Knihovna

Výroční zpráva Centra informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické za rok 2002

Obsah

Úvod
1 Automatizace knihovních agend
2 Služby knihovní sítě
3 Elektronické informační služby
4 Budování a správa knihovních fondů
5 Grantová a rozvojová činnost CIKS
6 Národní a mezinárodní spolupráce CIKS
7 Prezentace a výstavky informačních zdrojů CIKS
8 Přidružená pracoviště CIKS
9 Personální zajištění a hospodaření CIKS

Úvod

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

Knihovny VŠE zajišťovaly i v roce 2002 tyto rozsáhlé knihovnické a informační služby:

  • výpůjční služby (prezenční, absenční, meziknihovní, mezinárodní meziknihovní),
  • informační služby (poradenské, bibliograficko – informační, faktografické, lokačně – informační o informačních zdrojích a dokumentech, konzultační, rešeršní služby),
  • reprografické služby (kopírování na samoobslužných kopírkách, skenování),
  • elektronické služby (služby dostupné prostřednictvím www stránek knihovny, elektronická komunikace s uživateli, elektronické dodávání dokumentů – EDD, zajišťování přístupu do elektronických informačních zdrojů a zdrojů na Internetu),
  • propagační, vzdělávací, kulturní a osvětové služby (prezentace elektronických informačních zdrojů, informační vstupy do diplomových aj. seminářů a kursů, tištěná edice „Informační servis“ a „Nositelé Nobelovy ceny za ekonomii“, příručky a informační letáky vydávané pro nastupující studenty prvních ročníků VŠE Studijní knihovnou na Jižním městě atp.)

Podrobné statistické údaje najdou zájemci v přílohové části této zprávy. Můžeme říci, že většina dosažených parametrů je na hranici kapacitních možností jak zaměstnanců CIKS, tak na hranici kapacitních a prostorových možností vlastních studoven. Dosažené maximální i minimální hodnoty statistických údajů jsou odrazem režimu VŠE, takže návštěvnost studoven např. v červnu se pohybovala kolem 500 vstupů, ale v říjnu už to bylo cca 2000 vstupů.

Vedle provozování rozsáhlých plně automatizovaných služeb bylo mnoho času a úsilí věnováno realizaci výběrového řízení na zakoupení knihovnického systému nové generace. V září 2002 byla podepsána smlouva na systém Aleph500 izraelské firmy ExLibris, a to na základě společného postupu VŠE s Masarykovou univerzitou v Brně a s Vysokým učením technickým v Brně. Zároveň proběhla první školení systémových pracovníků v Brně, ve Slovenské republice v rámci spolupráce Národního sdružení uživatelů Aleph a přímo u dodavatele systému v Izraeli. Byl zpracován plán implementace systému, který předpokládá plné zavedení od září 2003. Finanční prostředky byly zajištěny z grantového projektu MŠMT ČR LI 200007 a z transformačního a rozvojového projektu rovněž MŠMT ČR.

Ve výpůjčních službách a službách studoven a knihoven VŠE byly zavedeny stejně jako na celé VŠE multifunkční identifikační karty (MIK), což znamenalo jednak změnu pravidel zpřístupňování informačních zdrojů včetně zavedení některých nových funkcí (např. kontrolovaného výstupu ze studoven), jednak některé problémy způsobené nedostatečným časovým sladěním s režimem rozsáhlého provozu (např. se samoobslužným kopírováním s využitím MIK).

V roce 2002 měli uživatelé z VŠE přístup do 69 elektronických informačních zdrojů (dále EIZ), z toho 21 bylo přístupných v režimu online, 15 v lokální síti a 33 na CD–ROM v Knihovně P. Eislera /EDS a v Mediatéce. Rozsáhlé a prestižní informační zdroje ProQuest500, PCI a EBSCO jsou a byly přístupné v rámci celonárodní licence hrazené z projektu LI MŠMT ČR. V roce 2002 byly zintenzivněny snahy pracovníků knihoven motivovat uživatele k častějšímu využívání EIZ. Ve snaze zajistit uživatelům co nejsnazší přístup k elektronickým informačním zdrojům jsme mimo jiné

  • vytvořili portál pro přístup k EIZ, který nabízí přehled všech dostupných zdrojů v české i anglické verzi (http://www.vse.cz/zdroje a http://www.vse.cz/english/zdroje)
  • ověřili možnost přístupu k EIZ nejen z počítačů v síti školy – využitím proxy serveru k ověření oprávněnosti přístupu uživatele a následné připojení se ke zdroji,
  • uspořádali celkem 30 prezentací EIZ pro uživatele z VŠE, z toho 13 v rámci diplomových seminářů,
  • vypracovali jsme návrh kurzu vzdělávání doktorandů a pedagogů, jehož cílem je naučit především doktorandy a vědecké pracovníky používat informační zdroje tak, aby byli schopni definovat své informační potřeby, vybrat odpovídající informační zdroj, vyhledat relevantní dokumenty, a to buď úplně samostatně, nebo s pomocí oborových knihovníků – informačních specialistů.

Zároveň byl zahájen program přípravy oborových knihovníků – informačních specialistů. K realizaci tohoto programu budou nutné další organizační změny v rámci struktury CIKS – rok 2002 znamenal jejich zahájení, nikoliv dokončení.

V oblasti národní spolupráce došlo v červnu 2002 k významnému kvalitativnímu předělu – byla založena Asociace knihoven vysokých škol ČR, jejímž členem je 20 VŠ včetně VŠE v Praze. Zároveň se otevřel nový prostor pro spolupráci v rámci SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR) – založen byl Klub vysokoškolských knihovníků SKIP, jehož činnost včetně WWW stránky aktivně organizuje CIKS. Na VŠE se konal osmý ročník významné národní konference Inforum 2002, jehož je CIKS VŠE spolupořadatelem.

Mezinárodní spolupráce se tradičně odehrává v rámci EBSLG (European Business Schools Librarians Group) – kontinentální zasedání se konalo na Universitě ve švýcarském St. Gallenu a výroční zasedání na univerzitě v dánském Aarhusu. Na základě žádosti zástupce CIKS VŠE došlo na jednání v Aarhusu k dohodě o předání projektu „EBSLG WWW stránky“, jehož nositelem bylo CIKS VŠE od roku 1996, a to knihovně na London Business School v Anglii. Ve druhé polovině roku 2002 se mezinárodní spolupráce soustředila zejména na otázky vytváření konsorcií na zpřístupňování elektronických informačních zdrojů.

Tradičně pořádá CIKS knižní výstavky – v roce 2002 byly z celkem čtyř akcí nejvýznamnější tyto dvě:

  • Výstavka věnovaná jednomu z pěti nejvýznamnějších českých předúnorových ekonomů, Josefu Mackovi u příležitosti 30. výročí jeho úmrtí. Slavnostního otevření výstavky se dne 15. března účastnilo vedení školy, vědecká rada a řada odborníků a bývalých Mackových studentů. Pro návštěvníky výstavky byl vydán 50stránkový Medailónek Josefa Macka.
  • Výstavka při příležitosti Dnů Španělska na VŠE – expozice odborné literatury v Klubu knihovny se již tradičně stala dílčí akcí projektu CES (Centra evropských studií), jehož záměrem je představit postupně na VŠE jednotlivé členské státy EU. Celkem bylo na výstavce prezentováno kolem 800 exponátů.

Přízeň zachovala knihovnám VŠE i v roce 2002 řada institucí i jednotlivců, kteří nám věnovali významné a hodnotné knižní a časopisecké dary. Mezi nejvýznamnější patří 25 titulů vydávaných OECD ( v hodnotě cca 137 tis. Kč), dále už několik let dodávaných 185 výtisků deníku The Wall Street Journal pro studenty a učitele VŠE (dar firmy Dowjones v ceně přes 4 mil. Kč), ale i týdeník Prague Business Journal od stejnojmenného dodavatele v počtu 200 výtisků (cena přes 600 tisíc Kč), v německém jazyce dostáváme zdarma 100 výtisků Prager Zeitung od firmy Pragomedia, spol. s r.o. (cena přes 200 tis. Kč). Poděkovat bych chtěla všem (v příloze najdete úplný seznam), jmenovitě pak prorektorce pro zahraniční vztahy a PR za značné finanční prostředky, které věnovala na nákup elektronických zdrojů a cizojazyčných učebnic ze svých grantových projektů.

Za spolupráci s knihovnou bych ráda poděkovala také členům Rady pro knihovnické a informační služby (RAKIS) v naději, že nám i nadále budou nápomocni v plnění poslání knihoven na VŠE.

1 Automatizace knihovních agend

Ing. Vilém Sklenák, CSc., Ing. Jitka Davidová, správa systému Tinlib

1.1 Aktuální stav systému Tinlib

V roce 2002 byly v Knihovně VŠE v provozu všechny moduly systému Tinlib. Aktuálně používaná verze je označena jako v305. V průběhu roku nabízel národní distributor systému přechod na verzi v307. K tomu nakonec v Knihovně VŠE nedošlo, a to především ze dvou důvodů: jednak změny v novější verzi se týkaly vlastností nebo funkcí Tinlibu, které nejsou v Knihovně VŠE moc používané, a jednak v té době již bylo rozhodnuto o budoucím přechodu na systém Aleph.

Během roku byla vyzkoušena a poté také zprovozněna správa rezervací v rámci modulu Výpůjční protokol. Zajímavostí této služby je využívání všech možných komunikačních prostředků pro informování uživatelů o vyřízení rezervace: elektronická pošta, SMS zprávy, telefon, dopis.

Kromě toho byly průběžně prováděny úpravy postupů a přizpůsobování některých funkcí aktuálním požadavkům.

1.2 Doprovodné činnosti

V průběhu roku 2002 probíhaly všechny obvyklé doprovodné činnosti:

  • Školení personálu Knihovny VŠE pro práci se systémem Tinlib – týkalo se především nových nástupů do studoven a k výpůjčnímu pultu a věcného zpracování
  • Spolupráce při budování Souborného katalogu ČR
  • Údržba databáze CLANKY na základě pravidelných dodávek záznamů z MF ČR.

1.3 Nový knihovnický systém

Velká část kapacit byla věnována přípravě na nový knihovnický systém. Tyto práce probíhaly v rámci grantu MŠMT LI00007 „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“. Kromě toho byl zpracován projekt „Nový knihovní systém pro VŠE v Praze (ve spolupráci s MU v Brně a VUT v Brně)“ v rámci programu MŠMT ČR „Transformační a rozvojové programy pro VVŠ na rok 2002“.

1.3.1 Výběr nového automatizovaného knihovnického systému

Knihovna VŠE uskutečnila v roce 2001 dvě výběrová řízení s cílem nákupu automatizovaného knihovnického systému nové generace. Ještě před zahájením řízení byla prozkoumána situace na českém trhu a byla provedena i řada konzultací. Po několikaměsíčním úsilí byla výběrová řízení uzavřena s negativním výsledkem.

Poučeni rokem 2001 jsme přesvědčeni, že jedinou rozumnou cestou rozvoje automatizace knihovny je orientace na zahraniční systém, který má mezinárodní renomé a který je hlavním produktem dané firmy. Takovým systémem je systém Aleph 500. V jeho prospěch lze uvést následující fakta a argumenty:

  • Je produktem firmy Ex Libris, která dlouhodobě zaujímá přední místo mezi světovými prodejci automatizovaných knihovnických systémů. Například z pravidelných ověřovaných přehledů, jež jsou zveřejňovány v časopise Library Journal, plyne, že v roce 2000 (Library Journal, 2001, April, str. 46-58) se pohyboval Aleph v různých ukazatelích vždy v první trojici.
  • Systém má mnohaletou tradici i v knihovnách akademického typu.
  • Systém byl již přizpůsoben pro práci v českém prostředí, protože má několik instalací i v České republice. Jednou z nich je nasazení v Národní knihovně.
  • Systém Aleph 500 je již prověřen mnoha instalacemi.
  • Architektura systému je velmi flexibilní a systém je možno využít jak pro jednu knihovnu, tak pro potřeby většího konsorcia. Všechny komponenty jsou přizpůsobitelné lokálním zvláštnostem.
  • Systém Aleph 500 je od svého počátku koncipován jako otevřený, škálovatelný a dále rozšiřovatelný.
  • Při vývoji systému jsou využívány moderní softwarové technologie včetně objektově orientovaného přístupu a třívrstvé architektury služeb. To je zárukou uspokojování budoucích potřeb.
  • Systém umožňuje sdílení zdrojů, např. za účelem virtuálního katalogu konsorcia.
  • Samozřejmostí Alephu 500 je plnohodnotná podpora velmi aktuálních standardů, jako je Z39.50.
  • Konkurenční výhodou Alephu jsou další produkty firmy Ex Libris, a to SFX a MetaLib, jež získávají stále větší ohlas jak mezi odborníky z celého světa, tak i mezi jinými firmami, které nabízejí řešení pro informační portály.
  • Díky sdruženým finančním prostředkům z obou projektů se podařilo zakoupit systém Aleph 500 verzi 14.2.

1.3.2 Postup zavádění systému Aleph 500 do praxe Knihovny VŠE

Funkční model

Při nasazení systému Aleph předpokládáme organizačně-funkční uplatnění základních modulů podobně jako nyní u systému Tinlib:

  • Katalog – pro knihovny v rámci Prahy (Žižkov, Jarov, Jižní Město) probíhají katalogizační práce včetně věcného popisu centralizovaně. Tato praxe se osvědčila jak z hlediska rychlosti, tak především z hlediska přesnosti zpracování záznamů. Současně tímto způsobem přirozeně vzniká souborný katalog VŠE. Jedinou výjimkou v tomto směru je knihovna fakulty managementu v Jindřichově Hradci, která doposud funguje samostatně nejen ohledně katalogizace, ale ve všech modulech na své lokální instalaci systému Tinlib. Důvody k tomuto stavu jsou jednak historické, jednak technologické (propustnost a stabilita spojení JH-Praha). S nástupem Alephu budeme chtít tuto anomálii řešit systémově.
  • Akvizice – podobně jako katalogizace funguje centrálně, výhody tohoto přístupu se ukazují především nejen při hospodaření s omezenými rozpočtovými prostředky, ale také u ekonomičnosti složení fondu (např. prevence nákupu nevhodně duplicitních svazků).
  • Správa seriálů – akviziční činnosti pro časopisy probíhají centralizovaně s týmiž kladnými efekty, jak jsou uvedeny v předchozím odstavci. Podobně je tomu také u sledování příjmu jednotlivých čísel, ovšem s omezením na areál Žižkova. V odloučených knihovnách zatím tato činnost neprobíhala. Je předpoklad, že nástupem Alephu dojde ke změně.
  • Výpůjční protokol – automatizované výpůjčky a všechny činnosti s nimi související (agenda čtenářů, upomínky, pokuty apod.) se při provozování systému Tinlib týkaly jen hlavní knihovny na Žižkově (knihovna FM JH také, ale na své databázi – viz výše). Tento model nepovažujeme do budoucna za perspektivní, a to především z hlediska potřeb zkvalitnění služeb knihovny v areálu Jižního Města, kde probíhá rozhodující část studia každého nástupního ročníku. Naše vize je založena na pobočkovém způsobu výpůjček, přičemž současně chceme co nejméně omezovat čtenáře, např. z hlediska různých limitů nebo místa vrácení. Systém Tinlib tuto situaci nedokázal řešit do důsledků, a proto předpokládáme nápravu po zavedení nového systému.
  • OPAC – předpokládáme plné využití všech uživatelských funkcí, pro přístup uživatelů bude preferováno WWW rozhraní. Registrovaní čtenáři budou moci nejen pracovat se svými výpůjčkami (prohlížet, prodlužovat), ale rovněž zadávat požadavky na rezervace, popř. na meziknihovní výpůjčky. Do budoucna počítáme s napojením požadavků na služby dodávání dokumentů. Z hlediska vyhledávání budeme usilovat, aby nabídka informačních zdrojů nebyla omezena jen na vlastní katalog, ale aby byly k dispozici např. zdroje dostupné pomocí protokolu Z39.50.

