Knihovna

Výroční zpráva CIKS za rok 2001

Obsah:

Úvod
Introduction
1 Automatizace knihovních agend s využitím systému Tinlib
2 Služby knihovní sítě
3 Elektronické informační služby
4 Budování a správa knihovních fondů
5 Grantová a rozvojová činnost CIKS
6 Přidružená pracoviště CIKS
7 Personální zajištění a hospodaření CIKS

Úvod

PhDr. Stanislava Bícová, CSc. PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

Poslání Centra informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze (CIKS VŠE) lze stručně charakterizovat takto:

CIKS VŠE

  • poskytuje informační a knihovnickou podporu pro studium a národní i mezinárodní vzdělávací programy VŠE, stejně jako pro vědeckovýzkumnou práci na VŠE,
  • je specializovanou knihovnou pro ekonomické obory a poskytuje veřejné knihovnické a informační služby v souladu s paragrafem 4 zákona č. 257/2001 Sb. (Knihovní zákon),
  • spolupracuje s Národní knihovnou ČR na tvorbě národního souborného katalogu (CASLIN) formou předávání katalogizačních záznamů do tohoto národního katalogu,
  • spolupracuje s ostatními českými, zejména vysokoškolskými knihovnami, a se zahraničními ekonomickými knihovnami na společných projektech sdílení informačních zdrojů, elektronického dodávání dokumentů a digitalizace dokumentů .

V roce 2001 pokračovalo CIKS v zabezpečování rozsáhlých informačních a knihovnických služeb v souladu se svým posláním: zaregistrovaných uživatelů bylo 11 500, celkový počet výpůjček dosáhl 120 tisíc, maximální denní počet výpůjček dosáhl 1 600, počet vstupů do studoven s volným výběrem dokumentů dosahoval v některých dnech 2–2,5 tisíce uživatelů. Počet vstupů do katalogu prostřednictvím WWW rozhraní dosáhl více než 520 tisíc. Zabezpečovací činnosti potřebné pro poskytování služeb spočívaly zejména v tvorbě, správě a provozování knihovních a informačních fondů: knihovní fond klasických (tištěných) dokumentů obsahuje 450 tisíc knihovních jednotek, v automatizovaném souborném katalogu VŠE je zpracováno cca 150 tisíc záznamů a 56 tisíc titulů. Zpřístupňování rozsáhlých elektronických informačních zdrojů se zaměřilo zejména na online přístupy prostřednictvím tzv. IP adres.

Dlouhodobý záměr rozvoje CIKS, který předpokládal v roce 2001 „zahájení vytváření podmínek pro vybudování budoucí elektronické, resp. hybridní knihovny“ byl naplňován zejména v rámci řešení 4letého grantového projektu MŠMT LI 200007 „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“ takto:

  • do experimentálního provozu byla uvedena služba elektronického dodávání dokumentů (EDD) z fondů CIKS VŠE a CERGE–EI, a to prostřednictvím WWW stránek VŠE,
  • na WWW stránkách VŠE byla zpřístupněna rubrika Informační podpora vědy a výzkumu,
  • digitalizováno bylo prvních 10 historických publikací , které jsou součástí budovaného badatelského fondu „Zlatý fond českého ekonomického myšlení“.

Nepodařilo se vybrat a zakoupit „knihovnický software nové generace“ (KSNG), potřebný pro další rozvoj a integraci nabízených knihovnických a informačních služeb, a to přesto, že byla provedena důkladná analýza situace na trhu knihovnického softwaru v ČR a zpracována podrobná specifikace zadávacích podmínek – vlastností KSNG. Posléze byla podepsána smlouva o spolupráci mezi Masarykovou universitou v Brně, Vysokým učením technickým v Brně a VŠE v Praze na založení konsorcia na nákup a provozování systém Aleph500 izraelské firmy ExLibris.

Národní spolupráce CIKS pokračovala především v oblasti poskytování meziknihovní výpůjční služby jiným knihovnám, dále sdílením elektronických informačních zdrojů v rámci národních konsorcií, a aktivním zapojením CIKS (institucionální člen) do činnosti Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP). CIKS VŠE bylo organizačním spolupořadatelem významné národní a mezinárodní odborné konference Inforum 2001, které se účastnilo více než 500 účastníků a která se konala v nové aule VŠE v Praze.

Mezinárodní spolupráce CIKS se odehrává hlavně na půdě European Business Schools Librarians Group (EBSLG), kde je CIKS VŠE nositelem projektu WWW stránek EBSLG. Kontinentální zasedání této skupiny se uskutečnilo v únoru 2001 na Ekonomické univerzitě v Bratislavě a výroční zasedání pak v červnu 2001 v Anglii (Henley Management College). V CIKS jsme přijali na týdenní pobyt naši kolegyni z Univerzity v Petěrburgu a dále jeden den nás navštívili kolegové z Varšavské univerzity. Dvě pracovnice CIKS se účastnily grantového týdenního pobytu na Helsinki School of Economics and Business Administration: Poznatky z tohoto pobytu využily k řešení grantu CIKS a publikovaly je v elektronickém časopisu Ikaros.

CIKS pravidelně pořádá výstavky z vlastních knihovních fondů při příležitosti některých významných výročí a návštěv. V roce 2001 to byly především

  • panel Evropská unie vystavovaný v lednu a únoru 2001 ve studovně,
  • malé expozice prací prof. R. A. Mundella, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, který v březnu 2001 obdržel čestný doktorát VŠE v Praze. Zároveň byly tiskem vydány brožurky všech nositelů Nobelovy ceny za ekonomii v rámci edice CIKS a jako doplněk k obrazové galerii umístěné ve studovně v budově na Žižkově (společně s knihovní sbírkou jejich prací).
  • v listopadu 2001 připravil CIKS knižní výstavku v Klubu knihovny, a to v rámci akce Severské dny na VŠE v Praze.

Introduction

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., a director in charge of the CIKS

The mission of the Center of Information and Library Services of the VŠE in Prague (CIKS VŠE) is briefly characterised as follows:

The CIKS VŠE

  • provides information and librarian support for study and national as well as international study programmes of the VŠE, and also for the research work at the VŠE,
  • is a specialized library for economic fields and it provides public library and information services according to par. 4 of Act No. 257/2001 of Codex (Library Law),
  • cooperates with the National Library of the Czech republic on the output of the national union catalogue (CASLIN) by transmitting the catalogue descriptions into the national catalogue,
  • cooperates with other Czech, mostly university libraries and foreign economic libraries on joint projects of sharing information sources, electronic delivery of documents and digitalisation of documents.

In 2001 the CIKS continued with providing wide-ranging information and library services in compliance with its mission: there were 11,500 registered users, the total number of borrows reached 120,000, the maximum daily number of borrows reached 1,600, some days the number of entries into study rooms with free access to documents reached 2000–2,500 users. The number of entries into the catalogue through the WWW interface reached more than 520,000. The activities necessary for providing the services lied namely in formation, administration and management of the library and information collections: the library collection of classical (printed) documents contains 450,000 library units, there were processed ca 150,000 records and 56,000 titles in the automatized union catalogue of the VŠE. Accessing of wide-ranging electronic information sources aimed in particular at on-line accesses by means of the so-called IP addresses.

Beginning of creating conditions for setting of the future electronic, or a „hybrid library“, a long-term plan of the CIKS development in 2001, was completed, particularly in terms of a four-year grant project LI 20007 „Multifunctional library centre for economic research)“ of the MŠMT (Ministry of Education, Youth and Sports) as follows:

  • There was put in experimental operation a service of electronic delivery of documents (EDD) from the collections of the CIKS VŠE and the CERGE-EI by means of the WWW pages of the VŠE,
  • on the WWW pages there was opened a rubric „Information Support of Science and Research“,
  • there were digitalized the first 10 historic publications that are a component part of a set-up research collection „A Gold Fund of Czech Economic Thought“

There was no possibility of choosing and buying „a library software of the new generation“ (KSNG) that is necessary for further development and integration of the provided library and information services, although there was carried out a due analysis of the situation at the market of library software in the Czech republic and a detailed specification of required conditions, of the KSNG, was elaborated. A contract for cooperation was signed among the Masaryk University in Brno, the Technical University in Brno and the VŠE in Prague, on establishment of a consortium for buying and operating the system Aleph500 from an Israeli firm ExLibris.

A national cooperation of the CIKS lied particularly in sphere of activity concerning the interlibrary lending services to other libraries, further sharing of electronic information sources in terms of national consortiums and active involvement of the CIKS (an institutional member) in the activity of the Librarians and Information Employees Syndicate (SKIP). The CIKS – VŠE co-organized an important national and international professional conference, the Inforum 2001, in which more than 500 attendants took part and which took place a the new great hall of the VŠE in Prague.

The international cooperation of the CIKS takes place mainly in the European Business Schools Librarians Group (EBSLG) where the CIKS VŠE is the bearer of the project of the WWW pages of the EBSLG. A continental meeting of the group took place in February 2001 at the Economic University in Bratislava and an annual session later in June in England (Henley Management College). The CIKS hosted a colleague from a University in St. Petersburg for a week, and later colleagues from the Warsaw University visited the CIKS for one day. Two employees of the CIKS participated in a one-week grant stay at the Helsinki School of Economics and Business Administration. They used knowledge from this stay for solving of the grant of the CIKS and they published it in the electronic magazine Ikaros.

The CIKS regularly organizes exhibitions from its library collections on the occasion of some significant anniversaries and visits. In 2001 it was namely

  • a panel of the European Union exhibited in January and February 2001 in the study room,
  • a small exhibition of works of Prof. R. A. Mundel, a Nobel Prize-winner for economics, that was awarded the honorary doctorate of the VŠE in Prague. At the same time brochures of all Nobel Prize-winners for economics were printed in the edition of the CIKS and as a supplement to a picture gallery that is placed in the study room in the VŠE building in Žižkov (together with a library collection of their works).
  • In November the CIKS arranged a book exhibition in the Club of the library, during the Scandinavian days at the VŠE Prague.

1 Automatizace knihovních agend s využitím systému Tinlib

Ing. Vilém Sklenák, CSc. Ing. Vilém Sklenák, CSc., správa systému Tinlib
Ing. Jitka Psotová Ing. Jitka Psotová, správa systému Tinlib

1.1 Aktuální stav systému Tinlib

V roce 2001 byly v Knihovně VŠE v provozu všechny moduly systému Tinlib bez výraznějších změn oproti předchozímu roku. V průběhu prázdninových měsíců byl proveden upgrade na verzi 305. Tato verze vyřešila některé chyby předchozí verze a přinesla některé nové rysy. Ty jsou spíše interní povahy, než aby byly pozorovatelné z pohledu čtenářů na první pohled. Například byl rozšířen katalogizační záznam, zpřesněna struktura některých typů záznamů ve výpůjčním protokolu, byly přidány některé nové administrativní akce apod. Jednou ze změn, kterou přinesla verze 305, je možnost rezervací samotnými čtenáři i z prostředí TinWebu. Tento rys bude zpřístupněn v průběhu jara 2002.

1.2 Doprovodné činnosti

Doškolování personálu Knihovny VŠE – v průběhu celého roku podle nástupu nových pracovníků byla realizována řada školení. Šlo jednak o základy práce se systémem Tinlib, jednak o práci s automatizovanými výpůjčkami. Byl používán stejně jako v minulém roce dvoufázový model (školení–test).

Zapojení do projektu Souborného katalogu ČR – pravidelně byly zasílány příspěvky Knihovny VŠE do katalogu CASLIN, který do budoucna slibuje být jedním ze spolehlivých zdrojů pro katalogizaci.

Databáze CLANKY – na základě dohody s MF ČR byla v měsíčních intervalech aktualizována databáze článků z ekonomických periodik (českých i zahraničních). Databáze je dostupná pouze uživatelům počítačové sítě VŠE.

