mazáčková Věra

 

ústř. 6441902

 

155

 

jar

mazac@vse.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Studijní knihovna Jižní Město

 

 

 

 

 

 

vedoucí : Mgr. Miletinová Verona

 

 

 

 

 

 

miletin@jmu.vse.cz

 

71910254

 

321

 

0175JM

 

 

 

 

 

 

 

ústředna

 

7936766

 

 

 

 

hlavní studovna

 

 

 

397

 

0158JM

počítačová studovna

 

 

 

394

 

0159JM

jazyková studovna

 

 

 

393

 

0160JM

klub

 

 

 

398

 

0155JM

výpůjčky

 

 

 

396

 

0178JM

zasedací místnost

 

 

 

392

 

0174JM

 

 

 

 

 

 

 

Studovny a výpůjční služby

 

 

 

 

 

 

Mgr.Brunclíková Hana

 

 

 

 

 

 

brunclik@jmu.vse.cz

 

 

 

387

 

0176JM

Brezinová Dagmar

 

 

 

 

 

 

dbrezina@jmu.vse.cz

 

 

 

378

 

0172JM

Němcová Václava

 

 

 

 

 

 

nemcovav@jmu.vse.cz

 

 

 

377

 

0173JM

Nováková Mária

 

 

 

377

 

0173JM

Skolilová Dana

 

 

 

 

 

 

skold@jmu.vse.cz

 

 

 

379

 

0171JM

Synková Ludmila

 

 

 

 

 

 

synkova@jmu.vse.cz

 

 

 

374

 

0177JM

 

 

 

 

 

 

 

Identifikační karty:

 

ústř. 7936766

 

 

 

 

Šváb David

 

 

 

201

 

303JM

svabdav@jmu.vse.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mediotéka fakulty financí a účetnictví

 

 

 

 

Borníková Jaroslava

 

 

 

 

 

 

bornik@vse.cz

 

 

 

183

 

M32sb

 

 

 

 

 

 

 

Knihovna P. Eislera fakulty mezinárodních vztahů

 

 

 

 

vedoucí: Ing. Popląteinová Ivana

 

 

 

 

 

 

 popl@vse.cz

 

 

 

185

 

M34sb

Evropské dokumentační středisko

 

 

 

 

 

 

Ing. Popląteinová Ivana

 

 

 

 

 

 

popl@vse.cz

 

 

 

185

 

M34sb

Menzelová Eva

 

 

 

 

 

 

menzelov@vse.cz

 

 

 

185

 

M34sb

 

Seznam dárců publikací za rok 2000

Vąem dárcům velmi děkujeme za poskytnutí hodnotných knižních darů. Darované publikace velmi
obohatily fond CIKS VŠE.

Adresy dárců jsou uvedeny na darovacích protokolech, které jsou uloženy v oddělení akvizice.

Jména dárců

Počet kusů

Cena

Andrew Nunberg Associates Prague

18

21 311,5

Asociace českých a moravskoslezských muzeí a galerií

1

89

Baranovicky Ecomomics and Lavo College, Bělorusko

2

308

Bohemian Ventures s.r.o., Praha

4

13 935,5

Dr. G. L. Bonduri – Universita degli Studi di Bologna, Itálie

2

2 296

Ing. J. Švarcová, CEED

1

277

Center for Econ. Research and Graduate Education Charles University

1

119

Centre for European Policy Studies

2

290

Centrum pro demokracii a svobodné podnikání

130

28 820

Centrum pro ekonomiku a politiku

6

647

Doc. ing. E. Cihelková, CSc., VŠE – kat.světové ekonomiky, VŠE

2

718

Czech Management Center

19

9 225

Czech Trade

3

730

Česká mírová společnost

2

112

Česká národní banka

12

13 008

Česká společnost ekonomická

8

225

Česká zemědělská univerzita

90

30 865

Český ekologický ústav

101

8 082

Český helsinský výbor

9

1 008

Český statistický úřad

76

146 12,5

Český svaz bojovníků za svobodu

2

374

Devar Praha s.r.o.

27

13 266

DIDEROT s.r.o.

4

3 000

Doc. Ing. J. Durčáková, Csc. – rektor VŠE

10

903

Eurolex Bohemia s.r.o.

5

2 500

EUR-OP Information Network Distribution, Office for Official Publications
of the European Communities

514

197 295

Fakulta informatiky a statistiky, VŠE

1

151

Fakulta podnikohospodářská, VŠE

25

25 381

Francouzská ambasáda

1

254

Garamond Press, USA

1

836,5

Goethe Institut Prag

99

105 842

Grada Publishing s.r.o.

2

3 000

Dr. E. Grégr a syn

1

172

Herold Business Data Bohemia s.r.o.

1

567

Historický ústav Akademie věd ČR

1

254

Hong Kong Special Administrative Region

1

1 879

Doc. Ing. B. Hořejąí, CSc.- prorektorka pro zahraniční styky, VŠE

6

5 432

Hospodářská komora ČR

10

1 060

HZ Editio s.r.o., vydavatelství

10

2 445

Informační centrum EU při delegaci Evropské komise v České republice

4

1 269

Institut městské informatiky

52

5 229

Jména dárců

Počet kusů

Cena

Institut pro daląí vzdělávání soudců a státních zástupců ..,

2

417

International Institute for Management Development

1

1 928

International Labour Office

90

34 023

International Monetary Fund Publication Services

1

3 738

International Thomson Publishing Services Ltd, UK

3

12 309

Doc. RNDr. J. Ivánek, CSc., prorektor pro rozvoj a informační systém,VŠE

2

587

Doc. ing. J. Jílková, CSc.
institut pro ekonomickou a ekologickou politiku, VŠE

1

137

Katedra informačních technologií, VŠE

10

3 400

Knihovna Akademie věd ČR

2

239

Knihy od anonymních dárců

31

8 946

Prof. ing. D. Kovanicová, CSc. – kat.finančního účetnictví, VŠE

3

900

Linde Praha a.s.

5

2 005

Management Press NT Publishing s.r.o.

6

7 146

Mgr. L. Písařová

1

240

Minerva, vědecké knihkupectví s.r.o.

23

29 512

Ministerstvo financí ČR

68

23 486

Ministerstvo práce a sociálních věcí

14

1 498

Ministerstvo pro místní rozvoj

23

1 947

Ministerstvo průmyslu a obchodu

37

7 251

Ministrstvo zahraničních věcí ČR

82

10 042

Nakladatelství C. H. Beck

13

4 242

Nakladatelství Svoboda s.r.o.