Technická platforma

V první fázi zavádění systému Aleph 500 předpokládáme využití současného serveru Dell (4 x P III Xeon/900, 4 GB RAM, 100 GB RAID), který plně vyhovuje požadovaným parametrům, jak jsou udávány firmou Ex Libris.

2 Služby knihovní sítě

2.1 Informační recepce CIKS a Klub Knihovny VŠE

Boháčová Miroslava, vedoucí recepce

Hlavním posláním informační recepce Knihovny VŠE – CIKS na Žižkově je poskytovat informace o provozu a činnosti všech knihoven CIKS – VŠE. Pracovníci recepce plní také úlohu informační služby pro celou univerzitu, neboť recepci navštěvují tuzemští i zahraniční návštěvníci, kteří požadují různé informace i o jiných útvarech VŠE.

Časově nejnáročnější je obsluha šatny Knihovny (výdej a vracení klíčů od šatnových boxů, opravy skříněk a zámků). Pracovníci recepce vystavují průkazy pro externí uživatele Knihovny a čestné průkazy zejména pro bývalé zaměstnance a hosty VŠE. Ve vstupním prostoru Knihovny jsou aktuálně doplňovány různé informační materiály na informační pulty a nástěnky. V recepci jsou poskytovány také další placené služby, t. j. zhotovování kroužkových vazeb, laminování dokladů jak pro studenty, tak pro zaměstnance VŠE a externí návštěvníky knihovny. Pracovníci recepce se také zabývají zapisováním vyřazované literatury do odpisové databáze ISIS.

Se zahájením zimního semestru 2002 převzali pracovníci recepce další pracovní povinnosti a sice nabíjení multifunkčních identifikačních karet pro studenty nebo anonymních čipových karet pro externí návštěvníky knihovny za účelem kopírování na kopírovacích strojích v knihovně nebo tisku na laserových tiskárnách. Kromě vkládání peněz na MIK (elektronická peněženka) musí recepce zajistit také vracení peněz neprokopírovaných.

Recepce zajišťuje rezervaci Klubu knihovny, koordinuje program Klubu a protože je o tento prostor velký zájem (možnost využití dataprojektoru, videa, zpětného projektoru) kontroluje dodržování priorit obsazení. Konají se zde různé odborné přednášky, semináře a prezentace. Snahou zaměstnanců Knihovny je seznámit účastníky těchto akcí především s klasickými i elektronickými informačními a knihovnickými službami poskytovanými Knihovnou VŠE – CIKS. V říjnu 2002 zde byla pořádána výstava odborné literatury, která byla součástí Španělských dnů na VŠE. Přípravu výstavy zajišťovali pracovníci CIKS.

Všechny skupinové návštěvy, exkurze do Knihovny a diplomové semináře jsou zapsány v Knize hostů, kterou vedou pracovníci recepce. V roce 2002 se zde konalo 8 seminářů, kterých se zúčastnilo 135 účastníků, 1 prezentace s účastí 22 návštěvníků a 11 exkurzí, při kterých si prohlédlo prostory Knihovny 120 osob. Konaly se zde 2 konference 1. Akčního programu EU, kterých se zúčastnilo 70 osob. Prostory Klubu jsou rovněž využívány pro významnější příležitosti, jako jsou např. státní závěrečné zkoušky, oponentury, setkání vysokoškolských knihovníků z celé republiky, výstavy apod.

2.2 Knihovna P.Eislera a Evropské dokumentační středisko

Ing. Ivana Poplšteinová, vedoucí KPE a EDS

Knihovna P.Eislera a Evropské dokumentační středisko jsou využívány hlavně studenty a pedagogy Fakulty mezinárodních vztahů. Soustředění knižního a časopiseckého fondu, který odpovídá profilu FMV, a začlenění Evropského dokumentačního střediska (tj.fondů, které vydává Evropská Unie ve svém Office for official Publications of the European Communities) nabízí uživatelům široké možnosti, jak získat podklady pro své seminární, bakalářské, diplomové, doktorské a vědecké práce.

Doplněním těchto tradičních zdrojů o přístup do kvalitních světových databází je ve většině případů zcela uspokojující. Nejčastěji se v naší knihovně využívá databáze KnowEurope a Proquest. Také oficiální stránky Evropské unie www.europa.eu.int, www.euroskop.cz MZV ČR a stránky Delegace EU v ČR www.evropska-unie.cz nabízejí dostatek informací o aktuálních otázkách evropské integrace.

Kromě 1 PC s přístupem do knihovního systému TINLIB jsou k dispozici 2 PC s přístupem na Internet a v této knihovně je také jediný přístup tzv. „kiosek“ do předplacených periodik EIU (Country Reports pro země EU).

V říjnu Knihovna P.Eislera a Evropské dokumentační středisko přispěly publikacemi ze svých fondů do expozice odborné literatury s tematem „Španělsko a španělština v publikacích o evropské integraci“, která se konala v rámci „Dnů Španělska“ na VŠE. Po skončení této výstavy jsme také obdrželi některé publikace, které tam byly darovány Velvyslanectvím Španělska.

Tak, jak kulminuje příprava naší republiky na vstup do Evropské unie, množí se i dotazy na naší e-mailové adrese (eds@vse.cz). Zodpovídáme dotazy na konkrétní oblasti – např. malé a střední podniky, ochrana přírody a krajiny, plnění konvergenčních kriterií, strukturální fondy, institucionální struktura, financování, sociální otázky, ochrana spotřebitele aj. Zejména je zájem o legislativu EU a přizpůsobování naší legislativy. Těmto zájemcům pak podáváme informace o možnosti využití publikací z našeho fondu a také je směrujeme na internetové adresy, obsahující žádané informace.

Začleněním pracovnic KPE a EDS do skupiny informačních a rešeršních služeb se informační, referenční a rešeršní služby zde vykonávané od posledního čtvrtletí roku 2002 formálně převádějí do skupiny 3.1

2.3 Knihovna Fakulty managementu

Pavla Přibylová, vedoucí Knihovny Fakulty managementu

Činnost knihovny FM VŠE byla v roce 2002 zaměřena na zajištění poskytování všech knihovnických a informačních služeb pro potřeby pedagogů a studentů všech forem studia, v souladu se zaměřením Fakulty managementu VŠE.

Akvizice, zpracování a ochrana fondů

Fond byl průběžně doplňován nově vycházejícími tituly v souladu s profilem fakulty. Mimo nové tituly bylo zrekatalogizováno cca 1700 kj do T-series. Byl proveden odpis 84 kj. Šlo o poškozené knihy a dlouhodobě vymáhané, nevratné výpůjčky. V celém fondu byla v období červen-srpen provedena revize, 330 kj jev dohledávání. Trvalým problémem zůstává nedostatečný počet výtisků pro absenční výpůjčky.

2001 2002
Fond: celkem 17 623 19 040
– z toho knihy 17 383 18 688
– ostatní dokumenty 240 352
přírůstky 1 419 1 389
úbytky 84

Služby

Odborné knihovnické a informační služby poskytovaly pracoviště studovny: prezenční fond literatury, čítárna periodik, diplomových prací, fond audiokazet, videokazet, CD a multimediální úsek vybavený 24 PC, tiskárnou, 2 televizemi s videem, 2 minivěžemi, sluchátky. Návštěvnost této části studovny dosáhla 5.096 evidovaných uživatelů. Absenční výpůjčky zaznamenaly mírný vzestup, bohužel knihovnický systém T-series neumožňuje vykázat prodloužené výpůjčky, čímž snižuje celkový počet výpůjček. Do celkového počtu absenčních výpůjček nelze bohužel započítat evidované absenční výpůjčky (1 733kj) z prezenčního fondu studovny, které pomáhají zvýšit přístupnost nedostatkových titulů především ve zkouškovém období.

I v roce 2002 zajišťovala knihovna služby studentů kombinovaného studia ve dnech jejich soustředění (pátek, sobota). Byly zpracovány 4 rešerše a uskutečnily se 3 exkurze. Kopírovací služby pouze z fondu studovny byly poskytovány na samoobslužné kopírce (17 284,– Kč.)

2001

2002

+/–

Výpůjčky: celkem

6 439

6 939

+ 500

z toho: – absenční

5 638

6 939

+ 1301

– absenční ze studovny*

801

1 733

– MVS – z jiné knihovny

83

61

– 22

– jiné knihovně

4

8

+ 4

* Pozn.:V r. 2001 započteno do celkových výpůjček, v r. 2002 nezapočteno

2001

2002

+/–

Uživatelé: celkem

909

1 130

+ 221

z toho: studenti

838

1 068

+ 219

pedagogové

52

36

– 16

zaměstnanci

15

10

– 5

veřejnost

4

10

+ 6

studenti ostatních škol

6

+ 6

Personální zajištění

Veškeré knihovnické a informační služby (akvizice, zpracování, studovna – čítárna, půjčovna) zajišťovali 3 pracovníci. V období duben – srpen byla činnost zajišťována pouze 2 pracovníky (dlouhodobá nemocnost pracovnice půjčovny). V měsíci září – listopadu byli zapracováni 2 noví pracovníci (půjčovna-zástup mateřské dovolené, studovna-změna pracovníka na civilní službě). Během roku navštěvovali pracovníci kurz angličtiny, odborné semináře pořádané NK ČR, SKIPem.

Úkoly přecházející do r. 2003: uzavřít revizi fondu v. 2002, zajistit rekonstrukci WWW stránky knihovny.

Zásadním úkolem bude zvládnout všechny činnosti spojené s přechodem na nový knihovnický systém ALEPH 500.

2.4 Kolejní knihovna Jarov

Karla Koubková, vedoucí oddělení studoven a výpůjček

Kolejní knihovna Jarov půjčuje skripta, učebnice a odborné časopisy studentům VŠE, kteří jsou ubytováni ve stejnojmenném areálu. Knihovna měla v roce 2002 celkem 6 903 knihovních jednotek. V knihovně slouží čtenářům dva PC, umožňující vyhledávání v souborném katalogu TINLIB., do něhož je zahrnut samostatně i fond knihovny Jarov.

V roce 2002 navštívilo knihovnu 13 745 studentů (tj. o 1 610 – o 13,3 % více než v roce 2001). Výpůjček – spíše krátkodobých – bylo 15 917 (tj. o 687 – 4,1 % méně než v roce 2001), z toho bylo 195 výpůjček beletrie.

2.5 Studovny a výpůjční protokol

Karla Koubková, vedoucí oddělení studoven a výpůjček

2.5.1 Studovny

Ve studovně a v čítárně jsou ve volném výběru základní druhy informačních dokumentů, časopisy a noviny, skripta VŠE, diplomové práce, odborné monografie, slovníky, encyklopedie, jazykové učebnice, Working papers ze zahraničních univerzit, literatura pro kurzy VŠE, sbírky zákonů, statistické ročenky. materiály OSN, ILO a depozitní fond OECD. Ve studovně je také trvalá výstavka nových knižních přírůstků určených pouze pro tuto studovnu. Nové přírůstky knihovny lze vyhledat v elektronickém souborném katalogu VŠE TINLIB na adrese http://ciks.vse.cz

Ve studovně je celkem 19 991 knihovních jednotek (tj. o 662 – 3,4 % více než v předchozím roce) ve volném výběru. Ve studovně je 180 míst. Návštěvnost a vytíženost studovny jsou sledovány počítačovým programem.

Materiály uložené ve studovně jsou většinou půjčovány prezenčně. Dokumenty, které má Knihovna VŠE – CIKS pouze jednou, se půjčují ze studovny na krátkodobou výpůjčku. Dokumenty ve studovně jsou řazeny podle MDT (mezinárodní desetinné třídění) a jsou také vybaveny elektronickým zabezpečením proti krádežím. I přesto, že jsou informační materiály ve studovně jako jednotky zabezpečeny, dochází soustavně k vytrhávání a odnášení jednotlivých stránek či celých kapitol

Pro účely orientace ve fondu studovny je k dispozici pět PC.

V roce 2002 využilo služeb studovny celkem 220 926 čtenářů (o 13 574 – 5,8 % méně než v roce 2001). K prezenčnímu studium bylo ze skladu do studovny vydáno 7 273 dokumentů (o 849 – 10,5 % méně než v roce 2001). Návštěvnost studovny velmi výrazně kolísala. Nejvytíženější byla studovna v říjnu s 43 684 vstupy, tj. v průměru 2 080 vstupů denně. Nejméně vytížená byla studovna samozřejmě během prázdninových měsíců, ale i v červnu (8 568 vstupů, tj. v průměru 428 vstupů denně).

2.5.2 Výpůjční protokol

V roce 2002 bylo zaregistrováno celkem 8 616 čtenářů (tj. o 2 789 – 24,5 % méně než v roce 2001). Výrazně menší počet registrací v roce 2002 v porovnání s rokem 2001 byl způsoben umělým navýšením registrací v roce 2001, kdy se vyměňovaly karty. S novými kartami se uživatelé už nepřeregistrovávali v roce 2002 běžným způsobem. V celkovém počtu zaregistrovaných čtenářů dominovali studenti VŠE v počtu 6 518, učitelů VŠE bylo 75, zaměstnanců VŠE 91, čtenářů z veřejnosti 470 a studentů jiných škol 1 449. 13 čtenářů byly osoby z veřejnosti s volným vstupem. Viz přílohová tabulka B 1.

Během roku 2002 se uskutečnilo 128 789 výpůjček, (tj. o 7 943 – 6,6 % více než v roce 2001).

Pro lepší uspokojení služeb čtenářům provádíme u nedostatkových titulů i rezervace knih. Tato služba je čtenáři hojně využívána. V roce 2002 bylo vyřízeno přibližně 8 000 rezervací.

Další často využívanou službou pro čtenáře je prolongace výpůjček telefonicky nebo e-mailem.

Během týdnu knihoven, který se konal od 7.10. do 11.10. byla vyhlášena amnestie na pokuty za pozdě vrácené výpůjčky. Během tohoto období se vrátilo 152 výpůjček po 1. upomínce, 14 výpůjček po 3. upomínce, 19 výpůjček po 4. upomínce, 4 výpůjčky po 5. upomínce a 23 výpůjček po 6. upomínce. Celková pořizovací cena takto vrácených výpůjček byla 15 514,70 Kč.

2.5.3 Meziknihovní výpůjční služba (MVS)

V rámci meziknihovní výpůjční služby bylo v roce 2002 vyřízeno 433 výpůjček (o 135 – 45,3 % více než v roce 2001) pro 352 žadatelů. Tato služba ojediněle zajišťuje i fotokopie článků z časopisů. V roce 2002 bylo poskytnuto celkem 218 fotokopií časopiseckých článků.