1.3 Příprava na nový knihovnický systém

Velká část kapacit byla věnována přípravě na nový knihovnický systém, tyto práce probíhaly v rámci grantu MŠMT LI 00007 „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“. Nový systém musí nabízet přístup, prohlížení, vyhledávání různých entit z hlediska potřeb širokého spektra uživatelů. Komunita uživatelů sestává nejen ze studentů a zaměstnanců VŠE, ale nutně zahrnuje stejné kategorie i z jiných univerzit a vysokých škol, a rovněž neakademickou veřejnost. Každá skupina má rozdílné potřeby a používá automatizovaný knihovnický systém různým způsobem. Proto musí být takový systém flexibilní, aby vyhovoval různým úrovním uživatelů, ať již z hlediska jejich odborných znalostí, nebo z hlediska jejich dovedností práce se systémem. Kromě všestranné podpory práce uživatelů musí být nabízeny dostatečné možnosti správy informačních zdrojů z knihovnického pohledu tak, aby bylo možno řídit jejich kvalitu a zachovávat integritu. Podstatnou složkou musí být dostatečná podpora správy na systémové úrovni. Přirozeným požadavkem je využití knihovnického systému jako integračního nástroje pro přístup ke všem informačním zdrojům, které jsou v knihovně dostupné.

Pro potřeby výběrového řízení byla vypracována zadávací dokumentace s detailními požadavky. V průběhu výběrového řízení byly posuzovány předložené nabídky a vybrané systémy byly testovány. Bohužel na závěr několikaměsíčního snažení bylo nutno konstatovat, že současná nabídka na českém trhu v oblasti velkých knihovnických systémů je neuspokojivá. U výběru jakéhokoliv z nabízených systémů převažovala negativa před přednostmi, a proto nakonec nebyl v roce 2001 žádný systém vybrán. V roce 2002 se předpokládá v tomto směru konsorcionální spolupráce s dalšími zainteresovanými knihovnami.

2 Služby knihovní sítě

2.1. Informační recepce CIKS a Klub Knihovny VŠE

Miroslava Boháčová Miroslava Boháčová, vedoucí recepce

Hlavním úkolem informační recepce Knihovny VŠE – CIKS na Žižkově je poskytovat informace o provozu a činnosti knihoven CIKS – VŠE, tj. Knihovny VŠE Žižkov, Studijní knihovny Jižní Město, Kolejní knihovny Jarov a Knihovny Fakulty managementu Jindřichův Hradec. Vzhledem k tomu, že Knihovna je umístěna přímo u hlavního vchodu, podávají pracovníci recepce kromě informací o CIKS také informace o celé univerzitě.

Recepce spravuje vstupní prostory knihovny včetně informačních pultů u vchodu a tabulí, kde jsou aktuálně doplňovány různé informační materiály. Časově nejnáročnější je obsluha šatny Knihovny (výdej a vracení klíčů od šatnových boxů, opravy skříněk a zámků). Pracovníci recepce dále vystavují průkazy pro externí uživatele Knihovny či studenty CESP a čestné průkazy zejména pro bývalé zaměstnance a hosty VŠE. V roce 2001 bylo vyrobeno 1 501 ks těchto průkazů. V recepci jsou poskytovány také další služby jako laminování dokladů, zhotovování kroužkových vazeb, prodej kopírovacích karet COPIA, a to jak pro studenty, tak pro zaměstnance VŠE a externí návštěvníky Knihovny. Pracovníci recepce se také zabývají zapisováním vyřazované literatury do odpisové databáze ISIS a připravují podklady pro tisk některých informačních letáků.

Recepce koordinuje program Klubu Knihovny, zajišťuje rezervaci Klubu a dodržování priorit obsazení. Konají se zde semináře, odborné přednášky a prezentace. Snahou zaměstnanců Knihovny je seznámit účastníky těchto akcí především s klasickými i elektronickými informačními a knihovnickými službami poskytovanými Knihovnou VŠE – CIKS.

Recepce vede knihu hostů, kde jsou zapsány všechny skupinové návštěvy, exkurze do Knihovny a diplomové semináře. V roce 2001 se zde konalo 7 seminářů, kterých se zúčastnilo 90 účastníků, 4 prezentace s účastí 23 návštěvníků a 30 exkurzí, při kterých si prohlédlo prostory Knihovny 393 osob. Prostory Klubu jsou rovněž využívány pro významnější příležitosti, jako jsou např. výstavy, státní závěrečné zkoušky apod. V roce 2001 se zde konala u příležitosti Severských dnů na VŠE výstava odborné literatury, jejíž přípravu a průběh zajišťovali pracovníci CIKS.

2.2 Knihovna P. Eislera a Evropské dokumentační středisko

Ing. Ivana Poplšteinová Ing. Ivana Poplšteinová, vedoucí KPE a EDS

V knihovně P. Eislera a připojeném Evropském dokumentačním středisku došlo v roce 2001 ke značné obměně fondu publikací ve volném výběru. Prostor, kde jsou lokalizovány obě výše uvedené knihovny, je již plně využit. Proto jsme část fondu se starším datem vydání a některé multiplikáty museli přemístit do skladu knihovny VŠE, abychom mohli zařadit nové publikace. Naše knihovny obdržely kromě publikací nakoupených knihovní akviziční skupinou i většinu publikací z daru Velvyslanectví USA a další část knih se dostala do knihovny po skončení výstavy, uspořádané v rámci konání Dnů Dánska, Finska a Švédska (dary velvyslanectví těchto států a sponzorů).

Co se týče elektronických zdrojů v naší knihovně, jsou nejčastěji využívány on-line přístupy na oficiální server EU (www.europa.eu.int), server Ministerstva zahraničních věcí Euroskop (www.euroskop.cz) a server delegace EU v ČR (www.evropska-unie.cz). Při konkrétních dotazech (hlavně témata diplomových a seminárních prací) směrujeme zájemce na databázi KnowEurope, která nabízí aktuální a tematicky rozmanité informace jako:

  • novinky v ekonomice a politice EU,
  • právní předpisy EU (též Eur-Lex na oficiálním serveru),
  • statistické údaje, ekonomické a právní analýzy a prognózy,
  • údaje o lidech a institucích ve veřejné správě, nevládních organizacích i profesních sdruženích členských zemí EU,
  • adresář 1 200 webových prezentací institucí EU.

Prvním rokem v naší knihovně fungoval on-line přístup k vybraným publikacím EIU Country Report (členské země EU) z tzv. kiosku.

Nejfrekventovanější jsou dotazy na problematiku rozšíření Evropské unie a aktuální stav přípravy naší republiky na vstup. V roce 2001 bylo častým tématem euro.

Euru byla také věnována výstava (leden–únor) na panelu, zapůjčeném z  ICEU. Seznamovala návštěvníky knihovny nejen s podobou nových bankovek a mincí euro, ale i s časovým harmonogramem zavádění této nové měny v  jednotlivých členských státech EU.

V listopadu jsme se zúčastnili instalace výstavy odborné literatury Severská dimenze evropské integrace, kam jsme zapůjčili z našeho fondu publikace, které se zabývaly problémem skandinávských členských států EU, jejich zkušenostmi z přístupového procesu do EU a dosavadního členství v EU.

Se zvyšováním intenzity přípravy naší republiky na vstup do Evropské unie přibývají i dotazy směřované na naši e-mailovou adresu (eds@vse.cz) od neakademické veřejnosti. Těmto zájemcům pak podáváme informace o možnosti využití publikací z našeho fondu a také je směrujeme na internetové adresy, obsahující žádané informace.

2.3 Knihovna Fakulty managementu

Pavla Přibylová Pavla Přibylová, vedoucí Knihovny Fakulty managementu

Činnost knihovny FM VŠE v roce 2001 se zaměřila na: zkvalitnění služeb uživatelům knihovny a studovny, rekatalogizaci staršího fondu do automatizovaného systému T–Series, dlouhodobou přípravu fondu pro změnu stavění fondu do volného výběru, rekonstrukci prostor studovny.

Knihovní fond (17 623 knihovních jednotek) byl budován v souladu a profilem fakulty. Roční přírůstek činil 1 419 kj. Současně se zpracování nových přírůstků bylo zkatalogizováno cca 2 500 kj staršího fondu, především cizojazyčné literatury. Nezpracovaných tedy zbývá ještě cca 2 000 kj, které jsou především umístěny na jednotlivých katedrách.

Protože veškerá činnost spojená s evidencí uživatelů a výpůjční činností již probíhala standardně v automatizovaném systému T–Series, lze statistické ukazatele r. 2001 považovat za základ pro srovnávaní výsledků v dalších letech.

Uživatelé: 909
Počet registrovaných výpůjček*: 6 439 kj
* číslo vzniklo součtem automatizovaných výpůjček 5 638 kj (bez prolongací)
a 801 kj absenčních výpůjček z prezenčního fondu studovny, zatím automaticky nelze evidovat
Meziknihovní výpůjční služba: 83 kj
z jiné knihovny:
jiným knihovnám: 4 kj
Mezinárodní meziknihovní výp. služba: 6 kj
Finanční prostředky vynaložené na nákup fondu: 172 111,34 Kč
Dar z prostředků rektorky VŠE: 39 394,50 Kč
** prostředky z rozpočtu FM a darů

Na úseku dalších služeb bylo zpracováno 12 rešerší na různá téma, byl zorganizován prodej levných knih. V červnu se v prostorách knihovny uskutečnila výjezdní porada vedoucích pracovníků CIKSu, v Týdnu knihoven byla provedena tradiční literární procházka městem, ukázky vstupu do databází a katalogů knihoven v síti Internetu.

V rámci služeb poskytovaných studentům kombinovaného studia byly rozšířeny služby o absenční půjčovaní videokazet s nahrávkami některých přednášek. Pro novou formu celoživotního vzdělávání byly rozšířeny otevírací hodiny v půjčovně a studovně knihovny v termínech jejich soustředění.
V měsících červenec–září proběhly stavební úpravy ve studovně, která byla rozšířena o další prostory, ve kterých byla vybudována multimedíální studovna, která byla vybavena v hodnotě 1 900 000,– Kč (prostředky grantu FRVŠ a Fondu oprav stroj. zařízení) 24 PC AMD Thunderbird 1333 Mhz, 512 MB RAM, 20 GB HDD, web kamery, 19″ monitory + 2 televize PHILIPS s videem, 2 minivěže AIWA, sluchátka, tiskárna.

Dále byla půjčovna a studovna dovybavena 25 ks knižních regálů.

V rámci celoživotního vzdělávání knihovníků se zúčastnili pracovníci knihovny různých školení pořádaných Národní knihovnou a Svazem knihovníků a informačních pracovníků.

2.4 Kolejní knihovna Jarov

Karla Koubková Karla Koubková, vedoucí oddělení studoven a výpůjček

Kolejní knihovna Jarov půjčuje skripta, učebnice a odborné časopisy studentům VŠE, kteří jsou ubytováni ve stejnojmenném areálu. Knihovna měla v roce 2001 celkem 4 203 knihovních jednotek. V knihovně slouží čtenářům dva PC, umožňující vyhledávání v souborném katalogu TINLIB, do něhož je zahrnut samostatně i fond knihovny Jarov.

V roce 2001 navštívilo knihovnu 12 135 studentů (tj. o 82 – o necelé 1 % více než v roce 2000). Výpůjček – spíše krátkodobých – bylo 16 604 (o 2 495 – 13,1 % méně než v roce 2000), z toho bylo 316 výpůjček beletrie.

