Knihovna

Výroční zpráva CIKS za rok 2003

Obsah

Úvod
1 Implementace integrovaného knihovního systému Aleph 500
2 Služby knihovní sítě VŠE
3 Budování knihovních fondů
4 Informační podpora studia a výzkumu
5 Grantová a rozvojová činnost CIKS
6 Národní a mezinárodní spolupráce CIKS
7 Personální zajištění a hospodaření CIKS

Přílohy

Tabulky a grafy

Úvod

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., pověřená ředitelka CIKS

Rok 2003 byl pro CIKS dalším rokem naplňování náročného Dlouhodobého programu rozvoje knihovnických a informačních služeb na VŠE (2000-2005). Snad shodou okolností došlo v tomto roce ke kumulaci celé řady událostí, jejichž význam pro budoucnost můžeme pouze odhadovat. Zásadní a také asi nejobtížnější změnou byla implementace knihovnického systému nové generace s názvem Aleph 500 izraelské firmy ExLibris, a to plynule a bez přerušení provozu. Tak jako minulý systém Tinlib – T-Series, jehož provoz byl v roce 2003 ukončen a který splnil v uplynulých 10 letech svoje poslání při přechodu z neuatomatizovaného knihovnického provozu na plnou automatizaci a byl komplexností této automatizace asi nejrozsáhlejší aplikací v rámci univerzitních knihoven v ČR, i systém Aleph 500 přináší pravděpodobně pro příštích 10 let novou filozofii knihovnických a informačních služeb jednak tím, že se stává jednotným prostředím pro všechny druhy informačních služeb včetně vstupů do plných textů dokumentů, jednak tím, že význam tradičních knihovnických pojmů jako výpůjčka, prolongace, rezervace atp. má jiný obsah, realizuje se odlišným způsobem. Pro knihovníky a informační pracovníky to bude už trvale znamenat nutnost hlubšího pochopení souvislostí fungování softwarového nástroje v konkrétním prostředí, čili větší nároky na profesionalitu a kvalifikaci knihovníků a informačních pracovníků. Toto zvýšení náročnosti práce knihovníků a informačních pracovníků znamená zároveň mnohem větší pohodlí a širší škálu služeb pro uživatele.

Konkrétní změny, které přináší systém Aleph 500, jsou vyjmenovány jak v kapitole 1 této zprávy, tak v každé další kapitole z pohledu konkrétních činností v jednotlivých odděleních CIKS. Na tomto místě bych zmínila jenom vyškolení všech pracovníků CIKS, svým způsobem „průkopnický“ přechod na mezinárodní standard MARC21 v rámci následného a postupného zavedení tohoto formátu do české katalogizační praxe, konverzi souborného katalogu VŠE se 180 tisíci záznamy do nového formátu a zároveň spojení s katalogem Knihovny FM v Jindřichově Hradci, zavedení elektronického objednávání dokumentů k výpůjčce z jakéhokoliv počítače odkudkoliv po dobu 24 hodin denně, automatickou přeměnu žádosti o výpůjčku na rezervaci v případě, že dokument není právě k dispozici, rozsáhlou nadstavbu elektronické komunikace s uživatelem od informace o přípravě dokumentu k vyzvednutí až po upozornění o blížícím se konci výpůjční lhůty, a celou řadu dalších změn.

Z pohledu budoucnosti je stejně důležité jako zavedení systému Aleph 500 i založení virtuální ekonomické knihovny Econlib (http://www.econlib.cz) – obě tyto aktivity a celá řada dalších byly realizovány v rámci výzkumného grantového projektu CIKS v letech 2000 – 2003 pod názvem „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“. Tento projekt pod čj. LI200007 získal od MŠMT finanční podporu ve výši více než 26 mil. Kč. Spoluřešitelem a provozovatelem virtuální ekonomické knihovny Econlib byla Knihovna CERGE – EI (knihovna Ekonomického ústavu AV ČR a CERGE Univerzity Karlovy v Praze). Mimo jiné bylo nutné v souvislosti s novým definováním tematického profilu pro ekonomický výzkum a pro budoucí obsahovou aktualizaci a provoz Econlibu reorganizovat činnost původně pouze rešeršní a bibliografické služby směrem k rozvoji adresních oborových informačních služeb. Nedílnou součástí řešení tohoto grantového projektu bylo také rozšíření výzkumného knižního a časopiseckého fondu knihoven v řádu statisíců Kč a zpřístupnění některých plnotextových databází v režimu online (KnowEurope, Econlit, International Financial Statistics a dalších). Digitalizace vybraných částí historického badatelského fondu pod názvem „Zlatý fond českého ekonomického myšlení“, kromě zpřístupnění plných digitalizovaných textů prostřednictvím WWW stránek a Econlibu, vyústila ve vydání na reprezentačním CD-ROM. Výsledkem řešení grantového projektu bylo rovněž vybudování dvou skenovacích a digitalizačních pracovišť a zavedení a poloprovozní ověření služby elektronického dodávání dokumentů (EDD). Služba EDD bude v dalším období propojena se souborným katalogem v systému Aleph 500. Vynikající hodnocení výsledků grantového projektu na mezinárodně srovnatelné úrovni odpovídá velmi dobré týmové spolupráci pracovníků CIKS a Knihovny CERGE – EI.

Pracovníci odboru informační podpory studia a výzkumu CIKS se zapojili do přípravy dalších grantových aktivit a projektů, které byly koncem roku 2003 také uděleny. Nejdůležitější je jednoletý projekt FRVŠ „Multimediální veřejné studovny VŠE“, kterým VŠE získává téměř 2 mil. Kč na investiční obnovu knihovnických studoven ve Studijní knihovně na Jižním Městě a Mediatéky na Žižkově, a pětiletý konsorciální projekt MŠMT ČR 1N04033 „Informační zdroje pro ekonomický výzkum“ (2004 – 2008), který přinese v roce 2004 více než 4 mil. Kč na nákup licencí na elektronické informační zdroje.

Poměrně náročnou a ve svých důsledcích pro uživatele nepříjemnou záležitostí byla změna režimu zpřístupňování diplomových prací, které musely být v souladu s platným autorským zákonem přemístěny z veřejně přístupné studovny na Žižkově do Studijního centra na Jarově. V souvislosti s tím přijalo vedení VŠE opatření, podle kterého všichni autoři vysokoškolských kvalifikačních prací musí ke zveřejnění svých prací dát souhlas v podobě písemné licence. Zároveň s přípravou znovuotevření rekonstruovaného Studijního centra na Jarově proběhla integrace fondu původní kolejní knihovny CIKS na Jarově do tohoto nového Studijního centra, a to na základě mimořádné revize knihovního fondu a jeho následného předání.

Současně se všemi těmito změnami probíhala jako obvykle na VŠE konference o informačních zdrojích Inforum 2003, kde je CIKS VŠE spolupořadatelem a které se účastnilo téměř 600 lidí. Ihned po Inforu 2003 následovalo, na VŠE poprvé, výroční zasedání mezinárodního sdružení ředitelů evropských ekonomických univerzitních knihoven (EBSLG), jehož hlavním tématem bylo „Measuring Library Performance“ za účasti přednášejícího a hostů z USA. Této mezinárodní konference se účastnilo 50 delegátů z celé Evropy.

Vedle všech nastíněných změn a aktivit CIKS realizoval svoji hlavní činnost, tj. knihovnické a informační služby v rozsahu, který je podrobně dokumentován v přílohové a tabulkové částí této zprávy. Za zmínku na tomto místě snad stojí některá neobvykle vysoká čísla – např. více než 600 tisíc dotazů položených do databáze Proquest, více než 2 mil. vstupů do souborného katalogu VŠE, kolem 150 tisíc výpůjček, 600 titulů fyzických časopisů a kolem 10 000 titulů odborných časopisů, které mají uživatelé knihoven VŠE k dispozici.

Rozsáhlý provoz na straně jedné a celá řada náročných změn vyžadujících vysokou a stále doplňovanou kvalifikaci na straně druhé, za současného nízkého morálního a finančního ocenění této práce vedly v roce 2003 k řadě personálních problémů a odchodu celkem 8 pracovníků, což je za dobu existence CIKS asi nejvyšší fluktuace. I při relativním dostatku zejména středoškolsky vzdělaných pracovníků je situace v personální oblasti komplikovaná, protože provozované špičkové informační technologie a tradičně vysoká úroveň knihovnických a informačních služeb vyžadují neustálé zaškolování a vzdělávání stávajících i nově přijímaných pracovníků, což už není nadále možné realizovat vlastními silami. Dodavatelsky zajištěné školení a vzdělávání zejména nových pracovníků bude zatěžovat provozní náklady CIKS hlavně v budoucnu, ale jiným způsobem není možné udržet dosavadní úroveň knihovnických a informačních služeb na VŠE. Poděkování si zaslouží všichni stávající pracovníci CIKS, kteří vynaložili velké úsilí na zvládnutí všech rutinních i nových činností a odborných aktivit.

1 Implementace integrovaného knihovního systému Aleph 500

Ing. Vilém Sklenák, CSc.
Ing. Jitka Davidová; správa systému Aleph

1.1 Časový průběh zavádění

Rok 2003 byl z hlediska provozu knihovnického systému přelomový, protože znamenal nástup systému nového – Aleph 500. Zavedení knihovnického systému nové generace se neodehrávalo jen v roce 2003, ale započalo již koncem roku 2002 a další kroky ještě budou probíhat v roce 2004:

  • Září 2002 – instalace systému na knihovní server.
  • Jaro 2003 – příprava systému s ohledem na provoz v podmínkách VŠE, čištění dat v systému Tinlib, příprava a testování exportu dat pro bibliografické záznamy, záznamy o jednotkách, záznamy o čtenářích a jejich
    výpůjčkách, příprava cvičné databáze pro školení.
  • Červenec-srpen 2003 – ostrá konverze dat z Tinlibu do Alephu.
  • 25. srpna 2003 – výpůjční protokol a katalogizace již jen s využitím systému Aleph, nový webový OPAC katalogu, možnost objednávek přes web, možnost rezervací přes web, škála e-mailových zpráv pro komunikaci se čtenáři (příjem objednávky, vyřízení objednávky, evidence rezervace, vyřízení rezervace, upozornění na blížící se vypršení výpůjční lhůty, upomínky).
  • Podzim 2003 – akvizice a správa seriálů dokončuje finanční rok v systému Tinlib.
  • Podzim 2003 – příprava exportu dat nutných pro zahájení nového finančního roku při akvizici a správě seriálů v systému Aleph.
  • Leden 2004 – akvizice a správa seriálů již jen v systému Aleph.

1.2 Příprava a školení pracovníků CIKS na Aleph 500

Ostrému spuštění dne 25. srpna samozřejmě předcházela řada stupňovaných ukázek a školení pro různé knihovnické profese:

  • Říjen, listopad 2002 – systémové školení v Brně – společné s pracovníky z VUT v Brně a FF MU v Brně.
  • Leden 2003 – úvodní informace o systému Aleph pro všechny pracovníky CIKS.
  • Duben 2003 – základní školení webového OPACu pro všechny pracovníky CIKS.
  • Květen 2003 – úvodní informace o standardu MARC21 – 1 den, oddělení katalogizace, zajištěno externě (dr. Vochozková z MU v Brně).
  • Červen 2003 – základní školení pro práci se systémem Aleph pro katalogizátory – 3 dny, zajištěno externě (ÚVT).
  • Červen 2003 – základní školení pro práci se systémem Aleph pro výpůjční protokol – 3 dny, zajištěno externě (ÚVT).
  • Červen 2003 – základní školení pro práci se systémem Aleph pro akvizici a správu seriálů – 3 dny, zajištěno externě (ÚVT).
  • Červenec 2003 – pokračovací školení k MARC21 s ohledem na modul katalogizace systému Aleph – 1 den, zajištěno externě (dr. Vochozková z MU v Brně)
  • Srpen 2003 – pokračovací školení k výpůjčnímu protokolu s ohledem na zvyklosti v Knihovně VŠE – 1 den, zajištěno interně (ing. Čížek)
  • Listopad 2003 – pokračovací školení s ohledem na specifické postupy při akvizici a správě seriálů – 3 dny, zajištěno externě (ÚVT)
  • Listopad 2003 – pokračovací školení MARC21 s ohledem na specifické problémy katalogizace – 1 den, zajštěno externě (dr. Vochozková z MU v Brně)
  • Podzim 2003 – opakovaná základní školení pro výpůjční protokol pro pracovníky, kteří nově nastoupili – zajištěno interně (ing. Čížek)

1.3 Okamžité přínosy zavedení

Zavedením nového knihovnického systému došlo jednak k okamžitému zlepšení kvality poskytovaných služeb, jednak byly vytvořeny předpoklady pro jejich další rozvoj. K okamžitým efektům patří zejména:

  • Sjednocení knihovnického systému jak pro knihovny v Praze (Žižkov, Jižní Město), tak pro knihovnu Fakulty managementu (KFM) v Jindřichově Hradci.
  • Souborný katalog VŠE zahrnuje nyní i knihy dostupné v KFM v JH.
  • Zavedení automatizovaného výpůjčního protokolu ve Studijní knihovně JM.
  • Bibliografické záznamy jsou vytvářeny podle standardu MARC21, a to jako v jedné z prvních knihoven v ČR (stejně postupovaly také knihovny VUT v Brně a FF MU v Brně – tedy knihovny, s nimiž bylo vytvořeno konsorcium pro nákup systému Aleph 500).
  • Zavedení elektronických objednávek prostřednictvím webového OPACu jako jediná možnost, jak mohou čtenáři uplatňovat požadavky na výpůjčky. Neuspokojené požadavky se automaticky stávají rezervacemi.
  • Uživatelé si mohou sami kontrolovat stav výpůjček a rezervací. V případě nekonfliktní situace si mohou výpůčky i sami prodlužovat.
  • Elektronická komunikace se čtenáři v širší míře, než jak tomu bylo u systému Tinlib. Elektronickou poštou čtenáři dostávají: informaci o výsledku své objednávky, informaci o připravené knize z rezervací, zprávu o blížícím se konci výpůjční doby, tzv. „předupomínka“, aby mohli knihy buď včas vrátit nebo prodloužit, upomínky apod.
  • Poplatky z prodlení se vypočítávají lineárně za každý pracovní den.
  • Uživatelé se vyjadřují v mnohem větší míře k jednotlivým funkcím systému; díky těmto podnětům se postupně dolaďují různá nastavení systému, upravuje se design i funkcionalita webového OPACu apod. Často opakované dotazy na typické problémy byly soustředěny v souboru FAQ, který je dostupný z každé obrazovky OPACu.
  • Při vyhledávání lze dotazy do katalogu směřovat buď do Souborného katalogu jako celku, nebo do některé logické databáze (knihovny na Žižkově, knihovny na Jižním Městě, Knihovna Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, diplomové práce).
  • Nabídka databází zahrnuje nejen Souborný katalog a z něj odvozené logické databáze. Uživatelé mohou vyhledávat také v katalogu Knihovny CERGE-EI (externí přístup prostřednictvím protokolu Z39.50). Registrovaní uživatelé mají navíc k dispozici ještě databázi článků z ekonomických periodik, která je primárně vytvářena v Knihovně MF ČR a v pravidelných intervalech je aktualizována prostřednictvím dávek záznamů.
  • V záznamech knih patřících do „Zlatého fondu českého ekonomického myšlení“ jsou doplňovány URL směřující na jejich digitalizovanou podobu.
  • Souborný katalog VŠE je zahrnut mezi zdroje prohledávané v rámci Jednotné informační brány, a to jednak samostatně (s využitím protokolu Z39.50), jednak zprostředkovaně (s využitím katalogu CASLIN).