V roce 2002 se na žádost pracovníků VŠE uskutečnilo 15 výpůjček z jiných knihoven.

Knihovna VŠE-CIKS zajišťuje meziknihovní výpůjční službu pro mimopražské knihovny. Je možné přitom využívat i elektronického zasílání žádanek, které urychluje vyřizování požadavků.

2.6 Mediatéka – multimediální studovna Fakulty financí a účetnictví

Mgr. Václav Řepa, vedoucí Mediatéky

Tento rok potvrdil správnost nastoupené cesty v zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pomocí webového rozhraní a správnost jejich začlenění do struktury školních stránek. Nezávislost na operačním systému lokální stanice a její hardwarové výkonnosti umožňuje každému jednotlivému uživateli v rámci počítačové sítě VŠE přístup téměř ke všem nakupovaným databázím. Doména „vse.cz“ je potom vlastně jednotícím znakem pro plnohodnotný přístup k ekonomicky a společensky orientovaným odborným informacím, jak je zaznamenávají renomované světové instituce, organizace, korporace či odborný a akademický tisk. Za této situace se Mediatéka jeví jako nejvýhodnější informační kanál provozovaný nejen pro studenty, ale i pro širokou odbornou veřejnost.

Navýšen byl počet pracovních stanic o jednu čtvrtinu, rozrostl se specializovaný knihovní fond, pomocí statutu krátkodobá výpůjčka zintenzivnila cirkulace jednotlivých materiálů. Nadále narůstá počet elektronických příloh k jednotlivým tištěným periodikům i monografiím. Podařilo se lokalizovat uvnitř MDT (mezinárodní desetinné třídění) publikace významných ekonomických institucí na jedno místo (Česká národní banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond).

Ve spolupráci s oddělením informační podpory studia a výzkumu stává se tato specializovaná studovna stále častěji místem pro vzdělávání. Probíhají zde jednotlivé prezentace elektronických informačních zdrojů na VŠE pro studenty, doktorandy, učitele i zaměstnance, a to formou cvičení a seminářů, především pak diplomových. Budoucím vybavením studovny o tabuli, zpětný projektor a další audiovizuální vybavení snad dosáhneme klasického standardu ve vybavení počítačové učebny na VŠE. Nezanedbatelná je zde určitě i možnost studia papírového a elektronického dokumentu současně.

Každodenně tištěná informační služba „English monitoring of Czech Press“, dlouhá řada barevně odstínovaných informačních letáků, propagačních materiálů, semináře a jednotlivé konzultace nad souborem elektronických zdrojů a možnými způsoby práce s nimi. Tak se CIKS a jeho zaměstnanci denně snaží přitáhnout návštěvníky do studovny a k spravovanému informačnímu fondu tak, aby se dařilo stále lépe a lépe osvojovat si nové poznatky, způsoby práce s informací a informační technologie. Veřejná knihovna Centra informačních a knihovnických služeb na Vysoké škole ekonomické v Praze tak napomáhá všeobecnému informačnímu vzdělávání, jak zmiňuje nová informační strategie vlády České republiky a pověřeného ministerstva.

2.7 Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba

Mgr. Eva Havlíková, odbor informační podpory studia a výzkumu

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (dále MMVS) obstarává informační materiály formou xerokopií článků z periodik, digitálních kopií z dokumentů, nebo výpůjček publikací ze zahraničních knihoven. Knihovna VŠE – CIKS zajišťuje tuto službu ve spolupráci s příslušným oddělením MMVS v Národní knihovně v Praze a ve Státní technické knihovně.

Do konce roku 2002 bylo podáno celkem 44 žádostí o MMVS. Z celkového počtu žádanek se jednalo o 32 objednávek publikací a 12 kopií článků z časopisů.

Pokud bychom se chtěli podívat, jak vypadá rozložení zájmu o výpůjčky mezi jednotlivými fakultami, zjistili bychom, že uživatelé z jednotlivých kateder Fakulty financí a účetnictví, Fakulty podnikohospodářské a Fakulty managementu v Jindřichově Hradci podali po 2 žádankách, Fakulta mezinárodních vztahů má 9 objednávek, následuje Fakulta informatiky a statistiky s 13 žádankami a Fakulta národohospodářská má na svém kontě – 16 objednávek. O těchto 44 objednávek zažádalo celkem 13 uživatelů – zaměstnanců VŠE. Počty žadatelů jsou přímo úměrné počtu výpůjček (např. F1, F3 a F6 po 2 objednávkách – 1 uživatel, F2 – 9 objednávek – 4 uživatelé, F4 – 13 žádanek – 3 uživatelé, stejný počet uživatelů má i F5 na kterou připadá dokonce 16 žádanek).

Celková částka zaplacená za tyto výpůjčky pro pracovníky VŠE činila 11 600,- Kč, (z toho 9 800,- Kč za knihy a 1 800,- kopie článků z časopisů). Proti loňskému roku stoupla celková částka o 3 692,- Kč (z toho o 3 300,- Kč za knihy a o 392,- Kč za kopie z časopisů).

Zahraničním knihovnám byly v rámci MMVS zaslány 2 publikace, (obě jsme půjčovali do Bratislavy).

2.8 Studijní knihovna Jižní Město

Mgr. Verona Miletinová, vedoucí Studijní knihovny Jižní Město

Studijní knihovna Jižní Město je druhou největší knihovnou v síti knihoven VŠE-CIKS, která zajišťuje specializované knihovnické a informační služby pro oblast ekonomických věd v objektu VŠE na Jižním Městě jak pro studenty, tak pro ostatní veřejnost. Hlavním posláním této knihovny je však zabezpečit informační potřeby pro studenty prvních ročníků a jazykové výuky na VŠE.

Odborné knihovnicko-informační služby jsou provozovány ve třech specializovaných studovnách – hlavní, počítačové a jazykové. Každá z těchto studoven má své specifické zaměření a tomu odpovídá skladba jejího knihovního fondu a informačních služeb.

Ke knihovně je organizačně přidruženo pracoviště Klub Studijní knihovny.

2.8.1 Studovny

K prezenčnímu studiu bylo i nadále vyhrazeno ve třech studovnách SKJM celkem 72 studijních míst. V uplynulém roce došlo k celkovému nárůstu návštěvnosti všech tří studoven, v porovnání s rokem 2001 viditelný nárůst návštěvnosti zaznamenaly zejména specializované studovny – studovna s počítači a jazyková studovna (tab. E 1.3). Největší návštěvnost ve studovnách byla zaznamenána na začátku letního a zimního semestru (tab. E 1. 5).

Hlavní studovna je základním a největším pracovištěm SKJM, které zabezpečuje prezenční a absenční výpůjční proces v knihovně. Pro prezenční studium v této všeobecné studovně je vymezeno 38 studijních míst. Studovna poskytuje vedle absenčních a kopírovacích služeb také konzultační a referenční služby jak ze zdrojů CIKS, tak i z jiných informačních zdrojů dostupných na internetu.

Knihovní fond této studovny je zaměřen zejména na potřeby studentů a učitelů prvních ročníků, vzhledem k veřejnému charakteru knihovny nelze však vyloučit i ostatní veřejnost. Pro absenční půjčování disponovala tato studovna fondem skladu SKJM s 3957 knihovními jednotkami. Prezenční knihovní fond hlavní studovny činilo 5741 knihovních jednotek. Fond studovny je velmi bohatě vybaven specielně profilovanou literaturou a zahrnuje kromě učebnic, skript, slovníků a lexikonů, kompletní Sbírky zákonů Československé, resp. České republiky od r. 1918, statistické ročenky, edice dějiny států, vybrané normy. Studovna ve své rozsáhlé nabídce umožňuje také práci se seriály, denním tiskem a domácími časopisy. K práci se zdroji informací měli uživatelé k dispozici dvě PC stanice k vyhledávání literatury v souborném katalogu TINLIB. Ostatní informační služby zabezpečovala knihovnice s PC stanicí s přístupem na internet.

V roce 2002 navštívilo hlavní studovnu celkem 30 497 uživatelů, dosažená návštěvnost činila 58 procentní podíl z celkové návštěvnosti SKJM (tab. E 1.1). Navýšila se průměrná návštěvnost studovny za den na 256 uživatelů a průměrná měsíční návštěvnost na 5 216 uživatelů (tab. E 1.3). Z fondu skladu a z fondu krátkodobých výpůjček bylo uskutečněno celkem 4 387 výpůjček (tab. E 2.1). Denní využití studovny vykazovalo průměrný obrat 5 studentů na 1 studijní místo (tab. E 1.4).

Ve studovně s počítači bylo k dispozici 13 počítačových stanic, z toho 2 místa pro práci s CD-ROM a 1 služební stanicí a 1 místem k volnému studiu. Studovna byla vybavena 2 laserovými tiskárnami. Nepříznivá situace v souvislosti se zastaralým vybavením studovny se v průběhu roku 2002 postupně zlepšovala, ke konci roku se podařilo rozšířit vybavení studovny o výkonnější počítače. Nefunkční počítače starší generace byly nahrazeny PC, které umožnily přejít komplexně na platformu MS Windows 9x/NT. Tato skutečnost se pozitivně odrazila na návštěvnosti studovny, která zaznamenala nárůst o 1 560 uživatelů (tab. E 1.1, E 1.3).

Největší zájem uživatelů byl i nadále soustředěn na elektronické zdroje informací zpřístupněných na internetu a využití kvalitních laserových tiskáren. Přestože hlavní zájem uživatelů byl soustředěn na práci s počítači, zvýšil se zájem o knihovní fond studovny, který je v porovnání s ostatními počítačovými studovnami školy bohatě vybaven vybranou a často ojedinělou literaturou o počítačové vědě, informatice, statistice, počítačové grafice, programovacích jazycích, internetu, atd. Knihy a časopisy byly zpřístupňovány ve volném výběru v prezenčním režimu, anebo jako krátkodobá výpůjčka.

Studovna s počítači zpřístupňovala z domény VSE.CZ, resp. CIKS 36 specializovaných elektronických informačních zdrojů, které pokrývají širokou oblast ekonomických a společenských věd a poskytují on-line informace ve formě bibliografických nebo plnotextových databází jako jsou např. ProQuest 5000, EBSCO host, Web of Science, ASPI, Know Europe, EconLit, ECONbase, Justis Celex apod.

Jazyková studovna je oblíbeným multimediálním pracovištěm SKJM, které ve spolupráci s jazykovými katedrami poskytuje možnost samostatného studia jak při přípravě na zkoušky, tak nad rámec povinné výuky. Studovna disponuje s 21 místy, z toho jsou 3 PC stanice, 4 TV–video stanice, 12 audio stanic a 2 místa k volnému studiu.

Tato studovna, zcela ojedinělá v síti knihoven na VŠE, komplexně využívá možnosti audiovizuální techniky, počítačové techniky, satelitních TV programů a klasického knižního fondu ke studiu cizích jazyků.

K prezenčnímu studiu nabízí bohatý fond jazykových učebnic, audiokazet, CD-ROM, videokazet, slovníků, encyklopedií, pracovních cvičení i reálií, učebnic k různým zahraničním jazykovým zkouškám, např. TOEFL Test, First Certificate. Jazyková studovna svým bohatým a různorodým fondem zastupuje 62% podíl z fondu multimédií ve studovnách SKJM (graf E 3.1).

Nejpočetnějším nosičem jsou audiokazety, které činí 51% podíl z celkového fondu multimedií v SKJM (graf E 3.2.). Audiokazety jsou také nejoblíbenějším a nejvyhledá-vanějším studijním médiem uživatelů studovny. Důvodem převažujícího zájmu o audiokazety jsou požadavky pedagogů, kteří povinným náslechem podmiňují udílení zápočtu. Vedle náslechů audiokazet využívají studenti také CD-ROM, videokazety a satelitní TV programy z nabídky 60 satelitních stanic. V rámci Educational Service Program pokračuje jazyková studovna v odběru 75 výtisků „The Wall Street Journal Europe“, o který je velký zájem mezi studenty i pedagogy.

V souvislosti s bohatou a stále stoupající nabídkou zvukových a zvukově-obrazových nosičů a kvalitní nabídkou jazykové literatury vzrostla v roce 2002 návštěvnost jazykové studovny o více než 1 100 uživatelů (tab. E 1.3). Návštěvnost této studovny se navýšila také v přímé spolupráci s pedagogy, kteří byli nápomocni při profilaci fondu studovny a usměrňovali uživatele k užití jejich informačních zdrojů. Denní využití studovny vykazovalo průměrný obrat 4,5 studentů na 1 studijní místo (tab. E 1.4).

2.8.2 Fond knihovny

Fond knihovny byl i v roce 2002 centrálně doplňován oddělením akvizice Knihovny VŠE-CIKS v hodnotě 340 000,- Kč z toho 120 000,- Kč bylo určeno na nákup 86 titulů periodik. Částka vymezená na nákup časopisů se v tomto roce navyšovala a činila více jak třetinu prostředků určených na akvizici. Vzrůstající trend výdajů na primární zdroje informací SKJM se nezastavil ani v roce 2002 i přesto, že se kladl veliký důraz na využití elektronických informačních zdrojů, které SKJM zabezpečovala on-line v rámci počítačové sítě VŠE.

Přírůstek fondu pro rok 2002 činilo 1 167 knihovních jednotek, celkový fond SKJM v roce 2002 tvořilo celkem 12 461 knihovních jednotek (tab. A 1.2). Starý fond převedený z ÚÚNV, který činí 5 130 knihovních jednotek – v katalogu ISIS zpracováno 1 436 titulů – zůstává nezměněn.

V průběhu měsíce května byla provedena revize fondu novin a časopisů ve skladu i v jednotlivých studovnách. Následně pak v letních měsících byla provedena i revize knihovního fondu zpracovaného v systému TINLIB ve třech studovnách a skladu. Z celkového počtu 11 712 revidovaných jednotek (7 979 kj ve třech studovnách a 3733 kj ve skladu) byl konstatován úbytek celkem 12 knihovních jednotek.

Akvizice SKJM se v uplynulém roce zaměřila zejména na požadavky uživatelů a byla spojena s potřebami výukového procesu. Tato tendence se projevila ve všech třech studovnách. Publikace byly objednávány v těsné spolupráci s katedrami, které dohlížely na seznamy akreditované literatury, potřebné ke studiu. Takto se podařilo doplnit fond specializovaných studoven – jazykové studovny pro multimediální výuku jazyků, počítačové studovny o nejnovější učebnice a příručky v oblasti informatiky, hlavní studovny o základní učebnice pro první ročníky. Proměny ve fondu SKJM a nárůst zájmu uživatelů o modernější metody studia a využití multimediálních zdrojů informací vyjadřují tabulky E 3.1 a E 3.2.

2.8.3 Klub SKJM

V roce 2002 dále pracoval jako přidružené pracoviště SKJM a poskytoval pomocné služby v období největšího vytížení knihovny. Nabízel své služby ve formě studovny s volným režimem. V příručním fondu Klubu jsou k dispozici domácí periodika a The Wall Street Journal Europe. V roce 2002 služeb Klubu využilo celkem 10 812 návštěvníků.

2.8.4 Služby SKJM

Z celkové kapacity 72 studijních míst ve třech studovnách SKJM bylo vyhrazeno 38 studijních míst pro prezenční studium, 12 počítačových stanic pro práci ve studovně s počítači a 21 studijních míst v jazykové studovně.