2.5 Studovny a výpůjční protokol

Karla Koubková, vedoucí oddělení studoven a výpůjček

Studovny

Ve studovně a v čítárně jsou ve volném výběru základní druhy informačních dokumentů, časopisy a noviny, skripta VŠE, diplomové práce, odborné monografie, slovníky, encyklopedie, jazykové učebnice, Working papers ze zahraničních univerzit, literatura pro kurzy VŠE, sbírky zákonů, statistické ročenky. materiály OSN, ILO a depozitní fond OECD. Ve studovně je také trvalá výstavka nových knižních přírůstků určených pouze pro tuto studovnu. Nové přírůstky knihovny lze vyhledat v elektronickém souborném katalogu VŠE TINLIB na adrese http://ciks.vse.cz.

Ve studovně je celkem 19 329 knihovních jednotek (tj. o 1 345 – 6,5 % méně než v předchozím roce – řada knihovních jednotek byla převedena do skladu) ve volném výběru. Pro účely orientace ve fondu studovny je k dispozici pět PC.

Ve studovně je 180 míst. Návštěvnost a vytíženost studovny jsou sledovány počítačovým programem.

Materiály uložené ve studovně jsou většinou půjčovány prezenčně. Cizojazyčné dokumenty, které má Knihovna VŠE – CIKS pouze jednou, se půjčují ze studovny na krátkodobou výpůjčku. Dokumenty ve studovně jsou řazeny podle MDT (mezinárodní desetinné třídění) a jsou také vybaveny elektronickým zabezpečením proti krádežím. I přesto, že jsou informační materiály ve studovně jako jednotky zabezpečeny, dochází soustavně k vytrhávání a odnášení jednotlivých stránek či celých kapitol.

V roce 2001 využilo služeb studovny celkem 234 500 čtenářů (o 14 571 – 6,6 % více než v roce 2000). K prezenčnímu studium bylo ze skladu do studovny vydáno 8 122 dokumentů (o 198 – 2,4 % méně než v roce 2000). Během některých dnů v týdnu bylo zaznamenáno až 3 100 vstupů (viz tabulka B 6 „Návštěvnost studoven VŠE“). Nejvytíženější byla studovna v říjnu s 56 458 vstupy, tj. v průměru 2 455 vstupů denně. Nejméně vytížená byla studovna samozřejmě během prázdninových měsíců, ale i v červnu (7 585 vstupů, tj. v průměru 361 vstupů denně).

Výpůjční protokol

V roce 2001 bylo zaregistrováno celkem 11 405 čtenářů (tj. o 3 034 – 36 % více než v roce 2000, ale zvýšení bylo do značné míry způsobeno výměnou identifikačních karet). V celkovém počtu zaregistrovaných čtenářů dominovali studenti VŠE v počtu 9 313, učitelů VŠE bylo 139, zaměstnanců VŠE 141, čtenářů z veřejnosti 417 a studentů jiných škol 1 375. 20 čtenářů byly osoby z veřejnosti s volným vstupem (viz přílohová tabulka B 1 „Struktura uživatelů“).

Během roku 2001 se uskutečnilo 120 846 výpůjček, (tj. o 4 747 – 4,1 % více než v roce 2000). Pro lepší uspokojení služeb čtenářům provádíme u nedostatkových titulů i rezervace knih. Tato služba je čtenáři hojně využívána. V roce 2001 bylo vyřízeno přibližně 7 800 rezervací.

Další často využívanou službou pro čtenáře je prolongace výpůjček telefonicky nebo e-mailem.

Meziknihovní výpůjční služba (MVS)

V rámci meziknihovní výpůjční služby bylo v roce 2001 vyřízeno 298 výpůjček (tj. o 12 – 4,1 % více než v roce 2000) z 365 požadavků (tj. 81,6 %). Tato služba ojediněle zajišťuje i fotokopie článků z časopisů. V roce 2000 bylo poskytnuto celkem 125 fotokopií časopiseckých článků.

V roce 2001 se na žádost pracovníků VŠE uskutečnilo 31 výpůjček z jiných knihoven.

Knihovna VŠE – CIKS zajišťuje meziknihovní výpůjční službu pro mimopražské knihovny. Je možné přitom využívat i elektronického zasílání žádanek, které urychluje vyřizování požadavků. V roce 2001 byl pro tyto účely zaveden nový elektronický formulář.

2.6 Mediotéka – multimediální studovna Fakulty financí a účetnictví

Mgr. Václav Řepa Mgr. Václav Řepa, vedoucí Mediotéky

Specializovaná multimediální studovna byla vybavena v roce 1997 počítačovou technikou díky grantům tehdejších prorektorů VŠE doc. Ing. Jaroslavy Durčákové, CSc. a doc. RNDr. Jiřího Ivánka, CSc. a rok 2001 byl, vzhledem k technické vybavenosti, dalším mezníkem. Z fondu rozvoje při MŠMT ČR se podařilo zabezpečit nákup nových počítačových sestav, které reflektují technický a technologický vývoj na poli elektronických informací, jejich přenosu a ukládání s možností jejich další archivace a možností jejich zpřístupnění v čase.

Ve spolupráci s oddělením Informačního servisu proběhla revize stávající logické struktury této větve lokální části intranetu, bylo provedeno přepojení směrem k rychlejšímu toku dat a dobudováno plnohodnotné a dostatečně stabilní a propustné připojení k Internetu. Právě tato cesta se do budoucna ukazuje jako správná a schopnost poskytnout přístup k informacím i odborné veřejnosti se jeví jako stěžejní poslání této studovny.

Vývoj v práci s informacemi dále reflektoval přechod k provozu databází on-line zpřístupňovaným přes webové rozhraní. Většina využívaných elektronických zdrojů, dříve provozovaných na lokální stanici, bylo převedena a začleněna do struktury webových stránek školy respektive CIKS.

Knihovní fond specializovaný pro potřeby první fakulty je v rámci semestru hojně využíván. K možnosti jeho maximálního vytížení slouží nejen status „krátkodobá výpůjčka“, ale především možnost předběžného výběru díky webovému rozhraní katalogu knihovny a následné rezervace ještě před samotnou návštěvou této specializované studovny.

Nadále je k dispozici informační služba „English monitoring of Czech Press“, která ucelenou (PDF) formou zpřístupňuje zahraničním studentům pohled na ekonomicky zaměřená témata českých periodik s denní posloupností. V tištěné podobě je pak dostupný The Wall Street Journal Europe, a tak nejen studenti, ale i široká odborná veřejnost má ucelenou každodenní informaci.

2.7 Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba

Mgr. Eva Havlíková Mgr. Eva Havlíková, oddělení informační podpory studia a výzkumu

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (dále MMVS) obstarává informační materiály formou xerokopií článků z periodik, digitálních kopií z dokumentů, nebo výpůjček publikací ze zahraničních knihoven. Knihovna VŠE – CIKS zajišťuje tuto službu ve spolupráci s příslušným oddělením MMVS v Národní knihovně v Praze a ve Státní technické knihovně.

Do konce roku 2001 bylo podáno celkem 59 žádostí o MMVS, z toho 2 žádosti byly vyřízeny přes Státní technickou knihovnu. Z celkového počtu žádanek bylo 8 předáno k vlastnímu vyřízení, nebo postoupeno některé z knihoven v ČR.

Pokud bychom se chtěli podívat, jak vypadá rozložení zájmu o výpůjčky mezi jednotlivými fakultami, zjistili bychom, že uživatelé z jednotlivých kateder Fakulty mezinárodních vztahů podali 19 žádanek, Fakulta podnikohospodářská má 17 objednávek, následuje Fakulta informatiky a statistiky s 12 žádankami a Fakulta národohospodářská má na svém kontě 11 objednávek.. O těchto 59 objednávek zažádalo celkem 12 uživatelů – zaměstnanců VŠE (F2 – 2 uživatelé, F3 – 4 uživatelé, F4 – 5 uživatelů a F5 – 1 uživatel. F1 a F6 v roce 2001 MMVS nevyužily).

Celková částka zaplacená za tyto výpůjčky pro pracovníky VŠE činila 7 908,– Kč, (z toho 6 500,– Kč za knihy a 1 408,– Kč za kopie článků z časopisů. Proti loňskému roku stoupla celková částka o 2 674,– Kč (z toho o 1 800,– Kč za knihy a o 874,– Kč za kopie z časopisů.)

Zahraničním knihovnám byly v rámci MMVS zaslány 3 publikace (2 jsme půjčovali do Bratislavy a 1 do Martina).

V rámci EBSLG jsme uskutečnili 8 výpůjček, z čehož 1 publikaci si vyžádala knihovna v Německu a 7 publikací jsme si vypůjčili z knihovny v Dánsku.

2.8 Studijní knihovna Jižní Město

Mgr. Verona Miletinová Mgr. Verona Miletinová, vedoucí Studijní knihovny Jižní Město

Studijní knihovna Jižní Město zajišťuje v síti knihoven CIKS specializované služby pro studenty prvních ročníků a pro jazykovou výuku bakalářského a magisterského studia na VŠE. Odborné knihovnické a informační služby poskytuje SKJM ve třech specializovaných studovnách – hlavní, jazykové a počítačové.

Hlavní studovna je základním a největším pracovištěm SKJM, její fond je profilován podle požadavků výukových programů pro první ročníky studia.

Jazyková studovna je informačním pracovištěm pro jazykovou výuku, slouží studentům i zaměstnancům k prohlubování znalostí cizích jazyků na škole. Svým knihovním a technickým vybavením se tato studovna postupně transformuje do moderního multimediálního pracoviště, specializovaného na výuku a zdokonalení jazyků na VŠE.

Studovna s počítači je zaměřena na doplňování a rozvíjení znalostí z výpočetní techniky, informatiky a statistiky. Studenti všech ročníků studia mají k dispozici jednak optimálně profilovaný fond monografií, uživatelských příruček i periodik a jednak bohatý výběr informačních zdrojů na Internetu.
Ke knihovně je organizačně přidruženo pracoviště Klub SKJM.

Fond knihovny

Fond knihovny byl i v roce 2001 centrálně doplňován oddělením akvizice v hodnotě 340 000,– Kč z toho 120 000,– Kč bylo určeno na nákup 86 titulů periodik. Částka vymezená na nákup časopisů se i v tomto roce navýšila z důvodů inflačních změn a činila takřka třetinu prostředků určených na akvizici.

Přírůstek fondu pro rok 2001 činil 1 148 knihovních jednotek, fond SKJM v roce 2001 tvořilo celkem 11 294 knihovních jednotek (tab. A 1.2). Starý fond převedený z ÚÚNV, který činí 5 130 knihovních jednotek – v katalogu ISIS zpracováno 1 436 titulů, zůstává nezměněn.

I v tomto roce byla provedena revize knihovního fondu zpracovaného v systému TINLIB ve třech studovnách a skladu. Provedena byla také revize staršího i nového fondu novin a časopisů v jednotlivých studovnách. Z celkového počtu 10 530 revidovaných jednotek byl úbytek celkem 6 knihovních jednotek.

V letních měsících byla provedena překlasifikace třídy MDT výpočetní technika a následně po té změna hřbetních štítků. Starší tituly, celkem 523 knihovních jednotek z oboru výpočetní technika, bylo přemístěno do skladu SKJM. Ostatní fond počítačové studovny byl překlasifikován a označen na hřbetních štítcích. Knihovní fond studovny s počítači byl poté aktualizován a doplněn novými relevantními publikacemi.

Akvizice SKJM se v uplynulém roce zaměřila zejména na požadavky uživatelů a byla spojena s potřebami výukového procesu. Tato tendence se projevila zejména v jazykové studovně a ve studovně s počítači. Publikace byly objednávány v těsné spolupráci s katedrami, které dohlížely na seznamy akreditované literatury potřebné ke studiu. Takto se podařilo doplnit fond jazykové studovny pro multimediální výuku jazyků, počítačové studovny o nejnovější učebnice a příručky v oblasti informatiky, hlavní studovny o základní učebnice pro I. ročníky.

Studovny SKJM

Hlavní studovna jako základní a největší pracoviště SKJM s 38 studijními místy zajišťuje zejména prezenční studium pro studenty VŠE a také i pro další odbornou veřejnost.