1

329

Národní knihovna

146

81 608

Národohospodářský ústav J. Hlávky

21

3 025

Newsletter Praha

8

1 133

Nika – distribuce knih

12

8 419

Ogilvy Public Relations, Praha

1

233

Ing. M. Opplová, CSc. – kat.životního prostředí, VŠE

82

14 890

Organisation for Economic Co-operation and Development

140

275 581

Organisation for Economic Co-operation and Development – depozitura Paříž

97

190 896

Paní Pasek, Praha

26

13 487

Paní Hamplová, Praha

130

42 168

Camilla Pasqua, IL Soll 24 ore Roma, Itálie

30

31 743

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy,
Katedra demografie a geodemografie

1

200

PhDr. V. Senjuk – E.W.A. edition

42

7 177

Pražské sdružení Jednoty českých právníků

1

40

Pricewaterhouse Coopers, Praha

3

630

Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

3

300

Rektorát VŠE

19

3 162

Resonance s.r.o.

3

550

Doc. ing. S. Svátková, CSc. – kat.veřejných financí, VŠE

5

345

Doc. ing. P. Šauer, CSc. – kat.životního prostředí, VŠE

10

3 262

Doc. ing. I. Šroněk, CSc. – kat.mezinárodního obchodu, VŠE

5

4 337

Taipei Economic and Cultural Office Prague

1

308

TATE International s.r.o., Praha

1

106

Tempus-Phare

10

8 890

 

Jména dárců

Počet kusů

Cena

The Network of Institutes and Schools of Republic Administration in Central and Eastern Europe (NISPAcee),

20

12 846

The Phoenix Bookshop, UK

3

5 636

United Nations Information Centre Prague

2

973

United Nations, Švýcarsko

40

32 330

Universita Karlova – Centrum pro otázky životního prostředí

1

199

Úřad pro státní informační systém

1

127

Ústav mezinárodních vztahů

1

358

Ústav pro ekopolitiku

1

226

Ústav pro informace ve vzdělávání

7

1 376

Ústav územního rozvoje Brno

3

702

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

24

2 031

Ústav zemědělských a potravinářských informací

13

2 358

Verlag Dashöffer s.r.o.

16

26 016

Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně, Hradec Králové

2

261

Vox Praha, nakladatelství

7

1 137

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí

1

300

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

5

534

Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky

8

761

Warsaw school of economics – World economy faculty, Polsko

1

1 775

Západočeská univerzita Plzeň

1

106

C E L K E M

2 639

1 454 652

Přehled prodejních výstav během roku 2000

A. Prodejní výstavy letní semestr 2000

Datum konání

 

Název firmy

od 5. 2. každé pondělí

 

CDSP (Centrum pro demokracii a svobodné podnikání)

16. – 17. 2.

 

GRADA PUBLISHING s.r.o.

15. 2.

 

DEVAR PRAHA s.r.o.

22. 2.

 

DEVAR PRAHA s.r.o.

22. 2.

 

Nakladatelství C. H. Beck

23. – 24. 2.

 

MANAGEMENT PRESS s.r.o.

29. 2.

 

DEVAR PRAHA s.r.o.

1. – 2. 3.

 

DEVAR PRAHA s.r.o.

8. – 9. 3.

 

EUROLEX BOHEMIA s.r.o

14. – 15. 3.

 

EUROLEX BOHEMIA s.r.o

21. – 24. 3.

 

NIKA – distribuce knih

28. – 31. 3.

 

NIKA – distribuce knih

4. – 5. 4.

 

DEVAR PRAHA s.r.o.

11. – 12. 4.

 

DEVAR PRAHA s.r.o.

11. – 13. 4.

 

HZ EDITIO – nakladatelství

26. – 27. 4.

 

EUROLEX BOHEMIA s.r.o

3. – 4. 5.

 

LINDE PRAHA a.s.

10. 5.

 

MANAGEMENT PRESS s.r.o.

11. 5.

 

VOX Ing. Z. Vostrovská

 

 

 

 

 

 

B. Prodejní výstavy zimní semestr 2000

Datum konání

 

Název firmy

od 2.10. každé pondělí

 

CDSP (Centrum pro demokracii a svobodné podnikání)

2. 10.

 

Nakladatelství C. H. Beck

3. – 5. 10.

 

LINDE PRAHA a.s.

9. – 11. 10.

 

Nakladatelství C. H. Beck

10. – 12. 10.

 

DEVAR PRAHA s.r.o.

13. 10.

 

Nakladatelství C. H. Beck

17. – 18. 10.

 

GRADA PUBLISHING s.r.o.

17. – 19. 10.

 

NIKA – distribuce knih

23. – 24. 10.

 

MANAGEMENT PRESS s.r.o.

24. – 26. 10.

 

DEVAR PRAHA s.r.o.

31. 10.

 

DIDEROT s.r.o.

2. – 3. 11.

 

DIDEROT s.r.o.

9. 11.

 

GRADA PUBLISHING s.r.o.

14. – 16. 11.

 

NIKA – distribuce knih

Závěrečný protokol fyzických revizí knihovních fondů CIKS VŠE

Termín konání revizí:: 07 – 08/2000

A. Revize knih

Knihovna – studovna

Počet KJ

Ztráty vyřazení

Knihovna P.Eislera – studovna

1.120

65

sklad

14

14

Evropské dokumentační středisko

2.143

14

Knihovna Jarov

4.163

16

Mediotéka

1.300

26

Studovna Knihovny VŠE /®ižkov/

19.480

278

Studijní knihovna JM

8.918

37

C e l k e m

37.138

450

tj. poibližni 1,2% z revidovaného knihovního fondu

B. Revize časopisů ve studovně Knihovny VŠE /®ižkov/

Revidováno

325 titulů

Ztráta

76 čísel /výtisků/

Nahražen z důvodů vazby časopisů

26 čísel

Skutečná ztráta

50 čísel

 

C. Obsahové revize knihovních fondů

Ve 2.pol.2000 byla provedena 1.fáze obsahové revize fondu vázaných časopisů v Knihovně CDMS Veleslavín. Zrevidováno bylo celkem 10 455 knihovních jednotek, k odepsání a vyřazení bylo navrženo celkem 5.327 knihovních jednotek.

 

V Praze dne 12.1.2001

 

Ředitelka CIKS: PhDr. Stanislava Bícová, CSc.