V rámci specializovaných služeb, které knihovna poskytuje, mají studenti možnost pracovat ve třech studovnách na celkem 17 PC stanicích pro práci s internetem, z toho mají k dispozici 5 PC pro práci s CD-ROM a 2 PC pro tisk na laserových tiskárnách. V jazykové studovně je kromě PC techniky využívána též audiovizuální technika na 16 jazykových stanicích. Ostatní informační služby jsou poskytovány na 3 služebních PC.

Studijní knihovnu JM navštívilo za rok 52 160 uživatelů, což představuje nárůst oproti roku 2001 téměř o 3 000 uživatelů (tab. E1.3). Největší návštěvnost byla zaznamenána na začátku školního roku a dále pak v každém semestru v předzkouškovém období (tab. E 1.1). Téměř 60% podíl na návštěvnosti SKJM tvoří hlavní studovna (graf E 1.1b). Celková návštěvnost SKJM a klubu vykazuje též pozitivní nárůst. Tab. E 1.2 vyjadřuje toto navýšení v letech 1999 – 2002.

Služby SKJM zaznamenávají stoupající tendenci, zejména absenční výpůjční služby. V roce 2002 bylo z fondu knihovny absenčně zapůjčeno celkem 4 740 KJ (tab. E 2.1), což je o 11 % více než v předcházejícím roce.

U absenčních výpůjček v hlavní studovně se oproti roku 2001 jedná také o 11 %, což představuje nárůst výpůjček o 514 kj (tab. E 2.2). Tento fakt dokumentuje skutečnost, že ve výpůjčním procesu se přihlédlo více k potřebám uživatelů a umožnilo se zapůjčení studijní literatury ve formě krátkodobé výpůjčky v době víkendu. Možnosti objednávat, rezervovat a prodlužovat výpůjčky elektronicky využívalo stále víc uživatelů. V navýšení absenčních výpůjček v SKJM se kladně odrazila i flexibilita oddělení akvizice, které při nákupu přihlédlo k potřebám uživatelů a profilu jednotlivých studoven.

Naopak využití kopírek je o necelých 6 % nižší než v roce 2001, což bylo způsobeno přechodem na nový systém kopírování a výměnu systému kopírovacích karet COPIA za čipové multifunkční identifikační karty VŠE. V roce 2002 využilo služeb kopírek celkem 7 914 uživatelů ve dvou studovnách, z toho 5 077 v hlavní studovně a 2 837 v studovně jazykové, ve kterých bylo zhotoveno celkem 102 172 kopií (tab. E 2.4 a E 2.5).

V počítačové studovně jsou k dispozici 2 laserové tiskárny pro tisk, v uplynulém roce bylo vytištěno celkem 7 765 stránek.

Poradenská činnost ve specializovaných studovnách, exkurze pro nové uživatele SKJM, poradenství při práci s elektronickými informačními zdroji, bibliografické informace, pomoc při vyhledávání v souborném katalogu, výběr informačních zdrojů v souvislosti s akreditovanou literaturou, poradenství při výběru zvukových a zvukově-obrazových nosičů, jazykové náslechy a práce se zvukovými nosiči, atd. – tyto služby tvoří ostatní služby SKJM. V roce 2002 bylo poskytnuto celkem 9 260 poradenských informací (tab. E 4). Ostatní služby v SKJM zaznamenaly nárůst i přes skutečnost, že studenti prvních ročníků byli zaškoleni do systému a organizace knihoven CIKS na úvodních instruktážích pro první ročníky, které se organizují každoročně v areálu VŠE na Jižním Městě. Nejvyšší nárůst ostatních služeb byl zaznamenán začátkem zimního semestru, a jak vyplývá z grafu E 1.5, nárůst těchto služeb zdůvodňuje i argument, že největší návštěvnost v SKJM byla právě v zimních měsících školního roku.

Služby knihovny byly propagovány jednak na WWW stránkách CIKS http://ciks.vse.cz/Knihovny/jm/, jednak na webových stránkách knihovny SKJM http://jmu.vse.cz/www/knihovna/. Webové stránky jsou pravidelně doplňovány aktuelními informacemi o novinkách knihovního fondu, o periodických publikacích ve fondu SKJM dostupných jak v klasické, tak v elektronické formě, o nabídce jazykových kompaktních disků, o akreditované literatuře pro studium 1. ročníků a pro jazykovou výuku.

Pro potřeby studentů prvních ročníků byla v září 2002 vydána informační brožurka „CIKS – Studijní knihovna Jižní Město“ a informační leták „CIKS – Základní informace o knihovnických a informačních službách na VŠE“.

V souvislosti s organizací výuky prvních ročníků na Jižním Městě bylo ve dnech 10. 9.–12. 9. 2002 uskutečněno celkem 15 úvodních instruktáží pro 3150 studentů prvních ročníků VŠE. Tyto instruktáže spojené s následnou exkurzí do knihovny byly zaměřeny na seznámení a orientaci v síti knihoven CIKS a služby SKJM.

3 Elektronické informační služby

3.1 Rešerše, bibliografické a referenční informace

Mgr. L. Simandlová, odbor informační podpory studia a výzkumu

V roce 2002 bylo zpracováno 53 retrospektivních (jednorázových) rešerší a 3 uživatelské profily – 37 průběžných (SDI) rešerší, tj. celkem 90 rešerší. I po skončení spolupráce (v r. 2001) s Management Digest na grantu – projekt Phare „Informační středisko rozvoje managementu“ jsme po interní dohodě mezi CERGE a VŠE-CIKS o rešeršní spolupráci v oblasti profilových témat zpracovali pro Management Digest – CERGE celkem 5 rešerší.

Převládali interní uživatelé (37 uživatelů) oproti externím (19 uživatelů). Externí uživatelé zaplatili za poskytnuté rešerše celkem 8 600 Kč (nárůst o 3 350 Kč), uživatelům interním byly poskytovány rešeršní služby zdarma.

Zpracované rešerše jsou archivovány v elektronické podobě a jsou nabízeny na WWW stránkách CIKS a prostřednictvím tištěných letáků v prostorách knihovny. Ke zpracování rešerší byly z elektronických informačních zdrojů přístupných na síti VŠE nejvíce využívány databáze TINLIB (katalog Knihovny VŠE), FinLit, Firemni monitor a ASPI. Ze zdrojů přístupných přes Internet byly hlavně využívány databáze ProQuest 5000, EBSCO, Web of Science (WoS), ANOPRESS a KnowEurope.

K databázím ProQuest 5000, EBSCO, Web of Science a Anopress byly též zpracovány podrobné praktické příklady rešeršní strategie (kroková scénaria) na zadaná témata pro prezentace. Tyto texty jsou využívány při prezentaci databází – online informačních zdrojů na VŠE (viz níže).

Tematicky lze rešerše rozčlenit vzhledem k počtu zpracovaných rešerší takto (v sestupném pořadí):

  • školství, pedagogika
  • makroekonomika
  • informatika, informační systémy, informační technologie
  • finance, bankovnictví
  • ekonomika podniku
  • EU, evropská ekonomická integrace
  • obchodní podnikání
  • management podniku
  • personální management
  • sociální politika, sociální péče
  • legislativa
  • marketing
  • ekonomická žurnalistika

V rámci referenčních služeb (ústních i telefonických) bylo vyřizováno v průměru denně 10 dotazů faktografických i bibliografických.

Nejčastější dotazy a požadavky:

  • informace o vyhledávání v databázích dostupných na VŠE – online informační zdroje i zdroje v lokální síti
  • informace o rešeršních službách
  • bibliografické záznamy a plné texty českých i zahraničních odborných časopisů
  • faktografické údaje
  • informace i bibliografické záznamy z právního systému ASPI
  • informace z Evropské unie
  • služby knihovny a studoven všeobecně
  • informace o VŠE

Pro nový portál „Elektronické informační zdroje dostupné na VŠE“ vytvářený Ing. Václavem Šubrtou jsme zpracovali obsahovou a tematickou charakteristiku celkem 53 elektronických zdrojů – 15 online databází a 38 informačních zdrojů přístupných na síti přes Ultra*Net, nebo v Mediatéce a Evropském dokumentačním středisku.

Jako interní studijní materiály CIKSu pro oborové knihovníky jsme zpracovali 5 přehledových materiálů: „Informační zdroje na VŠE a související knihovnicko-informační služby“ (L. Simandlová), „Průvodce po WWW stránkách VŠE“ (V. Jará), „Průvodce po WWW stránkách CIKS“ (V. Jará), „Knihovna VŠE – CIKS“ (I. Poplšteinová) a „CIKS – příručka“ (E. Menzelová).

Významnou součástí naší práce v oblasti informačního vzdělávání uživatelů se staly prezentace zvláště online databází, které zaznamenaly v r. 2002 výrazný nárůst. Provedli jsme 15 prezentací bází (2 prezentace – semináře v r. 2001), kterých se zúčastnilo celkem 307 účastníků. Podrobnější informace o těchto prezentacích jsou uvedeny v kapitole 7.1 – Prezentace informačních zdrojů.

3.2 Elektronické dodávání dokumentů

Ing. Pavel Pospíšil, Mgr. Eva Havlíková, odbor informační podpory studia a výzkumu

Služba EDD (zaváděná v rámci řešení grantového projektu „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“) vstoupila v roce 2002 do další fáze uvádění do provozu. Na jaře byla služba otevřena i studentům VŠE, čemuž ovšem předcházely dvě změny v systému přihlašování. Ověřování uživatelů probíhá v databázi uživatelů počítačové sítě VŠE (takže uživatelé pro přihlášení používají stejné jméno a heslo, jako pro práci v počítačové síti) a nové uživatele z prostředí VŠE systém registruje automaticky při jejich prvním přihlášení. Okruh potenciálních uživatelů služby nyní tvoří studenti a zaměstnanci VŠE a zaměstnanci knihovny CERGE-EI, která je spoluřešitelem projektu.

Elektronické dodávání dokumentů je dostupné z WWW stránek CIKS (http://ciks.vse.cz), z rubriky „Informační podpora vědy a výzkumu na VŠE“, kde lze také nalézt potřebné pokyny a návody pro práci v systému (podávání objednávek, přístup k výsledným elektronickým dokumentům, zacházení s PDF soubory, ve kterých jsou dokumenty dodávány apod.).

Prostřednictvím EDD lze získat elektronické kopie časopiseckých článků a částí monografií (v rozsahu asi do dvaceti stran) z fondu CIKS a elektronické kopie časopiseckých článků z fondu knihovny CERGE-EI.

3.3 Elektronické informační zdroje

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí odboru informační podpory studia a výzkumu

V roce 2002 měli uživatelé z VŠE přístup do celkem 69 elektro-nických informačních zdrojů (EIZ), z toho 21 v online režimu, 15 v lokální síti a 33 na CD-ROM v Knihovně Pavla Eislera/EDS a v Mediatéce. Přehled zdrojů podle přístupu je uveden v příloze v tabulkách C 2.1 a C 2.2. Charakteristiku zdrojů přístupných prostřednictvím počítačové sítě podává tabulka C 2.3 přílohy.

Po rozsáhlých úpravách struktury EIZ v roce 2001 zůstala nabídka zdrojů v roce 2002 téměř beze změn. V lokální počítačové síti VŠE zůstalo pouze několik zdrojů, které patřily k nejžádanějším a zároveň mohly být sdíleny do sítě (viz kapitola 3.6 – Správa databází). Statistiku přístupů do jednotlivých zdrojů obsahuje tabulka C 1.1. Jak z údajů vyplývá, téměř polovina z celkového počtu přístupů připadá na katalog knihovny TINLIB. Pro porovnání uvádíme ještě v tabulce C 1.2 přehled počtu přístupů do lokálního IS v jednotlivých letech – přístupy za rok 2002 logicky značně poklesly a tvoří méně než 1/3 roku předcházejícího. V roce 2003 budou nejvíce využívané zdroje (ASPI a Jízdní řády) ve spolupráci s Výpočetním centrem zpřístupněny v prostředí Windows v celé počítačové síti VŠE. Katalog TINLIB bude nahrazen katalogem v systému Aleph500 a následně bude provoz lokálního informačního servisu ukončen.

K podstatným změnám nedošlo v roce 2002 ani ve struktuře EIZ přístupných prostřednictvím Internetu. Stávající zdroje pokrývají dostatečně širokou oblast společenských a ekonomických věd, takže není důvod jejich nabídku rozšiřovat. Nově byly zakoupeny pouze přístupy do tří zdrojů, a to na žádost vedení školy a katedry hospodářské politiky.

Rozsáhlé a drahé zdroje ProQuest500, PCI a EBSCO jsou přístupné v rámci celonárodní licence, hrazené z projektu LI MŠMT (úspora cca Kč 900 000,-). Ostatní zdroje v hodnotě cca Kč 1 800 000,- byly hrazeny z rozpočtu CIKS a grantových projektů CIKS a prorektorky pro zahraniční styky doc. ing. B. Hořejší, CSc.

Problémem číslo jedna je v oblasti EIZ relativně nízký stupeň jejich využívání, a to nejen na VŠE, ale prakticky na všech vysokých školách. Ve spolupráci s kolegy z ostatních knihoven a informačních pracovišť jsme se proto v průběhu roku snažili motivovat uživatele k častějšímu využívání EIZ, hledali jsme způsoby, jak uživatele naučit s EIZ pracovat a snažili se zajistit co nejsnazší přístup k nim:

  • vytvořili jsme portál pro přístup k EIZ, který nabízí přehled všech dostupných zdrojů v české (http://www.vse.cz/zdroje) i anglické (http://www.vse.cz/english/zdroje) verzi – podrobněji viz kapitola 3.5 „WWW stránky školy“
  • vypracovali jsme návrh kurzu vzdělávání pedagogů, jehož cílem je naučit pedagogy a vědecké pracovníky používat informační zdroje tak, aby byli ve výsledku schopni a) definovat své informační potřeby, b) vybrat odpovídající informační zdroj, c) vyhledat relevantní dokumenty, a to buď úplně samostatně, nebo s malou pomocí oborových knihovníků
  • ověřili jsme možnost přístupu k EIZ nejen z počítače v síti školy – využitím proxy serveru k ověření oprávněnosti přístupu uživatele a následně připojení ke zdroji
  • uspořádali jsme celkem 30 prezentací EIZ pro uživatele z VŠE, z toho 13 v rámci diplomových seminářů. Nejedná se pouze o pasivní prezentaci, účastníci si v řadě případů práci se zdroji přímo mohou pod vedením lektora vyzkoušet. Podrobnější informace viz kapitola 7.1 „Prezentace informačních zdrojů“
  • v prostorách knihovny jsou volně k dispozici pravidelně aktualizované tištěné informační materiály – přehledy EIZ a podrobné návody k jejich používání
  • pracovníci oddělení oborových informačních a knihovnických služeb CIKS poskytují konzultace k orientaci v nabídce EIZ a k práci s nimi. Nabízejí i možnost po předchozí dohodě předvést skupinám zájemců postup vyhledávání v konkrétním zdroji a pomoci při samostatné práci s nimi
  • aktivně se podílíme na práci komise pro EIZ při Asociaci vysokoškolských knihoven ČR. Jejím hlavním cílem je dosáhnout vyššího stupně využívání EIZ na českých VŠ, sjednocení jejich struktury, spolupráce v oblasti sledování uživatelských statistik – zejména v oblasti měření využívání online přístupných EIZ atd.