Zabezpečuje také absenční a výpůjční proces pro SKJM. Informační pracovnice poskytují konzultační a referenční služby z fondu VŠE a z jiných informačních zdrojů dostupných na internetu. Cílem je rozšířit nabízené služby nad rámec knihovny a pomoci uživatelům orientovat se v přemíře informačních zdrojů.

Hlavní studovna zpřístupňuje prezenčně fond studovny v rozsahu 5 184 knihovních jednotek. Zahrnuje kromě učebnic a skript, slovníků a lexikonů, kompletní Sbírku zákonů Československé, resp. České republiky od r. 1918, statistické ročenky, specializované encyklopedie, edice dějiny států, vybrané normy. Studovna umožňuje práci se seriály, denním tiskem a domácími časopisy. Příruční fond studovny se zvětšil v uplynulém roce o 375 knihovních jednotek.

Fond skladu určen pro absenční půjčování se zvětšil od roku 2000 o 932 knihovních jednotek a činí celkem 3 585 knihovních jednotek. V roce 2001 navštívilo hlavní studovnu celkem 30 255 uživatelů, průměrná návštěvnost činila 237 studentů za den a průměrná měsíční návštěvnost činila 4 920 uživatelů (tab. E 1.2). Z fondu skladu a z fondu krátkodobých výpůjček bylo uskutečněno v hlavní studovně celkem 3 873 výpůjček, což činí nárůst o 1 153 (tab. E 2.2).

Jazyková studovna je moderním multimediálním pracovištěm, které ve spolupráci s pedagogy poskytuje možnost samostatného i nezávislého studia jak při přípravě na zkoušky, tak i nad rámec povinné výuky. Ke studiu nabízí bohatý fond jazykových učebnic, slovníků, encyklopedií, pracovních cvičení i reálií. V uplynulém roce byl podstatně obohacen fond jazykových programů na multimediálních nosičích.

V roce 2001 navštívilo jazykovou studovnu 12 815 uživatelů (tab. E 1.2), což je o 2 607 uživatelů více. K navýšení návštěvnosti došlo zejména z důvodu rozšířené nabídky presenčního studia. Oblíbené byly především náslechy audio kazet v kombinaci s učebnicemi a klíči ke cvičením. Návštěvnost této studovny se navýšila v přímé spolupráci s pedagogy, kteří byli nápomocni při profilaci fondu knihovny a usměrňovali uživatele k užití jejích informačních zdrojů. Návštěvnost jazykové studovny byla nejvyšší v měsících říjen, listopad, prosinec 2001 (tab. E 1.2).

Koncem roku se modernizovalo vybavení PC stanicemi pro multimediální výuku. Z investičních prostředků VŠE byl zakoupen radiofrekvenční zabezpečovací systém na ochranu fondu.

Studovna s počítači je určena všem studentům a zaměstnancům VŠE. Vybavena je 12 uživatelskými stanicemi, jednou PC stanicí s laserovou tiskárnou a jednou služební stanicí. V roce 2001 byly 3 PC provozovány v režimu Windows NT a ostatní ve Windows 3.1.

Přes celkový nárůst služeb v SKJM v uplynulém roce, jediný pokles zaznamenala tato studovna, a to v návštěvnosti – o 1 473 uživatelů méně (tab. E 1.2). Tento jev se ukázal jako důsledek zmenšeného zájmu studentů o práci na starých a nevyhovujících počítačích, které neposkytovaly vhodné hardwarové a tudíž i softwarové zázemí. Uvedená skutečnost se projevila zejména od března 2001, kdy se na úrovni školy odstoupilo od informačního servisu v režimu DOS a přešlo se na platformu MS Windows 9x/NT.

Největší zájem uživatelů byl soustředěn na využití PC stanice s laserovou tiskárnou. Výrazně se v této studovně omezil přístup na Internet a využití on-line informačních zdrojů, což následně vyvolalo nižší návštěvnost. Přesto, že trend užití PC byl výrazně opadající, navýšilo se presenční studium knihovního fondu, bohatě zásobeného aktuelní literaturou o počítačové vědě, často ojedinělou na akademické půdě VŠE.

Nepříznivá situace v souvislosti s technickým vybavením studovny s počítači se vyřešila koncem roku 2001. Nefunkční počítače staré generace byly nahrazeny kvalitními počítači pro práci s Internetem, on-line informačními zdroji a databázemi. Spektrum služeb této studovny bude tak možné rozšířit a zkvalitnit.

Klub SKJM

V roce 2001 pracoval jako přidružené pracoviště SKJM a poskytoval pomocné služby v období největšího vytížení studoven. Nabízel své služby ve formě studovny s volným režimem. K dispozici jsou domácí periodika a The Wall Street Journal Europe.

V uplynulém roce služeb klubu využilo 11 513 návštěvníků.

Služby SKJM

Ve studovnách SKJM je 72 studijních míst, z toho 38 míst je vyhrazeno pro prezenční studium v hlavní studovně, v jazykové studovně je 21 studijních míst a ve studovně s počítači 13.

Ve třech studovnách SKJM měli studenti možnost pracovat na 20 PC stanicích, na 12 jazykových laboratořích s audio přehrávači a mimo jiné mohli např. využívat 4 satelitní přijímače s nabídkou 60 televizních stanic k jazykové výuce.

Knihovnu SKJM navštívilo za rok 49 202 uživatelů (tab. E 1.1). Výrazné navýšení ve službách všech studoven bylo zaznamenáno na začátku semestrů, zejména v měsících říjen, listopad a prosinec (tabulka E 1.4).

Služby SKJM vykazují v roce 2001 pozitivní nárůst, což se projevilo zejména v ukazateli návštěvnosti, která je vyšší oproti roku 2000 o 5 654 uživatelů (viz tabulka E 1.5). Celková návštěvnost studoven SKJM a klubu SKJM zaznamenala hodnotu 60 715 (viz tab. E 1.5).

V roce 2001 se půjčilo z fondu SKJM celkem 4 264 knihovních jednotek, což je o 11 % více než v roce 2000 (viz tab. E 2.1). Možnosti objednávat a prodlužovat výpůjčky dokumentů prostřednictvím Internetu využívá stále více uživatelů.

V navýšení absenčních výpůjček v SKJM se kladně odrazila i flexibilita oddělení akvizice, které při nákupu publikací přihlédlo k potřebám uživatelů.

V jazykové studovně výrazně vzrostl zájem uživatelů, jak o klasické knihovnické služby, tak i o multimediální přístup k informacím.

Využití kopírek pracujících v systému Copia Card umístěných ve dvou studovnách je nižší než minulá léta (viz tab. E 2.4). Tento trend lze zdůvodnit jejich opotřebovaností a častou poruchovostí.

Poradenská činnost, bibliografické informace, vyhledávání v souborném katalogu, jsou zahrnuty v tabulce Ostatní služby (tab. E 2.3). V minulém roce bylo poskytnuto celkem 9 051 poradenských informací s využitím souborného katalogu Tinlib, seznamů akreditované literatury, bibliografií, internetu a jiných informačních zdrojů. Tento údaj je odrazem snahy pracovníků knihovny usnadnit uživatelům – studentům prvních ročníků orientaci v knihovnických a informačních službách. Do výše uvedeného počtu nejsou zahrnuty běžné dotazy na objednávky a rezervace.

Služby knihovny byly propagovány jednak na webových stránkách knihovny SKJM http://jmu.vse.cz/www/knihovna/, http://ciks.vse.cz/Knihovny/jm.asp, a také klasickými formami informačních letáků a brožurek.

V září 2001 byla vydána informační brožurka „CIKS Studijní knihovna Jižní Město“. V souvislosti s organizací výuky prvních ročníků na Jižním Městě ve dnech 11. 9.–13. 9. bylo uskutečněno 15 úvodních instruktáží pro 2 980 studentů prvních ročníků VŠE. Tyto instruktáže spojené s následnou exkurzí do knihovny byly zaměřeny na seznámení a orientaci v síti knihoven CIKS a služby SKJM.

3 Elektronické informační služby

3.1 Rešerše, bibliografické a referenční informace

Mgr. L. Simandlová Mgr. L. Simandlová, oddělení informační podpory studia a výzkumu

V roce 2001 bylo zpracováno 47 retrospektivních (jednorázových) rešerší a 3 uživatelské profily – 72 průběžných (SDI) rešerší , tj. celkem 119 rešerší. Oproti r. 2000 došlo ke snížení celkového počtu rešerší o 19,6 % z důvodu skončení spolupráce na projektu Phare „Informační středisko rozvoje managementu“ – snížil se počet retrospektivních rešerší. Průběžné rešerše naopak zaznamenaly nárůst o 46 rešerší. Mezi uživateli převládali interní (42 uživatelů) oproti externím (8 uživatelů). Externí uživatelé zaplatili za poskytnuté rešerše celkem 5 250,– Kč (nárůst o 3 250,– Kč), uživatelům interním byly poskytovány rešeršní služby zdarma.

Šestnáct objednávkových formulářů pro zpracování adresných informačních profilů – průběžných rešerší SDI bylo předáno devíti uživatelům (8 interních a 1 externí). Z nich bylo odevzdáno pouze 5 objednávek od 4 uživatelů (3 interní a 1 externí). Byla zpracována formulace 5 profilů. Dva uživatelské profily byly ve stadiu testování. Tři profily formulované pro automatizované zpracování byly zpracovány ve spolupráci s Mgr. Petrou Kajanovou (verifikace formulace profilů znaky MDT) a Ing. Jitkou Psotovou (zadání profilů do zpracovatelského modulu TINLIB – SDI profily). Zároveň byla zpracována „Metodika tvorby a zpracování adresných uživatelských profilů – průběžných rešerší SDI“. Profily jsou zpracovávány z databází TINLIB, ANOPRESS a NKČR–ANL.

Vypracované rešerše jsou archivovány v elektronické podobě a jsou nabízeny na WWW stránkách CIKS a prostřednictvím letáků v prostorách knihovny.

Ke zpracování rešerší byly z databází přístupných na síti VŠE nejvíce využívány databáze TINLIB (katalog Knihovny VŠE), FinLit, Firemní monitor II – Monitor tisku a ASPI, z databází přístupných přes Internet byly hlavně využívány databáze ProQuest 5000, EBSCO, ANOPRESS, Web of Science (WoS) a KnowEurope.

Byly zpracovány podrobné informace o databázích Web of Science (WoS) a Journal Citation Reports (JCR) a o vyhledávání v těchto databázích včetně praktických příkladů. K databázím ProQuest 5000, EBSCO a Anopress byly zpracovány též podrobné praktické příklady rešeršní strategie. Tyto texty jsou využívány při prezentaci databází – online informačních zdrojů na VŠE (viz níže).

Tematicky lze rešerše rozčlenit vzhledem k počtu zpracovaných rešerší zhruba takto (v sestupném pořadí):

  • školství, pedagogika
  • sociální politika, sociální péče
  • management podniku
  • obchodní podnikání
  • EU, evropská ekonomická integrace
  • personální management
  • finance, bankovnictví
  • makroekonomika
  • ekonomika podniku
  • veřejná správa
  • politologie
  • informatika, informační systémy, informační technologie
  • legislativa
  • marketing
  • ekonomická žurnalistika

V rámci referenčních služeb (ústních i telefonických) bylo vyřizováno v průměru denně 10 faktografických i bibliografických dotazů.