2 Služby knihovní sítě VŠE

Ing. Lenka Bělohoubková, vedoucí odboru sítě knihoven a studoven VŠE
Ing. Jitka Davidová, vedoucí odboru Knihovna VŠE – Žižkov

Během roku 2003 došlo k řadě důležitých událostí, které ovlivnily fungování celé knihovní sítě VŠE.

Přechod na knihovní systém Aleph a s ním související spuštění výpůjčního protokolu v novém systému na začátku zimního semestru byl jedním z nejdůležitějších počinů. Příprava na tento přechod probíhala již od předchozího roku (podrobněji je to uvedeno v kapitole 1). Bylo třeba nově vyškolit všechny pracovníky CIKS, zcela přepracovat zavedené pracovní postupy, sjednotit, zaktualizovat a dopracovat spoustu interních předpisů, vyhotovit informační materiály pro uživatele a především v prvních týdnech provozu systému Aleph denně řešit nové drobné problémy. Přesnější popis činností je součástí kapitol týkajících se jednotlivých provozů.

V létě proběhla stavební rekonstrukce v prostorách Knihovny Fakulty managementu v Jindřichově Hradci. Výsledkem bylo rozšíření knihovny o sklad periodik, nově byl umístěn výpůjční protokol a vzniklo i dlouho postrádané pracovní zázemí pro zaměstnance. Podrobněji viz kapitola 2.3. Knihovna Fakulty managementu.

Koncem prázdnin byla dokončena stavební rekonstrukce prostor budovy Menzy Jarov. Nově otevřené Studijní informační centrum na Jarově, které je součástí Výpočetního centra VŠE, převzalo od CIKS fond zrušené Kolejní knihovny Jarov. Podrobnosti jsou v kapitole 2.5 Integrace Kolejní knihovny Jarov do Studijního informačního centra na Jarově.

Počátkem srpna vstoupila v platnost nová organizační struktura CIKS. Byli jmenováni noví vedoucí odborů, došlo k přesunům pracovních míst v rámci odborů i mezi nimi, ke změnám náplně práce jednotlivých pracovníků, stávající knihovní fondy Mediatéky, Knihovny Pavla Eislera a Evropského dokumentačního střediska dostaly nové správce. Podrobnosti o personálních změnách jsou v kapitole 7.1 Personální struktura CIKS.

2.1 Knihovna a studovny na Žižkově

2.1.1 Studovna Knihovny VŠE – Žižkov

Jana Uhlíková, vedoucí oddělení služeb

Ve studovně a čítárně jsou ve volném výběru umístěny základní druhy informačních dokumentů – časopisy a noviny, skripta VŠE, odborné monografie, slovníky, encyklopedie, jazykové učebnice, Working papers ze zahraničních univerzit, sbírky zákonů, statistické ročenky, materiály OSN, ILO a depozitní fondy OECD a Světové banky. Diplomové práce byly ve volném výběru do července 2003, poté byly zčásti převedeny do skladu knihovny VŠE (1998-2000) a zčásti do Studijního informačního centra (SIC) na Jarově (2001-2003). Do SIC bylo převedeno celkem 1 849 diplomových prací. Diplomové práce byly zpřístupněny pouze učitelům, zaměstnancům a studentům VŠE, neboť dle Autorského zákona č. 121/2000 Sb., není možné diplomové práce zpřístupnit externím uživatelům, pokud není uzavřena licenční smlouva

Ve studovně je celkem 16 146 knihovních jednotek (tj. o 2 772 méně než v předchozím roce). Tento úbytek je způsobený především přesunutím diplomových prací do SIC na Jarově. Návštěvnost a vytíženost studovny jsou sledovány počítačovým programem, statistiky návštěvnosti jsou v tabulkové části.

Materiály uložené ve studovně jsou většinou prezenční, některé je možné zapůjčit ze studovny krátkodobě (na 1 týden). Dokumenty jsou řazeny podle MDT (mezinárodní desetinné třídění) a jsou vybaveny elektronickým zabezpečením proti krádežím. I přes toto opatření dochází k soustavnému ničení jednotek a k jejich krádežím.

Pro účely orientace ve fondu studovny jsou k dispozici 4 PC a stálé služby u informačního pultu. Návštěvníci studoven mohou využít 4 samoobslužné kopírky, umístěné v prostorách studovny, a jednu samoobslužnou kopírku ve vstupní hale. Na těchto kopírkách bylo za rok 2003 zhotoveno 604 073 kopií.

K prezenčnímu studiu bylo ze skladu do studovny vydáno 7 653 knihovních jednotek (o 380 – tj. 5,2% více než v roce 2002). V roce 2003 využilo služeb studovny celkem 181 127 uživatelů. Počet přístupů a návštěvnost studovny je odrazem zájmu o služby studovny v jednotlivých obdobích roku v závislosti na průběhu výuky na VŠE. Nejvytíženější je v měsíci říjnu a březnu, nejnižší návštěvnost je během prázdnin.

2.1.2 Knihovna Pavla Eislera a Evropské dokumentační středisko

Od srpna 2003 se Knihovna Pavla Eislera a Evropské dokumentační středisko staly součástí studovny VŠE. O fungování, správu a kontakt s uživateli se starají dvě pracovnice oddělení služeb.

Knihovna P. Eislera a EDS jsou využívány hlavně studenty a pedagogy fakulty mezinárodních vztahů. V roce 2003 stoupl zájem o informace a materiály EDS také ze strany externích uživatelů.

Soustředění knižního a časopiseckého fondu, zabývajícího se problematikou světové ekonomiky, mezinárodních vztahů a problematikou Evropské unie nabízí uživatelům možnost získat podklady pro jejich odbornou práci. Doplněním tradičních zdrojů je přístup do světových databází Know Europe a Proquest. Návštěvníci studovny využívají také oficiální stránky Evropské unie www.europa.eu.int, www.euroskop.cz MZV ČR a stránky Delegace EU v ČR www.evropska-unie.cz, které nabízejí dostatek informací o aktuálních otázkách evropské integrace.

Kromě 1 PC s přístupem do knihovního systému Aleph jsou k dispozici 2 PC s přístupem na internet a jediný přístup, tzv. „kiosek“, do předplacených periodik EIU (Country Reports pro země EU).

2.1.3 Mediatéka

Od 1.8.2003 přešel do správy oddělení služeb časopisecký a knižní fond Mediatéky. V průběhu zimního semestru začala obsahová revize fondu. Starší a málo využívané knihy jsou přesouvány do skladu Knihovny VŠE – Žižkov, kde jsou změnou statusu zpřístupněny jako absenční výpůjčky. Tato činnost bude pokračovat i v roce 2004. V Mediatéce se tak soustředí zejména encyklopedická literatura z oblasti finančnictví, bankovnictví a účetnictví, publikace Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a České národní banky, event. další materiály z oblasti bankovnictví a financí. Tyto změny v obsahu a řazení knižního fondu Mediatéky by měly přispět k jednodušší orientaci uživatelů a k lepšímu využití specializovaného fondu.

Přes částečnou obnovu vybavení Mediatéky v závěru roku 2001 není její nynější stav po technické stránce vyhovující k plnohodnotné práci: nelze instalovat prakticky žádné další databáze či programy, je omezeno používání CD-ROMů z fondu Mediatéky či využívání studovny k prezentacím jakéhokoliv druhu. Mediatéka tak v současné době prakticky plní pouze funkci internetové studovny, přičemž frekvence přístupů na online elektronické zdroje, které VŠE poskytuje svým uživatelům zdarma, klesla zároveň s jejich nynější dostupností i z počítačů mimo lokální síť VŠE. Studovna tak zůstává atraktivní zejména pro studenty, kteří potřebují studovat prezenční tištěný materiál z fondu studovny VŠE a zároveň pracovat s PC a pro studenty, čerpající informace z internetu přístupného bez omezení.

Potřebu inovovat technické vybavení studovny spolu s její tématickou profilací tak, aby odpovídala současným požadavkům na multimediální studovnu jsme se pokusili realizovat prostřednictvím grantových prostředků. Podali jsme do programu Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT pro rok 2004 projekt „Multimediální veřejné studovny VŠE“ s požadavkem na 1,719,000 Kč investičních prostředků. Tento projekt je již schválen a jeho realizace se tak stala jedním z úkolů CIKS pro rok 2004.

2.1.4 Výpůjční protokol

Rok 2003 byl rokem přechodu na nový knihovnický systém Aleph, který změnil činnost výpůjčního protokolu a přinesl uživatelům nové a kvalitnější služby.

21.7.2003 byl ukončen provoz systému TINLIB pro výpůjční služby. V období od 1.1. do 21.7.2003 bylo uskutečněno 81 669 výpůjček (včetně prolongací) a vyřízeno téměř 4 000 rezervací.

25.8.2003 byl pro výpůjční protokol uveden do provozu knihovnický systém Aleph, který uživatelům knihovny umožnil pracovat s on-line katalogem dostupným na adrese http://library.vse.cz – vyhledávat, objednávat, rezervovat, rušit své požadavky a prodlužovat výpůjčky bez vstupu výpůjčního pultu. Aleph zkvalitnil služby uživatelům, ale zvýšil pracovní vytížení výpůjčního protokolu, zejména při vyřizování rezervací dokumentů. Rozšíření možnosti rezervování literatury však zároveň přineslo lepší využití fondu, protože velmi žádaná literatura se dostane k většímu počtu uživatelů. Uživatelé mohou využít také služby prostřednictvím e-mailu, a to rezervace (rezerv@vse.cz) a prolongace výpůjček (prodluz@vse.cz). V roce 2003 bylo prostřednictvím e-mailu prodlouženo 2 420 výpůjček a rezervováno 90 jednotek (zejména v systému TINLIB).

Novinkou se stalo rozesílání upozornění na konec výpůjční doby na e-mailové adresy uživatelů tři dny před ukončením výpůjční lhůty a změna výpočtu pokut za pozdní vrácení výpůjček. Při překročení výpůjční lhůty jsou uživateli účtovány poplatky z prodlení za každý dokument a den ve výši 3,- Kč/1 den u výpůjček s kategorií „k vypůjčení na 1 měsíc“ a „k vypůjčení na 1 semestr; 5,- Kč/1 den u výpůjček s kategorií „krátkodobá výpůjčka“. Při pozdním vrácení prezenční výpůjčky je účtováno 50,- Kč/1 den. V souvislosti s touto změnou účtování zpozdného a rezervováním dokumentů zdarma se mírně snížil objem vybraných finančních prostředků.

Během roku 2003 se uskutečnilo celkově 137 688 výpůjček, a to včetně prolongací (o 8 899 – 6,9 % více než v roce 2002). Zaregistrováno bylo k 31.12.2003 celkem 11 152 uživatelů včetně uživatelů registrovaných ve Studijní knihovně Jižní Město.

2.1.5 Meziknihovní výpůjční služba

V rámci meziknihovní výpůjční služby bylo v roce 2003 vyřízeno 527 požadavků (o 94 – 17,8% více než v roce 2002) pro 232 žadatelů a poskytnuto 165 stran fotokopií časopiseckých článků. Nejvíce žádanek bylo vyřízeno Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně a Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě.

Na žádost učitelů a studentů VŠE se uskutečnilo 15 výpůjček z jiných knihoven (Národní knihovna ČR, SVK Plzeň, Olomouc, Kladno a Masarykova univerzita Brno) a bylo vyžádáno 18 stran fotokopií z knihovny FF MU v Brně.

Se zavedením knihovnického systému Aleph a zpřístupněním katalogu knihovny Fakulty managernentu v Jindřichově Hradci se zvýšil zájem o dokumenty z KFM, které Knihovna VŠE na Žižkově nevlastní, především ze strany studentů.

2.1.6 Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba

Mgr. Eva Havlíková, odbor informační podpory studia a výzkumu

Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (dále MMVS) obstarává informační materiály formou xerokopií článků z periodik, digitálních kopií z dokumentů, nebo výpůjček publikací ze zahraničních knihoven. Knihovna VŠE – CIKS zajišťuje tuto službu ve spolupráci s příslušným oddělením MMVS v Národní knihovně v Praze a ve Státní technické knihovně.

Do konce roku 2003 bylo podáno celkem 108 žádostí o MMVS. Z celkového počtu žádanek se jednalo o 100 objednávek publikací a 8 kopií článků z časopisů. Ve srovnání s rokem 2002 je to o 64 objednávky více.

Podíváme-li se, jak vypadalo rozložení zájmu o výpůjčky mezi jednotlivými fakultami, zjistíme, že uživatelé z Fakulty financí a účetnictví podali 3 žádanky, Fakulta mezinárodních vztahů nemá na svém kontě žádnou objednávku, Fakulta podnikohospodářská podala 6 objednávek, Fakulta národohospodářská 18 a Fakulta managementu a CIKS po 1 žádance. V počtu podaných objednávek absolutně vítězí Fakulta informatiky a statistiky se 79 žádankami.