 

Přílohy uložené v CIKS

  • dílčí revizní protokoly
  • revizní sestavy ze systému TINLIB

Přehled edicí Centra informačních a knihovnických služeb VŠE (CIKS VŠE)

 

     

  • Informační servis
  •  

     

  • Informace pro zahraniční studenty VŠE
  •  

     

  • Nositelé Nobelovy ceny za ekonomii
  •  

     

  • Zlatý fond českého ekonomického myąlení
  •  

 

 

Charakteristika edicí CIKS VŠE

V rámci edice Informační servis vychází větąinou v tiątěné podobě s roční periodicitou tyto materiály:

Název

 

Forma

tiątěná

 

elektronická

         
  1. Výroční zprávy CIKS VŠE za běžný rok

 

ano

 

ano

    • rozsah asi 35 stran textu, 30 – 40 stran grafů, fotografických aj. příloh
    • náklad 250 ks
    • vychází zpravidla v květnu běžného roku
    • formát A4

 

 

 

 

  1. Seznam časopisů objednaných pro VŠE v běžném roce

 

1996-1999

 

od roku 2000 pouze elektronicky

    • obsahuje abecední seznam vąech objednaných titulů časopisů a seznam odebíraných titulů podle kateder

a pracovią» VŠE

    • seznam časopisů v elektronické formě
    • vychází zpravidla v prosinci nebo lednu běžného roku

 

 

 

 

  1. Informace pro studenty 1. ročníků VŠE

 

ano

 

ano

    • vydává Studijní knihovna JM – CIKS
    • rozsah cca 30 stran
    • formát A5
    • vychází zpravidla v srpnu běžného roku

 

 

 

 

  1. Informační listy CIKS

 

ano

 

ne

       

    • vychází nepravidelně podle změn
    •  

v jednotlivých agendách CIKS k zajiątění aktuální

informovanosti uživatelů a k zajiątění aktuální

nabídky nových informačních zdrojů, případně

k informovanosti o knižních výstavkách k různým

příležitostem

 

 

 

 

  1. Řád knihovnických a informačních služeb CIKS včetně řádů studoven a ceníku prací a služeb

 

ano

 

ano

       

    • vychází zpravidla 1x za 5 let, jinak pouze dodatky,
    •  

       

    • rozsah cca 30 stran,
    •  

       

    • formát A5,
    •  

       

    • náklad 4000 ks a dle potřeby dotisky

 

 

 

 

 

 

 

V rámci edice Informace pro zahraniční studenty VŠE vychází zpravidla v tiątěné i elektronické podobě tyto informační listy :

 

 

1. Základní fakta o knihovnách VŠE

 

ano

 

ano

 

 

 

 

 

2. Knihovnické a informační služby na VŠE

 

ano

 

ano

 

 

V rámci edice Nositelé Nobelovy ceny za ekonomii vyąel celkový přehled vąech nositelů Nobelovy ceny za ekonomii a postupně vychází samostatné bibliografie k jednotlivým ekonomům. Po dotisku vąech jednotlivých příruček bude edice doplňována pouze o nového nositele Nobelovy ceny za ekonomii v běžném roce.

 

 

1. Celkový přehled vąech nositelů Nobelovy ceny za ekonomii

 

ano

 

ano

 

 

 

 

 

2. Samostatné bibliografie nositelů Nobelovy ceny za ekonomii

 

ano

 

ano

       

    • rozsah příruček je cca 20 stran,
    •  

       

    • formát A5,
    •  

       

    • náklad cca 200 ks

 

 

 

 

 

 

 

V rámci edice Zlatý fond českého ekonomického myąlení vychází příležitostně větąinou tiątěné brožurky k významným výročím jednotlivých ekonomů, resp. při příležitosti uspořádání výstavní expozice v prostorách knihovny a studovny v budově VŠE na ®ižkově.

 

 

1. Brožurky k významným výročím jednotlivých ekonomů

 

ano

 

ano

       

    • rozsah příruček zpravidla cca 20 stran,
    •  

       

    • formát A5,
    •  

       

    • náklad dle potřeby, zpravidla 100 – 150 ks

 

 

 

 


Tabulky a grafy

Některé vybrané statistické údaje o knihovnických a informačních službách CIKS VŠE          *

A Knihovní fondy primární a sekundární (katalogy)           *

A 1 Stav, přírůstek a lokace knihovních fondů VŠE      *

A 2. Skladba přírůstku knihovního fondu          *

A 3 Úbytek knihovního fondu   *

A 4 Knihy a periodika ve finančním vyjádření   *

A 5 Tvorba souborného katalogu VŠE             *

B Služby uživatelům   *

B 1 Struktura uživatelů *

B 2 Informační příprava uživatelů          *

B 3 Absenční výpůjčky             *

B 4 Průběh výpůjčního procesu v Knihovně VŠE – CIKS       *

B 5 Ostatní služby uživatelům    *

B 6 Návštěvnost studoven VŠE            *

C Elektronické informační zdroje     *

C 1 Přístupy/požadavky na rubriky elektronických informačních zdrojů            *

C 2 Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE   *

D Přidružené činnosti CIKS VŠE     *

D 1 Vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků *

D 2 Přehled kurzů Programu vzdělávání pracovníků VŠE         *

E Studijní knihovna Jižní město        *

E 1 Návštěvnost ve studovnách            *

E 2 Služby        *

E 2.2 Absenční výpůjčky v hlavní studovně v letech 1998, 1999 a 2000          *

E 3 Multimediální zdroje v SKJM v roce 1999             *

E 4 Porovnání let 1998, 1999 a 2000   *

F Porovnání čerpání neinvestičních prostředků s rozpočtem CIKS          *


Některé vybrané statistické údaje o knihovnických a informačních službách CIKS VŠE

Knihovní síť VŠE

Knihovny, studovny a specializované knihovní sbírky

 

57

z toho veřejně přístupné

 

7

z toho katedrové a střediskové knihovny

 

50

Knihovní fondy

Knihovních jednotek celkem

 

444 tis.

V souborném knihovním katalogu VŠE celkem záznamů

 

125 tis.

Počet odebíraných periodik

 

652

z toho českých

 

255

z toho zahraničních

 

405

Ve volném výběru na studovnách
k dispozici celkem knihovních jednotek

 

40 tis.

Nákup odborné literatury za Kč celkem

 

5,5 mil.

Uživatelé

Registrovaných uživatelů v knihovnách CIKS VŠE Celkem

 

9 039

z toho studentů

 

7 111

z toho učitelů

 

104

z toho ostatní zaměstnanci

 

56

z toho veřejnost

 

411

z toho veřejnost za 50 % (studenti jiných škol)

 

1 340

z toho veřejnost (čestné průkazky zdarma)

 

17

Služby

Počet absenčních výpůjček (výpůjček domů) v roce 2000

 

145 536

Průměrný počet výpůjček domů

 

400 – 450 /den

Počet vyrobených identifikačních karet pro VŠE

 

2961

Počet rešerší

 

140

Počet samoobslužně zhotovených kopií

 

586 797

z toho studenti

 

585 493

z toho učitelé

 

1 304

Počet akcí – konzultací a exkurzí

 

34

Celkový počet účastníků těchto akcí

 

336

Vzdělávání

Počet uspořádaných jazykových kurzů pro zaměstnance

 

19, účastníků 166

Počet uspořádaných kurzů výpočetní techniky

 

10, účastníků 89

Další kurzy

 

2, účastníků 27

Přístupy           

Průměrná návštěvnost studoven na ®ižkově

 

1200 – 1400 / den

Celkový počet vstupů do elektronického informačního servisu v lokální počítačové síti

 

240 tis.