Nejčastější dotazy a požadavky:

  • informace o vyhledávání v databázích dostupných na VŠE – online informační zdroje i zdroje v lokální síti
  • informace o rešeršních službách
  • bibliografické záznamy a plné texty českých i zahraničních odborných časopisů
  • faktografické údaje
  • informace i bibliografické záznamy z právního systému ASPI
  • informace z Evropské unie
  • služby knihovny a studoven všeobecně
  • informace o VŠE

Podíleli jsme se též na vedení 2 seminářů:

  • prezentace databází dostupných na VŠE a rešeršní strategie pro tyto databáze – 2. 10. 2001 (pro Fakultu podnikohospodářskou, katedru personalistiky, děkan J. Kleibl)
  • setkání uživatelů národní akademické licence pro online databáze ProQuest 5000 & PCI Web „ProQuest Update 2001 – Praha, 9. 4. 2001 (prezentace zkušeností s využíváním databází ProQuest 5000 a ProQuest SiteBuilder, PCI Web, KnowEurope).

3.2 Elektronické dodávání dokumentů

Ing. Pavel Pospíšil Ing. Pavel Pospíšil, oddělení informační podpory studia a výzkumu

V rámci řešení grantového projektu „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“ probíhala v roce 2001 příprava na zavedení služby elektronické dodávky dokumentů. V první polovině roku proběhlo testování a dolaďování zakoupeného softwaru, školení obsluhy, organizační a technická příprava zkušebního provozu. Od poloviny roku začala první fáze ověřovacího provozu, kdy okruh uživatelů tvořili pouze zaměstnanci CIKS. Následně byl okruh potenciálních uživatelů rozšířen na všechny zaměstnance VŠE a také na zaměstnance CERGE–EI, která je spoluřešitelem projektu.

Služba EDD je dostupná ne WWW stránkách CIKS http://ciks.vse.cz/, v rubrice „Informační podpora vědy a výzkumu na VŠE“. Tam lze také nalézt potřebné pokyny jak se do systému zaregistrovat a návody pro práci v systému (vyplňování objednávek ve WWW formuláři, přístup k výsledným elektronickým dokumentům, zacházení s PDF soubory, ve kterých jsou dokumenty dodávány apod.) – viz příloha.

Prostřednictvím EDD lze získat elektronické kopie časopiseckých článků z fondu CIKS, elektronické kopie částí monografií (v rozsahu asi do dvaceti stran) z fondu CIKS a elektronické kopie časopiseckých článků z fondu knihovny CERGE–EI.

3.3 Elektronické informační zdroje

Ing. Jana Hartmanová Ing. Jana Hartmanová, vedoucí oddělení informační podpory studia a výzkumu

Nabídka elektronických informačních zdrojů, které mají uživatelé z VŠE k dispozici, byla v roce 2001 značně změněna.

Informační servis v lokální počítačové síti školy, pracující v prostředí MS–DOS, který do té doby přinášel uživatelům většinu informací v elektronické podobě, byl značně zredukován. Důvodem byla mimo jiné vzrůstající nepřehlednost nabídky publikovaných informací, omezení obsahu pouze na text a samostatně spustitelné soubory, omezení přístupu pouze na lokální síť VŠE, komplikovaná správa servisu a v neposlední řadě i fakt, že řada producentů již nedodává programy určené pro DOS a nebylo tedy možné zajistit aktualizaci nabízených informací.

Logickým východiskem z těchto problémů bylo využití prostředí WWW, které umožňuje zvýšení dostupnosti informací prostřednictvím Internetu, jejich aktuálnosti, přehlednosti a kvality, vyhledávání informací, použití multimediálních prvků atd.

Veškeré textové informace z lokálního IS (dříve Základní informační servis a Interní informační servis) byly převedeny na WWW stránky školy http://www.vse.cz.

Knihovnické informace (dříve Knihovnicko-informační servis) byly převedeny na WWW stránky CIKS http://ciks.vse.cz/, katalog knihovny TINLIB a Databáze publikační činnosti jsou nadále přístupné i v lokální síti pod DOSem. Katalog (Tinweb) je rovněž přístupný prostřednictvím WWW stránek http://library.vse.cz/.

Větší část databází a aplikací (dříve Informační zdroje pro ekonomická studia) byla z nabídky vyřazena z důvodu neaktuálnosti, problémů se zpřístupněním, nebo malého zájmu uživatelů. Několik zdrojů je přístupných nadále v dosovské lokální síti, nebo na učebnách pod Windows NT (ASPI, FinLit, …). Aktuální nabídka všech elektronických informačních zdrojů je k dispozici na WWW stránce http://ciks.vse.cz/Inf_zdroje/el_zdroje.asp. Struktura těchto zdrojů v roce 2001 je obsažena v tabulce C 2.1 v příloze.

Zároveň se změnami IS v lokální síti byla značně rozšířena nabídka online přístupu do rozsáhlých informačních zdrojů. Tyto zdroje pokrývají širokou oblast (nejen) společenských a ekonomických věd, výstupem jsou bibliografické záznamy většinou i s abstrakty a u převážné části i plné texty článků. Přístupné jsou z domény VŠE prostřednictvím kontroly IP adres. Přehled nabízených zdrojů spolu s jejich charakteristikou nabízí již zmíněná WWW stránka CIKS http://ciks.vse.cz/Inf_zdroje/el_zdroje.asp, resp. tabulka C 2.1.

Další elektronické informační zdroje jsou přístupné v multimediální studovně Mediotéka a v Evropském dokumentačním středisku – viz tabulka C 2.2. Kromě zdrojů na CD–ROM je například v EDS v režimu „One kiosk“ přístupná databáze Country Reports s online aktualizací.

Celkem bylo uživatelům na VŠE v roce 2001 k dispozici 73 elektronických informačních zdrojů, z toho 18 v online režimu, 18 v lokální síti a 37 na CD–ROM. Charakteristika zdrojů přístupných online a v síti je uvedena v tabulce C 2.3, přehledy zdrojů podávají tabulky C 2.1C 2.2.

Logickým důsledkem radikální změny ve struktuře nabízených elektronických zdrojů byl značný pokles přístupů do lokálního informačního servisu, což dokumentují údaje v tabulkách C 1.1C 1.2.

Od března 2001, kdy byla změna provedena, došlo k výraznému poklesu návštěv zejména Základního informačního servisu a Interního informačního servisu, z nichž byly témeř všechny informace převedeny na WWW stránky VŠE. Přístupy do jednotlivých rubrik lokálního servisu tak prakticky dokumentují pouze využívání několika zbylých zdrojů, jako např. Katalog knihovny, Jízdní řády, ASPI a Firemní monitor, které byly nejvíce využívány i v předchozích letech.

Statistické údaje o využívání WWW stránek a online přístupných zdrojů jsou za rok 2001 bohužel ještě nekompletní, a tedy z nich nelze vyvodit žádné závěry – viz tabulka C 1.7. Zajištění podrobných statistik, které umožní nejen sledovat počty přístupů, ale i rozlišit typ uživatele a staženého dokumentu je jedním z hlavních úkolů pro rok 2002.

3.4 WWW stránky ve správě CIKS

Ing. Jan Mach, oddělení informační podpory studia a výzkumu

V roce 2001 byl již provoz WWW stránek ve správě CIKS stabilizován. Díky přesunu http://ciks.vse.cz na nový server byl provoz webu celkem bezproblémový, bez výrazných změn ať již v designu nebo počítačovém vybavení. Podobně rutinní provoz byl i na dalších serverech http://lide.vse.cz, http://email.vse.cz a http://www.ebslg.org/. Jedinou zásadní změnou byla změna vyhledávacího serveru WWW stránek VŠE, který je dostupný přes http://search.vse.cz. V rámci akademického programu VŠE zdarma používá jeden z nejdokonalejších vyhledávacích serverů na světě Google. Server Google pravidelně indexuje všechny stránky VŠE, grafické WWW rozhraní k tomuto serveru je stejné jako je standard VŠE, a proto orientace na „cizím“ serveru není pro naše uživatele obtížná.

V roce 2001 pokračoval vzrůstající zájem o stránky CIKS, zvláště o elektronické informační zdroje http://ciks.vse.cz/Inf_zdroje/el_zdroje.asp, který je zapříčiněn doporučováním učiteli během výuky a dále přechodem od systému Ultra*Net k elektronickým on-line zdrojům.

Zpracované statistiky, z nichž vybrané grafy naleznete v příloze C 1.4, potvrzují vzrůstající trend návštěvnosti jednotlivých serverů a jejich stránek.

3.5 WWW stránky VŠE

Ing. Václav Šubrta, oddělení informační podpory studia a výzkumu

Provoz WWW stránek navazoval v roce 2001 na zásadní změny, které proběhly v roce 2000. Hlavními cíli WWW stránek pro rok 2001 bylo:

  1. organizačně zajistit obsahovou správu všech rubrik,
  2. zajistit, aby se WWW stránky staly běžně používaným informačním zdrojem,
  3. vytvořit předpoklady pro použití nového, lépe použitelného designu stránek a
  4. navrhnout vhodné řešení cizojazyčných mutací WWW stránek.

Ad 1: Byly navázány kontakty se zástupci potenciálních „zdrojů informací“ a nabídnuta možnost zveřejňování všech potřebných informací na WWW. Mnozí této možnosti využili a byla navázána pravidelná spolupráce.

Ukázalo se, že hlavním problémem publikování je neexistence textů, které by mohly být zveřejněny. Technické překážky, které byly původně považovány za hlavní problém, byly minimální. Naproti tomu jsme narazili na neochotu některých „zdrojů informací“ informace jakkoli publikovat na WWW. Dalším podstatným problémem, který při řešení této fáze nastal, byla neexistence pravidel oběhu dokumentů v rámci školy. Předpokládáme řešení tohoto problému na úrovni vedení školy.

Ad 2: Během celého roku 2001 probíhala kampaň vedoucí k vyššímu využití WWW stránek jako informačního zdroje. Výsledek se projevil jak v nárůstu publikovaných informací, tak v jejich využití (viz grafy C 1.5C 1.6).

Ad 3: V létě 2001 bylo rozhodnuto o změně designu WWW stránek. Cílem změny je odstranění existujících problémů s orientací uživatelů na stránkách, lepší přehlednost stránek a v neposlední řadě důstojná reprezentace školy (WWW stránky jsou i marketingovým nástrojem). V současné době (únor 2002) je nový design před dokončením. Jeho zavedení je předpokládáno v březnu 2002.

Ad 4: Byla vytvořena pravidla pro fungování anglických (potažmo jakýchkoliv cizojazyčných) WWW stránek školy. Byla navržena struktura těchto stránek, odlišná od české struktury. Odlišnost vyplývá z jiných skupin návštěvníků WWW stránek, než je tomu u české verze. Bylo také navrženo organizační a technické zajištění cizojazyčných stránek.

Pro návrh struktury byly definovány tři skupiny potenciálních cizojazyčných návštěvníků: běžný návštěvník (požadující informace o instituci, důraz byl kladen na prezentaci školy a jejích kvalit, vědeckých aktivit, zahraniční spolupráce atd.), zájemce o studium (studium v českých studijních programech, cizojazyčných studijních programech, vyváženost a kvalita studijních programů, uplatnění absolventů, spolupráce se zahraničím atd.) a studenta (podrobnosti o studiu, nabídka služeb, aktivit atd.).

V současné době prochází tento návrh připomínkovým řízením.

Pro rok 2002 je hlavním cílem prosazení principu „web first publishing“ v rámci celé školy. Dalšími cíli jsou integrace WWW stránek s existujícími a nově vznikajícími aplikacemi na WWW a zavedení nového designu.

3.6 Správa databází

Ing. Pavel Pospíšil, oddělení informační podpory studia a výzkumu

V roce 2001 jsme zaznamenali výrazný pokles zájmu o tituly databází zpřístupňované v rámci lokální počítačové sítě pomocí systému Ultra*Net. U většiny bibliografických databází byla verze dodávaná na CD–ROM nahrazena on-line přístupem. U téměř všech titulů nakupovaných ještě na CD–ROM přestali během roku výrobci dodávat vyhledávací software pro DOS. Hlavní zájem o přístup k databázím se tím přesunul z prostředí Informačního servisu v DOSu, které ještě dominovalo statistikám přístupů za rok 2000, do prostředí Windows NT na počítačových učebnách a studovnách, kde je nabídka databází dostupná v menu Programy – Utility – Ultranet (viz graf C 1.3).