O těchto 108 objednávek zažádalo celkem 19 uživatelů – zaměstnanců VŠE. Počty žadatelů jsou většinou přímo úměrné počtu výpůjček (např. F6 a CIKS: 1 žádanka – 1 uživatel, F1: 3 objednávky – 3 uživatelé, F3: 6 žádanek – 4 uživatelé, výjimku tvoří F5: 18 žádanek na pouhé 2 uživatele a F4: 79 objednávek – 8 uživatelů.).

Celková částka zaplacená za tyto výpůjčky pro pracovníky VŠE činila 32 080,- Kč (z toho 30 200,- Kč za knihy a 1 880,- kopie článků z časopisů). Proti loňskému roku stoupla celková částka o 20 480,- Kč (z toho o 20 400,- Kč za knihy a o 80,- Kč za kopie z časopisů).

Zahraničním knihovnám byly v rámci MMVS zapůjčeny 2 publikace (Matica slovenská Martin, Centrum VTI – Bratislava).

2.1.7 Informační recepce CIKS a Klub Knihovny VŠE

Miroslava Boháčová, vedoucí recepce

Základním posláním informační recepce Knihovny VŠE – Žižkov je poskytovat informace o činnosti a provozu všech knihoven CIKS VŠE (bez ohledu na to, kde jsou umístěny). Pracovníci recepce plní také úlohu informační služby pro celou univerzitu, neboť Knihovna je umístěna u hlavního vchodu do staré budovy VŠE.

Časově nejnáročnější je obsluha šatny Knihovny VŠE – Žižkov (výdej a vracení klíčů od šatnových boxů, zajištění základní údržby).

Pracovníci recepce vystavují průkazy pro externí návštěvníky Knihovny, čestné průkazy pro hosty VŠE, bývalé zaměstnance a učitele. V případě, že Výpočetní centrum VŠE z nějakých důvodů nevyrábí multifunkční identifikační karty, vyrábí se zde také náhradní papírové prozatímní karty pro externí návštěvníky nebo se půjčují anonymní jednorázové karty na vstup do studovny.

Recepce také nabízí některé placené služby, jako zhotovování kroužkových vazeb, laminování dokladů jak pro studenty a zaměstnance VŠE, tak i pro externí návštěvníky.

Od srpna roku 2002 pracovníci v recepci zajišťují vkládání peněz na multifunkční identifikační karty(elektronická peněženka) pro studenty nebo anonymní čipové karty pro externí návštěvníky knihovny za účelem kopírování na kopírovacích strojích v knihovně nebo tisku na laserových tiskárnách. Recepce zajišťuje vrácení neprokopírovaných částek externím návštěvníkům.

Pracovníci recepce spravují vstupní prostory Knihovny, kde jsou aktuálně doplňovány různé informační materiály na nástěnky a pulty.

Součástí Knihovny VŠE – CIKS je také Klub knihovny, který je určen zejména pro prezentace informačních zdrojů na VŠE. Konají se zde také různé semináře, prezentace a odborné přednášky. Cílem zaměstnanců Knihovny je seznámit účastníky těchto akcí především s klasickými i elektronickými informačními a knihovnickými službami poskytovanými Knihovnou VŠE – CIKS.

Prostory Klubu jsou rovněž využívány pro významnější příležitosti, jako jsou např. státní závěrečné zkoušky, oponentury, setkání vysokoškolských knihovníků, členů Klubu Spolek EKONOM apod. Recepce koordinuje program Klubu a zajišťuje rezervace a dodržování priorit obsazení.

V roce 2003 se zde konala výstava odborné literatury, která byla součástí Evropských dnů na VŠE. Výstavku knih v Klubu knihovny připravovali pracovníci CIKS.

Exkurze do Knihovny, skupinové návštěvy a diplomové semináře jsou zapsány v Knize hostů, kterou vedou pracovníci recepce. V roce 2003 se uskutečnilo 20 prezentačních akcí a exkurzí s účastí 460 osob a v Klubu knihovny bylo uspořádáno 7 seminářů, kterých se zúčastnilo 120 posluchačů.

2.2 Studijní knihovna Jižní Město

Mgr. Verona Miletinová, vedoucí Studijní knihovny Jižní Město

Studijní knihovna Jižní Město (SKJM) zajišťuje v síti knihoven VŠE-CIKS specializované knihovnické a informační služby v objektu VŠE na Jižním Městě. Hlavním posláním této knihovny je zabezpečit informační potřeby studentů a pedagogů prvních ročníků VŠE pro oblast ekonomických věd a pro jazykovou výuku.

Odborné knihovnické a informační služby provozuje ve třech studovnách – hlavní, jazykové a počítačové. Skladba knihovních služeb a knihovních fondů odpovídá specifikům zaměření jednotlivých studoven SKJM.

2.2.1 Studovny SKJM

Pro potřeby prezenčního studia disponovala SKJM celkem 72 studijními místy, z toho je 38 míst pro prezenční studium v hlavní studovně, 12 počítačových stanic pro práci v počítačové studovně a 21 studijních míst v jazykové studovně. Ve výpůjčních službách a v prezenčních službách všech tří studoven byly v uplynulém roce zavedeny stejně jako na celé VŠE multifunkční identifikační karty (MIK). Pro poskytování služeb spojených s využitím multifunkčních identifikačních karet VŠE byl Výpočetním centrem VŠE vyvinut a uveden do provozu systém NESA. Zavedení systému NESA znamenalo změnu pravidel v provozu studoven a také ve službách výpůjčního protokolu ve SKJM. Návštěvnost všech tří studoven SKJM v r. 2003 vykazovala značnou variabilitu; stěžejním faktorem, který se podílel na tomto statistickém parametru, byl počet přijatých studentů prvních ročníků, profil jednotlivých studoven, informační potřeby uživatelů a harmonogram výuky (tabulky E1.1 – E1.5).

Hlavní studovna

Hlavní studovna je základním a největším pracovištěm SKJM, které zabezpečuje prezenční a absenční výpůjční proces v SKJM. Studovna poskytuje vedle absenčních a kopírovacích služeb také konzultační a referenční služby z internetových zdrojů CIKS, ECONLIB, CASLIN a podílí se také na meziknihovní výpůjční službě (MVS). Knihovní fond byl v uplynulém roce v kontinuitě profilován a zaměřen zejména na potřeby studentů a vyučujících prvních ročníků. Pro absenční půjčování disponovala tato studovna fondem skladu SKJM 4 688 knihovními jednotkami. Prezenční knihovní fond hlavní studovny činil 6 078 knihovních jednotek. Fond studovny byl aktualizován vybranou literaturou, potřebnou zejména pro výuku. V nabídce studovny jsou kromě literatury akreditované ke studiu také speciální dokumenty, např. Sbírka zákonů Československé resp. České republiky od r. 1918, statistické ročenky, encyklopedie, lexikony, edice dějiny států, vybrané normy aj. Oblíbeným informačním zdrojem této studovny jsou i nadále seriály, denní tisk, domácí i zahraniční ekonomické časopisy.

V roce 2003 navštívilo hlavní studovnu celkem 30 426 uživatelů, dosažená návštěvnost činila percentuelně 63procentní podíl z celkové návštěvnosti SKJM (graf E 1. 1) Průměrná denní i měsíční návštěvnost studovny v r. 2003 ve srovnání s r. 2002 měla mírnou klesající tendenci (tab.E 1.3), k navýšení oproti minulým rokům došlo ve výpůjčních službách (tab. E2.1 – E2.2). Z fondu skladu a jako krátkodobé výpůjčky bylo uskutečněno celkem 4 727 výpůjček (tab. E2.1). Denní využití studovny v době výuky vykazovalo průměrný obrat 5 studentů na 1 studijní místo (tab.E1.4).

Studovna s počítači

Ke studiu a práci na PC bylo k dispozici 13 počítačových stanic, z toho 2 místa pro práci s CD-ROM , 1 služební stanice a 1 místo k volnému studiu. Studovna byla i nadále vybavena 2 laserovými tiskárnami, které zabezpečovaly potřeby studentů. V uplynulém roce bylo vytištěno celkem 10 231 stránek .

Problém zastaralého a nedostatečného vybavení studovny se i v tomto roce opakoval. K zlepšení situace došlo ve druhé polovině roku, kdy se podařilo obnovit vybavení studovny o 6 nových PC. Tato skutečnost se pozitivně odrazila také na návštěvnosti studovny, která zaznamenala nárůst o 1 038 uživatelů. (tab.E1.1, E1.3).

Největší zájem zůstal i nadále soustředěn na elektronické zdroje informací, zpřístupněné na internetu, a využití kvalitních laserových tiskáren. Přestože hlavní zájem uživatelů byl soustředěn na práci s počítači, zvýšil se zájem o knihovní fond studovny, který je v porovnání s ostatními počítačovými studovnami školy vybaven aktuální a často ojedinělou literaturou z oblasti počítačové vědy, grafiky, informatiky, statistiky, programovacích jazyků, internetu, apod. Knihy a časopisy byly zpřístupňovány ve volném výběru v prezenčním režimu a do přechodu na knihovní katalog Aleph i jako krátkodobá výpůjčka.

Studovna s počítači zpřístupňuje z domény VSE.CZ resp. CIKS řadu specializovaných elektronických informačních zdrojů, které pokrývají širokou oblast ekonomických a společenských věd a poskytují on-line informace ve formě bibliografických nebo plnotextových databází, jako jsou např. ProQuest 5000, EBSCO host, Web of Science, ASPI, Know Europe, EconLit, ECONbase, Know Europe, atd.

Jazyková studovna

Jazyková studovna je oblíbeným multimediálním pracovištěm SKJM, které ve výběru a profilaci fondu spolu s dalšími činnostmi přímo spolupracuje s jazykovými katedrami. Poskytuje tak kvalitní možnost samostatného studia nejen při přípravě na zkoušky, ale i nad rámec povinné výuky. Studovna disponuje 21 místy, z toho jsou 3 PC stanice pro práci s jazykovými CD-ROM a jazykovou výuku on-line, 12 audio stanic, 4 TV-video stanice a 2 místa k volnému prezenčnímu studiu.

Studovna komplexně využívá možnosti prezenčního studia knih a periodik v kombinaci s využitím audio, video a multimediálních programů na kompaktních discích. Vzhledem k velikým provozním problémům, spojených s častou poruchovostí zastaralého audio a TV vybavení bylo zapotřebí obnovit zejména zařízení, o které byl největší zájem uživatelů. Dosavadní analogový příjem satelitního vysílání byl ukončen a nahrazen digitálním. K prezenčnímu studiu byl i v tomto roce s přihlédnutím k potřebám kateder obnoven a aktualizován bohatý fond jazykových učebnic, zvukových a zvukově obrazových nosičů. Pro rozvíjení jazykových znalostí uživatelů byly dostupné různorodé informační zdroje – doporučená literatura k akreditovaným předmětům, učebnice, pracovní cvičení, reálie, učebnice k různým zahraničním jazykovým zkouškám, např. TOEFL Test, First Certificate, encyklopedie, lexikony a slovníky, audiokazety, CD-ROM, videokazety. Kromě klasických knihovních zdrojů jazyková studovna nabízí svým uživatelům také elektronické informační zdroje pro výuku jazyků on-line. Tyto zdroje, zveřejněné na informačních materiálech a letácích knihovny, jsou zajímavou pomůckou pro uživatele, která doplňuje fond akreditované literatury, doporučené pedagogy na VŠE. Svým bohatým a různorodým fondem zastupuje jazyková studovna 61% podíl z fondu multimédií ve studovnách SKJM (tab.E3.1). Nejpočetnějším nosičem jsou audiokazety, které činí 50 % podíl z celkového fondu multimedií v SKJM (tab.E3.2.) a jsou nejoblíbenějším a nejvyhledávanějším studijním médiem uživatelů studovny (tab.E3.3). Důvodem převažujícího zájmu o toto médium jsou požadavky pedagogů, kteří povinným náslechem podmiňují udílení zápočtů. Vedle náslechů audiokazet využívali studenti v menší míře kompaktní disky, videokazety a satelitní TV programy (tab.E3.3). Denní využití jazykové studovny vykazovalo průměrný obrat 3 studentů na studijní místo (tab.E1.4). Pokles návštěvnosti v této studovně oproti minulému roku lze kromě nižšího počtu přijatých studentů odůvodnit častou poruchovostí vybavení studovny, způsobenou stářím a opotřebovaností, a to zejména audiokazetofonů a TV přijímačů.

Velký zájem mezi studenty i pedagogy byl v uplynulém roce o každodenní volný odběr 75 výtisků „The Wall Street Journal Europe“. Tato nabídka byla od 2. října přerušena z důvodu ukončení sponzorského daru pro VŠE. V německém jazyce mají uživatelé jazykové studovny i nadále k odběru zdarma výtisky Prager Zeitung.

2.2.2 Fond knihovny SKJM

Fond knihovny byl i v roce 2003 centrálně doplňován oddělením akvizice Knihovny VŠE – CIKS v hodnotě 340 000 ,- Kč, z toho 120 000,- Kč bylo určeno na nákup 91 titulů periodik. Částka vymezená na nákup časopisů se v tomto roce pozvolně navyšovala a činila více jak třetinu prostředků určených na akvizici.

Přírůstek fondu pro rok 2003 činilo 1 113 knihovních jednotek, celkový fond SKJM v roce 2003 tvořilo celkem 13 574 knihovních jednotek (tab.A1.2). Starý fond převedený z Ústředního ústavu národohospodářského výzkumu (ÚÚNV), který činí 5 130 knihovních jednotek v katalogu ISIS zpracováno 1 436 titulů – zůstává nezměněn.

V průběhu měsíce května byla provedena revize fondu novin a časopisů ve skladu i v jednotlivých studovnách. Následně pak v letních měsících byla provedena i revize knihovního fondu zpracovaného v systému TINLIB ve třech studovnách a skladu. Z celkového počtu 12 985 revidovaných jednotek – 8 452 KJ ve třech studovnách a 4 533 KJ ve skladu – byl konstatován úbytek celkem 18 knihovních jednotek.

Akvizice SKJM se i v uplynulém roce zaměřila zejména na požadavky uživatelů a byla spojena s potřebami výukového procesu. Tato tendence se projevila ve všech třech studovnách. Publikace byly objednávány v těsné spolupráci s katedrami, které dohlížely na aktualizaci akreditované literatury, potřebné ke studiu. Takto se podařilo doplnit fond specializovaných studoven – jazykové studovny pro multimediální výuku jazyků a počítačové studovny o nejnovější učebnice a příručky v oblasti informatiky, a hlavní studovny o základní učebnice pro akreditované předměty. Proměny ve fondu SKJM a nárůst zájmu uživatelů o modernější metody studia a využití multimediálních zdrojů informací vyjadřují tabulky E 3.1 , E 3.2, E 3.3.