Celkový počet návštěv www stránek CIKS (http://ciks.vse.cz)

 

52 tis.

A Knihovní fondy primární a sekundární (katalogy)

A 1 Stav, přírůstek a lokace knihovních fondů VŠE

Zdroj dat – elektronický katalog TINLIB.

A 1.1 Stav a přírůstky

 

Stav k 31.12.2000

1996

1997

1998

1999

2000

Počet KJ celkem

125813

22321

17762

16338

16754

15758

z toho skripta

45587

10819

5375

4934

4062

4173

z toho DP

4217

505

605

750

995

940

z toho ostatní

76009

10997

11782

10654

11697

10645

 

 

 

 

 

 

 

Počet periodik celkem

652

 

 

 

 

 

z toho české

255

 

 

 

 

 

z toho zahraniční

405

 

 

 

 

 

A 1.2 Knihovní fondy přístupné ve studovnách (volný výběr)

 

Stav k 31.12.2000

2000

Přemístěno

Vyřazeno celkem

Ztráta celkem

Počet KJ celkem

44665

 

 

 

 

Studovna VŠE

20674

3490

2251

52

605

Knihovna P.Eislera

1352

90

 

163

83

EDS

2446

692

 

 

 

Mediotéka

1520

182

 

84

66

Fond OECD

2169

562

 

 

 

Studijní knihovna JM

9876

1433

 

5

105

Knihovna Jarov

4372

337

 

10

21

Studijní centrum Jarov

2256

450

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Skripta

12794

 

 

 

 

Diplomové práce

2464

 

591

 

 

 

 

 

 

 

 

Èasopisy

372

 

 

 

 

Noviny

15

 

 

 

 

 

A 1.3 Knihovní fondy podle rozmístění v knihovní síti

Útvar – pracoviště

Počet svazků

Audiovizuální centrum

40

Centrum evropských studií

62

Program studií střední a východní Evropy

1

Centrum informačních a knihovnických služeb

592

Děkanát F1

6

Děkanát F2

15

Děkanát F3

8

Děkanát F4

13

Děkanát F5

122

Ediční oddělení

12

Evropské dokumentační středisko (EDC)

2 446

Francouzsko – český institut

44

Inst. daňových inf. F1

3

Inst. kriz. mng.

7

Inst. oceňování majetku

33

Inst. pro ekonom. a ekolog. politiku

28

Katedra anglického jazyka

356

Katedra bankovnictví a pojišťovnictví

682

Katedra cestovního ruchu

77

Katedra demografie

43

Katedra didaktiky ekonomických předmětů

97

Katedra ekonometrie

174

Katedra ekonomické statistiky

23

Katedra ekonomické teorie

17

Katedra filosofie

291

Katedra financí podniku

74

Katedra finančního účetnictví

225

Katedra hospodářských dějin

85

Katedra hospodářské politiky

326

Katedra informačních technologií

186

Katedra informačního a znalostního inženýrství

157

Katedra logistiky

21

Katedra makroekonomie

238

Katedra matematiky

267

Katedra mezinár. a evropského obchodního práva

36

Katedra marketingu

30

Katedra mikroekonomie

138

Katedra mezinárodního obchodu

242

Katedra měnové teorie a politiky

94

Katedra manažerského účetnictví

57

Knihovna CDMS Veleslavín

4 648

Knihovna F3

1 508

Knihovna Jarov

4 372

Knihovna Pavla Eislera F2

1 206

Knihovna VŠE

67 265

Katedra německého jazyka

685

Kontrolor VŠE

1

Katedra obchodního podnikání

27

Katedra personalistiky

57

Katedra podnikové ekonomiky

20

Katedra podnikového managementu

108

Katedra politologie

216

Katedra práva

257

Katedra psychologie a sociologie řízení

177

Katedra veřejné správy a regionálního rozvoje

418

Katedra románských jazyků

289

Katedra ruského jazyka

116

Katedra řízení výroby

1

Katedra systémové analýzy

146

Katedra světové ekonomiky

277

Katedra sociální politiky

61

Katedra statistiky a pravděpodobnosti

213

Kvestor

2

Katedra veřejných financí

366

Katedra životního prostředí

235

Laboratoř inteligentních systémů

71

Mediotéka F1

1 521

Metodik VT

8

Nadace F

5

Oddělení pro vědu a výzkum

1

Oddělení financí a informační soustavy

34

Investiční oddělení

3

Odbor souhrnného plánu

14

Pedagogické oddělení

1

Personální oddělení

11

Právní referát

69

Prorektor pro fin. řízení a styk s praxí

13

Prorektor pro vědu a výzkum

4

Prorektor pro zahraniční styky

8

Příruční sklad MVS

188

Redakce časopisu Politická ekonomie

10

Rektor

5

Rektorát

58

Studijní centrum Jarov

2 256

Studijní knihovna JM

4 809

Studijní knihovna JM – jazyky

1 729

Studijní knihovna JM – počítače

685

Studijní knihovna JM – sklad

2 653

Studovna VŠE

20 674

Středisko mezinárodních studií J. Masaryka

189

Technicko správní oddělení

9

Útvar obrany a ochrany

7

Výpočetní centrum

448

Výpočetní centrum JM

30

Výzk. střed. integrace ČR do evropské ekonomiky

84

Zahraniční oddělení

9

A 1.4 Historické rozložení fondu

Roky

Tituly

Podíl

1860-1900

78

0,18%

1901-1950

978

2,20%

1951-1985

6147

13,83%

1986-1989

5806

13,07%

1990

1810

4,07%

1991

2166

4,87%

1992

2366

5,32%

1993

2512

5,65%

1994

2528

5,69%

1995

2771

6,24%

1996

3290

7,40%

1997

3602

8,11%

1998

3943

8,87%

1999

3871

8,71%

2000

2569

5,78%

A 1.5 Zastoupení multiplikátů

Počet titulů

Podíl

Kumul. podíl

Počet KJ*

Abs. Počet KJ

Kumul. podíl

29 082

76,40%

76,40%

1

29 082

25,99%

6 551

17,21%

93,62%

od 2 do 5

17 954

42,03%

1 045

2,75%

96,36%

od 6 do 10

7 694

48,91%

454

1,19%

97,55%

od 11 do 20

6 647

54,85%

583

1,53%

99,09%

od 21 do 50

18 347

71,24%

246

0,65%

99,73%

od 51 do 100

16 436

85,93%

102

0,27%

100,00%

nad 100

15 747

100,00%

*KJ=knihovní jednotka

                                     Podíl multiplikátů ve fondu podle titulů

A 2. Skladba přírůstku knihovního fondu

A 2.1 Skladba přírůstku v roce 2000 podle původu a způsobu nabytí

 

Nákup

Dary

Výměna

Náhrada

Vl. tisk

Pov. výt.