4 Budování a správa knihovních fondů

4.1 Akvizice informačních zdrojů pro VŠE

Ing. Lenka Bělohoubková Ing. Lenka Bělohoubková, vedoucí oddělení budování fondu
Stav knihovního fondu v roce 2001

Během roku 2001 vzrostl počet knihovních jednotek zpracovaných do systému Tinlib o 16 661, jak uvádí tabulka A 1.1 „Stav a přírůstky“ ve svém posledním sloupci. Údaje zde uváděné jsou získány z modulu Tinlibu Katalog a zahrnují i materiály, které nebyly pořízeny oddělením akvizice, ale byly odeslány přímo do oddělení katalogizace. Jsou to diplomové práce, skripta vydávaná na VŠE a publikace zpracovávané v rámci retrokatalogizace fondu. Zbývající publikace byly do fondu CIKSu získány nákupem, darem nebo výměnou.

Nákup knih

V roce 2001 nakoupilo oddělení akvizice knihy pro jednotlivé dílčí knihovny a studovny za celkem 3 153 222 Kč. Tato částka je součtem finančních prostředků vynaložených z rozpočtu knihovny, prostředků z jednotlivých grantů a konečně finančních darů nejrůznějších nadací a organizací. Podrobné rozčlenění je v tabulce A 4.1 „Knihy ve finančním vyjádření“.

Rozpočtové peníze na nákup knih, kterých bylo v důsledku zdražení cen časopisů méně, byly použity jak na doplnění fondů studoven a skladů, tak pro potřeby kateder a fakult. O to více děkujeme za finanční dary, jež nám umožnily dokoupit potřebné množství multiplikátů, novou jazykovou a slovníkovou literaturu i odborné publikace s tématikou Evropské Unie. Nejvýznamnějšími dárci byla Pražská nadace pro rozvoj vysokého školství, Redakce časopisu Politická ekonomie, Scania, s. r. o. – v rámci akce Severské dny na VŠE.

Během roku 2001 byla dále nakoupena literatura z celkem 67 grantů pro potřeby jejich řešitelů. Z grantových prostředků byly nakupovány především publikace pro jednotlivé grantové řešitele. Bohužel i v roce 2001 byla větší část těchto nákupů soustředěna do posledních měsíců v roce. Výjimkou byl čtyřletý grant CIKSu. Publikace za více než 700 000 Kč z něho pořízené byly všechny určené pro doplnění fondu hlavní studovny, EDS a Mediotéky o literaturu potřebnou pro vědeckovýzkumnou činnost. s výběrem těchto knih pomáhala pracovnicím akvizice řada profesorů. Tímto jim ještě jednou velmi děkujeme.

Změna rozložení finančních prostředků způsobila, že v roce 2001 bylo nakoupeno více cizojazyčných než českých publikací (viz tabulka A 2.1 „Skladba přírůstku v roce 2001 podle původu a způsobu nabytí“).

Dále oddělení akvizice nakoupilo na základě objednávek jednotlivých institutů multiplikáty učebnic v hodnotě cca 793 000 Kč. Knihy byly rozdány na kurzech pořádaných těmito instituty, nestaly se majetkem školy a nejsou tedy ani uváděny v tabulce A 2.1.

Novinkou ve službách oddělení akvizice je od poloviny roku možnost nákupu odborných publikací přes Internet a především jejich platba bankovní kartou. U některých publikací lze tímto způsobem získat velmi zajímavé slevy, platba proběhne do 3 pracovních dnů odečtením z účtu, dodání knih je do 12 dnů od zaplacení. Nevýhodou je dosti vysoké poštovné, které je počítáno nikoliv za zásilku, ale za každou knihu. Dále pak bankovní poplatky za převod a koncem roku docházelo k časové prodlevě v transakcích mezi bankami.

Pracovnice akvizice se účastnily dvou knižních veletrhů, Pražského a Frankfurtského. V rámci veletrhů se podařilo dohodnout množství jednorázových slev, získat řadu katalogů a nových kontaktů. Díky těmto jednorázovým slevám i množstevním slevám během roku se podařilo ušetřit částku cca 58 000 Kč, kterou bylo možné následně použít na nákup dalších publikací.

Dary, výměny, prodejní výstavy

Během roku 2001 se podařilo do fondu knihovny získat značné množství publikací od nejrůznějších organizací i jednotlivců. Seznam dárců je uveden v příloze. Odhadovaná hodnota všech knižních darů je 1 344 767 Kč. Řada dárců poskytuje knižní dary pravidelně, např. ILO, MMF, Národní knihovna, velvyslanectví USA, česká mise u OECD, množství institutů a ministerstev. Všechny dary jsou evidovány a dárcům jsou zasílány děkovné dopisy. Část darovaných publikací byla po dohodě s dárci zaslaná knihovně v Jindřichově Hradci, případně rozdána vyučujícím a studentům. Takové publikace nejsou zahrnuty do statistik, tabulek ani přehledů.

V roce 2001 došlo ke změně distribuční politiky u publikací OECD. Ty jsou v jednom výtisku posílány zdarma pro účely naší depozitní knihovny. Nová distribuční firma však požaduje placení poštovného. To je ročně cca 10 % hodnoty zasílaných publikací.

Také v rámci prodejních akcí jsou knihovně poskytovány knihy jako nepeněžní plnění pronájmu prostor. Během roku byla upravena agenda spojená s přebíráním takovýchto publikací a v současné době již opět začíná rutinně fungovat bez větších problémů. Zájem o pořádání prodejních akcí v budově školy je značný. V loňském roce jich bylo dohromady 28, trvaly celkem 60 dní a finanční hodnota darovaných publikací byla 63 000 Kč. Termíny na začátcích semestrů jsou firmami zamluvené již měsíce předem. Informace o pořádaných akcích jsou pravidelně aktualizovány na webovských stránkách CIKS. Kompletní seznam prodejních akcí je uveden v příloze.

Dalším typem dokumentů, které knihovna dostává, jsou skripta a diplomové práce. Diplomové práce dostáváme od jednotlivých kateder, skripta pak z edičního oddělení. Roční přírůstek je uveden v tab. A 1.1 „Stav a přírůstky“. Finanční hodnota darovaných skript byla 292 015 Kč.

Knihovna získala darem více cizojazyčných než českých publikací (viz tabulka A 2.1 „Skladba přírůstku v roce 2001 podle původu a způsobu nabytí“).

V rámci mezinárodní výměny publikací došlo v roce 2001 celkem 67 ks materiálů + 1 titul časopisu v papírové verzi od 11 univerzit a institucí. Řada institucí již definitivně přešla na elektronickou formu publikování. Jejich materiály jsou přístupné na webovských stránkách. My jim stále zasíláme časopis Prague economic papers.

Srovnání let 2000 a 2001

V roce 2001 došlo k velkému nárůstu finančních darů, a to v posledních dvou měsících. Díky nim, a díky 4letému grantu CIKS nedošlo k žádnému dramatickému snížení nakupovaných publikací do fondu knihoven. Ani množství multiplikátů neklesá, viz tab. A 1.5 „Zastoupení multiplikátů“. Tomu zase napomohly publikace získané v rámci prodejních akcí a skripta od Edičního oddělení.

Oproti roku 2000 se změnil poměr mezi nakoupenými českými a cizojazyčnými publikacemi ve prospěch cizojazyčných, viz tab. A 2.1 „Skladba přírůstku v roce 2001 podle původu a způsobu nabytí“. To způsobil úbytek rozpočtových peněz pro knihovny, větší nákupy z grantů a přesun od nákupů multiplikátů k jejich získávání formou nepeněžního plnění.

U darovaných publikací stále převládají dary cizojazyčné nad českými. Ubylo papírových výtisků v rámci výměny.

Skladba přírůstků podle jazyka, tab. A 2.2 se příliš neliší od stejné tabulky v roce 2000. Významný nárůst u literatury v švédštině, dánštině a finštině je způsoben mimořádným jednorázovým darem publikací v rámci akce Severské dny na VŠE, pořádané ředitelkou CES doc. Ing. E. Cihelkovou, CSc.

Stále se opakuje situace, kdy koncem roku vzrůstá množství objednávek na nákup publikací z grantů. Rozpočtové nákupy se ale díky lepší informovanosti vyučujících a lepší spolupráce s členy RAKISu (Rady pro knihovní a informační služby) daří realizovat rovnoměrně během celého roku.

4.2 Akvizice elektronických informačních zdrojů

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí oddělení informační podpory studia a výzkumu

Většina elektronických informačních zdrojů je pro následující kalendářní rok nakupována vždy jednorázově, v průběhu roku se obnovuje pouze předplatné některých menších zdrojů, odebíraných přímo od producentů v ČR.

Struktura nakupovaných zdrojů se v roce 2001 změnila v souvislosti se změnou způsobu zpřístupnění těchto zdrojů uživatelům. Výrazně vzrostl podíl zdrojů přístupných online na úkor zdrojů na CD–ROM – viz tabulka C 2.1.

Uživatelé z VŠE mohou nadále využívat přístup do rozsáhlých databází ProQuest 5000 a EBSCO v rámci národní celoplošné licence, hrazené z projektů MŠMT. To umožnilo i v roce 2001 věnovat ušetřené prostředky v hodnotě cca 800 tis. Kč na nákup jiných zdrojů.

Celkem bylo v roce 2001 zakoupeno 19 titulů elektronických informačních zdrojů v celkové hodnotě 1 970 tis. Kč. Tato částka byla hrazena ze tří finančních zdrojů – rozpočtu CIKS, projektu MŠMT LI 200007 a daru Pražské nadace na podporu vysokého školství.

4.3 Zpracování knihovních fondů

Eva Bazalová Eva Bazalová, vedoucí oddělení zpracování fondu
Mgr. Petra Kajanová Mgr. Petra Kajanová, oddělení zpracování fondu

V pracovním procesu oddělení nedošlo k žádným výrazným změnám. Důraz je kladen na kvalitní a odborné zpracování publikací. Knihovní jednotka projde úplným zpracováním katalogizačním, adjustací a distribucí na určené pracoviště. Touto zpracovatelskou linkou v letošním roce prošlo 16 661 knih, jak uvádí tabulka A 5.1, a dalších 1 350 později získaných duplikátů, které již v tabulce nejsou zahrnuty.

V rámci retrospektivní katalogizace bylo zpracováno celkem 5 025 knih, z nichž 3 036 pochází z nejstarší části knihovního fondu a je určeno k přesunu do depozitního skladu na Točnou. Jde o poměrně široké spektrum jak z hlediska oborů, tak i místa a roku vydání. Řada z nich pochází z 19. století. Jedná se převážně o dary a převody z různých knihoven, které se do knihovního fondu dostaly v letech 1959–1964.

Protože dosud nebyla stanovena směrnice pro revize příručních knihoven kateder, vyhotovujeme seznamy knih z těchto knihoven pracovištím na požádání. Zároveň je zde vedena kartotéka s potvrzením o převzetí jednotlivými pracovišti.

Vzhledem k narůstajícímu počtu záznamů se nezbytnou činností stala průběžná redakční úprava elektronického katalogu, při které jsou opravovány a aktualizovány záznamy jmenných autorit ve znění české interpretace AACR 2R.

Do katalogu jsou aktuálně doplňovány změny lokací a kategorie dokumentů, případně doplňovány poznámky o vyřazení a ztrátě publikací. V tomto roce bylo vyřazeno 303 publikací a u 458 zaznamenána ztráta. Podrobné informace viz tab. A 3.