2.2.3 Klub SKJM

V roce 2003 pracoval Klub SKJM i nadále jako přidružené pracoviště SKJM a poskytoval pomocné služby v období největšího vytížení knihovny. Nabízel své služby ve formě studovny s volným režimem. V příručním fondu Klubu jsou k dispozici domácí periodika. Vzhledem k ukončení sponzorského daru bylo od 2. října 2003 ukončeno dodávání The Wall Street Journal Europe do Klubu SKJM. V roce 2003 služeb Klubu využilo celkem 10 520 návštěvníků.

2.2.4 Služby SKJM

Z celkové kapacity 72 studijních míst ve třech studovnách SKJM bylo vyhrazeno 38 studijních míst pro prezenční studium, 12 počítačových stanic pro práci ve studovně s počítači a 21 studijních míst v jazykové studovně.

V rámci specializovaných služeb, které knihovna poskytuje, mají studenti možnost pracovat ve třech studovnách na celkem 17 PC stanicích pro práci s internetem, z toho mají k dispozici 5 PC pro práci s CD-ROM a 2 PC pro tisk na laserových tiskárnách. V jazykové studovně je kromě PC techniky využívána též audio technika na 12 jazykových stanicích a TV-video technika na 4 stanicích. Ostatní informační služby jsou poskytovány na 3 služebních PC.

Studijní knihovnu JM navštívilo za rok 48 320 uživatelů (tab. E1.3). Největší návštěvnost byla zaznamenána na začátku školního roku a dále pak v každém semestru v předzkouškovém období (tab.E1.1). 63% podíl na návštěvnosti SKJM tvoří hlavní studovna (graf E1.1a). SKJM s přidruženým pracovištěm Klubu navštívilo v r. 2003 celkem 58 840 uživatelů (tab. E1.2). Stoupavou tendenci zaznamenaly zejména absenční výpůjční služby v hlavní studovně a návštěvnost ve studovně s počítači. V roce 2003 bylo z fondu knihovny absenčně zapůjčeno celkem 4 896 KJ (tab.E2.1), což činí 11% navýšení ve srovnání s předcházejícím rokem.Celkový počet absenčních výpůjček a prodloužení provedených u pultu činilo 5 090 KJ. V navýšení absenčních výpůjček v SKJM se kladně odrazila i flexibilita oddělení akvizice, které při nákupu do skladu přihlédlo k potřebám uživatelů zejména nákupem akreditované literatury a žádaných multiplikátů.

Významným přínosem ve službách a v provozu SKJM v r. 2003 bylo zavedení nového knihovnického software Aleph 500. Přechodem na výpůjční proces v režimu OPAC se SKJM stala neoddělitelnou součástí jednotného systému knihoven VŠE – CIKS jak v Praze, tak i na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci. Využití komplexního knihovnického software a vybudování automatizovaného výpůjčního protokolu na Jižním Městě s okamžitým účinkem optimalizovalo služby této knihovny.

Automatizovaný výpůjční protokol v SKJM se odrazil v práci s uživatelem řadou pozitivních efektů: s přechodem na Aleph došlo ke změnám ve výpůjčním protokolu – uživatelé mají možnost vyhledávat, objednávat, rezervovat a prodlužovat výpůjčky elektronicky. Objednávání absenčních výpůjček formou lístkové objednávky bylo zcela zrušeno. Zároveň byla zrušena ale i možnost krátkodobé výpůjčky přes noc či víkend v jazykové a počítačové studovně. Zapůjčení studijní literatury ve formě krátkodobé výpůjčky je nadále umožněno pouze v hlavní studovně.

Využití kopírek bylo vyšší než v roce 2002. V roce 2003 využilo služeb kopírek celkem 9 492 uživatelů ve dvou studovnách, z toho 6 533 v hlavní studovně a 2 959 v studovně jazykové, ve kterých bylo zhotoveno celkem 107 150 kopií (tab. E 2.4 – E 2.6 ).

V počítačové studovně byly k dispozici 2 laserové tiskárny pro tisk, v uplynulém roce bylo vytištěno celkem 10 231 stránek. Poradenská činnost ve specializovaných studovnách, exkurze pro nové uživatele SKJM, poradenství při práci s elektronickými informačními zdroji, bibliografické informace, pomoc při vyhledávání v souborném katalogu, výběr informačních zdrojů v souvislosti s akreditovanou literaturou, poradenství při výběru zvukových a zvukově-obrazových nosičů, jazykové náslechy a práce se zvukovými nosiči, atd. tvoří tzv.ostatní služby SKJM. V roce 2003 bylo poskytnuto celkem 5 893 poradenských informací (tab.E 4). Možnosti rychlého a efektivního informování o provozu, službách a jiných aktivitách knihovny z webových stránek CIKS a SKJM byly zohledněny v opadajícím parametru statistiky ostatních služeb (tab.E.2.3). Větší informovanost uživatelů, jak z prostředí školy, tak i z mimoškolského, kvalitnější, rychlejší a dostupnější komunikace přes internet tento trend umocňuje. Na zabezpečování informovanosti nových uživatelů – studentů prvních ročníků se SKJM každoročně podílí osvětovými a vzdělávacími akcemi. Začátkem školního roku v objektu VŠE na Jižním Městě studenti prvních ročníků byli na hromadných instruktážích v objektu JM informování o organizaci výuky na VŠE, o práci na akademické půdě VŠE a v útvarech VC a CIKS. Kromě již tradičních instruktáží SKJM připravila pro své uživatele řadu propagačních a osvětových materiálů. V individuálních instruktážích zejména z řad pedagogů a vědeckých pracovníků se kladl větší důraz na potřeby výukového procesu a oboroví knihovníci doporučovali licencované a volně dostupné elektronické zdroje pro studium. Vyšší důraz na potřebu využívání elektronických zdrojů ve výuce a v studiu se v průběhu roku odrazil i na přípravě nového pojetí webových stránek SKJM, na kterých se pracovalo v průběhu roku.

K příležitosti akce Dny Evropy na VŠE, organizované 3. listopadu 2003, v areálu SKJM byla uspořádána výstavka s tématikou Evropské unie a integračního procesu České republiky do EU. Tématika EU byla zařazena i na webové stránky SKJM. Na výstavce byl prezentován fond SKJM s tématikou Evropské unie, informační brožury a letáky, ale zejména odkazy na elektronické zdroje z Internetu.

Služby knihovny byly oborovými knihovníky propagovány jednak na WWW stránkách CIKS a jednak na webových stránkách knihovny SKJM. Webové stránky byly pravidelně doplňovány aktuálními informacemi o novinkách knihovního fondu, o periodických publikacích ve fondu SKJM dostupných jak v klasické, tak v elektronické formě, o nabídce jazykových kompaktních disků, audiokazet a videokazet, o akreditované literatuře pro studium 1. ročníků a pro jazykovou výuku.

Pro potřeby studentů prvních ročníků byla v září 2003 vydána informační brožurka „CIKS- Studijní knihovna Jižní Město“ a informační leták „CIKS – Základní informace o knihovnických a informačních službách na VŠE“.

Začátkem školního roku 2003/2004 ve dnech 9.- 11. 9. 2003 bylo uskutečněno na Jižním Městě celkem 15 úvodních instruktáží pro 3 198 studentů prvních ročníků pěti fakult VŠE. Tyto instruktáže spojené s následnou exkurzí do knihovny SKJM byly zaměřeny na seznámení a orientaci v síti knihoven CIKS a služby SKJM.

V rámci zvyšování odborného a profesního vzdělávání se v průběhu celého roku pracovníci knihovny zúčastňovali školení, seminářů, vzdělávacích a odborných aktivit, pořádaných CIKS, VŠE, Asociací vysokých škol, Klubem vysokoškolských knihovníků, SKIP, Národní knihovnou a Státní technickou knihovnou.

2.3 Knihovna Fakulty managementu Jindřichův Hradec

Pavla Přibylová, vedoucí Knihovny Fakulty managementu

Knihovna FM VŠE v roce 2003 zajišťovala knihovnické a informační služby pro potřeby pedagogů a studentů všech forem studia, v souladu se zaměřením Fakulty managementu VŠE. Zásadní změnou, kterou prošla činnost knihovny bylo zavedení nového automatizovaného knihovního systému Aleph 500.

2.3.1 Akvizice, zpracování a ochrana fondů

Fond byl průběžně doplňován nově vycházejícími tituly v souladu s profilem fakulty. Z prostředků poskytnutých z daru rektorky VŠE, byl fond doplněn o řadu titulů zahraniční odborné literatury a byl posílen počet výtisků předepsaných učebnic. Byl proveden odpis 50 knih.jednotek – ztráty. Ve fondu studovny byla koncem r. 2003 zahájena obsahová prověrka fondu, bylo provedeno přetřídění tematické skupiny MDT 65.01 do skupiny 005. V prověrce fondu, přetřiďování a přestavbě fondu studovny se bude pokračovat v r. 2004. V prostorách půjčovny došlo během prázdnin ke stavebním úpravám, jejichž výsledkem bylo rozšíření prostor o 2 místnosti. Tyto prostory byly využity pro výpůjční protokol a pro vytvoření skladu periodik, který zároveň tvoří zázemí pro pracovníky provozu.

2002 2003
Fond: celkem 19040 20649
– z toho knihy 18688 20285
– ostatní dokumenty 352 364
– přírůstky 1389 1659
– úbytky 50

2.3.2 Služby

Odborné knihovnické a informační služby poskytovaly pracoviště půjčovny a studovny: prezenční fond literatury, čítárna periodik, diplomových prací, fond audiokazet, videokazet, CD a multimediální úsek vybavený 24 PC, tiskárnou, 2 televizemi s videem, 2 minivěžemi, sluchátky. Návštěvnost studovny nebyla v r.2003 sledována (program sledování návštěvnosti byl mimo provoz, opraven a spuštěn byl až koncem roku). Nadále byly poskytovány absenční výpůjčky z prezenčního fondu studovny (1 330 výpůjček). Tyto výpůjčky nebylo možno započítat do celkových výpůjček.

I v r. 2003 zajišťovala knihovna služby studentům kombinovaného studia ve dnech jejich soustředění (pátek, sobota). Byly zpracovány 3 rešerše a uskutečnily se 4 exkurze.Kopírovací služby pouze z fondu studovny byly poskytovány na samoobslužné kopírce (18 756,- Kč).

2002 2003
Výpůjčky: celkem 6939 6568
– MVS – z jiné knihovny 61 61
– MVS – jiné knihovně 8 8
Uživatelé: celkem 1130 778

Od 25. 8. 2003 byl veškerý provoz jak výpůjčního protokolu, tak zpracování fondu převeden do automatizovaného systému Aleph 500. Byly spojeny databáze uživatelů a fondu s databází CIKSu.

Především databáze uživatelů je společná a je využívána v online systému. Přístup do katalogu pro uživatele je přes www stránky a je možno vyhledávat jak v souborném katalogu VŠE, tak v databázích jednotlivých pracovišť (Žižkov, Jižní město, Jindřichův Hradec). Bohužel při převodu dat se nepodařilo převést řadu dat týkajících se především uživatelů a výpůjček, proto tato čísla zcela neodpovídají skutečnosti.

Zavedení nové knihovnického systému přineslo řadu výhod a nově poskytovaných služeb uživatelům, zároveň řadu složitějších pracovních postupů pro pracovníky knihovny.

2.3.3 Personální zajištění

Veškeré knihovnické a informační služby (akvizice, zpracování, studovna-čítárna, půjčovna) zajišťovali 3 pracovníci. Během roku navštěvovali pracovníci kurz angličtiny, odborné semináře pořádané NK ČR, SKIPem, především pak proškolení systémem Aleph 500. Z úkolů v r. 2003 se nepodařilo zajistit rekonstrukci WWW stránek knihovny.

2.4 Katedrové a příruční knihovny VŠE

Ing. Lenka Bělohoubková, odbor sítě studoven a knihoven VŠE

V současné době je na VŠE celkem 98 pracovišť, pro které jsou nakupovány publikace (viz tabulka A 1.3 Knihovní fondy podle rozmístění v knihovní síti). Jedná se o katedry, instituty, střediska, rektorátní a kvestorátní pracoviště, pracoviště Výpočetního centra. Publikace pro tato pracoviště jsou nakupovány zčásti z rozpočtových zdrojů, zčásti z grantů.

O využití rozpočtových prostředků rozhodují zástupci jednotlivých fakult v RAKISu (Radě pro knihovnické a informační služby). Členové RAKISu rozhodují nejen o nákupech knih a časopisů, ale schvalují pokyny k vedení katedrových a střediskových knihoven, připomínkují knihovní a výpůjční řád knihovny, doporučují nákupy celoškolsky používaných databází a jsou důležitou vazbou mezi CIKS a děkany jednotlivých fakult při jednáních. Jejich pomoc byla neocenitelná například při přípravě podkladů pro nový grantový projekt, při jednání o předávání diplomových prací do knihovny atd.

O nákupech z grantů rozhodují jednotliví grantoví řešitelé. Ti většinou požadují lokaci jimi pořízených titulů na svá pracoviště.

Do konce roku 2003 již bylo na těchto pracovištích umístěno celkem více než 15 000 svazků, převážně cizojazyčné odborné literatury, zpracovaných v automatizovaném knihovním systému. Jedná se často o jediné exempláře v České republice. Během let si řada kateder vyžádala vytištění revizních seznamů z centrálního katalogu, aby mohla zkontrolovat všechny publikace a případně předat zastaralé a nepoužívané svazky do knihovny.

Ve snaze sjednotit revizní postupy, zpřehlednit pravidla půjčování publikací z příručních knihoven a zjednodušit vracení již nepotřebných titulů do centrální knihovny byla koncem roku 2003 zpracována řada dílčích rozborů a analýz. Ty mají v roce 2004 vyústit do směrnice, která upraví používané revizní postupy tak, aby odpovídaly jak obecně platným zákonům a nařízením, tak i směrnicím rektora a kvestora o evidenci majetku na VŠE.