Využívání online přístupných zdrojů v roce 2002 dokumentují tabulky C 1.7. Vyplývá z nich např. dominantní postavení databáze ProQuest500 i daleko vyšší míra využití plnotextových zdrojů obecně. Daleko menší využití bohužel zaznamenáváme u bibliografických databází typu EconLit, které hrají důležitou roli zejména pro potřeby vědy a výzkumu, a to i v porovnání s jejich využitím na některých jiných vysokých školách.

Jak dlouho budou mít naši uživatelé možnost využívat tak širokou škálu informačních zdrojů záleží tedy nejen na přístupu MŠMT ČR k otázce dalšího hrazení EIZ prostřednictvím grantových programů, ale do značné míry také na intenzitě a efektivitě využívání těchto zdrojů, tedy na uživatelích samotných.

3.4 WWW stránky ve správě CIKS

Ing. Jan Mach, odbor informační podpory studia a výzkumu

Provoz WWW stránek CIKS byl v uplynulém roce bez zásadních změn pro uživatele. Veškeré WWW stránky byly přesunuty na nově získaný server DELL, na kterém již nejsou problémy se stabilitou provozu webu. Menší aplikace, jako je http://lide.vse.cz, http://email.vse.cz a http://search.vse.cz byly upraveny do standardního vzhledu WWW stránek VŠE, hlavní stránky http://ciks.vse.cz budou upraveny v roce 2003 spolu s novou organizací stránek. V roce 2002 byla dále dokončena aplikace Kalendář akcí, která bude zpřístupněna studentům a zaměstnancům VŠE od roku 2003.

Pro nové uspořádání struktury a obsahu hlavních stránek CIKS nám mohou pomoci stávající poznatky o používání serveru http://ciks.vse.cz v roce 2002:

Návštěvníci webu

Polovina návštěvníků se na stránky CIKS dostane odkazem z hlavního webu školy http://www.vse.cz, kde je mimo jiné zveřejněn odkaz na velmi žádané informace o elektronických zdrojích. V běžném studijním měsíci web navštíví v průměru přes 100 návštěv v pracovním dni (počítány i opakované přístupy po vypršení určitého časového okamžiku a automatické stahování stránek z některých vyhledávacích služeb apod., viz příloha C 1.4). Většinou se jedná o návštěvy uživatelů mimo počítačovou síť VŠE používajících dial-up připojení.

Nejnavštěvovanější WWW stránky

Mezi nejnavštěvovanější WWW stránky patří, kromě hlavních stránek jednotlivých rubrik, informace o knihovně (/Knihovny/knihovna.asp) a provozní době (/Sluzby/provozni_doba.asp) na straně jedné a informace o elektronických zdrojích na straně druhé (/Inf_zdroje/el_zdroje.asp, /Inf_zdroje/zdroje_internet1.asp). Na základě analýzy chování návštěvníků webu se ukazuje, že nejhledanějšími stránkami (a tedy stránkami, na které by měl vést odkaz z hlavní stránky serveru) jsou následující (řazeno podle návštěvnosti od nejnavštěvovanější):

/Knihovny/knihovna.asp – hlavní informace o knihovně
/Inf_zdroje/zdroje_internet1.asp – zdroje na Internetu
/Sluzby/provozni_doba.asp
– provozní doba knihovny
/Sluzby/vypujcky.asp
– výpůjční služby Knihovny VŠE – CIKS

Nejžádanější soubory:

Mezi nejžádanější soubory, které jsou k dispozici na stránkách CIKS, patří:

/edice/info/pq_manual.doc – minimanuál Proquest 5000
/sluzby/zadanka.doc – žádanka na nákup literatury

Další www servery

Kromě serveru http://ciks.vse.cz je ve správě CIKS velmi oblíbený telefonní seznam zaměstnanců http://lide.vse.cz (viz příloha C 1.4), kde denní návštěvnost je srovnatelná s hlavním serverem CIKS. Bohužel provoz této velmi potřebné aplikace je ohrožen, neboť v roce 2003 přestává existovat aplikace EPIS, ze které byla doposud čerpána data pro telefonní seznam. Nová aplikace Výpočetního centra, která má nahradit EPIS, bohužel neobsahuje data o všech zaměstnancích školy, a tak se mnohé stávající informace „ztratí“.

Podobný osud postihl i server http://email.vse.cz, kde již delší dobu nejsou k dispozici aktuální e-mailové adresy studentů. Vzhledem k této situaci jsme v roce 2002 zažádali a získali povolení pro přístup k aktuálním datům od prorektorky pro pedagogiku, včetně vyjádření právního oddělení k problematice ochrany osobních údajů. V roce 2003 tedy zbývá dojednat konkrétní formu předávání dat pro WWW aplikace ve správě CIKS a zajištění jejich pravidelné aktualizace Výpočetním centrem.

3.5 WWW stránky VŠE

Ing. Ivo Šír, odbor informační podpory studia a výzkumu

Pro rok 2002 bylo hlavním cílem prosadit princip „web first publishing“ v rámci celé školy. Tento cíl se podařilo splnit především u tzv. aktualit. Uživatelé z celé školy (pedagogové i studenti) si zvykli používat www stránky jako běžný komunikační nástroj a prostřednictvím WWW stránek školy informují ostatní o konaných akcích, novinkách, kursech atd.

Z dalších aktivit jsme se zaměřili především na tyto:

  1. přepracování designu stránek školy
  2. vytvoření nové anglické verze stránek školy
  3. vytvoření portálu pro přístup k elektronickým informačním zdrojům – www.vse.cz/zdroje, resp. www.vse.cz/english/zdroje (anglická verze portálu)
  4. další zjednodušení používání WWW stránek pro běžné uživatele, a to především

Ad 1. Ve spolupráci s firmou Moonface byl kompletně přepracován design stránek tak, aby odpovídal současným trendům WWW designu a v maximální možné míře usnadňoval použití stránek jako běžného komunikačního nástroje.

Ad 2. Ve spolupráci s prorektorkou pro zahraniční vztahy byla přepracována koncepce anglických stránek s důrazem na specifika cizojazyčných návštěvníků. V této souvislosti jsme zaznamenali výrazný nárůst návštěv stránek ze zahraničních počítačů.

Ad 3. Pro studenty a zaměstnance byl vytvořen portál, zjednodušující přístup k elektronickým informačním zdrojům (EIZ). Tento portál nabízí přehled všech dostupných EIZ. U každého zdroje je uveden mj. popis, co zdroj nabízí, o jaký druh zdroje jde (tedy obsahuje-li např. plné texty), jaká je retrospektiva zdroje, jak často se aktualizuje a jaké oblasti pokrývá. Zdroje je možné procházet několika různými způsoby: z pohledu jednotlivých zdrojů (tj. co který nabízí), kde je zdroj dostupný (online, Mediatéka, EDS, Ultra*Net) a pomocí předmětových skupin (odpověď na otázky typu „které zdroje se zabývají Evropskou unií“). Nutnou samozřejmostí je prohledávání předmětových skupin a všech popisných polí zdrojů. Portál existuje i v anglické jazykové verzi, a to na adrese www.vse.cz/english/zdroje.

Ad 4. (a) V roce 2002 došlo k očekávanému mírnému zvýšení počtu dotazů na webmaster@vse.cz. Z těchto dotazů a dalších otázek (např. telefonických) byly ve spolupráci s příslušnými částmi školy (pedagogické oddělení, OZS, studijní referentky, …) zpracovány odpovědi a zpřístupněny pomocí přehledného rozhraní na www.vse.cz/ckd.
(b) Na adrese www.vse.cz/zmenovnik byla vytvořena aplikace informující formou stručného shrnutí o všech změnách na WWW stránkách školy. Změny jsou řazeny podle data. Kromě popisu je sledována i důležitost změny.

3.6 Správa databází

Ing. Pavel Pospíšil, odbor informační podpory studia a výzkumu

V roce 2002 skončilo v rámci lokální počítačové sítě zpřístupňování databází na CD-ROM pomocí systému Ultra*Net v prostředí DOSu. Zbývající databáze, u kterých nedošlo k přechodu na on-line verzi (nebo tento typ přístupu neumožňují), už jsou schopny fungování pouze pod systémem Windows. Nadále tak ještě zůstává v provozu přístup k databázím pomocí Ultra*Netu v prostředí Windows NT na počítačových učebnách a studovnách (nabídka databází je dostupná v menu Programy – Utility – Ultranet) viz graf C 1.3.

4 Budování a správa knihovních fondů

4.1 Akvizice informačních zdrojů pro VŠE

Ing. Lenka Bělohoubková, vedoucí oddělení budování fondu

4.1.1 Stav knihovního fondu v roce 2002

V roce 2002 bylo do katalogu zpracováno 16 650 publikací, viz Tabulka A 1.1 „Stav a přírůstky“. Počet zpracovaných skript poklesl na polovinu, neboť počátkem roku došlo ke snížení odebíraných výtisků od edičního oddělení. Toto snížení se dotklo pouze počtu multiplikátů, nikoliv počtu titulů. Také diplomových prací bylo do knihovny dodáno a zpracováno o třetinu méně. Oproti tomu ale bylo zpracováno o 2000 více výtisků publikací v rámci retrokatalogizace, či pořízených koupí nebo darem. Celkový počet publikací tak dosahoval téměř stejné hodnoty jako v roce 2001.

4.1.2 Nákup knih

Během roku 2002 byly oddělením akvizice nakoupeny knihy za 4 379 743 Kč. Rozklad této částky na jednotlivé dílčí zdroje je v tabulce A 4.1 „Knihy ve finančním vyjádření“. Tak vysoké nákupy byly možné z několika důvodů:

  • Došlo k značnému poklesu nákupu časopisů. Ušetřené prostředky byly využity na nákup knih. Pomocí množstevních slev získaných u jednotlivých dodavatelů se podařilo ušetřit více než 105 000 Kč. I tyto prostředky pak byly následně využity na nákup. Část slev se pracovnicím podařilo dojednat i během knižních veletrhů: Londýnského, Pražského i Frankfurtského.
  • Velké množství publikací bylo pro potřeby vědeckovýzkumných pracovníků pořízeno z grantových prostředků. Většina publikací byla umístěna do katederních knihoven. Největší ucelený nákup odborných publikací a encyklopedií byl z multigrantu CIKSu, a to v hodnotě cca 650 000 Kč. Tyto knihy doplnily fondy studovny, EDS, Knihovny P. Eislera i Mediatéky. Na jejich výběru se podíleli spolu s pracovníky oddělení akvizice i vědečtí pracovníci z řad vyučujících, členové RAKISu, profesoři a docenti jednotlivých fakult.
  • Mnoho publikací bylo pořízeno z prostředků a pro potřeby institutů. Tyto publikace jsou však určeny k rozdání na kurzech. Oddělení akvizice pouze zajišťuje institutům servis ve formě vyřízení agendy při objednávání, fakturování, urgování a kontrole dodání publikací, nikoliv při jejich následném zpracování či distribuci.
  • Finančními částkami na nákup odborných slovníků a encyklopedií přispěla Redakce politické ekonomie. Řada multiplikátů učebnic pro kurzy International Business byla nakoupena z prostředků získaných prorektorkou pro zahraniční vztahy, doc. Ing. B. Hořejší, CSc.

Díky všem těmto skutečnostem došlo k nárůstu nakoupených publikací v roce 2002, viz tabulka A 2.1 „Skladba přírůstku v roce 2002 podle původu a způsobu nabytí“. V tabulce jsou uvedeny počty kusů nikoliv titulů. Proto je celkový počet českých knih tak vysoký. Jsou to převážně multiplikáty učebnic k celoškolsky a oborově povinným kurzům. Oproti tomu u zahraničních publikací se až na několik vyjímek jedná o jednotlivé exempláře. To se projevilo i posunem v zastoupení multiplikátů, viz tabulka A 1.5, kde narůstá podíl titulů v jednom exempláři.

4.1.3 Dary, výměny, prodejní akce nakladatelství

V roce 2002 bylo do knihovního fondu získáno téměř stejné množství publikací od nejrůznějších dárců jako nakoupeno. V tabulce A 4.1 „Knihy ve finančním vyjádření“ je odhadovaná hodnota těchto darů více než 2 miliony Kč. Knižní dary poskytlo velké množství nejrůznějších institucí, organizací, ale i jednotlivců. Řada z nich zasílá své publikace naší knihovně pravidelně. Někteří se pravidelnými dodavateli stali na základě našich jednání s nimi. Seznam dárců je uveden v příloze a všem jim touto cestou ještě jednou děkujeme za poskytnuté publikace.

Mezi pravidelné dlouholeté dárce patří například OECD, ILO, OSN, MMF nebo EU. Naše knihovna má díky nim velmi rozsáhlé soubory jejich publikací a je v několika případech i jejich oficiální depozitní knihovnou v České republice.

Jedním z mimořádných darů se v loňském roce stal dar rušené prodejny Úřadu pro veřejné informační systémy. Ta nám věnovala velikou část svého depozitu vzorků publikací významných institucí. Byla jejich výhradním distributorem více než 10 let. Tak se nám podařilo zkompletovat např. sbírku materiálů OECD z období, kdy jsme ještě nebyli depozitní knihovnou, a to včetně CD-ROM verzí tištěných publikací. Díky tomuto daru má naše knihovna jednu z nejrozsáhlejších kolekcí dokumentů OECD.

Počátkem roku 2002 došlo k úpravě počtu odebíraných skript od Edičního oddělení VŠE. To dodalo v rámci uzavřené dohody skripta v hodnotě cca 265 727 Kč. Tato částka není uvedena v tabulce A 4.1, stejně jako finanční ohodnocení Working papers získaných výměnou se zahraničními univerzitami a výzkumnými pracovišti.

Během letního a zimního semestru 2002 proběhlo na VŠE celkem 33 prodejních akcí řady nakladatelství. Oddělení akvizice coby spoluorganizátor pro knihovnu získalo touto cestou jako nepeněžní plnění v rámci pronájmu prostor publikace v hodnotě 69 044 Kč. Seznam akcí je uveden v příloze.

4.1.4 Shrnutí roku 2002

Díky mimořádně velikým knižním darům a nákupům zahraničních publikací se nadále zvyšoval podíl přírůstků cizojazyčných knih, viz tabulka A 2.1 „Skladba přírůstků v roce 2002 podle původu a způsobu nabytí“. Nejčastěji jsou stále pořizovány publikace v anglickém jazyce a díky retrozpracování se na druhé místo dostala ruština. Podzimní akce Španělské dny s VŠE pomohla doplnit fond knihovny darovanými španělskými časopisy a odbornými publikacemi, viz tabulka A 2.2 „Skladba přírůstků podle jazyka.

Nákupy se již nekumulují pouze do několika měsíců koncem roku, ale díky spolupráci s členy RAKISu jsou čím dál více rovnoměrně rozloženy do období celého roku a tak optimálně využívají i mimořádné slevy v rámci prodejních akcí a veletrhů. Přesto i tentokrát byl konec roku 2002 velmi hektický.