Knih celkem

6 682

4 355

211

0

4 443

65

z toho české

3 829

1 763

 

 

 

 

z toho zahraniční

2 853

2 592

 

 

 

 

A 2.2 Skladba přírůstku podle jazyka

Jazyk

Počet titulů

Angličtina

4 811

Čeština

9 896

Francouzština

454

Italština

81

Němčina

667

Ruština

498

Slovenština

202

Španělština

67

Jazyk

Počet titulů

Arabština

8

Bulharština

1

Čínština

3

Dánština

3

Finština

3

Chorvatština

1

Japonština

2

Latina

6

Maaďarština

3

Nizozemština

16

Norština

1

Nová řečtina

3

Polština

22

Portugalština

6

Romština

7

Rumunština

3

Slovinština

2

Srbochorvátština

2

Švédština

7

Ukrajinština

1

A 3 Úbytek knihovního fondu

A 3.1 Počet knihovních jednotek zapsaných do odpisové databáze ISIS (stav k 31.12.1999)

 

Počet záznamů

Počet výtisků

Knihy

107 261

130 408

Skripta

16 720

74 865

Časopisy

1 210

3 989

A 3.2 Počet fyzicky vyřazených knihovních jednotek (stav k 31.12.1999)

 

Počet záznamů

Počet výtisků

Knihy

71 410

87 042

Skripta

16 720

74 865

Časopisy

1 210

3 989

A 3.3 Úbytky v katalogu Tinlib (stav k 31.12.1999)

 

Počet výtisků

Vyřazeno

694

Vyřazeno do archivu

721

Ztráty

2 004

 

A 4 Knihy a periodika ve finančním vyjádření

A 4.1 Knihy ve finančním vyjádření

 

1996

1997

1998

1999

2000

Nákup celkem

2 568 597

4 003 735

4 248 875

5 744 199

5 105 029

            z toho rozpočet

1 797 556

1 624 335

1 459 148

2 443 661

1 640 341

            z toho granty

278 066

926 304

784 728

1 450 139

1 562 023

            z toho instituty

0

239 612

749 593

506 084

448 013

            z toho dary finanční

268 159

31 327

149 104

128 161

32 375

Knižní dary

492 974

1 213 485

1 255 407

1 344 315

1 454 652

 

 

 

 

 

 

Celkem

2 836 755

4 035 063

4 397 979

5 872 360

5 137 404

A 4.2 Periodika ve finančním vyjádření

 

1996

1997

1998

1999

2000

Nákup celkem

2 172 774

2 643 724

2 597 940

2 988 627

3 184 172

            z toho rozpočet

2 172 774

2 437 953

2 552 576

2 804 988

2 848 737

            z toho granty

 

205 771

45 364

183 639

335 435

Dary

 

 

 

3 695 183

4 084 159

 

 

 

 

 

 

Celkem

2 172 774

2 643 724

2 597 940

6 683 810

7 268 331

A 5 Tvorba souborného katalogu VŠE

A 5.1. Zpracování knihovního fondu VŠE

Knihovní jednotky

 

Stav k 31.12.2000

1996

1997

1998

1999

2000

Počet KJ celkem

125 813

22 321

17 762

16 338

16 754

15 758

z toho české

39 852

5 009

7 525

4 851

5 175

4 979

z toho zahraniční

36 157

5 988

4 257

5 803

6 522

5 666

z toho skripta

45 587

10 819

5 375

4 934

4 062

4 173

z toho DP

4 217

505

605

750

995

940

Tituly

 

Stav k 31.12.2000

1996

1997

1998

1999

2000

Počet titulů celkem

44 448

5 895

5 748

6 939

8 295

7972

z toho české

15 987

1 066

1 840

1 319

1 547

2857

z toho zahraniční

22 794

3 914

3 188

4 687

5 614

4016

z toho skripta

1 450

410

115

183

139

159

z toho DP

4 217

505

605

750

995

940

A 5.2 Retrospektivní zpracování

K 31.12.2000 obsahuje katalog v TINLIBu celkem 36336 knihovních jednotek, které prošly
rùznými formami retrospektivního zpracování.

 

ISIS – monografie

ISIS – skripta

Katalog CDMS

Celkem převedených čísel

3 248

4 443

7 007

z toho již zpracovaných

3 034

3 977

6 867

 

Převody záznamů z jiných zdrojů          

 

ČNB

OCLC

Počet záznamů

786

143


B Služby uživatelům

B 1 Struktura uživatelů

 

Registrovaní uživatelé v roce

Z toho v roce 2000

2000

1999

Studenti

Učitelé

Zaměstnanci

Veřejnost

Veřejnost 50%

Veřejnost – volný vstup

Celkem

9039

9 019

7111

104

56

411

1340

17

Knihovna FM JH

668

822

639

20

9

Knihovna VŠE

8371

8197

6472

84

56

402

1340

17

 

B 2 Informační příprava uživatelů

 

Počet akcí

Počet účastníků

v roce 2000

v roce 1999

v roce 2000

v roce 1999

Celkem

37

32

336

535

Diplomové semináře

8

7

71

75

Prezentační

a propagační akce

8

3

23

30

Konzultace

a exkurze do knihoven

21

22

242

430

B 3 Absenční výpůjčky

 

Počet výpůjček

v roce 2000

v roce 1999

Celkem

145 510

147 528

Knihovna FM JH

6 470

9 829

Knihovna Jarov

19 099

45 502

Knihovna VŠE

116 099

89 403

Studijní knihovna JM

3 842

2 794

Meziknihovní výpůjční

služba celkem

408

346

z toho

jiné knihovně

288

280

 

z jiné knihovny

120

66

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba celkem

68

90

z toho

jiné knihovně

3

2

 

z jiné knihovny

65

88

B 4 Průběh výpůjčního procesu v Knihovně VŠE – CIKS

Vytížení výpůjčního pultu v průběhu dne – zimní semestr

graf B 4.a

Vytížení výpůjčního pultu v průběhu dne – letní semestr

graf B 4.b

Počet vypůjčených a vrácených knih za den

1. Výpůjčky

graf B 4.c

 

2. Vracení

graf B 4.d

Vytížení výpůjčního pultu v průběhu týdne

1. Výpůjčky

graf 4.e

2. Vracení

graf 4.f

Aktuální počet výpůjček

graf 4.g

B 5 Ostatní služby uživatelům

Rešerše, poradenství, kopírování

 

Rok

2000

1999

Rešerše celkem

140

79

z toho

Jednorázové

110

79

 

adresné (SDI)