2.5 Integrace Kolejní knihovny Jarov do Studijního informačního centra na Jarově

Od počátku roku 2003 pokračovala v prostorách Menzy Jarov rozsáhlá stavební rekonstrukce. Mimo jiné bylo kompletně přebudováno celé první patro budovy na kombinovanou studovnu s několika sty počítači a knižním fondem, několik menších tzv. tichých studoven a kanceláře – pracovní zázemí zaměstnanců Výpočetního centra VŠE. Veškeré stavební práce byly dokončeny na podzim.

Ve stejném období proběhla řada pracovních jednání mezi pracovníky CIKS a pracovníky Studijního informačního centra (SIC). Na nich se projednávaly podrobnosti o způsobu předání stávajícího fondu, metodika stavění fondu, předávání nábytku, kopírovacích zařízení atd. Tato jednání završila pracovní schůzka dne 7.10.2003 za přítomnosti všech zainteresovaných osob, na které byl dopracován podrobný harmonogram předávacích prací, metodické pokyny pro budoucí revizní práce, domluveno zaškolení nově přijímaných pracovníků, dohodnut postup akvizice i přejímání nových materiálů, včetně novin a časopisů, probrán postup při vyřazování zastaralých a poškozených materiálů a řada dalších otázek.

Přesuny fondu mezi Kolejní knihovnou Jarov a Studijním informačním centrem

Již při zahájení rekonstrukce bylo rozhodnuto, že po jejím ukončení dojde ke sloučení fondů Kolejní knihovny Jarov a Studijního inofrmačního centra (SIC), které je ve správe Výpočetního centra VŠE.

V době uzavření centra byl knižní fond umístěn v Kolejní knihovně Jarov. V centrálním katalogu byla také dočasně změněna jeho lokace i status výpůjček. V letním období, po uzavření kolejní knihovny, provedly pracovnice CIKS rozsáhlé revize fondu spojené s vyřazováním zastaralých a poškozených publikací (celkem 1569 jednotek) a s přesuny zbývajícího fondu na několik lokací (do Studijního informačního centra převedeno 4 264 jednotek a do Knihovny VŠE – Žižkov 1 369 jednotek).

Pracovníkům SIC byl předán do správy fond beletrie určený k půjčování, a to včetně databáze bibliografických záznamů v KP-systému. Z prostorových důvodů byl tento fond ponechán se souhlasem Správy účelových zařízení v prostorách bývalé Kolejní knihovny Jarov. V současné době je beletrie půjčována ve vyhrazených hodinách a po ročním provozu bude znovu přehodnocena možnost jejího přemístění s ohledem na statistiku využití.

Činnost Kolejní knihovny na Jarově byla ukončena 30. 6. 2003. V období 1. 1.-30. 6. 2003 ji navštívilo 6 876 studentů a vypůjčilo si 7 956 jednotek, z toho byly 84 výpůjčky beletrie.

Diplomové práce

Pracovníci SIC vyšli CIKSu vstříc při řešení problematické situace kolem zpřístupňování diplomových prací. Nejnovější výklad právníků k části zákona 121/2000 Sb., O právech autorských, totiž dovoluje zpřístupňovat diplomové práce veřejnosti jen na základě autorem podepsané licence. Bez této licence do nich smí nahlížet jen členové příslušné akademické obce, což jsou studenti a vyučující té které vysoké školy. Bylo proto nutné všechny diplomové práce bez licencí odstěhovat ze studovny na Žižkově, kde není možné zajistit diferencovaný přístup uživatelů k materiálům ve volném výběru. Zároveň nebylo možné veškeré materiály přemístit do skladu, neboť patří k velmi používaným a podle odhadu pracovníků by byl denní nárůst prezenčních výpůjček o více než 900.

Právě pracovníci SIC nabídli možnost umístit nejžádanější diplomové práce z let 2001-2003 do jedné nově vybudované tiché studovny. Tento prostor splňoval všechny požadavky:

  • je přístupná pouze členům akademické obce;
  • je zde dostatečný prostor na umístění 3leté produkce diplomových prací;
  • je zde dostatečné množství studijních míst;
  • umožňuje pouze prezenční studium materiálů;
  • v prostorách je i kopírovací zařízení pro případné vyhotovení kopií části textu pro osobní potřebu, což zákon nezakazuje.

Díky této pomoci se podařilo splnit podmínky zákona a zároveň zachovat přístupnost materiálů pro studenty i pedagogy v neztenčeném rozsahu. Mnohé jiné vysokoškolské knihovny neměly jinou možnost, než diplomové práce umístit do nepřístupných skladů nebo je dočasně zcela přestat přijímat do fondu.

 

3 Budování knihovních fondů

Mgr. Věra Škochová, vedoucí odělení budování fondu

V souvislosti s přechodem na nový automatizovaný knihovnický systém Aleph i se změnami v zaměření poskytovaných služeb směrem k jejich vyšší odborné kvalitě vstoupila v platnost nová organizační struktura CIKS. V Oddělení budování fondu i v roce 2003 byly soustředěny tyto centralizované činnosti, tj. zabezpečované pro všechny součásti VŠE:

  • Akvizice neperiodických publikací.
  • Zpracování všech druhů neperiodických dokumentů včetně fyzického označení, jmenného a věcného zpracování a dodání uživatelům.
  • Časopisy (objednávky a evidence periodik včetně darů, fyzické značení, archivace, vazba, dodání uživatelům).
  • Dílčí agendou bylo budování Zlatého fondu českého ekonomického myšlení.

Přechod na nový knihovnický systém – příprava a realizace

Na razantní změnu ve zpracování knihovních fondů, kterou v srpnu 2003 představovalo souběžné nasazení automatizovaného knihovnického systému Aleph 500 a knihovnického formátu MARC21, které nahradily do té doby používané softwarové vybavení Tinlib s naprosto odlišným knihovnickým formátem Unimarc, jsme se museli v předstihu připravovat. Ještě v červenci 2003 jsme pracovali v systému Tinlib a po konverzi záznamů jsme v září 2003 začali „naostro“ používat nový systém s novým formátem. Situace byla poněkud komplikována tím, že v roce 2003 byl v CIKS implementován pouze modul Katalogizace (a Výpůjčky v odd. služeb), a moduly Akvizice a Seriály, které bezprostředně souvisejí s navazujícími činnostmi v oddělení, byly plánovány až pro rok 2004; v r. 2003 byly tyto agendy zabezpečovány dále v systému Tinlib. Největší komplikací však byla naprostá absence jakékoli zkušenosti s aplikací MARC21 v české knihovnické praxi. Národní knihovna ČR, jako ústřední metodické pracoviště, sice používá Aleph 500, přechod z formátu Unimarc na formát MARC21 však předpokládá až v pololetí roku 2004.

V rámci přípravy na nový systém bylo nutno posílit a nově nastavit vzájemné vazby jednotlivých úseků oddělení. To přineslo změny v organizaci práce. Byl vypracován podrobný popis pracovních činností a procesů tak, jak by na sebe měly navazovat, zahrnuty byly i budoucí vazby na moduly Alephu Akvizice a Seriály po jejich implementaci. Na základě školení, konzultací s odborníky v NK ČR, kteří připravují přechod na MARC21, a hlavně na základě studia manuálů a dostupných katalogů knihoven používajících daný formát, především Kongresové knihovny ve Washingtonu a některých polských a německých knihoven (viz tab.D 1), byl simulován možný průběh zpracování titulu/knihovní jednotky a na základě toho stanoven Postup zpracování knihovních jednotek, získaných nákupem, darem či výměnou, včetně vymezení odpovědností. Zároveň, v součinnosti s odborem knihovní sítě VŠE a oddělením služeb byly stanoveny priority zpracování takto:

  • Katedry, fakulty, ústavy VŠE (literatura pro výzkum a výuku) Studijního informačního centra Jarov.
  • Studovny (Knihovna VŠE – Žižkov včetně Mediatéky, EDS, Knihovny Pavla Eislera, Studijní knihovna Jižní Město).
  • Sklady Knihovny VŠE.
  • Tituly vyčleněné do Zlatého fondu.
  • Retrospektivní zpracování.
  • Svázané ročníky časopisů.

3.1 Akvizice neperiodických publikací

Ing. Lenka Bělohoubková, PhDr. Ingrid Hronovská

Stav knihovního fondu v roce 2003

Koncem roku došlo ke kumulaci nákupů knih, především z grantů, i když jsou objednávky grantových řešitelů stále častěji rozloženy po celý rok. Poklesl počet nakupovaných multiplikátů českých publikací a neopakoval se ani žádný mimořádný dar jako v roce 2002. V tabulce A 1.1 – Stav a přírůstky je zřetelně patrný rozdíl oproti roku 2002, který byl na dary a nákupy mimořádně bohatý. Díky pečlivé akviziční politice však nedošlo k žádné újmě na kvalitě fondu. Pracovníci akvizice používali do konce roku 2003 systém Tinlib.

Nákup knih

V roce 2003 byly nakoupeny knihy v celkové hodnotě 3 975 389 Kč (podrobněji viz tab.A 4.1 – Knihy ve finančním vyjádření). Nákupy z grantových prostředků byly o více než 350 000 Kč vyšší než nákupy z rozpočtu, a to z několika důvodů:

  • Více než 600 000 Kč bylo z 4letého grantu CIKSu. Prostředky vynaložené z tohoto grantu na nákup knih byly použity na doplnění fondu knihovny, EDS a Mediotéky o důležité odborné encyklopedické publikace, nejnovější publikace z hlavních ekonomických oblastí a publikace s problematikou Evropské Unie. Na jejich výběru se spolu s pracovníky oddělení akvizice podíleli odborníci ze všech fakult VŠE.
  • Zvýšená cena časopisů a nákup několika dalších žádaných databází způsobily, že bylo z rozpočtových prostředků čerpáno mnohem méně na nákup knih.
  • Během roku 2003 byly nakoupeny publikace pro více než 45 grantů v celkové hodnotě 1 969 976 Kč.

Většina publikací nakupovaných pro grantové řešitele a všechny publikace nakupované z prostředků grantu CIKS byly v anglickém jazyce. Jejich objednávání byla věnována veliká pozornost, aby byly využity veškeré možné slevy, ať již mimořádné u jednotlivých nakladatelství, množstevní při nákupu více kusů od titulu nebo speciální v období knižního veletrhu v Praze.

Grantovým řešitelům bylo k dispozici množství tištěných katalogů nejrůznějších nakladatelství. Část nejnovějších katalogů byla získána na podzimním mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. S ohledem na veliký zájem o nákup literatury právě v posledních měsících roku je tento veletrh nejlepší příležitostí jak získat velké množství nakladatelských plánů vydavatelství, a tak zajistit grantovým řešitelům možnost objednat knihy skutečně aktuální a potřebné.

Nákupy pro katedry a pracoviště z rozpočtových prostředků byly schváleny zástupci fakult v Radě pro knihovnické a informační služby (RAKIS). Jejich pomoc je pro pracovníky akvizice často neocenitelná, sami doporučili nákup řady odborných publikací.

Pracoviště akvizice také zajišťovalo servis při nákupu publikací pro kurzy pořádané instituty VŠE. V roce 2003 se jednalo o nákupy za 584 438 Kč. Publikace jsou na kurzech rozdány účastníkům, a proto po nákupu nejsou katalogizovány.

Dary, výměny, prodejní akce nakladatelství

Knižní dary za rok 2003 dosáhly hodnoty 1 114 402 Kč. Mezi dárce patřily významné mezinárodní instituce, ministerstva, nakladatelství, dodavatelé zahraniční literatury, řada pracovníků VŠE i soukromé osoby. Jejich seznam je uveden v příloze. Jejich dary obohatily fond knihovny o řadu publikací, které se získávají obtížně, mnohdy i o zcela unikátní a nedostupné materiály.

S pravidelnými dárci spolupracují pracovníci akvizice již řadu let a mají s nimi uzavřené ústní (ministerstva, nakladatelství apod.) či písemné dohody (např. IMF). Na základě těchto dohod knihovna dostává buď jejich úplnou knižní produkci, případně získává větší počet exemplářů pro jednotlivé dílčí knihovny. Knihovna VŠE je také depozitní knihovnou OECD a Světové banky.

Během letního a zimního semestru 2003 proběhlo na VŠE celkem 35 prodejních akcí. Díky nim knihovna získala do svého fondu knihy v hodnotě 67 244 Kč, a to především multiplikáty nejpůjčovanějších učebnic. Rok od roku se stává tento způsob doplňování fondu důležitější. Jednotlivé termíny akcí spolu s edičními plány nakladatelství jsou známy již měsíce předem. Během prodejních akcí nabízí nakladatelství vyšší než běžné slevy, a tak se daří získat do knihovního fondu potřebné počty publikací za výhodnějších podmínek.

Knihovna dostává pravidelně část nákladu skript vydávaných na VŠE. V roce 2003 se počet výtisků od jednoho titulu snížil, hodnota předaných skript byla 332 826 Kč. Tato částka, stejně tak vyčíslení hodnoty mezinárodní meziknihovní výměny publikací, není uváděna v tabulce A 4.1. Knihy ve finančním vyjádření.

3.2 Periodika

Eva Zárubová, časopisy

Centrální nákup

Časopisy pro potřeby VŠE, tj. pro CIKS a jeho součásti – studovny Knihovny VŠE – Žižkov včetně Mediatéky, Knihovny Pavla Eislera a Evropského dokumentačního střediska, pro Studijní knihovnu Jižní město i pro všechna ostatní pracoviště VŠE (rektorát, kvestorát, fakulty, katedry, instituty) jsou již od roku 1995 objednávány centrální agendou časopisů CIKS.

Centrálně probíhá i zpracování, fakturace, kontrola dodávání, přijímání, třídění, urgence, archivace, vazba a nabídka časopisů.

Nákup je hrazen především z prostředků přidělených z rozpočtu školy (rozdělení schvaluje Rada pro knihovnické a informační služby VŠE – RAKIS), a také, i když v mnohem menší míře, z grantů (viz tab. 4.2 Periodika ve finančním vyjádření).

Na dodávku časopisů je platná veřejná obchodní soutěž. Po posouzení jednotlivých nabídek byli pro největší objem odběru titulů vybráni tři velcí dodavatelé časopisů: Dovoz tisku Praha – Suweco CZ, s.r.o., Bonus, v.o.s. a CZ Press, spol. s r.o. Ostatní tituly knihovna objednává přímo u vydavatelů nebo jejich distributorů.