Během roku byl propracován postup pořádání prodejních akcí do značné hloubky, vychytána řada drobných chyb a nepřesností a doladěna spolupráce s firmami i jednotlivými odděleními kvestorátu školy. I proto řada nakladatelství pravidelně pořádá tyto akce a v rámci nich poskytuje knihovně nejen knihy v rámci nepeněžního plnění, množstevní i mimořádné slevy, ale také množství multiplikátů knih nad tento rámec. Část takto získaných knih je umístěna v knihovně, další část je pak následně po dohodě s nakladatelstvími rozdána studentům.

Koncem roku byla v rámci pomoci vytopeným knihovnám uzavřena smlouva mezi VŠE a Knihovnou Statistického úřadu ČR. Knihovna ČSÚ tak pravidelně získává od naší knihovny multiplikáty darovaných publikací, seznamy vyřazovaných knih a časopisů ze kterých si mohou přednostně vybrat, ale i dary od našich profesorů, například od prof. Ing. V. Čermáka, CSc.

4.2 Zpracování knihovních fondů

Eva Bazalová, vedoucí oddělení zpracování fondu
Ing. Lenka Bělohoubková, vedoucí oddělení budování fondu

Oddělení zpracování fondu zabezpečuje zpracování všech druhů neperiodických dokumentů jak nově získaných, tak i procházejících retrospektivní konverzí, jejich fyzické značení a distribuci na určené místo. K podstatným změnám v procesu, který se řídí platnými předpisy a zavedenou praxí nedošlo. Je sledována kvalita záznamů před jejich odesláním do souborného katalogu ČR. Nezbytná je i průběžná údržba souboru autorit. Doladěny byly jen některé operace související s dočasným převodem fondu Studijního centra Jarov do Kolejní knihovny Jarov či režim pro publikace určené studentům CEMS. Při zpracování nových titulů se přednostně vychází vstříc aktuálním akcím a potřebám pedagogů.

V roce 2002 činil počet nově zpracovaných titulů 9303. Zpracovatelskou linkou prošlo cca 18700 knihovních jednotek. Tabulka A 5.1. uvádí pouze 16650 KJ získaných nákupem, darem nebo jiným způsobem. 2050 později získaných duplikátů v ní není zahrnuto.

Retrospektivní zpracování fondu letos opět významně snížilo podíl dosud nepřevedených lístkových záznamů do elektronické podoby. Zároveň zajišťuje fyzickou revizi svazků ponechaných ve fondu, aktualizuje údaje a odstraňuje případné nedostatky signování. Systematicky jsou do elektronického katalogu zpracovány knihy vydané od současnosti do r. 1976. Pro depozitář na Točné bylo v roce 2002 zpracováno 2937 knih ze staršího, časově nevymezeného období.

V průběhu roku a hlavně po revizi jsou do katalogu aktuálně doplňovány změny lokací a kategorie dokumentů a poznámky o vyřazení a ztrátě publikací. V tomto roce bylo vyřazeno 944 knihovních jednotek a ztráta zaznamenána u 394 knihovních jednotek. Podrobné informace o celkovém počtu vyřazení a ztrát viz tab. A 3.3.

Věcné zpracování knihovního fondu

Věcné zpracování dokumentů navazuje na jmenné zpracování tak, že na základě rozboru obsahu publikací doplňuje katalogizační záznam o MDT, předmětové skupiny, označení typu dokumentu hřbetní štítek a u publikací Evropské unie i o kódy klasifikace tématických oblastí evropské integrace.

V roce 2002 bylo takto oklasifikováno celkem 9 303 titulů, viz. Tabulka A 5.1 „Zpracování knihovního fondu VŠE“ a z toho více jak ¾ bylo cizojazyčných.

Počátkem roku byly předělány hřbetní štítky učebních textů určených pro výuku kurzů CEMS. Tyto dokumenty byly na základě dohody s garanty kurzů přemístěny z Mediatéky od hlavní studovny. Také bylo doladěno umístění části materiálů v Mediatéce a studovně tak, aby se fondy zbytečně netříštily. Některé materiály, které se do Mediatéky dostaly v průběhu let, aniž by trval důvod jejich umístění do tohoto fondu, byly následně převedeny buď do skladu nebo do studovny.

V průběhu roku pak pokračovalo dolaďování předmětových skupin, jejich propojování do hierarchických struktur i odkazů na nepreferované formy.

4.3 Centrální agenda časopisů CIKS – VŠE

Eva Zárubová, centrální agenda časopisů

4.3.1 Centrální agenda časopisů

Tato agenda se od počátku svého působení tj. od roku 1995 zabývá centrálním objednáváním časopisů pro knihovnu CIKS a její dílčí knihovny – Mediatéku – multimediální studovnu Fakulty financí a účetnictví (F1), Knihovnu Pavla Eislera – Fakulty mezinárodních vztahů (F2) a Evropské dokumentační středisko, Studijní knihovnu Jižní město, Knihovnu Jarov a pro všechna ostatní pracoviště VŠE (rektorát, kvestorát, fakulty, …).

Dalším úkolem je kompletní zpracovávání, přijímání, třídění, archivace, vazba, nabídka a fakturace časopisů.

Nákup je hrazen především z prostředků přidělených z rozpočtu školy (rozdělení schvaluje Rada pro knihovnické a informační služby VŠE – RAKIS), ale také i když v mnohem menší míře z grantů (viz tab. 4.2 Periodika ve finančním vyjádření).

Na dodávku časopisů byla vypsána veřejná obchodní soutěž. Po posouzení jednotlivých nabídek byly pro největší objem odběru titulů vybráni tři velcí dodavatelé časopisů: Dovoz tisku Praha – Suweco CZ, s.r.o., Bonus, v.o.s. a CZ Press, spol. s r.o. Ostatní tituly knihovna objednává přímo u vydavatelů nebo jejich distributorů.

Pro zajímavost uvádím, že v roce 2002 bylo zakoupeno celkem 503 titulů periodik, z toho 192 českých a 311 zahraničních. Ve studovnách bylo zpřístupněno všem návštěvníkům 364 titulů časopisů a 15 deníků. Ostatní periodika byla uložena v dalších knihovnách a na katedrách.

4.3.2 Dary

Velmi důležitou formou získávání časopisů jsou i dary (viz tab. 4.2 Periodika ve finančním vyjádření). Kromě jednotlivých ročníků po jednom výtisku získává knihovna pro své studenty tímto způsobem větší množství následujících titulů:

  1. protože knihovna VŠE má statut depositní knihovny OECD, máme k dispozici 25 titulů těchto materiálů, v ceně cca 136.719 Kč
  2. anglická periodika:
    • deník The Wall Street Journal – dar od firmy DOWJONES v objemu 185 výtisků, v ceně cca 4.662.000,- Kč
    • týdeník Prague Business Journal od stejnojmenného dodavatele – Prague Business Journal, v celkovém počtu 200 výtisků, v ceně cca 619.600 Kč
  3. německá periodika:
    • obvykle 100 ks německého týdeníku Prager Zeitung, od firmy PRAGO-MEDIA, spol. s r. o., v ceně cca 234.000,- Kč

Kompletní seznam objednaných titulů je od r. 2000 vystaven na školních internetových stránkách na adrese platné vždy pro aktuální rok (http://ciks.vse.cz/Edice/casopisy_2003.asp), včetně odkazu na úplný záznam v TinWebu. Veškeré údaje o časopisech (vydavatele, periodicitu, umístění, archivaci, apod.) je možné zjistit na www stránkách na adrese http://library.vse.cz Všechny tituly objednané knihovnou CIKS VŠE jsou zpracovány v informačním systému TINLIB.

5 Grantová a rozvojová činnost CIKS

5.1 Grantový projekt MŠMT ČR LI 200007
„Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

Cílem projektu tak, jak je formulován v úvodním projektu, je vybudovat na bázi knihoven VŠE a CERGE – EI multifunkční knihovnické centrum pro vědecké a výzkumné pracovníky ekonomických oborů, které zajistí přístup ke všem existujícím informačním zdrojům centra z libovolného místa sítě v rámci jednotného uživatelského prostředí a dále soustavně doplňovat klasické primární zdroje i elektronické informační zdroje sekundární a kombinované tak, aby s pomocí moderních, obzvl. síťových technologií pokrývaly základní informační potřeby národní i mezinárodní vědecké obce v ekonomických disciplínách.

Časový postup a průběh realizace projektu dle plánu v základním projektu:

  • Vybudování pracovišť pro skenování dokumentů a elektronické dodávání dokumentů (EDD) z fondů CIKS a CERGE – EI (2000–2003)
  • Zavedení pokročilého knihovnického a informačního softwaru, který poskytne technologické zázemí pro vybudování multifunkčního knihovnického centra (2001–2002)
  • Vznik distribuované, uživatelsky jednotné soustavy knihovnických a informačních služeb, pokrývající funkčně i obsahově základní informační potřeby ekonomických oborů (2001–2003)
  • Doplnění badatelských/výzkumných fondů knihoven CERGE – EI a CIKS (2000–2003)
  • Doplnění elektronických informačních zdrojů tak, aby poskytovaly úplnější informace o evropské oblasti a více odpovídaly potřebám výzkumu a vývoje (2000–2003).

Přehled výsledků řešení a realizace projektu v roce 2002

Na řešitelském pracovišti CIKS VŠE bylo v roce 2002 dosaženo těchto výsledků:

  • rozšíření dohody o spolupráci na nákup systému Aleph500 o knihovnu Vysokého učení technického v Brně (vedle stávajících partnerů, tj. Masarykova univerzita v Brně a Vysoká škola ekonomická v Praze) a společné zpracování projektu a posléze získání transformačního projektu MŠMT ČR k zajištění potřebných finančních prostředků,
  • realizace výběrového řízení výzvou jednomu zájemci a dvě etapy vyjednávání o licenční smlouvě a smlouvě o podpoře a údržbě ukončené podpisem smluv v září 2002,
  • instalace systému Aleph500 a jednání a systémová školení v Brně a v zahraničí (Slovensko, Izrael),
  • upgrade systému AiPSafe na verzi 2.5 (přehlednější WWW rozhraní pro uživatele EDD a rozšířené funkce pro správu systému),
  • úprava programu pro EDD tak, aby bylo možné ověřovat uživatele této služby v databázi uživatelů počítačové sítě VŠE a následné zavedení automatické registrace uživatelů,
  • vyřešení technických problémů pro poskytování služby EDD,
  • oživení programů pro digitalizaci dokumentů ze souboru AiPSafe, zejména aplikace Document manager,
  • dalších 17 naskenovaných publikací – součást digitalizovaného zlatého fondu českého ekonomického myšlení,
  • pokračovalo vytváření předpokladů pro využívání elektronických informačních zdrojů, zejména byl zprovozněn proxy server pro přístup k zdrojům dostupným na Internetu (Proquest, EBSCO, atd.) a vytvoření vzdáleného přístupu pomocí Remote Desktopu u Windows.NET serveru, stejně jako zpřehlednění nabídky elektronických informačních zdrojů na WWW stránkách VŠE,
  • školení pro doktorandy F3 a příprava vzdělávacích programů pro učitele a vědecké pracovníky VŠE, uskutečnila se prezentace a propagace informačních zdrojů,
  • přípravná jednání pro uskutečnění mezinárodní konference ředitelů evropských ekonomických knihoven (EBSLG) v roce 2003 v Praze na VŠE na téma využívání elektronických informačních zdrojů a stanovení indikátorů tohoto využívání jako součást širšího tématu „Measuring Library Performance“.

V roce 2002 pokračovaly na spoluřešitelském pracovišti v Knihovně CERGE – EI práce započaté v roce 2001, zejména

  • plný provoz, průběžné doplňování a aktualizace elektronické knihovny ekonomických časopisů realizované jak prostřednictvím katalogu OLIB, tak formou samostatné rubriky na WWW stránkách pod názvem „E-Journals“ – za základ byly vzaty adresy, které knihovna získala v rámci účasti v řadě konsorcií programu LI MŠMT ČR (ProQuest 5000, EBSCOhost, Springer, Web of Science)
  • a konsorcia AV ČR na využívání databáze JSTOR,
  • oživeny byly funkce „Renewals“ a „Reservations“ v katalogu OLIB, které podstatně zlepšují přístupnost informačních zdrojů a pohodlí uživatelů,
  • zahájeny byly práce se serverem a klientem pro protokol Z39.50, určenými pro distribuované vyhledávání ve vzdálených katalozích a bázích dat, testováním MVS modulu „VDX“ v systému OLIB,
  • nově byl vytvořen základ databáze „CERGE – EI Library Statistical Resources on the Internet“, která je prozatím zveřejněna v Intranetu CERGE – EI a je přístupná uživatelům knihovny. Databáze je postupně plněna několika sty elektronických adres plných textů volně přístupných dokumentů publikovaných národními statistickými úřady, národními bankami, mezinárodními statistickými organizacemi a také volně přístupnými obsahy odborných statistických časopisů (viz příloha 7/1–7/3). Při tvorbě databáze je využívána metodika tvorby vypracovaná v rámci grantu LI 200007 v roce 2001 za účelem tvorby databáze „E-Journals“,
  • zaveden byl nový způsob akvizice dokumentů, kterého se účastní výzkumní pracovníci CERGE – EI formou pravidelných týdenních výběrů aktuální literatury z elektronické, e-mailem zasílané nabídky firmy Blackwell´s (E-Notes),
  • naplněn byl intranet knihovny jako nástroj pro koordinaci služeb a funkcí knihovny,
  • pokračovalo doplňování badatelských fondů Knihovny CERGE – EI.

5.2 Projekt FRVŠ č. 1462 (okruh E) „Informační zdroje
ekonomických informací: on-line výukové prostředí ve WWW“

Ing. Vilém Sklenák, CSc.,  správa systému Tinlib

5.2.1 Cíle projektu

Projekt vycházel z těchto předpokladů:

  • Na VŠE jsou dostupné ve stále rostoucí míře on-line informační zdroje, které jsou určeny jak pro potřeby studentů, tak potřeby akademického sboru: plnotextové a bibliografické databáze (ProQuest Direct, EBSCO, EconLit, Financial Times, Web Of Science aj.), souborný katalog VŠE.
  • Do praxe jsou uváděny nové informační služby: elektronické dodávky dokumentů, digitální knihovna diplomových prací.
  • Vedle tradičních forem výuky je na VŠE rozvíjeno virtuální vzdělávání.

Tyto trendy vyžadují i nové přístupy tak, aby uživatelé mohli a byli schopni efektivně nalézat potřebné informace. Řešení nemůže spočívat jen ve vytvoření technologické platformy, ale současně nelze podceňovat i informační výchovu.

5.2.2 Požadavky konkrétních skupin uživatelů na zabezpečení přístupu k informačním zdrojům

V první fázi řešení návrhu nabídky informačních zdrojů uživatelům byly vymezeny všechny podstatné skupiny uživatelů a byly podrobně zkoumány jejich požadavky z hlediska věcného a procesního. Byly definovány tři základní skupiny uživatelů: (1) učitelé, (2) vědečtí pracovníci, (3) studenti.