30

¾

Poradenská činnost, bibliografické informace, vyhledávání v katalogu

3 000

2 720

Počet samoobslužných kopií celkem

586 797

704 762

z toho

Studenti

585 493

700 029

 

Učitelé

1 304

4 733

Výroba průkazek

 

Rok

2000

1999

Výroba průkazek pro externisty

1 759

1 242

Výroba ID karet pro VŠE celkem

2 961

3 710

z toho

studenti

2 705

3 472

 

učitelé

49

33

 

zaměstnanci

69

60

 

doktorandi

59

60

 

studenti CEMS

79

85

 

B 6 Návštěvnost studoven VŠE

Počet přístupů do studovny VŠE – CIKS
(letní semestr 1999/2000)

graf B 6.e

Počet přístupů do studovny VŠE – CIKS
(zimní semestr 2000/2001)

graf B 6.f

Počet přístupů do studovny VŠE – CIKS v průběhu týdne

graf B 6.c

Počet přístupů do studovny VŠE – CIKS po měsících

graf B 6.d


C Elektronické informační zdroje

C 1 Přístupy/požadavky na rubriky elektronických informačních zdrojů

C 1.1 Počet přístupů na www server ciks.vse.cz

Průměrný počet návštěv v II. polovině roku 2000

graf C 1.1.a

Průměrný počet přístupů během týdne

graf C 1.1.b

Průměrný počet přístupů během dne

graf C 1.1.c

C 1.2 Počet přístupů do jednotlivých rubrik lokálního informačního servisu

 

CDROM

IIS

IIZ

KIS

PZIS

Celkem

Průměr

leden

181

5 663

736

3 495

10 643

20 718

1 727

únor

653

6 787

2 067

6 082

17 182

32 771

2 731

březen

801

5 339

2 682

5 285

13 220

27 327

2 278

duben

285

5 288

1 776

4 825

10 738

22 912

1 910

květen

380

8 306

2 184

5 470

15 073

31 413

2 618

červen

120

4 825

492

2 818

7 481

15 736

1 312

červenec

6

1 853

163

1 297

2 727

6 046

513

srpen

0

1 046

146

1 146

2 688

5 026

419

září

0

3 846

281

2 655

6 522

13 304

1 109

říjen

0

6 224

2 228

5 717

15 975

30 144

2 512

listopad

0

5 157

1 783

4 585

11 673

23 198

1 934

prosinec

0

3 924

1 089

3 177

6 791

14 981

1 249

Celkem

2 426

58 258

15 627

46 552

120 713

243 576

 

Průměr

203

4 855

1 303

3 880

10 060

20 298

 

 

 

C 1.3 Počet přístupů do souborného katalogu VŠE – Tinweb (prostřednictvím WWW)

Vytížení Tinwebu v průběhu roku 2000

graf C 1.3.a

Vytížení Tinwebu během dne

graf C 1.3.b

C 1.4 Počet přístupů k jednotlivým databázím na UltraNetu z Mediotéky

Název

Počet přístupů

1998

1999

2000

Firemní monitor III. – Finanční profily

0

263

36

Firemní monitor I. – Registr organizací ČR

190

144

31

Firemní monitor II. – Monitor tisku

320

228

20

ABI Inform

33

38

19

Justis CELEX

0

0

12

Financial Times

138

77

11

The Economist

152

112

8

InfoMapa

137

104

6

Česká multimediální encyklopedie

85

34

6

Česká národní bibliografie

77

54

5

Bookfind

57

28

4

Findex

0

0

2

Velký A-Č/Č-A slovník

113

106

0

Microsoft Bookshelf

110

62

0

C 1.5 Počet přístupů k databázím na UltraNetu podle jednotlivých prostředí

graf C 1.5

 

C 1.6 Počet přístupů do jednotlivých rubrik lokálního informačního servisu – porovnání

Rubrika

1996*

1998

1999

2000

Základní informační servis (ZIS)

181 232

176 754

193 912

120 713

Interní informační servis (IIS)

19 817

40 309

64 535

58 258

Ekonomicko informační servis (EIS)

15 995

9 054

Knihovnicko informační servis (KIS)

71 271

63 698

60 645

46 552

Informační zdroje pro ekonomická studia (IIZ)

17 232

22 174

24 255

15 627

Nabídka CD ROM

6 430

5 075

7 163

2 426

Změny v elektronických službách

2 240

1 040

Celkem

314 217

318 104

350 510

243 576

*           data za březen/prosinec 1996

**         data za rok 1997 nejsou k dispozici

C 2 Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE

C 2.1 Přehled databází na CD-ROM dostupných v lokální počítačové síti VŠE

Název titulu

Dostupnost *

Periodicita

Specifikace

Poznámka

ABI/Inform

DOS, Win, Medio

12*

Bibliografická, plnotextová

Online verze ProQuest Direct

ASPI

DOS

12*

Plnotextová

 

BookFind

DOS, Win, Medio

6*

Bibliografická

 

Business Source

DOS, Win, Medio

12*

Bibliografická, plnotextová

 

Computer Select

DOS

12*

Bibliografická, plnotextová

 

Current Citations

DOS

12*

Bibliografická

 

Česká národní bibliografie

DOS, Win, Medio

4*

Bibliografická

 

Česká republika na disku

DOS

Neaktualizuje se

Encyklopedie

Data z roku 1994

Economist

DOS, Win, Medio

4*

Plnotextová

 

Financial Times

DOS, Win, Medio

12*

Plnotextová

 

Findex

DOS, Win

4*

Plnotextová, marketing. reporty

 

Firemní monitor I – (RO ČR)

DOS, Win, Medio

4*

Registr

 

Firemní monitor II – (DHI)

DOS, Win, Medio

12*

Bibliografická, plnotextová

 

Firemní monitor III- (profily)

DOS, Win, Medio

12*

Faktografická

 

Information Science Abstract Plus

DOS, Win

Neaktualizuje se

Bibliografická

 

International Business Dictionary

Win, Medio

Neaktualizuje se

Slovník

 

Justis CELEX

DOS

2*

Plnotextová

 

Justis European Commentaries

DOS

4*

Plnotextová

 

Microsoft Bookshelf

Win, Medio

Neaktualizuje se

Rejstrík, slovník

 

Legsys

DOS

12*

Plnotextová

 

LISA Plus

DOS, Win, Medio

4*

Bibliografická

 

Mapa CR

Win, Medio

Neaktualizuje se

Mapa

 

Philosopher Index

DOS

Neaktualizuje se

Bibliografická

 

Profit

DOS

Neaktualizuje se

Bibliografická, plnotextová

Data do roku 1996

Průvodce finančním trhem

DOS

Neaktualizuje se

Přehled služeb

 