V roce 2003 bylo zakoupeno celkem 639 titulů periodik, z toho 299 českých a 340 zahraničních. Ve studovnách bylo zpřístupněno všem návštěvníkům 364 titulů časopisů a 15 deníků. Ostatní periodika byla uložena v dalších knihovnách a na katedrách.

Dary

Velmi důležitou formou získávání časopisů jsou i dary (viz tab. 4.2 Periodika ve finančním vyjádření). Bohužel 30.9.2003 skončil 5letý projekt, na jehož základě dostávala knihovna zdarma výtisky deníku The Wall Street Journal Europe.

Z titulu statutu depozitní knihovny OECD jsme v roce 2003 dostali k dispozici 25 titulů materiálů OECD v ceně cca 136 719,- Kč.

Formou daru byl u následujících titulů získán i větší počet výtisků, které jsou určeny pro studenty a učitele k rozebrání. Kromě toho byl jeden výtisk nakoupen a evidován ve fondu knihovny. V r. 2003 se jednalo o tyto tituly:

Anglická periodika:

  • deník The Wall Street Journal – dar od firmy DOWJONES v objemu 185 výtisků, v ceně cca 3 130 200,- Kč (ukončeno 30.9.2003);
  • týdeník Prague Business Journal od stejnojmenného dodavatele (Prague Business Journal) v celkovém počtu 200 výtisků, v ceně cca 619 600,- Kč.

Německá periodika:

  • obvykle 100 ks německého týdeníku Prager Zeitung, od firmy PRAGO-MEDIA, spol. s r.o. v ceně cca 234 000,- Kč.

Česká periodika:

  • 200 ks týdeníku Profit od vydavatele Stanford, a.s., v ceně cca 188 700,- Kč.

Kompletní seznam objednaných titulů periodik je od r. 2000 vystaven na školních webových stránkách na adrese platné vždy pro aktuální rok (pro rok 2004 je platná adresa http://ciks.vse.cz/Edice/casopisy_2004.asp). Součástí seznamu je i odkaz na katalogizační záznam v knihovním systému Aleph, v němž jsou zpracovány všechny objednané tituly. Veškeré údaje o časopisech (vydavatele, periodicitu, umístění, archivaci, apod.) je možné zjistit také přímo na www stránkách na adrese http://library.vse.cz.

3.3 Zpracování knihovních fondů

Eva Bazalová, Jana Šebková, Mgr.Věra Škochová

Implementace knihovnického systému
Aleph 500 přinesla nejvíce radikálních změn právě v oblasti
katalogizace. V roce 2003 byly v systému Aleph zpracovávány
pouze neperiodické dokumenty; katalogizace periodik bude probíhat až
po implementaci modulu Seriály počátkem roku 2004. Po dohodě s NK
ČR bylo dočasně pozastaveno odesílání zpracovaných záznamů do
souborného katalogu ČR. Hlavní důvody byly následující: neexistence
konverzního programu MARC21-> UNIMARC, dolaďování záznamů v novém
formátu včetně úprav záznamů z konverze, nebyl zatím stanoven
rozsah minimálního záznamu pro Souborný katalog ČR ve formátu MARC21.
Podle harmonogramu Národní knihovny budou v NK ČR konvertovat
báze do MARC21 v létě s výjimkou báze SKC, u které se
to předpokládá nejdříve v prosinci 2004.

Od srpna 2003 se pracovnice úseku, kromě rutinního zpracování nových záznamů, zabývaly supervizí úplnosti záznamů zkonvertovaných z Tinlibu, opravami chybných záznamů, přípravou na zavedení modulů Akvizice a Seriály od r. 2004. Průběžně byly dolaďovány stávající pracovní postupy, obzvláště se zřetelem na specifika jednotlivých druhů dokumentů, jejich lokací (diplomové práce, skripta apod.) i dílčích sbírek ve fondu CIKS VŠE. V zájmu dodržování standardních postupů všemi katalogizátory byly pro jednotlivé typy dokumentů vypracovány příslušné šablony ve formátu MARC21. Jejich sladěnost s budoucím minimálním standardizovaným záznamem daného druhu dokumentu v Souborném katalogu NK ČR byla konzultována s příslušnými odbornými pracovníky NK ČR.

Výstupem ze zpracovatelské linky je předání kompletně zpracovaných a označených publikací (kromě hřbetních štítků u publikací ve volném výběru, které označují pracovnice studoven samy) uživatelům podle místa určení – na pracoviště (katedry, fakulty, střediska) VŠE, do studoven a ostatních knihoven CIKS. Celkem existuje téměř 100 lokací pro umístění fondu, z toho mnohé mimo areál VŠE na Žižkově.

Po připojení katalogu knihovny Fakulty managementu v Jindřichově Hradci do souborného katalogu VŠE byla rozvíjena spolupráce při sjednocování katalogizačních postupů, vytváření souborů autorit a sjednocování předmětových skupin.

3.3.1 Jmenná katalogizace

V roce 2003 bylo v systému Tinlib (do července 2003) a v systému Aleph (od září 2003) nově zpracováno 7 034 titulů (viz tab. A 5.1). Představuje to 11 933 knihovních jednotek. Nahromaděním řady faktorů (zvýšený nákup knih koncem roku, nutnost řešit operativně problémy vzniklé souběžným používáním dvou různých knihovnických systémů pro účely akvizice a pro zpracování, průběžná aktualizace stanovených pracovních postupů) došlo ke zpomalení zpracování přírůstků. Vznikl tak nepoměr mezi nakoupenými a zpracovanými tituly – řada z nich proto bude zpracována v r. 2004. Na druhé straně, vypracováním standardních postupů a rozšířením katalogizačních údajů v záznamech se zvýšila jejich kvalita

Průběžně byla prováděna revize konvertovaného souboru autorit, jejich kontrola a údržba, stejně jako kontrola správnosti a evidence místního seznamu, seznamu přírůstkových čísel, typů signatur atd. Přehled signatur používaných v CIKS VŠE je uveden v příloze 8. V souvislosti s vyčleněním některých publikací do zvláštní sbírky Zlatý fond českého ekonomického myšlení byly u 40 digitalizovaných titulů vloženy do katalogizačního záznamu URL adresy odkazující na plný text dané publikace (viz Příloha 9 Zlatý fond českého ekonomického myšlení).

V 1. pololetí 2003 pokračovalo retrospektivní zpracování fondu – do elektronického katalogu jsou zpracovány publikace od současnosti asi do r. 1975. V 2. pololetí se soustředilo úsilí katalogizátorů na zvládnutí změn souvisejících s přechodem na systém Aleph 500 a MARC21.

V průběhu roku a hlavně po letní revizi byly do katalogu Aleph aktuálně doplňovány změny lokací a změny ve statutu dokumentu (ztráta, náhrada, vyřazení). Celkové úbytky jsou uvedeny v tab. A 3.

3.3.2 Předmětová katalogizace

Na jmenný popis dokumentu ve zpracovatelské lince navazuje věcné zpracování, jež klasifikuje dokumenty z hlediska obsahu. Přidělením předmětové skupiny, klasifikačního znaku MDT, označením typu dokumentu a vytvořením hřbetního štítku u publikací volného výběru je záznam dokumentu kompletní a po kontrole úplnosti záznamu v modulu Jednotky je zařazen do Souborného katalogu VŠE. V roce 2003 bylo věcně zpracováno téměř 7 000 titulů, z toho více než ¾ cizojazyčných.

Klasifikace MDT

Od září 2003 používáme poslední vydání MDT (edice 2002), které se značně odlišuje od dříve užívaného vydání MDT 2000, především zavedením nové skupiny 005 – management, řízení.

Předmětové skupiny

Předmětové skupiny v Alephu představují neřízený slovník slov a slovních spojení, v němž nebyly po konverzi zachovány vztahy ekvivalence, hierarchie či asociace, částečně vytvořené předtím v Tinlibu. S cílem alespoň hrubého sjednocení lexiky, používané předmětovými katalogizátory, byla provedena první redakce tohoto slovníku. V budoucnu je třeba této oblasti věcného popisu věnovat velkou pozornost a systémově ji řešit.

Hřbetní štítky ve studovnách CIKS

Hřbetní štítek u publikací ve studovnách CIKS je vlastně tzv. druhá signatura pomáhající uživatelům rychle se orientovat ve volně přístupném fondu. Zpravidla je tvořen znakem MDT (max. 4 pozice) a třemi písmeny jména autora či názvu (bez mezery). Z tohoto obecného pravidla jsou vyjmuty zvláštní typy hřbetních štítků, jež charakterizují jednotlivé specificky zaměřené dílčí sbírky – tematické celky, které mají většinou vlastní klasifikaci, např. publikace Evropské unie (EU…), Světové banky (SB…), OECD apod. (viz Příloha 8 Přehled signatur).

V průběhu roku probíhaly ve
studovnách přesuny publikací a změny v jejich zařazení; v těchto
případech bylo nutno je znovu klasifikovat a přidělit nové hřbetní
štítky.

3.3.3 Zlatý fond českého ekonomického myšlení

Mgr. Věra Škochová, Ing. Pavel Pospíšil

Záměrem budování speciální sbírky – Zlatého fondu českého ekonomického myšlení – je zpřístupnit díla mající vztah k historickému vývoji českého ekonomického myšlení: práce významných národohospodářů různé orientace, publikace institucí a organizací, časopisy a encyklopedie. Z bohatého, byť neúplného badatelského fondu CIKS VŠE v Praze jsou postupně digitalizována díla vhodná ke skenování, na něž se již nevztahuje autorský zákon.

V průběhu roku 2003 bylo vybráno do dílčí sbírky „Zlatý fond“ (viz tab. A 5.2), opatřeno zvláštním typem signatury a kompletně knihovnicky zpracováno celkem 45 publikací. Byla to díla A. Bráfa, J. Grubera, F. L. Chleborada, J. Kaizla, F. C. Kampelíka, J. Kolouška, J. Loevensteina, J. Pazourka, , A. Rašína a F. L. Riegra. Při jejich výběru bylo přihlédnuto k několika hlediskům, zejména nakolik jsou vhodná ke skenování a zda se na ně nevztahuje zákon o autorském právu. Proto ve vybraném souboru jsou jen díla napsaná a vydaná v letech 1850 – 1933.

Zároveň pokračovala digitalizace dalších vybraných titulů, započatá v r. 2002 (viz tab. A 5.2). V minulých letech jsme navrhli a ověřili postup skenování a ukládání publikací do PDF souborů, při kterém rozdělujeme jednu publikaci do více souborů podle struktury díla (např. podle kapitol nebo jiných logických částí). Postupně je každá digitalizovaná publikace uložená v PDF souborech doplněna HTML stránkou s bibliografickými údaji, odkazem na stručný životopis autora, obrázkem titulní strany a rozpisem obsahu s odkazy na soubory jednotlivých kapitol. Takto zpracovaná publikace je prezentována v rámci virtuální ekonomické knihovny Econlib. U 40 titulů Zlatého fondu je URL adresa odkazující na plný text publikace uvedena v příslušném katalogizačním záznamu souborného katalogu VŠE.

Digitalizované dokumenty v PDF souborech dosahují velikosti desítek až stovek megabytů a práce s nimi vyžaduje kvalitní PC.

Ze souboru dosud naskenovaných prací bylo vybráno 34 publikací a vydáno na CD-ROM Zlatý fond českého ekonomického myšlení 2003. Vydání tohoto CD ROM je i jedním z výstupů grantu MŠMT ČR LI200007. Pro vytvoření grafické podoby CD-ROM bylo využito služeb profesionálního grafického studia a jimi vytvořený design byl použit i na výše zmíněných WWW stránkách.

Na základě badatelské práce Mgr. Vladimíra Seidla byl v roce 2003 zpracován nárys dalšího rozvoje této dílčí sbírky. Byly sestaveny přehledy významných českých národohospodářů a jejich děl ve fondu Knihovny VŠE, periodik a významných encyklopedií, seznamy deziderát aj. Souběžně s budováním tohoto dílčího fondu se předpokládá digitalizovat další vybrané publikace, splňující kromě odborných i tři formální hlediska: jsou ve fondu knihovny VŠE, mají vypořádána autorská práva a jsou vhodná ke skenování.

3.4 Revize knihovních fondů

Ing. Lenka Bělohoubková, vedoucí odboru sítě studoven a knihoven VŠE

Revize fondů s otevřeným přístupem

Pravidelné revize volně přístupného fondu ve studovnách proběhly v roce 2003 jako každoročně během letního období v době uzavření studoven. Byly zrevidovány všechny studovny na Jižním městě, studovna na Žižkově, Evropské dokumentační středisko, Knihovna Pavla Eislera, Mediatéka i studovny v Jindřichově Hradci. Průběh a výsledky revizí jsou blíže popsány v příslušných kapitolách. Celkem bylo zrevidováno přibližně 40 000 knihovních jednotek a dále pak všechny výtisky novin a časopisů ve studovnách (viz tabulka A 1.2 Knihovní fondy přístupné ve studovnách).

Revize Kolejní knihovny Jarov

Mimořádná byla revize fondu Kolejní knihovny Jarov, neboť z důvodu ukončení její činnosti došlo k přesunům fondu do Studijního informačního centra Jarov, do studovny a skladu knihovny na Žižkově a také k vyřazení zastaralých a poškozených publikací. Podrobnější rozbor celé situace je v kapitole 2.5. Integrace Kolejní knihovny Jarov do Studijního centra na Jarově.

Revize skladů

Pracovnice úseku časopisů provedly kompletní fyzickou revizi časopiseckého fondu, umístěného v prostorách CDMS na Veleslavíně. Jednalo se o přibližně 20 000 svazků a celá práce trvala 4 měsíce. U časopisů bylo nutné upravit údaje v knihovním katalogu, neboť v původních papírových seznamech byly nepřesnosti i faktické chyby.

Pracovníci centrálního skladu na Žižkově provedli v období uzavření knihovny další část plánovaných fyzických revizí fondu. Zrevidováno bylo 24 796 svazků skript v rozsahu signatur Sc3252-Sc28755, které byly zpracovány v automatizovaném systému. V návaznosti na tuto revizi a na základě zjištění četnosti výpůjček byly vytipovány tituly již nepoužívané a zastaralé. Po konzultacích s pracovníky oddělení služeb, kontrole seznamu skript určených ke skartaci v edičním oddělení a v několika případech po ověření situace u autorů jednotlivých titulů byly vybrány a vyřazeny poškozené multiplikáty. Od každého titulu bylo z archivních důvodů zachováno minimálně 5 exemplářů. Celkem bylo vyřazeno 5768 kusů nadbytečných multiplikátů poškozených skript.