Věcné zpracování knihovního fondu

Věcným zpracováním (tj. přiřazením předmětovým skupin, znaků MDT – mezinárodního desetinného třídění, deskriptorů typů dokumentu a hřbetních štítků) prošlo v r. 2001 celkem 10 213 titulů (viz tab. A 5.1).

K významné změně došlo v klasifikování dokumentů znaky MDT. Od 1. 7. 2001 se k indexaci používá česko-anglické vydání MDT na CD–ROM, 3. verze (2000), které nahradilo tištěné vydání znaků MDT – Zkrácená verze z r. 1994. Tímto byl aktualizován popis v oborech: geografie (91), lingvistika (81), dějiny (94) a výpočetní technika (004).

Aplikace zcela nové třídy 004 – výpočetní technika si vyžádala překlasifikování zrušené třídy 681.3, přeznačení hřbetních štítků (odvozených od znaků MDT) a přemístění titulů (ve shodě se hřbetními štítky), které se nacházejí ve volném výběru ve studovnách. Během letního uzavření studoven bylo překlasifikováno v katalogu TINLIB cca 520 titulů.

U ostatních aktualizovaných tříd byly změny uvedeny pouze jako vysvětlující poznámka k rozsahu znaku MDT a dokumenty ponechány s původními hřbetními štítky na původních místech. Tento postup byl zvolen po podrobném rozboru možných nevýhod vznikajících při překlasifikování a přemísťování fondu v oborech pro VŠE doplňkových.

4.4 Centrální agenda časopisů CIKS – VŠE

Eva Zárubová, centrální agenda časopisů

Centrální agenda časopisů

Již od roku 1995 toto pracoviště objednává centrálně časopisy pro knihovnu CIKS a její dílčí knihovny – Mediotéku – multimediální studovnu Fakulty financí a účetnictví (F1), Knihovnu Pavla Eislera – Fakulty mezinárodních vztahů (F2) a Evropské dokumentační středisko, Studijní knihovnu Jižní město, Knihovnu Jarov a pro všechna ostatní pracoviště VŠE (rektorát, kvestorát, fakulty, …).

Nákup je hrazen z prostředků přidělených z rozpočtu školy (rozdělení schvaluje Rada pro knihovnické a informační služby VŠE – RAKIS), ale také z grantů (viz tab. A 4.2 Periodika ve finančním vyjádření).

Na dodávku časopisů byla v roce 2001 vypsána veřejná obchodní soutěž. Po posouzení jednotlivých nabídek byly pro největší objem odběru titulů vybráni tři velcí dodavatelé časopisů: Dovoz tisku Praha – Suweco CZ, s. r. o., Bonus, v. o. s. a CZ Press, s. r. o. Ostatní tituly knihovna objednává přímo u vydavatelů nebo jejich distributorů.

Pro informaci uvádím následující přehled. V roce 2001 bylo zakoupeno celkem 541 titulů periodik, z toho 235 českých a 306 zahraničních. Ve studovnách bylo přístupných všem návštěvníkům 357 titulů časopisů a 16 deníků. Ostatní periodika byla uložena v dalších knihovnách a na katedrách.

Dary

Důležitou cestou získávání časopisů jsou i dary (viz tab. A 4.2 Periodika ve finančním vyjádření). Již několikátým rokem získává knihovna pro své studenty tímto způsobem

  1. anglická periodika:
    • deník The Wall Street Journal – dar od firmy DOWJONES v objemu 160 výtisků, v ceně cca 3 614 400,– Kč
    • týdeník Prague Business Journal od stejnojmenného dodavatele – Prague Business Journal, v celkovém počtu 200 výtisků, v ceně cca 492 800,– Kč
  2. německá periodika:
    • obvykle 100 ks německého týdeníku Prager Zeitung, od firmy PRAGO–MEDIA, s. r. o., v ceně cca 182 000,– Kč

Každoroční seznam objednaných titulů je od r. 2000 vystaven na webu na adrese platné pro aktuální rok (http://ciks.vse.cz/Edice/casopisy_2002.asp), včetně odkazu na úplný záznam v TinWebu. Všechny tituly objednané knihovnou CIKS VŠE jsou zpracovány v systému TINLIB. Veškeré údaje o časopisech (vydavatele, periodicitu, umístění, archivaci apod.) je možné zjistit na www stránkách na adrese http://library.vse.cz.

5 Grantová a rozvojová činnost CIKS

5.1 Grantový projekt MŠMT ČR LI 200007 „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“

PhDr. S. Bícová, CSc.

Tento projekt je řešen ve spolupráci s Knihovnou CERGE – EI UK Praha. Úplnou zprávu o řešení a výsledcích druhého roku trvání projektu najdete na adrese http://ciks.vse.cz, rubrika grantové projekty.

Hlavní výsledky roku 2001 v CIKS VŠE jsou tyto:

  • Do provozu byla uvedena služba elektronického dodávání dokumentů (EDD), což vyžadovalo vyřešit organizační zajištění služby, zpracovat kompletní uživatelskou i provozní dokumentaci služby, zaškolit pracovníky služby, propojit WWW stránky CIKS s přihlašovací stránkou systému AIP Safe. Na zvládnutí všech těchto náležitostí bylo vynaloženo značné úsilí, přičemž se současně musela řešit celá řada připomínek k programu AIPSafe jak ze strany uživatelů, tak ze strany správce systému a agendy EDD.
  • Zvláštní pozornost a velká práce byly věnovány ověření postupu digitalizace historických tisků, které tvoří základ „Zlatého fondu českého ekonomického myšlení“ a jsou určeny k uložení do badatelského fondu CIKS VŠE: naskenováno bylo celkem 10 publikací, které budou odborné veřejnosti zpřístupněny jak na CD–ROM, tak zavedením příslušné rubriky na WWW stránkách CIKS VŠE.
  • Doplněn byl badatelský/výzkumný fond CIKS především o publikace z oblasti odborných ekonomických encyklopedií, Evropské unie a také se podařilo získat některé publikace nositelů Nobelovy ceny za ekonomii, které CIKS systematicky doplňuje. Finanční objem akvizice monografií činil v roce 2001 celkem 700 tisíc Kč a zakoupené publikace jsou přístupné prostřednictvím katalogu Tinweb na Internetu.
  • Na WWW stránkách CIKS byla založena rubrika „Informační podpora vědy a výzkumu“, která se bude dále rozvíjet buď směrem k informačnímu portálu pro ekonomickou vědu a výzkum, nebo směrem k vybudování virtuální ekonomické knihovny pro vědu a výzkum.
  • Pro společné využívání VŠE a CERGE – EI UK byly v roce 2001 zajištěny databáze KnowEurope, EconLit a SilverLinker. Vzhledem k nízkému využívání posledně uvedené databáze jsme se rozhodli pro rok 2002 zakoupit databázi International Statistical Yearbook.

Výsledky grantu byly úspěšně oponovány v prosinci 2001 a byly zadavatelem přijaty.

5.2 Projekt FRVŠ č. 1462 (okruh E) „Informační zdroje ekonomických informací: on-line výukové prostředí ve WWW“

Ing. Vilém Sklenák, CSc., správa systému Tinlib

Řešitelé: V. Sklenák, J. Hartmanová, J. Mach, V. Šubrta

Projekt vycházel ze situace, kdy na VŠE jsou dostupné ve stále rostoucí míře on-line informační zdroje, které jsou určeny jak pro potřeby studentů, tak potřeby akademického sboru. Všechny zdroje jsou dostupné v rámci lokální počítačové sítě VŠE, ke každému zdroji je navíc k dispozici i stručný informativní text, který daný zdroj charakterizuje. Pro další přiblížení zdrojů jsme se rozhodli vytvořit on-line výukové materiály, které jednak pomohou uživatelům při řešení různých problémů, na které mohou narazit při vyhledávání informací, jednak pomohou při práci s konkrétními informačními zdroji.

Projekt měl stanoveny tyto cíle:

  1. Implementace on-line výukových metod pro práci s rozhodujícími informačními zdroji dostupných prostřednictvím počítačové sítě VŠE. Jedná se nejen o zdroje na CD–ROM serveru, ale také o zdroje dostupné prostřednictvím Internetu. Stále stoupající poptávka po aktuálních informacích se týká totiž zhruba 14 000 členů akademické obce VŠE. Cílem a očekávaným přínosem projektu bylo přiblížení světa informací a uživatelů včetně rozbourání možných bariér.
  2. Projekt nesledoval jen prvoplánový přínos, spočívající v usnadnění přímé práce s různými informačními zdroji, ale měl by přispívat ke kvalitnějšímu studiu na VŠE.

Řešení projektu bylo rozděleno do dvou linií:

  1. vytvoření softwarového prostředí pro provozování on-line výuky
  2. a vytvoření vlastních výukových materiálů.

Byl zakoupen a instalován systém pro podporu e-learningu – eDoceo. Tím byly vytvořeny obecné technologické předpoklady pro rozvoj tohoto typu výuky na VŠE.

Byl vytvořen pilotní kurs pro podporu práce s on-line informačními zdroji dostupnými v rámci počítačové sítě VŠE. Kurs pomáhá při řešení jednak obecných problémů při vyhledávání informací, jednak při práci s konkrétními informačními zdroji v těchto tématických okruzích: informační zdroje obecně, automatizované informační zdroje – principy fungování, hodnocení úspěšnosti vyhledávání informací, možnosti Internetu ve smyslu informačního zdroje, vyhledávací služby Internetu – předmětové katalogy, vyhledávací stroje, metavyhledávání, on-line zdroje dostupné v počítačové síti VŠE, možnosti soudobých knihoven pro poskytování informací.

Výsledný kurs je dostupný na WWW stránkách http://ciks.vse.cz.

5.3 Inforum 2001

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí oddělení informační podpory studia a výzkumu

V roce 2001 se již potřetí konala na VŠE „Konference o profesionálních informačních zdrojích INFORUM“ (http://www.inforum.cz/). Jedná se o prestižní odbornou a společenskou akci, jedinou svého druhu v ČR, která je zaměřena výhradně na elektronické informační zdroje.

Konference se zúčastnilo 565 účastníků z České republiky, Slovenska i dalších evropských zemí. Účastníci vyslechli přes 80 vystoupení a shlédli stánky 24 vystavovatelů na doprovodné výstavce.

Konference je každoročně pořádána za spoluúčasti VŠE v Nové aule a posluchárně D, zpravidla ve druhé polovině května. Díky spolupořadatelství VŠE má mj. cca 40 zájemců z řad akademické obce možnost registrace na konferenci zdarma, studenti VŠE se navíc mohou zdarma zúčastnit jednotlivých nenaplněných přednášek.

Zástupce CIKS je členem organizačního výboru konference, podílí se na jejím organizačním zajištění a koordinuje spolupráci hlavního pořadatele, firmy Albertina Icome Praha s pracovníky VC a AVC VŠE. Spolu s dalšími pracovníky CIKS také zabezpečuje prezentaci VŠE na propagačním stánku, umístěném v předsálí Nové auly.

5.4 Prezentace informačních zdrojů

Mgr. Václav Řepa, vedoucí Mediotéky

Vedle již zavedených podob práce s uživateli, do kterých počítáme konzultace, exkurze, tištěné letáky a elektronické informace v Informačním servisu, přenášíme těžiště naší práce na vybudování a zdokonalení prezentace našich služeb a činnosti pomocí webového rozhraní a rovněž tak i na prezentaci elektronických zdrojů (databází, výukových programů, elektronických katalogů a rešeršních nástrojů) v rámci výuky, diplomových seminářů a různých školení.

Nabídky prezentací, a to včetně přihlašovacího formuláře na WWW stránkách CIKS bylo využito především při výuce v rámci diplomových seminářů, vedených na jednotlivých fakultách školy. Celkem bylo uskutečněno sedm seminářů, kterých se zúčastnilo 90 účastníků. Dále pak čtyři prezentace pro 23 návštěvníků a 30 exkurzí, při kterých si prohlédlo prostory knihovny 393 osob.