Pro každou skupinu uživatelů byly zkoumány jejich zvyky při získávání informací:

  1. Zjišťování požadavků vyučujících na informační zdroje – cílem je, aby informační zdroje pokrývaly větší část výuky. Vyučující mají k dispozici odbornou pomoc oborových knihovnic, které dodávají „know-how pro vyhledávání“, zatímco vyučující jsou schopni dobře definovat věcnou oblast hledání. S pomocí oborových knihovnic pak dokážou precizně formulovat svou informační potřebu a z ní odvodit klíčová slova. Jsou také schopni posoudit relevanci nalezených dokumentů. Neznají jednotlivé informační zdroje a neumí používat vyhledávací jazyk konkrétních nástrojů. Tito uživatelé obvykle potřebují odbornou pomoc s vyhledáváním. Důležitou se ukázala otázka dobré motivace těchto pracovníků k používání informačních zdrojů, které zatím nejsou zvyklí používat (obecněji i otázka motivace k používání IT).
  2. Vědečtí pracovníci jsou z pohledu vyhledávání informací obvykle schopnější a nepotřebují tolik osobní pomoc. Vyplývá to jednak z jejich motivace požadované informace nalézt, jednak z jejich větší zběhlosti v používání informačních zdrojů. Vědeckým pracovníkům je třeba nabídnout především dobré zdroje (jako je např. ProQuest 2000, EBSCO nebo Web of Science). Pro vědecké pracovníky je nutné především (1) zdroje dobře utřídit a (2) informovat o změnách v nabídce zdrojů.
  3. Studenti jsou nejvíce zastoupenou skupinou, která ovšem nemá obvykle ani dostatečné schopnosti používat informační zdroje, ani dostatečně procvičené schopnosti analyzovat a hodnotit nalezené prameny. Bylo tedy nutné nalézt možnosti, jak tuto velkou skupinu oslovit a motivovat pro (1) rozvíjení uvedených dovedností a (2) používání informačních zdrojů.

5.2.3 Technologická složka

Projekt vycházel z podmínek, které byly vytvořeny v rámci předchozích projektů:

  • 2000 – FRVŠ č. E0016 „Online katalog a digitální knihovna vysokoškolských prací“ – fulltextový vyhledávací systém Excalibur RetrievalWare.
  • 2001 – FRVŠ č. 1462 „Informační zdroje ekonomických informací: on-line výukové prostředí ve WWW“ – systém elektronického vzdělávání eDoceo.

V průběhu řešení projektu bylo nutno rovněž zvažovat souvislosti se souběžným projektem:

  • 2000–2003 – MŠMT LI00007 „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“ – v roce 2002 byl uskutečněn nákup integrovaného knihovnického systému Aleph500.

eDoceo

Systém eDoceo byl pořízen v roce 2001 jako základní software pro potřeby virtuálního vzdělávání na VŠE. V průběhu roku 2002 vyplynuly náměty na rozšíření jeho funkčnosti, aby byl pružněji použitelný v kursech různého druhu a pro pestřejší formy komunikaci mezi učitelem a studenty. Proto vzniklo zadání rozšíření systému pro firmu Trask Solutions, která systém vyvíjí.

Convera RetrievalWare

Pro vytváření digitální knihovny vysokoškolských prací (myšleno především diplomových) byl v roce 2000 pořízen software Excalibur RetrievalWare. Původní projekt vytvořil základní technologické předpoklady, na které posléze navázala snaha Knihovny VŠE uvést myšlenku do praxe. V průběhu diskusí s prorektorem i proděkany pro pedagogiku se ukázalo, že projekt digitální knihovny ještě není úplně zralý a bylo zapotřebí jej dopracovat. Proto se spuštěním počítá v roce 2003.

Po konzultacích s dodavatelskou firmou INCAD jsme se rozhodli v rámci projektu provést přechod na vyšší verzi základního softwaru, který se nyní prodává pod názvem Convera RetrievalWare. Nová verze nabízí dokonalejší možnosti nejen v oblasti vlastního indexování a následného vyhledávání, ale rovněž umožňuje pružnější podporu pro přizpůsobování uživatelského rozhraní.

Implementace digitální knihovny proto opouští původní koncept knihovny jako čistě fulltextové databáze, ve které lze nalézat dokumenty jen prostřednictvím dotazu. Ke každé práci budou připojována explicitní metadata, která budou umožňovat hierarchické průchody pracemi různého druhu. Hierachie budou generovány dynamicky právě na základě metadat.

Inovace konceptu digitální knihovny rovněž perspektivně předpokládá propojení fulltextové databáze a knihovnického systému Aleph500. Diplomové práce jsou nedílnou součástí Souborného katalogu VŠE, a proto předpokládáme že částí bibliografického záznamu o práci bude rovněž odkaz na plný text uložený pod systémem RetrievalWare.

Aleph500

Systém Aleph500 je především komplexní knihovnický systém, který však nabízí řadu funkcí, které podporují informační služby vhodné pro knihovnu z akademického prostředí. Z hlediska projektu je nutno uvést především modul Course Reading & Reserve.

Časový plán zavádění systému Aleph500 předpokládá přechod provozu Knihovny VŠE v průběhu školních prázdnin 2003.

5.2.4 Postup řešení a výstupy projektu

V průběhu řešení projektu jsme se museli vyrovnat se změnami v prostředí i předpokladech, které se vyvíjely jinak, než jak bylo uvažováno v návrhu. Proto jsme jednak inovovali stávající služby, jednak vytvořili některé mechanismy pro další rozvoj.

  1. Byl vytvořen portál elektronických informačních zdrojů na adrese http://www.vse.cz/zdroje. U každého zdroje je uvedena stručná charakteristika zdroje v českém jazyce, druh zdroje, retrospektiva, periodicita aktualizace a předmětové oblasti, které zdroj pokrývá. Informační zdroje je možné procházet mj. podle umístění (online, mediotéka, školní síť, EDS) a především podle předmětových skupin. Portál nabízí vyhledávání ve všech uvedených kategoriích. Tento portál slouží všem třem uvedeným skupinám uživatelů.
  2. Byly specifikovány požadavky na rozšíření systému eDoceo tak, aby splňoval požadavky na týmovou práci a podporoval všechny myslitelné formy spolupráce v rámci prostředí WWW. Podrobněji je vše v rozvedeno v příloze C.
  3. Byl rozšířen online kurs vyhledávání. Cílem kursu je (1) nabídnout uživatelům jednoduchý návod k vyhledávání a (2) podložit dovednost používání vyhledávacích nástrojů znalostmi o jejich fungování. Kurs je dostupný z WWW stránek CIKSu. Primární cílovou skupinou kursu jsou studenti. Kurs tak doplní existující kursy IZI215 a INF201, které problematiku vyhledávání pokrývají. Studenti těchto předmětů budou mít možnost nalézt ve virtuálním kursu vyhledávání doplňující materiály a příklady.
  4. Ve spolupráci s katedrou informačních technologií, katedrou systémové analýzy a katedrou informačního a znalostního inženýrství byl upraven celoškolsky povinný kurs INF201 tak, aby v něm byly alespoň částečně probírány informační zdroje a vyhledávání.
  5. Byly zprovozněny mechanismy pomoci uživatelům (odborná pomoc oborových knihovnic).
  6. Bylo připraveno školení zaměstnanců k používání elektronických informačních zdrojů. Toto školení je součástí nabídky programu vzdělávání zaměstnanců již od letního semestru 2002/2003. Cílem školení je, aby na každé katedře byl alespoň jeden člověk schopný kvalitní práce s informačními zdroji. Tento pracovník pak přirozeně převezme část požadavků na oborové knihovnice.
  7. Byly vytvořeny organizační předpoklady pro elektronické odevzdávání diplomových a dalších prací.
  8. Do testovacího provozu byl zprovozněn proxy server pro přístup uživatelů k elektronickým zdrojům z libovolného počítače i mimo síť školy (dosud byl omezen pouze na školní síť). Jako proxy server byl vybrán squid (http://www.squid-cache.org/). Postup: (1) uživatel se na určené www stránce (Intranet) přihlásí do sítě školy (ověříme, že jde o zaměstnance nebo studenta), (2) pro IP adresu, ze které je připojen, je umožněn na určenou dobu přístup prostřednictvím proxy serveru.

5.3 Technologie a správa elektronického dodávání dokumentů (EDD)

Ing. Pavel Pospíšil, Mgr. Eva Havlíková, odbor informační podpory studia a výzkumu

Začátkem roku 2002 proběhl upgrade systému AiP Safe z verze 2 na verzi 2.5 a převod stávající databáze do nové verze. Ta přináší upravené, přehlednější WWW rozhraní pro uživatele a rozšířené funkce pro správce systému. Bylo také uskutečněno propojení s databází uživatelů počítačové sítě VŠE, které umožňuje uživatelům EDD používat stejné uživatelské jméno a heslo, jako pro práci v počítačové síti, a provádět automatickou registraci nových uživatelů při prvním přihlášení (platí pouze pro uživatele z prostředí VŠE).

Od 1.4.2002 byla služba EDD zpřístupněna (prozatím bezplatně) také studentům VŠE. Na konci roku 2002 bylo v systému AiP Safe zaregistrováno 181 uživatelů (43 zaměstnanců a 138 studentů). Během roku bylo zpracováno 122 objednávek (6 bylo odmítnuto a 10 zpracováno v CERGE-EI). To představuje 1254 naskenovaných stránek a 156 MB dat.

5.4 Digitalizace vybraných publikací badatelského fondu CIKS

Ing. Pavel Pospíšil, odbor informační podpory studia a výzkumu
Mgr. Vladimír Seidl, oddělení budování fondu

V rámci řešení grantového projektu „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“ probíhají také práce na digitalizaci historických tisků ze „Zlatého fondu českého ekonomického myšlení“. Digitalizací prošlo do konce roku 2002 už 24 publikací (to představuje 4743 naskenovaných stran), přestože skenování je náročné z hlediska času i z hlediska pečlivosti a trpělivosti.

K digitalizaci byla podle následujících kritérií vybrána díla třinácti českých národohospodářů minulého a předminulého století:

  • jedná se o autory, kteří buď patří k pilířům českého ekonomického myšlení v období do roku 1948 nebo ve své době sehráli významnou úlohu v českém ekonomickém životě.
  • jejich díla máme k dispozici a jsou vhodná ke skenování.
  • zemřeli před 70 lety a na jejich práce se již nevztahuje zákon o autorském právu.

Seznam digitalizovaných publikací je k dispozici v příloze.

Pro ukládání digitalizovaných dokumentů se používá systém AiP Safe, který kromě dodávání dokumentů umožňuje i digitalizované dokumenty opatřovat metadaty, ukládat je a zpřístupnit je uživatelům přes WWW rozhraní. Dokumenty jsou, podobně jako u služby EDD, skenovány do souborů formátu PDF, který dovoluje snadnou manipulaci s jednotlivými stránkami a jejich spojování do větších logických celků, podle členění původního dokumentu do kapitol.

6 Národní a mezinárodní spolupráce CIKS

6.1 Inforum 2002

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí odboru informační podpory studia a výzkumu

Celkově osmý ročník „Konference o profesionálních informačních zdrojích INFORUM“ (http://www.inforum.cz) se v roce 2002 již počtvrté konal na VŠE.

Jedná se o prestižní odbornou a společenskou akci, jedinou svého druhu v ČR, která je zaměřena výhradně na elektronické informační zdroje a jejich profesionální využívání. Od roku 1999 je každoročně pořádána za spoluúčasti VŠE (zástupce CIKS pracuje v organizačním výboru konference) v Nové aule a posluchárně D, zpravidla ve druhé polovině května. Díky spolupořadatelství VŠE má 40 zájemců z řad akademické obce možnost registrace zdarma, studenti VŠE se navíc mohou zdarma zúčastnit jednotlivých přednášek.

Hlavní konferenční program je třídenní a je rozdělen do tematicky zaměřených sekcí. V sekcích jsou kombinovány zvané přednášky domácích i zahraničních přednášejících s dalšími vystoupeními a firemními prezentacemi tak, aby sekce poskytovala vždy komplexním způsobem aktuální informace o dané problematice. Program konference je doplněn workshopy. Těsně před zahájením se pravidelně v klubu knihovny koná tisková konference za účasti zástupců hlavního pořadatele, firmy Albertina icome Praha a VŠE.

V roce 2002 se konference zúčastnilo celkem 579 účastníků z České republiky, Slovenska i dalších evropských zemí, kteří vyslechli přes 60 vystoupení a shlédli stánky 25 vystavovatelů na doprovodné výstavce v předsálí Nové auly.

6.2 Národní sdružení a profesní spolky

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

Základní formy spolupráce CIKS s ostatními knihovnami v ČR jsou:

  • Smluvní předávání katalogizačních záznamů CIKS VŠE do národního katalogu CASLIN
  • Meziknihovní výpůjční služba (MVS)
  • Konsorciální nákupy licencí na elektronické informační zdroje a jejich sdílené využívání
  • Spolupráce při nákupu licence na knihovnický systém nové generace Aleph500 a spolupráce při implementaci tohoto systému

Všechny tyto formy spolupráce jsou popsané v příslušných kapitolách této zprávy.

V roce 2002 se rozvinula intenzivní spolupráce vysokoškolských knihoven také v rámci nově založené Asociace vysokoškolských knihoven ČR (13. 6. 2002), ve které ve výkonném výboru pracuje také zástupce CIKS VŠE – blíže viz http://www.akvs.cz/.

Zároveň dal větší prostor vysokoškolským knihovnám také Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) a v polovině roku 2002 začal pracovat Klub vysokoškolských knihovníků SKIP, jehož činnost organizuje aktivně zástupce CIKS VŠE. Členům Klubu jde především o

  • neformálnost a dobrovolnost jejich činnosti, o vůli se setkávat a aktivně přispívat k činnosti Klubu,
  • prostor pro komunikaci bez ohledu na funkční vazby v knihovnách, vzájemné sdílení zkušeností, volnou diskusi nad společnými problémy, evokaci širší názorové a poznatkové základny,
  • spolupráci v rámci komunity vysokoškolských knihoven, přičemž vztah k Asociaci vysokoškolských knihoven je vztahem spolupráce, nikoliv soutěže,
  • posílení místa v národní knihovnické komunitě včetně využití prostoru, který nabízí SKIP jako celonárodní profesní organizace a včetně hledání vhodných forem propagace VŠ knihoven v rámci SKIP,
  • dimenzi společenskou a kulturní.

Na první schůzce Klubu konané dne 9. 7. 2002 v Knihovně Právnické fakulty UK byla diskutována zejména otázka, zda se mají VŠ knihovny registrovat podle knihovního zákona jako knihovny základní nebo specializované. Druhá schůzka konaná dne 17. 9. 2002 v klubu Knihovny VŠE – CIKS byla věnována některým problémům spojeným s aktualizací knihovních řádů, např. meziknihovní výpůjční službě pro studenty, způsobům vedení příručních knihoven učitelů, poplatkům za služby ve vztahu k doporučenému principu vracení těchto financí zpět knihovně. Hostem schůzky Klubu konané 27. 11. 2002 na Karlově univerzitě byla Mgr. Jaroslava Štěrbová z Městské knihovny v Praze, která se se členy Klubu podělila o své zkušenosti s kontrolou dodržování ochrany osobních údajů v knihovnách. Součástí schůzek Klubu byl také kulturní program – v roce 2002 to byl film Ing. J. Potáčka z Brna o návštěvě českých knihovníků v Alexandrijské knihovně v Egyptě, dále prohlídka historických prostor Karolina spojená s odborným výkladem, a další film Ing. J. Potáčka o návštěvě českých knihovníků ve švédských knihovnách.