Vyřazování dokumentů

Z fondu knihovny byly vyřazeny diplomové práce starší 5ti let. Bohužel se je do konce roku nepodařilo předat do archivu VŠE, protože pracovníci archivu je z prostorových důvodů nepřevzali. Náhradním řešením bylo rozhodnutí přesunout tyto diplomové práce do prostor skladu CDMS na Veleslavíně.

V roce 2003 dále pokračovalo odepisování vyřazených publikací do odpisové databáze ISIS. Záznamy byly pouze vkládány do odpisové databáze, fyzicky nebyly vyřazeny žádné výtisky. V současné době jsou uváděny v nabídkových seznamech webových stránkách, odkud si je mohou vybrat a vyžádat jiné knihovny pro svůj fond. Na doplňování odpisové databáze se podílejí pracovníci centrálního skladu i pracovnice výpůjčního protokolu (viz tabulky A 3.1 – Počet knihovních jednotek zapsaných do odpisové databáze ISIS a A 3.2 Počet fyzicky vyřazených knihovních jednotek).

Tvorba nových revizních předpisů

V souvislosti s novou organizační strukturou CIKS bylo přímé i metodické řízení veškerých dislokovaných knihoven a skladů soustředěno do odboru Síť knihoven a studoven VŠE. Koncem roku začaly mj. i práce na přípravě jednotného pokynu k provádění revizí v celé síti knihoven, který by sjednotil stávající postupy u jednotlivých typů knihovních fondů a zároveň splnil všechny požadavky na evidenci a revizi majetku podle platných zákonů, nařízení rektora VŠE a pokynů kvestora VŠE. Tento předpis bude dohotoven v roce 2004. Již během posledních let, kdy se na CIKS obraceli pracovníci některých kateder s žádostmi o revizní seznamy knih na jejich pracovištích, o rady ohledně provádění revizí katedrových fondů, o pomoc s převedením nepotřebných titulů zpět do knihovny apod., se prokázala nutnost řešit tuto problematiku komplexně a jednotně.

4 Informační podpora studia a výzkumu

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí odboru informační podpory studia a výzkumu

Přijetím nové organizační struktury CIKS byl v roce 2003 po organizační stránce dokončen program přípravy oborových knihovníků, zahájený v roce 2002. Do oddělení „Oborové informační a knihovnické služby“ byly převedeny všechny příslušné agendy – jejich výčet je uveden v příloze číslo 10.

Ostatní dosud samostatné agendy byly soustředěny do nově vytvořeného oddělení „Virtuální ekonomická knihovna (Econlib) a rozvojové informační projekty“. Jejich výčet je rovněž uveden v příloze číslo 10.

Činnost obou oddělení byla v roce 2003 úzce spojena s úkoly posledního roku řešení čtyřletého grantu „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum (MŠMT-LI200007, 2000-03“ pro oblast informační podpory: vybudování týmu oborových specialistů, vytvoření virtuální ekonomické knihovny, dořešení služby elektronického dodávání dokumentů, digitalizace atd. – viz následující kapitoly.

4.1 Oborové informační služby

Tým oborových knihovníků zajišťoval v roce 2003 i nadále informační služby požadované tzv. klasickou cestou, tj. osobně nebo písemnou formou, zároveň se ale stále více podílel na vytváření obsahu, zejména nabídky služeb, budované virtuální ekonomické knihovny Econlib.

Prostřednictvím Econlibu zajišťují oboroví knihovníci konzultační a poradenské služby, referenční služby, zpracovávají rešerše zadané online, analyzují volně dostupné tematicky zaměřené informace z Internetu a vytvářejí jejich seznam.

V roce 2003 byla také nadefinována informační gesce (viz příloha 6), jejíž tematický záběr byl porovnán se zaměřením výzkumné práce školy. Jednotlivé kategorie informační gesce byly rozděleny mezi oborové knihovníky, kteří se snaží navázat užší osobní kontakty a spokupráci s učiteli a vědeckovýzkumnými pracovníky příslušných oborů. Kromě osobních kontaktů a konzultací zajišťují rovněž prezentace elektronických informačních zdrojů se zaměřením na konkrétní témata (podrobněji viz kapitola 4.1.1), zpracovávají rešerše a rešeršní profily uživatelů (kapitola 4.1.2), vytvářejí informační materiály a pomůcky pro navigaci ve zdrojích a pro vyhledávání v nich, podílejí se rovněž na přípravě prezentačních akcí, jako jsou např. výstavky nebo tvorba prezentačního CD CIKSu. Každý z oborových knihovníků je také garantem několika elektronických informačních zdrojů, dostupných uživatelům z VŠE (příloha 6).

V rámci zvyšování kvalifikace absolvovali oboroví knihovníci v roce 2003 jednak interní kurz „Sociálně psychologické dovednosti pro pracovníky knihovny VŠE“ a jednak testy ze znalostí z oblasti služeb a informací nabízených v rámci Econlibu. Zúčastnili se také několika školení pořádaných jinými knihovnami, zejména Národní knihovnou ČR.

Úkolem pro rok 2004 v oblasti oborových informačních služeb je zejména růst jejich kvality. Naším cílem je zvyšování odborné úrovně konzultací a poradenství, zavedení a vyhodnocování zpětné vazby a následně rozvoj nástrojů pro formulování i vyhodnocování informačních potřeb uživatelů. V oblasti rešerší je cílem zvýšení podílu rešeršních profilů uživatelů a zavedení adresné služby current contents. K zajištění těchto cílů je rovněž potřeba posílit tým oborových specialistů personálně – v současné době služby zajišťují pouze 3 oboroví knihovníci.

4.1.1 Prezentace informačních zdrojů

Mgr. Libuše Simandlová, oborové informační služby

Významnou součástí naší práce v oblasti informačního vzdělávání uživatelů jsou prezentace elektronických informačních zdrojů, zvláště online databází dostupných na VŠE. V roce 2003 jsme uskutečnili celkem 22 prezentací databází, kterých se zúčastnilo 339 účastníků.

Tyto prezentace online databází včetně rešeršní strategie pro prezentované databáze se konaly v Klubu knihovny a v prezentační místnosti Fakulty podnikohospodářské. Z toho bylo realizováno 17 prezentací v rámci výuky diplomových seminářů vedených na jednotlivých fakultách školy, 1 prezentace se konala pro specializované studium Ministerstva národní obrany a 2 prezentace se konaly pro učitele a doktorandy VŠE.

Dále jsme uskutečnili 1 prezentaci našich elektronických informačních zdrojů pro studenty – stážisty z FF UK – ÚISK v Praze a 1 prezentaci pro studentky – stážistky z Vyšší odborné školy informačních služeb v Praze.

Pro ilustraci uvádíme tematické zaměření vybraných prezentací:

Pro Fakultu financí a účetnictví:

  • katedra veřejných financí:
    • 1 prezentace pro specializované studium Ministerstva národní obrany na téma “ Vojenské výdaje“ (doc. PhDr. František Ochrana, DrSc.);
    • 1 prezentace pro doktorandy na téma „Monetární a fiskální politika“ (doc. Ing. Vratislav Izák, CSc.);
    • 3 diplomové semináře na téma „Veřejné finance“ (Ing. Barbora Slintáková, Ing. Alena Maaytová).

Pro Fakultu mezinárodních vztahů:

  • katedra světové ekonomiky (a Centrum evropských studií) – program CEMS: 1 diplomový seminář na téma “ Evropská unie a integrace“ (PhDr. Petr Beroušek).

Pro Fakultu podnikohospodářskou:

  • děkanát: 1 prezentace pro učitele a doktorandy Fakulty podnikohospodářské;
  • katedra personalistiky: 1 diplomový seminář na téma „Řízení lidských zdrojů“ (děkan prof. Ing. Jiří Kleibl, CSc., Ing. Lucie Dušková).

4.1.2 Rešerše, bibliografické a referenční informace

Mgr. Libuše Simandlová, oborové informační služby

V roce 2003 bylo zpracováno celkem 100 rešerší, z toho 76 retrospektivních (jednorázových) rešerší a 24 průběžných (SDI) rešerší.

Ve struktuře uživatelů převládali interní uživatelé (54 uživatelů) oproti externím (46 uživatelů).

Zpracované rešerše jsou archivovány v elektronické podobě a jsou nabízeny na WWW stránkách CIKS a prostřednictvím tištěných letáků v prostorách knihovny. Ke zpracování rešerší byly ze zdrojů přístupných na síti VŠE nejvíce využívány TINLIB – katalog Knihovny VŠE (do srpna 2003), FinLit, Firemní monitor a ASPI. Z databází přístupných přes Internet byly hlavně využívány databáze ProQuest 5000, EBSCO, Web of Knowledge (Web of Science – WoS), ANOPRESS, KnowEurope a od září katalog v systému Aleph 500.

K databázím ProQuest 5000, EBSCO, Web of Science a Anopress byly též zpracovány praktické příklady rešeršní strategie (kroková scénaria) na zadaná témata pro prezentace. Tyto texty byly využívány při prezentaci databází – online informačních zdrojů na VŠE.

Dle tematické analýzy lze rešerše rozčlenit v sestupném pořadí podle počtu zpracovaných rešerší takto:

  • Evropská unie, evropská ekonomická integrace.
  • Makroekonomika.
  • Management podniku.
  • Informatika, informační systémy, informační technologie.
  • Finance, bankovnictví.
  • Sociální politika, sociální péče.
  • Školství, pedagogika.
  • Personální management.
  • Obchodní podnikání.
  • Legislativa.
  • Ekonomika podniku.
  • Marketing.
  • Ekonomická žurnalistika.

V rámci referenčních služeb (ústních i telefonických) bylo vyřizováno v průměru denně 10 dotazů faktografických i bibliografických.

Nejčastější dotazy a požadavky:

  • Informace o vyhledávání v databázích dostupných na VŠE – online informační zdroje i zdroje v lokální síti.
  • Informace o rešeršních službách.
  • Bibliografické záznamy a plné texty českých i zahraničních odborných časopisů.
  • Informace z Evropské unie.
  • Služby knihovny a studoven všeobecně.I
  • Informace i bibliografické záznamy z právního systému ASPI.
  • Informace o VŠE.
  • Faktografické údaje.

V rámci nabídek informačních společností a uvažovaného nákupu dalších online informačních zdrojů jsme také v roce 2003 testovali a zpracovali obsahovou a tematickou charakteristiku celkem 11 databází.

Pro virtuální ekonomickou knihovnu Econlib jsme pro funkce Volně dostupné zdroje a Ekonomické instituce a knihovny zpracovali obsahovou charakteristiku celkem 152 internetových adres.

4.1.3 Výstavky v roce 2003

Výstavka při příležitosti Dnů Evropy na VŠE

Ing. Lenka Bělohoubková, vedoucí odboru sítě knihoven a studoven VŠE

Také v roce 2003 byla součástí akce Dny Evropy na VŠE, projektu CES (Centra evropských studií), expozice odborné literatury v Klubu knihovny VŠE – CIKS. Výjimečná byla z několika důvodů:

  • Završovala 10ti letou spolupráci CES s nadací K. Adenauera.
  • Probíhala v roce, kdy byla ukončena jednání o připojení nových členů k EU.
  • V roce 2003 končil 4letý grant CIKSu, jehož součástí bylo i shromažďování literatury s problematikou EU.

Ve spolupráci s celou řadou institucí, ministerstev a spolupracujících odborných knihoven byla v Klubu knihovny uspořádána výběrová výstava nejaktuálnějších publikací zaměřených na Evropskou unii. Byly zde zastoupeny oficiální materiály Evropské unie, komentáře vznikající evropské ústavy, ekonomické ukazatele hospodářského rozvoje přistupujících zemí, diplomové práce studentů i odborné texty a publikace akademických pracovníků. Byly zde k dispozici nejnovější a nejdůležitější publikace pořízené z grantových prostředků CIKS. Návštěvníci výstavy mohli využít i mimořádný online přístup do databází České tiskové kanceláře.

Celá akce trvala 4 dny a setkala se s velmi příznivým ohlasem. Výstavu navštívilo více než 100 návštěvníků.

Výstavka u příležitosti 50. výročí vzniku VŠE

Mgr. Vladimír Seidl, oddělení budování knihovních fondů

Výstavka, připravená Centrem informačních a knihovnických služeb byla oficiálně otevřena 27.května za účasti členů kolegia rektorky VŠE. Jednalo se již o osmou akci CIKS podobného druhu. Tematicky byla výstavka zaměřena na tyto oblasti – výročí:

První výstavka byla věnována významnému českému národohospodáři, Josefu Pazourkovi, prvnímu děkanovi Vysoké školy obchodní, která existovala v letech 1919-1949. V Čechách to byla první VŠ ekonomického zaměření a lze ji považovat za předchůdkyni naší VŠE. Pazourek byl představen jako průkopník českého účetnictví a vysokého obchodního školství a tvůrce první české ekonomické encyklopedie – Ottova obchodního slovníku.

Druhá výstavka nesla název „Alois Rašín – symbol VŠE“. Připomněla 80. výročí tragické smrti našeho prvního ministra financí. Slovem a obrazem přiblížila život a dílo Aloise Rašína a zároveň dokumentovala, proč byla v roce 1999 na VŠE zřízena Medaile Aloise Rašína a komu byla od té doby udělena.

Třetí výstavka s názvem „150 let české ekonomické literatury“ byla připravena u příležitosti 100. výročí úmrtí F. L. Riegra, významného českého politika 2. poloviny 19. století a autora první odborné ekonomické publikace, která vyšla česky před více než 150 lety. České ekonomické myšlení mělo v té době za nejvyspělejšími zeměmi téměř stoleté zpoždění a v prvním půlstoletí svého vývoje učinilo jen první, dost nesmělé krůčky. Vždyť do konce 19. století v Čechách vyšlo jen něco kolem třiceti původních, česky psaných ekonomických publikací. Kromě fotokopií titulních listů Riegrových studií a jeho překladu práce francouzského ekonoma Droze výstavka návštěvníky seznámila s hlavními díly českých ekonomů z let 1900 – 1948. Rozmachu českého ekonomického myšlení a dohánění zpoždění za světovým vývojem dosud vévodí dvoudílná Soustava národního hospodářství Karla Engliše a pětidílná Sociální ekonomika Josefa Macka. Tuto nadějnou druhou etapu rozvoje přerušila nacistická okupace a posléze ji deformoval a svým způsobem přímo zdrtil poúnorový režim. Po roce 1989 dochází k nové explozi české ekonomické literatury, na které se významně podílí i VŠE. I toto období dokumentovala třetí část této výstavky.