Průvodce kapitálovým trhem

Win, Medio

Neaktualizuje se

Faktografická

 

TFPL CD-ROM Directory

Win

Neaktualizuje se

Bibliografická

 

The Times and The Sunday Times

DOS, Win, Medio

4*

Plnotextová

 

Velký AČ/ČA slovník

DOS, Win

Neaktualizuje se

Slovník

 

Wall Street Direct

DOS

Neaktualizuje se

Faktografická

 

World of CD-ROM

Win

Neaktualizuje se

Bibliografická

 

4x nej pro podnikatele

Win, Medio

Neaktualizuje se

Plnotextová, registr

 

*           DOS = Informační služby v počítačové síti (DOS verze)

            Win = Windows s podporou serveru CD-ROM (Windows verze)

            Medio= Multimediální studovna (Windows verze – Ultra*Net)

C 2.2 Přehled elektronických informačních zdrojů na VŠE

Online přístupy do

plnotextových databází

Lokální počítačová síť *

Mediotéka **

Anopress

Katalog VŠE v systému TINLIB

První počítačová multim.encyklopedie

EBSCO

Databáze Finlit

Finanční matematika

ECONbase

Jízdní řády

Encyklopedia Britannica

Electric Library

Mapa Prahy

Ottův slovník naučný

KnowEurope

Databáze publikační činnosti VŠE

Ottova encyklopedie nové doby

Periodical Contents (PCI Web)

Obchodní věstník

The Oxford English Dictionary

Prague Business Journal

 

Česká literatura od r. 1945

PresseWeb

 

Kabinet kuriozit Rudolfa II

ProQuest 5000

 

TOEFL Sampler

Web of Science (WoS)

 

Ottova encyklopedie obecných vědomostí

 

 

Kdo byl kdo (do r. 1918)

 

 

Kdo byl kdo (20. stol.)

 

 

Panovníci českých zemí

 

 

ABI Inform + BPO

 

 

Microeconomics

 

 

Učebnice Excel 7.0

 

 

Učebnice Word 7.0

 

 

US Export Merchandise

 

 

US Import Merchandise

 

 

Euromecum

 

 

CanDoIT – MS Excel

 

 

CanDoIT – MS Word

Přehled elektronických informačních zdrojů na VŠE – pokrač.

Zdroje na www stránkách VŠE

Evropské dokumentační
středisko ***

Informační zdroje pro ekonomická studia na Internetu

IMF Statistics

Katalog Tinweb

Official Journal S

Vyhledávání (email, telefonní seznam)

 

Výuka (kurzy, anotace předmětů, …)

 

*           informační zdroje na CD-ROM jsou uvedeny samostatně v tabulce 2.1

**         informační zdroje v síti (Ultra*Net) jsou uvedeny v tabulce 2.1

***       informační zdroje dostupné v lokálním režimu jsou uvedeny v tabulce 2.3

 

C 2.3 Přehled databází dostupných v lokálním režimu v Evropském dokumentačním středisku

Internet & Europa

An Introduction to the European Union`s server

Češi a EU

Dokumenty Československé zahraniční politiky

FT EUROfile

An Interactiv business guide to the European Union

Making Workplaces Accessible

A Guide to Integration

Hello Europe

A youth guide to Europe and the European

L & C

Legislation & Information and Notices

European Foundation

European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions

Leonardo

Leonardo da Vinci CD-ROM Compendium Projects


D Přidružené činnosti CIKS VŠE

D 1 Vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků

Typ školení

Počet

OPAC – školení

12

OPAC – přezkoušení

14

Výpůjční protokol – základní školení

4

Výpůjční protokol – základní školení – přezkoušení

5

Výpůjční protokol – rozšířený přístup – školení

2

Výpůjční protokol – rozšířený přístup – přezkoušení

2

D 2 Přehled kurzů Programu vzdělávání pracovníků VŠE

Letní semestr 1999/2000          Zimní semestr 2000/2001

Kurz jazykový

Počet účastníků

 

Kurz jazykový

Počet účastníků

Němčina pro začátečníky jako pokročilí

11

 

Němčina pro začátečníky jako pokročilí

8

Němčina zdokonalovací kurz

8

 

Němčina zdokonalovací kurz

5

Angličtina pro začátečníky jako pokročilí

7

 

Angličtina pro začátečníky jako pokročilí

8

Angličtina pro začátečníky jako pokročilí

8

 

Angličtina pro začátečníky jako pokročilí

10

Angličtina pro začátečníky jako pokročilí

8

 

Angličtina pro začátečníky jako pokročilí

8

Angličtina pro začátečníky jako mírně pokročilí

8

 

Angličtina pro začátečníky jako mírně pokročilí

8

Angličtina pro středně pokročilé jako pokročilí

11

 

Angličtina pro středně pokročilé jako pokročilí

11

Angličtina pro středně pokročilé jako pokročilí

14

 

Angličtina pro středně pokročilé jako pokročilí

9

Angličtina – konverzace

8

 

Italština pro začátečníky jako více pokročilí

8

Italština pro začátečníky jako více pokročilí

8

 

Celkem jazykových kurzů 9

75

Celkem jazykových kurzů 10

91

 

 

 

 

Kurz výpočetní techniky
a počítačových sítí

Počet účastníků

 

Kurz výpočetní techniky
a počítačových sítí

Počet účastníků

MS Word 97

10

 

Tabulk.program Excel 97

9

MS Word 97

10

 

Windows 98

9

Windows 98

8

 

Windows 98

10

Windows 98

8

 

Windows 98

9

PowerPoint

7

 

Windows 98

9

Celkem výp.techniky 5

43

 

Celkem výp.techniky 5

46

 

Kurz jednoduchého a podvojného účetnictví

15

 

Kurz pedagogiky a didaktiky pro začínající učitele

12


E Studijní knihovna Jižní město

E 1 Návštěvnost ve studovnách

E 1.1 Návštěvnost ve studovnách v jednotlivých měsících v roce 2000

graf E.1

E 1.2 Návštěvnost v jednotlivých studovnách v roce 2000

Měsíc

Hlavní studovna

Počítačová studovna

Jazyková studovna

Celkem

leden

1728

440

362

2530

únor

1770

571

752

3093

březen

3732

1043

1724

6499

duben

3155

1118

1518

5791

květen

3441

891

979

5311

červen

906

196

167

1269

září

286

49

79

414

říjen

3604

1196

1695

6495

listopad

4042

1206

1607

6855

prosinec

3071

895

1325

5291

Celkem

25735

7605

10208

43548

Průměrná návštěvnost 210 st/den

 

 

Průměrná návštěvnost 4355 st/měsíc

 

 