Databáze jako ProQuest, EBSCO, Web of Science, KnowEurope a další, jež jsou plnohodnotně (abstrakt, citace a plný text) přístupné z jakékoli PC stanice pod doménou VSE.CZ, jsou na WWW stránkách školy umístěny v oddělení Pro studenty/ Zdroje informací potřebných ke studiu.

5.5 Zlatý fond českého ekonomického myšlení

Mgr. Vladimír Seidl

V průběhu roku 2001 se pokračovalo v upřesňování obsahového rámce badatelského fondu, především Zlatý fond českého ekonomického myšlení (ZFČEM) dostal zřetelnější obrysy. Doplnili jsme okruh národohospodářů zařazených do tohoto fondu. Podařilo se, zejména na základě spolupráce se Státním ústředním archivem, podstatně obohatit dokumentaci o jejich životě a díle, takže v současné době máme již k dispozici 90 stručných, více méně ucelených popisů života, působení a díla našich předních národohospodářů. Začali jsme sestavovat seznam titulů, které v našem fondu chybí, občas jsme navštěvovali vybrané antikvariáty a podařilo se několik chybějících prací našich ekonomů zakoupit. Dalším zdrojem doplňování ZFČEM v minulém roce bylo několik darovaných souborů knih. Hlavní pozornost byla věnována našemu přednímu ekonomu 20. století Josefu Mackovi vzhledem k blížícímu se 30. výročí jeho úmrtí. Kontaktovali jsme Archiv českého rozhlasu, Státní okresní archiv v Šumperku, Archiv ČVUT a Centrum pro československá exilová studia v Olomouci a díky tomu jsme získali řadu písemných a obrazových dokumentů dosud neznámých v odborných kruzích, mimo jiné zvukovou nahrávku rozhlasové přednášky J. Macka o Albínu Bráfovi z února 1940.

V rámci programu Veřejné informační služby knihoven – VISK 6 jsme Ministerstvu kultury ČR předložili projekt Zlatý fond českého ekonomického myšlení – kameralistické období 1768–1849. Dotace nebyla poskytnuta, protože komise usoudila, že charakter materiálů předložených k digitalizaci odpovídá spíš zaměření programu VISK 7. Bylo doporučeno připravit náš projekt pro tento podprogram pro rok 2002, ale vzhledem k finančním problémům MK ČR k tomu nedošlo.

Naše jubilejní výstavka o Karlu Englišovi byla na jaře r. 2001 převezena do Brna, kde byla 3. 5. 2001 po úpravách slavnostně otevřena v nové výstavní síni Masarykovy univerzity za účasti rektora Jiřího Zlatušky a téměř stovky významných představitelů kulturního života moravské metropole. Slavnostního aktu se z naší VŠE zúčastnili prorektor Jiří Ivánek, profesor Vencovský a Mgr. V. Seidl. Na podzim naše výstavka putovala do Olomouce, kde se její otevření stalo součástí 10. výročí založení Právnické fakulty Univerzity Palackého za účasti rektorky Jany Mačákové a více než 70 předních činitelů olomoucké UP a spřátelených fakult Moravy, Čech a Slovenska. Výstavka o Englišovi tak nejen splnila původně vytčený cíl, ale navíc se zároveň stala dobrou propagací naší školy a CIKS a dalším vkladem do dělné spolupráce mezi našimi vysokými školami.

I v uplynulém roce se pokračovalo v sérii národohospodářských výstavek. Na jaře byla otevřena ve dvou vitrínách výstavka o vzácných dílech našeho historického fondu. Mimo jiné byly vystaveny spisy Machiavelliho z r. 1550, nádherné dva díly francouzské obchodní encyklopedie z r. 1727, nejstarší národohospodářská učebnice v Čechách z r. 1770 a stará vydání děl klasiků politické ekonomie počínaje A. Smithem a konče J. S. Millem. Výstavku si s velkým zájmem prohlédl i prof. Robert A. Mundell, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Koncem května jsme instalovali výstavku ke stému výročí úmrtí významného národohospodáře a politika 19. století Josefa Kaizla. Na konci roku byla ve studovně instalována výstavka prací učitelů VŠE, kteří dostali ceny VŠE za prestižní publikaci v roce 2001.

6 Přidružená pracoviště CIKS

6.1 Správa identifikačních karet

Mgr. Verona Miletinová, vedoucí Studijní knihovny Jižní Město

Správa identifikačních karet pro VŠE byla do 31. 7. 2001 přidruženým pracovištěm CIKS pro výrobu identifikačních karet pro studenty a zaměstnance VŠE. Výroba identifikačních karet probíhala na výrobní lince umístěné na Jižním Městě, kde se ID karty již pátým rokem vyráběly na zařízení ImageCard Express. Databáze studentů 1. ročníků byla provozována pro Správu IK v systému Microsoft Access 2.0 a přenos dat o vyrobených kartách do centrální databáze byl zajišťován pomocí Sybase clienta a ODBC přístupu.

Od začátku roku 2001 nastaly problémy spojené s opotřebováním i stárnutím tiskárny i celé výrobní linky. Protože pracoviště pracovalo v nouzovém režimu, bylo vyrobeno pouze 1025 ID karet (viz tab. B 5).

K ukončení výroby těchto ID karet v červnu 2001 vedla mimo výše uvedené důvody i potřeba všestranného využití ID karet na akademické půdě VŠE.

Z iniciativy Výpočetního centra a v koordinované spolupráci s Centrem informačních a knihovnických služeb začal vznikat a dále se i realizovat projekt „Multifunkční identifikační karta“, na jehož základě došlo k úplnému sjednocení několika celoškolských informačních a identifikačních agend. Výrobu karet a správu centrální databáze převzalo v srpnu 2001 Výpočetní centrum VŠE.

6.2 Referát vzdělávání pracovníků VŠE – kurzy Programu vzdělávání pracovníků VŠE

Jitka Kovalčíková Jitka Kovalčíková, sekretariát CIKS

V roce 2001 pokračuje Program vzdělávání pracovníků VŠE v nabídce a realizaci jazykových kurzů a kurzů výpočetní techniky a počítačových sítí. O otevření kurzů rozhoduje vždy počet zájemců: musí být naplněna stanovená dolní hranice (u výuky jazykových kurzů osm účastníků, u kurzů výpočetní techniky a počítačových sítí deset účastníků).

Jazykové kurzy probíhají pravidelně formou dvouhodinové týdenní výuky a kurzy výpočetní techniky a počítačových sítí formou dvouhodinové týdenní výuky nebo v intenzivních čtyřhodinových blocích. Standardně to představuje 24–26 výukových hodin za semestr.

V letním semestru 2001 bylo nabídnuto k realizaci 30 kurzů, z toho 17 jazykových, 12 výpočetní techniky a 1 kurz vysokoškolské pedagogiky a didaktiky pro začínající učitele. Bylo otevřeno 16 kurzů, z toho 9 jazykových, 6 výpočetní techniky a počítačových sítí a 1 kurz vysokoškolské pedagogiky a didaktiky pro začínající učitele Kurzů se zúčastnilo 157 zaměstnanců (viz tab. D 2)

V zimním semestru 2001 bylo nabídnuto k realizaci 34 kurzů, z toho bylo 19 jazykových, 14 výpočetní techniky a počítačových sítí a 1 kurz pedagogiky a didaktiky pro začínající učitele. Bylo otevřeno 14 kurzů, z toho 10 jazykových a 4 výpočetní techniky a počítačových sítí. Kurzů se zúčastnilo 135 zaměstnanců (viz tab. D 2). Na četné žádosti zaměstnanců působících na Jižním Městě se podařilo zajistit jazykový kurz v objektu Jižního Města.

Náklady na mzdové prostředky pro lektory a školitele dosáhly za celý rok 2001 381 000,– Kč, na příspěvcích účastníků kurzů bylo vybráno a odevzdáno zpět do rozpočtu VŠE 108 250,– Kč.

7 Personální zajištění a hospodaření CIKS

7.1 Personální zajištění

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

Na zajištění činnosti a provozu CIKS se v roce 2001 podílelo celkem 56 pracovníků, z nichž 12 bylo zaměstnáno na částečný pracovní úvazek, takže v přepočtu činil stav pracovníků 51,29. Z celkového počtu pracovníků CIKS má 26 pracovníků vysokoškolské a 26 středoškolské vzdělání.

Kladně lze hodnotit snahu některých pracovníků CIKS o zlepšení svých jazykových znalostí a zvýšení počítačové gramotnosti návštěvou jazykových i ostatních kurzů, pořádaných v rámci Programu vzdělávání pracovníků VŠE.

V průběhu roku 2001 působilo v CIKS 5 pracovníků–důchodců, se kterými je uzavírán pracovní poměr vždy na dobu určitou. Pomocné práce v útvaru byly zajišťovány také 6 pracovníky na civilní službě.

S potěšením lze konstatovat, že postupem doby se personální situace v CIKS částečně stabilizovala, což lze doložit např. tím, že v předchozím roce ukončilo pracovní poměr v CIKS celkem 7 pracovníků a v roce 2001 již pouze 3 pracovníci. Při obsazování uvolněných pracovních míst ale narážíme neustále na problém mzdového ohodnocení u mladších a profesně vyhovujících uchazečů. Převážná část mladých a perspektivních zájemců o práci v CIKS odmítá uzavření pracovního poměru vzhledem k nízkým platovým tarifům.

Průměrný základní měsíční plat na 1 pracovníka CIKS činil 8 906,– Kč. Při zohlednění osobních i ostatních příplatků se průměrný plat pohyboval na částce 11 139,– Kč měsíčně.

7.2 Hospodaření CIKS

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

Jako každý rok byl pro provoz CIKS stanoven rozpočet neinvestičních prostředků pro rok 2001. V tabulce F je možno porovnat skutečné čerpání neinvestičních prostředků se stanoveným rozpočtem a současně sledovat procentní čerpání dle jednotlivých rozpočtových položek. Oproti předchozímu roku 2000, kdy bylo dosaženo 88,7% čerpání, se v roce 2001 podařilo tyto hodnoty zvýšit a dosáhnout procentního čerpání ve výši 94,7 %.

Určitým nesrovnalostem v čerpání stanoveného rozpočtu se ale bohužel nemůžeme vyhnout, neboť relativní nedočerpání přiděleného finančního limitu je zapříčiněno tím, že prostředky vynaložené na předplatné časopisů pro následující rok jsou účtovány „do nákladů příštích období“, tzn. že se zohlední až v čerpání následujícího účetního roku.

Při plánování rozpočtu CIKS v položce „knihy a časopisy“ jsme ovšem nuceni vycházet z reálné potřeby financí nutných na úhradu předplatného za časopisy, jelikož je následně zpracováván interní plán čerpání pro fakulty a ostatní pracoviště VŠE, podle kterého je sledováno skutečné čerpání vynaložených financí.

Závěrem lze tedy konstatovat, že reálně byly přidělené neinvestiční prostředky vyčerpány, ale vzhledem k účetním pravidlům je dle výstupu z ekonomického systému EKONFIS vykázáno nedočerpání rozpočtu CIKS.

Příjmy CIKS, spojené s poskytováním knihovnických služeb, dosáhly v roce 2001 velmi vysoké částky 591 tis. Kč, což téměř o 100 tis. Kč překročilo příjmy z roku 2000.

Pro rok 2001 byl také našemu útvaru přidělen finanční limit investičních prostředků ve výši 160 tis. Kč na obnovu stávajícího zabezpečovacího zařízení instalovaného ve studovně a na pořízení zabezpečovacího zařízení pro Studijní knihovnu na Jižním Městě. Tyto finanční prostředky byly vzhledem k nižším pořizovacím cenám zmíněného zařízení nedočerpány a zbývajících cca 25 tis. Kč bylo dáno k dispozici investičnímu odd. VŠE.