Hlavním přínosem diskusí v Klubu je vyjasňování postojů k některým podstatným stránkám činnosti vysokoškolských knihoven, výměna názorů a sdílení zkušeností. Ke konci roku 2002 a začátkem roku 2003 dosáhl počet přihlášených 50 členů Klubu.

6.3 Mezinárodní spolupráce CIKS

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

Základní službou založenou na mezinárodní spolupráci knihoven je mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS), která se stále více zaměřuje na obstarávání kopií časopiseckých článků – podrobně viz část 2.7.

Spolupráce v rámci profesních sdružení se tradičně odehrává na půdě EBSLG – European Business Schools Librarians Group, což je sdružení ředitelů 43 významných evropských univerzitních knihoven. V roce 2002 se konalo zasedání Kontinentální skupiny EBSLG, ve které je zařazeno CIKS VŠE, na univerzitě ve švýcarském St. Gallenu a bylo věnováno především vztahu e-learningu a místu knihoven v této nové formě výuky. Výroční zasedání celého sdružení se konalo na universitě v dánském Aarhusu. Pro potřeby tohoto výročního zasedání zpracoval CIKS situační zprávu o projektu „EBSLG WWW Pages“, jehož byl nositelem od roku 1996 – viz příloha této zprávy. Na základě situační zprávy požádala zástupkyně VŠE a koordinátorka projektu o převedení další správy EBSLG WWW stránek na jinou knihovnu. Po delším hledání nového správce rozhodl výbor EBSLG o převedení správy WWW stránek na knihovnu London Business School.

Vzhledem k zakoupení nového knihovnického systému Aleph500 se stal CIKS automaticky členem národního sdružení Aleph (společné se Slovenskou republikou) a zároveň požádal o členství v mezinárodním sdružení Alep – ICAU.

7 Prezentace a výstavky informačních zdrojů CIKS

7.1 Prezentace informačních zdrojů

Mgr. Libuše Simandlová, odbor informační podpory studia a výzkumu
Mgr. Václav Řepa, vedoucí Mediatéky

Významnou součástí naší práce v oblasti informačního vzdělávání uživatelů se staly prezentace informačních zdrojů, zvláště online databází, které zaznamenaly v r. 2002 výrazný nárůst. Bylo provedeno celkem 33 prezentací bází (13 prezentací v roce 2001 – nárůst o 153,8 %), kterých se zúčastnilo 573 účastníků.

Na VŠE se konalo 30 prezentací elektronických informačních zdrojů dostupných na VŠE a rešeršní strategie pro tyto zdroje, z toho bylo realizováno 13 seminářů v rámci výuky diplomových seminářů vedených na jednotlivých fakultách školy:

Pro Fakultu financí a účetnictví:

  • katedra veřejných financí
    • 1 diplomový seminář na téma „Veřejné finance, sociální zabezpečení, zdanění v EU, daňová soustava, daňová soustava ČR“ (Ing. Lenka Láchová, CSc.)
    • 2 diplomové semináře na téma „Veřejné finance, sociální zabezpečení, fiskální politika, financování zdravotnictví, veřejné výdaje a jejich efektivnost“ (Ing. Alena Maaytová)
    • 1 prezentace pro postgraduální studium Ministerstva národní obrany a dalších ministerstev na téma „Výdaje na obranu“ (doc. PhDr. František Ochrana, DrSc.)
  • katedra měnové teorie a politiky – 1 diplomový seminář na téma „Měnová teorie a politika“ (doc. Ing. Jitka Koderová, CSc.)

Pro Fakultu mezinárodních vztahů:

  • katedra světové ekonomiky (a Centrum evropských studií) – program CEMS – 2 diplomové semináře na téma „Evropská unie a integrace“ (PhDr. Petr Beroušek)
  • katedra mezinárodního obchodu – 2 diplomové semináře na téma „Evropská unie a konkurenceschopnost podniků v EU“ (doc. Ing. Eva Černohlávková, CSc., Ing. Lucie Stehlíková)

Pro Fakultu podnikohospodářskou:

  • katedra managementu – 2 diplomové semináře na téma „Firmy a finanční analýza v oborech zemědělství, strojírenství a stavebnictví“ (doc. Ing. Jitka Srpová, CSc.)
  • katedra personalistiky – 3 diplomové semináře na téma „Řízení lidských zdrojů“ (děkan prof. Ing. Jiří Kleibl, CSc., doc. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc.)
  • katedra systémové analýzy – 12 prezentací na téma „Elektronické zdroje na VŠE“ (Ing. Radovan Kačín)

Ve spolupráci s PhDr. Stanislavou Bícovou, CSc. a Ing. Janou Hartmanovou jsme se podíleli na 1 prezentaci našich elektronických informačních zdrojů pro proděkany pro vědu a výzkum.

Dále jsme uskutečnili 1 prezentaci online databází pro studenty – stážisty z FF UK-ÚISK v Praze a 1 prezentaci online databází pro studentky – stážistky z Vyšší školy informačních studií v Brně.

Významnou akcí bylo vedení 2 seminářů v Národní knihovně (ve spolupráci s Knihovnou CERGE – Mgr. Eliška Reitspiesová) v rámci celostátního cyklu „Elektronické informační zdroje a databáze“ pro pracovníky veřejných a odborných knihoven (včetně Ministerstva financí a České národní banky) na téma „Ekonomické elektronické informační zdroje (EEIZ)“.

Podíleli jsme se také na vedení 1 semináře ve školícím centru Albertina icome s.r.o. Praha v rámci přednáškového cyklu pro odbornou veřejnost „Úterky se službami ProQuest/PCI“ na téma „Využití databáze ProQuest 5000 i dalších elektronických zdrojů pro obor ekonomie“.

K databázím ProQuest 5000, EBSCO, Web of Science a Anopress byly též zpracovány podrobné praktické příklady rešeršní strategie (kroková scénaria) na zadaná témata pro prezentace. Tyto texty jsou využívány při prezentaci databází – online informačních zdrojů na VŠE.

7.2 Zlatý fond českého ekonomického myšlení (FČEM)

Mgr. Vladimír Seidl, oddělení budování fondu

V roce 2002 jsme pokračovali v rozvíjení trendů zahájených v předchozích letech, zvláště r. 2001. Za prvé se jednalo o přesnější definování rámce Fondu českého ekonomického myšlení a kritérií, na základě kterých se posuzuje, kdo a proč z českých národohospodářů do tohoto fondu patří. Za druhé se ověřovala a doplňovala v několika směrech dokumentace FČEM : medailónky 95 osobností hospodářského života, fotomateriál z jejich života a veřejného působení, seznam jejich prací a titulů, které v našem fondu chybí. Za třetí jsme se pokoušeli různými cestami (stálý kontakt s významným brněnským antikvariátem Fr. Samoty, občasným průzkumem pražských antikvariátů, jednáním s potenciálními dárci) doplnit náš fond o chybějící tituly. Bohužel musíme konstatovat, že výsledky jsou víc než skromné. Za čtvrté, v rámci grantového projektu MŠMT ČR LI 200007 jsme výrazně pokročili ve skenování vybraných historických publikací. Zatímco v r. 2001 bylo takto zpracováno sedm prací pěti českých národohospodářů, v roce 2002 se tato řada rozrostla o dalších 18 prací napsaných pěti předními českými národohospodáři. Zvláště musíme upozornit na fakt, že v předvečer 80. výročí úmrtí prvního československého ministra financí Aloise Rašína se podařilo naskenovat všechny jeho hlavní národohospodářské publikace. Zvažujeme možnost vytvořit z naskenovaných historických prací českých národohospodářů virtuální knihovnu přístupnou pomocí WWW stránek CIKS. V minulém roce se zrodila i nová forma našich aktivit. Někteří pracovníci kateder a studenti začali při zpracování svých článků, studií a diplomových prací využívat tituly našeho historického fondu, které nejsou běžně dostupné, a to na základě našich podkladů a průzkumů.

Ve dnech 13.–14. 11. 2002 se Mgr. V. Seidl za CIKS zúčastnil dalšího, již 11. ročníku konference o problematice historických a vzácných knižních fondů pořádaných Sdružením knihoven ČR. Aktivně se zúčastnil kontroversních diskusí o problému, který je aktuální i pro naší knihovnu – jak chápat a definovat ve vědě a v právních normách staré (vzácné) a nové tisky, která časová hranice je objektivně nejpřijatelnější (1800, 1830, 1860, 1900).

Sérii výstavek, zahájenou v roce 1998 doplnily v minulém roce další čtyři akce. Hlavní a nejvýznamnější z nich byla výstavka věnovaná jednomu z pěti nejvýznamnějších českých předúnorových ekonomů, Josefu Mackovi u příležitosti 30. výročí jeho úmrtí. Na čtyřech panelech a ve dvou vitrínách se podařilo v širokých souvislostech a s využitím vzácných dokumentů přiblížit život, dílo a veřejné působení J. Macka. Slavnostního otevření dne 15. března se zúčastnilo vedení školy, vědecká rada a řada odborníků a bývalých Mackových studentů. Pro návštěvníky výstavky byl vydán padesátistránkový Medailónek Josefa Macka. Koncem léta ve spolupráci s Muzeem družstevnictví byla otevřena výstavka o F. C. Kampelíkovi. Na podzim jsme se podíleli v rámci Španělských dnů na výstavce španělských titulů v našem fondu vystavením starších vzácných překladů několika významných myslitelů Španělska. A na konci roku to byla malá výstavka děl našich pracovníků, kteří dostali ceny VŠE za prestižní publikaci v roce 2002.

7.3 Výstavka při příležitosti Dnů Španělska na VŠE

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí odboru informační podpory studia a výzkumu

Expozice odborné literatury v Klubu knihovny VŠE-CIKS se již tradičně stala dílčí akcí projektu CES (Centrum evropských studií), jehož záměrem je představit postupně na VŠE jednotlivé členské státy EU.

V roce 2002 jsme v rámci Dnů Španělska uspořádali výstavku „Španělsko a španělština v publikacích o evropské integraci“. Expozice měla návštěvníky seznámit s publikacemi, které buď výrazně odrážejí postavení Španělska v evropském integračním procesu, nebo jsou věnovány problematice Evropské unie a napsány ve španělštině nebo španělskými autory.

Na výstavě byly prezentovány publikace z vlastního fondu CIKS a zapůjčené Knihovnou CERGE, katedrou románských jazyků, doplněné materiály z Internetu, pracovní sešity španělských univerzit, různé studie, výzkumné práce, informační listy a diplomové práce studentů. Velká část exponátů byla zapůjčena Ministerstvem zahraničí Španělska, Ministerstvem hospodářství Španělska a ESMA, část publikací byla těmito institucemi CIKS a částečně i katedře románských jazyků věnována. Celkem bylo na výstavce prezentováno cca 800 exponátů.

8 Přidružená pracoviště CIKS

8.1 Referát vzdělávání pracovníků VŠE – kurzy Programu vzdělávání pracovníků VŠE

Jitka Kovalčíková, sekretariát CIKS

V r.2002 pokračuje Program vzdělávání pracovníků VŠE v nabídce a realizaci jazykových kurzů a výpočetní techniky a počítačových sítí. O otevření kurzů rozhoduje vždy počet zájemců: musí být naplněna stanovená dolní hranice (u výuky jazykových kurzů osm účastníků, u kurzů výpočetní techniky a počítačových sítí deset účastníků).

Jazykové kurzy probíhají pravidelně formou dvouhodinové týdenní výuky a kurzy výpočetní techniky a počítačových sítí formou dvouhodinové týdenní výuky nebo v intenzivních čtyřhodinových blocích. Standardně to představuje 24-26 výukových hodin za semestr.

V letním semestru 2002 bylo nabídnuto k realizaci 26 kurzů, z toho 19 jazykových a 7 výpočetní techniky a počítačových sítí. Bylo otevřeno 13 kurzů, z toho 12 jazykových a 1 výpočetní techniky a počítačových sítí. Kurzů se zúčastnilo 97 zaměstnanců (viz tab. D 2)

V zimním semestru 2002 bylo nabídnuto k realizaci 25 kurzů, z toho bylo 18 jazykových, 6 výpočetní techniky a počítačových sítí a 1 kurz rozvoje sociálních a pedagogických dovedností pro začínající učitele VŠE. Bylo otevřeno 17 kurzů, z toho 11 jazykových, 5 výpočetní techniky a počítačových sítí a 1 kurz rozvoje sociálních a pedagogických dovedností pro začínající učitele. Kurzů se zúčastnilo 157 zaměstnanců (tab. D 2).

Náklady na mzdové prostředky pro lektory a školitele dosáhly za celý rok 2002 457.500,-Kč, na příspěvcích účastníků kurzů bylo vybráno a odevzdáno zpět do rozpočtu VŠE 147.000,- Kč.

9 Personální zajištění a hospodaření CIKS

9.1 Personální zajištění

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

Provoz a činnost CIKS zabezpečovalo v roce 2002 celkem 55 pracovníků (12 mužů a 43 žen). Z celkového počtu bylo 9 pracovníků zaměstnáno na částečný pracovní úvazek. Vzhledem k tomu, že 2-3 pracovnice byly během roku dlouhodobě v pracovní neschopnosti, byli jsme nuceni přistoupit k řešení této nepříznivé situace tím, že jsme za ně přijali náhradu na dobu určitou, po dobu jejich nemoci. Každoročně se také potýkáme s problémem fluktuace, v roce 2002 ukončili pracovní poměr 3 zaměstnanci našeho útvaru.

V CIKS působilo během roku také 5 pracovníků-důchodců, s nimiž je uzavírán pracovní poměr vždy na dobu určitou. U těch důchodců, kteří pracují ve službách, se pracovní poměr přerušuje na období letních prázdnin.

Při zajišťování pomocných prací se již po řadu let osvědčují pracovníci ve výkonu civilní služby, v roce 2002 u nás pracovalo celkem 6 „civilů“.

V souladu se současným trendem rozšiřování a zdokonalování jazykových znalostí se během roku cca 12–15 pracovníků pravidelně zúčastňovalo jazykových kurzů pořádaných v rámci Programu vzdělávání pracovníků VŠE.

9.2 Hospodaření CIKS

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

Hospodaření s neinvestičními prostředky přidělenými na provoz CIKS se řídí stanoveným rozpočtem na daný kalendářní rok. V průběhu roku je čerpání těchto finančních prostředků sledováno na základě výstupu z ekonomického systému EKONFIS.

V tabulce F1 je porovnáno skutečné čerpání neinvestičních prostředků s rozpočtem CIKS dle jednotlivých rozpočtových položek. Současně je možné sledovat procento čerpání v daných položkách. V některých položkách, např. opravy, cestovné a stipendia, u nichž nelze předem odhadnout výši čerpání vzhledem k různým faktorům, na kterých jsou závislé, je vykázáno nižší čerpání oproti stanovenému rozpočtu. Závěrem ale lze konstatovat, že v roce 2002 se nám již podařilo dosáhnout 100% čerpání přidělených neinvestičních prostředků na provoz a činnost CIKS. Investiční prostředky pro rok 2002 nebyly našemu útvaru přiděleny.

Příjmy CIKS, spojené s poskytováním knihovnických služeb, se rok od roku neustále zvyšují. V roce 2002 již dosáhly částky téměř 642 tis. Kč.