Podíl návštěvnosti v jednotlivých studovnách

graf E.1.2

E 1.3 Návštěvnost v jednotlivých studovnách během semestru

Návštěvnost v jednotlivých studovnách v letním semestru 1998/1999
(8.2. 1999 – 7.5. 1999)

měsíc

hlavní studovna

počítačová studovna

jazyková studovna

celkem

počet dnů

únor

1 643

469

1 101

3 213

15

březen

3 948

778

1 974

6 700

23

duben

3 860

1 097

2 045

7 002

21

květen

1 233

298

586

2 117

5

celkem

10 684

2 642

5 706

19 032

64

Průměrná denní návštěvnost : 297 studentů / den

Návštěvnost v jednotlivých studovnách v letním semestru 1999/2000
(14.2. 2000 – 15.5. 2000)

měsíc

hlavní studovna

počítačová studovna

jazyková studovna

celkem

počet dnů

únor

1 542

523

653

2 718

12

březen

3 732

1 043

1 724

6 499

23

duben

3 155

1 118

1 518

5 791

18

květen

2 036

548

751

3 335

9

celkem

10 465

3 232

4 646

18 343

62

Průměrná denní návštěvnost : 296 studentů /den

Porovnání návštěvnosti v letních semestrech

graf E 1.3.a

 

Návštěvnost v jednotlivých studovnách v zimním semestru 1999/2000
(20.9. 1999 – 17.12. 1999)

měsíc

hlavní studovna

počítačová studovna

jazyková studovna

celkem

počet dnů

září

1 463

542

673

2 678

9

říjen

3 930

907

1 864

6 701

19

listopad

4 733

1 250

1 851

7 834

22

prosinec

3 151

669

1 264

5 084

13

celkem

13 277

3 368

5 652

22 297

63

Průměrná denní návštěvnost : 354 studentů / den

Návštěvnost v jednotlivých studovnách v zimním semestru 2000/2001
(2.10. 2000 – 12.1. 2001)

měsíc

hlavní studovna

počítačová studovna

jazyková studovna

celkem

počet dnů

říjen

3 604

1 196

1 695

6 495

22

listopad

4 042

1 206

1 607

6 855

21

prosinec

3 071

895

1 325

5 291

19

leden

2 042

523

587

3 152

9

celkem

12 759

3 820

5 214

21 793

71

Průměrná denní návštěvnost : 307 studentů / den

Porovnání návštěvnosti v zimních semestrech

graf E 1.3.b

E 1.4 Přehled měsíců s nejvyšší účastí studentů ve studovnách v roce 2000

Hlavní studovna

Denní využití studovny : prům. 4,5 studenta na 1 studijní místo

měsíc

max/měsíc

březen

3 732

duben

3 155

květen

3 441

říjen

3 604

listopad

4 042

prosinec

3 071

celkem

21 045

 

Počítačová studovna

Denní využití studovny : prům. 4 studenta na 1 studijní místo

měsíc

max/měsíc

březen

1 043

duben

1 118

květen

891

říjen

1 196

listopad

1 206

prosinec

895

celkem

6 349

Jazyková studovna

Denní využití studovny : prům. 3,5 studenti na 1 studijní místo

měsíc

max/měsíc

březen

1 724

duben

1 518

květen

979

říjen

1 695

listopad

1 607

prosinec

1 325

celkem

8 848

 

E 2 Služby

E 2.1 Absenční výpůjčky v jednotlivých studovnách za rok 2000

Měsíc

Hlavní studovna

Počítačová studovna

Jazyková studovna

leden

238

11

16

únor

216

8

127

březen

306

23

374

duben

291

25

298

květen

469

21

72

červen

174

1

12

září

82

0

3

říjen

352

4

27

listopad

277

16

51

prosinec

315

14

19

Celkem

2 720

123

999

Průměrný počet výpůjček : 384 ks měsíčně

Průměrný počet výpůjček : 19 ks denně

E 2.2 Absenční výpůjčky v hlavní studovně v letech 1998, 1999 a 2000

 

Hlavní studovna

1998

1999

2000

leden

 

95

238

únor

 

93

216

březen

 

185

306

duben

54

220

291

květen

107

215

469

červen

48

77

174

září

79

160

82

říjen

96

223

352

listopad

109

350

277

prosinec

109

270

315

Celkem

602

1888

2720

E 2.3 Přehled ostatních služeb uživatelům v jednotlivých studovnách za rok 2000

 

1999

2000

leden

309

389

únor

585

617

březen

812

1007

duben

964

883

květen

670

915

červen

216

300

září

743

142

říjen

1 097

1 385

listopad

1 167

1 039

prosinec

675

817

Celkem

7 238

7 494

Průměrný počet za měsíc : 724

Průměrný počet za den : 34

E 2.4 Využití kopírek v jednotlivých studovnách za rok 2000

Měsíc

Hlavní studovna

Jazyková studovna

Celkem

leden

251

80

331

únor

256

86

342

březen

974

418

1 392

duben

761

490

1 251

květen

807

346

1 153

červen

100

12

112

září

20

1

21

říjen

403

219

622

listopad

725

387

1 112

prosinec

738

394

1 132

Celkem

5 035

2 433

7 468

Průměrné využití kopírek : 747 uživatelů měsíčně

Průměrné využití kopírek : 36 uživatelů denně

E 2.4 Využití kopírek v SKJM v letech 1998, 1999 a 2000

Rok

Počet kopií

1998

10 458

1999

9 892

2000

7 468

 

E 3 Multimediální zdroje v SKJM v roce 1999

Studovny

Audio kazety

Video kazety

CD – ROM

Celkem

Jazyková studovna

384

28

64

476

Počítačová studovna

0

0

210

210

Hlavní studovna

0

0

25

25

Sklad

0

0

6

6

Celkem

384

28

305

717

E 4 Porovnání let 1998, 1999 a 2000

 

1998

1999

2000

návštěvnost

40 933

48 183

43 548

návštěvnost + klub

57 740

60 230

55 346

absenční výpůjčky

669

2 794

3 842

využití kopírek

10 458

9 892

7 468

ostatní služby

5 893

7 238

7 494


F 1 Porovnání čerpání neinvestičních prostředků s rozpočtem CIKS

 

Rozpočtová položka

Rozpočet

Čerpání

% čerpání

401 – Materiál

5.650.000

3.362.373

59,5

403 – Sklady

314.000

442.330

140,9

411 – Opravy a udržování

80.000

75.005

93,8

412 – Cestovné

10.000

31.431

314,3

413 – Reprezentace

2.000

1.894

94,7

418 – Ostatní služby

1.000.000

765.993

76,6

421 – Mzdy

8.967.000

8.953.480

99,8

424 – Pojištění

3.075.000

3.078.560

100,1

440 – Stipendia

100.000

109.950

110,0

449 – Ostatní náklady

231.000

252.7545

109,4

Celkové náklady

19.429.000

17.239.641

88,7