Čtvrtá výstavka o ekonomickém školství v Čechách přinesla fakta o první vyšší české ekonomické škole, která zahájila činnost před 130 lety v Praze pod názvem Českoslovanská akademie obchodní. Tato dnes řadová obchodní akademie tehdy byla vedle právnické fakulty a pražské techniky po řadu desetiletí výjimečnou institucí a důležitým společenským centrem. Dále výstavka dokumentovala rozvoj českého ekonomického školství před 1. světovou válkou a v první republice, existenci tří center ekonomického myšlení v meziválečném období, vznik a vývoj Vysoké školy obchodní v letech 1919-1949. V závěru výstavka připomněla 50. výročí vzniku VŠE a fakty, obrázky a mapou znázornila současný rozsah ekonomického školství v Čechách.

4.2 Virtuální ekonomická knihovna (Econlib)

Ing. Václav Šubrta,vedoucí oddělení virtuální ekonomická knihovna

4.2.1 Cíl a poslání

V roce 2003 byla v rámci řešení čtyřletého grantu Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum (MŠMT-LI200007, 2000-03) vytvořena virtuální ekonomická knihovna – Econlib (http://www.econlib.cz). Vzniklo tak uživatelsky jednotné prostředí pro přístup ke všem poskytovaným knihovnickým a informačním zdrojům a službám pro ekonomické obory. Poskytovateli zdrojů a služeb jsou CIKS VŠE a CERGE-EI. Cílem Econlibu je na bázi moderních ICT nabídnout všem kategoriím uživatelů možnost získat a používat jak klasické, tak elektronické informační zdroje a služby podporující zejména jejich studijní a výzkumnou práci.

Hlavním uživatelským kritériem pro rozvoj Econlibu je zařazování takových informačních zdrojů a služeb, které nevyžadují osobní návštěvu v zapojených knihovnách (CIKS VŠE a CERGE-EI) a které se vyznačují určitou přidanou hodnotou, reprezentovanou například expertním ohodnocením zdroje. Rozvoj je také zajišťován pomocí konzultací s pracovníky ekonomické vědy a výzkumu.

Předpokládáme další vývoj této služby směrem k oborové informační bráně a zapojení všech jejích úrovní do národních a mezinárodních struktur (Jednotná informační brána, Virtuální polytechnická knihovna, Econbiz v Německu atd.).

4.2.2 Obsah Econlibu

Obsah je rozdělen do dvou částí: zdroje informací (placené i neplacené) a informační služby. Součástí Econlibu je alternativní pohled na nabízené zdroje a služby, reprezentovaný otázkami „Jak“ (jak mohu využívat služby, jak získám rešerše, jak mohu objednat službu online atd.). Tento přístup by měl zjednodušit používání zdrojů a služeb těm uživatelům, kteří se ještě v jejich nabídce neorientují.

Zdroje informací
  • Přehled elektronických informačních zdrojů se stručným popisem jednotlivých zdrojů, informacemi o pokrytí, retrospektivě, periodicitě atd. U každého zdroje je uvedena dostupnost (online, příp. školní počítačová síť). Součástí přehledu jsou tematické oblasti, které zdroj pokrývá – jak tematické oblasti ke konkrétnímu zdroji, tak přehled zdrojů k určité tematické oblasti. Uživatelé mají možnost ve všech těchto údajích vyhledávat.
  • Přehled zdrojů volně dostupných z Internetu. Tyto zdroje shromažďují, posuzují a opatřují anotacemi oboroví knihovníci. Patří do nich mj. working papers zahraničních univerzit, plné texty doktorských prací některých škol či statistické informace volně dostupné na WWW stránkách. Cílem přehledu je zpřístupnit na jednom místě strukturované, posouzené kvalitní zdroje a umožnit sdílení těchto zdrojů napříč vědeckou komunitou.
  • WWW stránky významných ekonomických institucí, bank, ministerstev atd. Cílem je získat faktografické informace pro vlastní výzkum a konfrontovat vlastní výzkumné záměry se záměry ostatních institucí.
  • WWW stránky významných ekonomů včetně nositelů Nobelovy ceny za ekonomii. Součástí je přehled dostupnosti prací nositelů Nobelovy ceny za ekonomii a stručný přehled jejich přínosu k rozvoji ekonomických věd.
  • Online katalogy a WWW stránky knihoven, které pokrývají svým fondem či službami zájmy vědeckých pracovníků v oblasti ekonomického výzkumu.
  • Zlatý fond českého ekonomického myšlení. Digitalizovaná podoba klíčových děl významných českých ekonomů, dostupná ve formátu PDF.
Služby
  • EDD – elektronické dodávání dokumentů. Možnost objednat si elektronickou kopii požadovaného článku nebo části knihy.
  • MMVS, MVS – (mezinárodní) meziknihovní výpůjční služba. Možnost elektronického objednání knih a kopií článků z jiných knihoven.
  • Nabídka rešerší z oblasti ekonomického výzkumu. Součástí nabídky jsou retrospektivní, klasické a průběžné (SDI) rešerše. K dispozici je také archiv zpracovaných rešerší.
  • Nabídka školení k používání elektronických informačních zdrojů. Tato školení pokrývají různé požadavky různých uživatelů – od prvního seznámení s elektronickými informačními zdroji přes instruktáže k používání konkrétních zdrojů až po konzultaci při hledání konkrétního tématu.
  • Online podpora informačních služeb – služba Ask Librarian. Součástí jsou upozornění na novinky, tipy k hledání, technická podpora a možnost zpětné vazby.

4.2.3 Elektronické informační zdroje

Ing. Jana Hartmanová, vedoucí odboru informační podpory studia a výzkumu

Klasické informační zdroje

Klasické zdroje a některé vybrané služby jsou zpřístupňovány prostřednictvím Econlibu jednak službou elektronického dodávání dokumentů z knihovních fondů CIKS a CERGE-EI (EDD), jednak elektronickou nadstavbou služeb (MVS) a mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS) či online podporou konzultačních a poradenských služeb.

Elektronické informační zdroje

Licencované plnotextové a bibliografické elektronické informační zdroje (EIZ) jsou vedle katalogu hlavním zdrojem informací pro uživatele.

Celkový počet EIZ přístupných uživatelům z VŠE byl v roce 2003 snížen (ze 69 na 54 zdroje). Jak vyplývá z tabulek C 2.1 – 2.3, zredukovány byly zejména zdroje v lokální síti a na CD-ROM. Vyřazeny byly zdroje, jejichž využití bylo minimální, nebo které již nebylo možné z technických důvodů aktualizovat. Naopak zdroje nejvíce využívané (ASPI, Firemní monitor-RO, jízdní řády) byly ve spolupráci s Výpočetním centrem zpřístupněny v prostředí Windows v celé lokální síti.

Statistiky přístupů k těmto zdrojům nebylo možné podle informací Správy lokální sítě VC zajistit, přístupy do ostatních zdrojů přístupných pod DOSem byly minimální. Získaná data tedy již neměla potřebnou vypovídací hodnotu, a proto bylo statistické sledování využití EIZ v lokální síti ukončeno. Zároveň byl, v souvislosti s přechodem na knihovní systém Aleph 500, po dohodě s Výpočetním centrem ukončen provoz Informačních služeb CIKS v lokální síti provozované pod systémem DOS.

V počtu a struktuře online přístupných EIZ k velkým změnám v roce 2003 nedošlo. Vyřazeny byly 3 málo využívané zdroje a nově zařazeno bylo 5 zdrojů, z toho 4 v rámci tzv. národní licence, a tedy pro VŠE zdarma.

Využívání online přístupných zdrojů dokumentují tabulky C 1.1. Prakticky u všech zdrojů došlo v porovnání s rokem 2002 k nárůstu počtu zobrazených abstraktů nebo plných textů, což svědčí mj. o rostoucí informovanosti uživatelů i jejich schopnosti nalézt si potřebné informace.

V souvislosti s vyhlášením programu MŠMT „Informační infrastruktura výzkumu“ jsme v roce 2003 také provedli obsahovou analýzu struktury dostupných EIZ. Na základě této analýzy, provedené ve spolupráci s fakultami VŠE a knihovnami 13 ekonomických fakult českých VŠ jsme vybrali základní informační zdroje pro informační zabezpečení ekonomické vědy a výzkumu a rozhodli se podat přihlášku. Cílem projektu bylo doplnění struktury EIZ pro ekonomické obory formou nákupu zdrojů na tzv. konsorciálním základě, kdy spolupracující knihovny plní roli „spoluuživatele“. Vytipovány byly 4 zdroje, jejichž charakteristika je uvedena v příloze číslo 7. Projekt byl v prvním kole programu přijat a v současné době již pracujeme na jeho realizaci.

4.2.4 Elektronické dodávání dokumentů

Ing. Pavel Pospíšil, odbor informační podpory studia a výzkumu

Ke službě EDD bylo na konci roku 2003 zaregistrováno 316 uživatelů (55 zaměstnanců a 261 studentů). Ti během roku podali 115 objednávek, z nichž 77 bylo směřováno na fond knihovny CIKS a 38 na fond knihovny CERGE-EI. Z podrobnějšího rozboru zaslaných objednávek vyplynulo, že se vytvořila skupina asi tří desítek uživatelů, kteří EDD aktivně využívají.

V souvislosti s implementací nového knihovního systému Aleph 500 a v rámci přípravy na otevření služby veřejnosti, jsme se snažili najít způsob, jak integrovat stávající službu elektronického dodávání dokumentů s novým systémem nejen s ohledem na vyhledávání v katalogu, ale také se zřetelem na správu databáze uživatelů a vedení jejich peněžních účtů. Zvolené řešení, které integruje EDD do prostředíAlephu jako jednu z poskytovaných služeb, bude zprovozněno v první polovině roku 2004.

Toto řešení má následující výhody:

  • Poskytuje uživateli jednotné rozhraní pro vyhledávání i objednávání dokumentů, tzn. že uživatel se může při vyhledání dokumentu rozhodnout, zda zvolí vypůjčení klasického „papírového“ dokumentu nebo si objedná dodání části dokumentu cestou EDD, aniž by musel „bloudit“ po dalších rubrikách nabízených služeb.
  • Jednotná autorizace uživatelů. Nenutí uživatele používat různá uživatelská jména a hesla pro přístup k jednotlivým službám. Pro využívání služby se předpokládá jen registrace uživatele u obslužného pultu v Knihovně VŠE – Žižkov, nám. W. Churchilla 4, Praha 3.
  • Využívání jednoho peněžního účtu. Není třeba zakládat další účty pro stejné uživatele nebo programovat převody mezi účty v Alephu a AiPSafe.
  • Zachování výhod systému AiPSafe při vyřizování objednávky. Aleph sice má funkci pro podání objednávky na elektronický dokument (kterou k tomu také využijeme), ale už nedisponuje žádnými nástroji pro správu objednávek a sledování stavu jejich zpracování.

A také nevýhody:

  • Nutnost provedení dodatečných úprav na straně obou systémů, zajišťujících předávání informací mezi nimi (obnáší to také upgrade ze současné verze 2.5 na verzi 2.6 a převod dat do nové databáze).

Předávání informací mezi systémy Aleph a AiPSafe je řešeno pomocí předávání souborů, obsahujících definovanou strukturu předávaných dat. Odeslání objednávky prostřednictvím formuláře v Alephu vede k vygenerování souboru s daty o objednávce. Přijetí tohoto souboru do AiPSafe způsobí automatické založení nové objednávky. Při jejím dokončení se vytvoří podobný soubor, který se předá Alephu, odkud se uživateli přes odkaz zpřístupní naskenovaný dokument. Aleph také automaticky odešle uživateli e-mail s informací o vyřízení objednávky. Zachováno zůstane jako doposud zpřístupnění vyřízené objednávky po dobu čtrnácti dnů.

Zajištění provozu EDD z technického hlediska:
  • Server Biblos, na kterém běží:
    • AiPSafe
    • WWW rozhraní Sirius a ftp server (oboje Apache)
    • databáze Oracle.
  • Počítače s nainstalovaným klientem AiPSafe (využívá klienta Oracle) pro správu.
  • 1 počítač se skenerem pro skenování.
  • Server se systémem Alph500 – Dell PE6400 s Linuxem.
  • Pro generování požadavků pro EDD se použije v systému Aleph 500 modifikovaný mechanismus pro požadavky na fotokopie, import vyřízených požadavků do Alephu ze systému AiPSafe je nutné doprogramovat.
Zajištění provozu EDD z personálního hlediska

Personálně je provoz služby EDD dosud zajišťován částečným úvazkem dvou pracovníků na pozici správců (agendy a systému). Vlastní skenování dokumentů pro EDD zajišťují pracovníci skladu Knihovny VŠE – Žižkov mimo svých běžných pracovních povinností.

Správce systému: zajišťuje chod systému po technické stránce (chod potřebných programů, instalace a konfigurace klientských programů na pracovních stanicích), definuje pracovní postupy a zajišťuje vyškolení ostatních pracovníků. Zároveň může v případě potřeby (dovolená, nemoc, špička v zatížení systému) zastoupit správce agendy.

Správce agendy: zajišťuje vlastní zpracování objednávek (přijetí a kontrola požadavků, vyhledání potřebných dokumentů, kompletace naskenovaných souborů, komunikace s uživateli služby).

Záměry do budoucna
  • Analyzovat možnost propojení této služby zajišťované CIKS VŠE a CERGE – EI s virtuálním polytematickým katalogem (http://www.vpk.cz/ – STK Praha).
  • Sledovat možnost využívání článkových databází (nebo databází obsahujících dokumenty popsané na analytické úrovni, např. články ze sborníku) typu databáze „Finlit“, která bude v nejbližší době zařazena do souborného katalogu VŠE.
  • Na podzim 2004 vyhodnotit výsledky zavedení této služby rovněž pro veřejnost a vliv zavedení poplatků s cílem službu EDD dále rozvíjet a zdokonalovat.

4.3 WWW stránky ve správě CIKS

4.3.1 WWW stránky VŠE

Ing. Ivo Šír, odbor informační podpory studia a výzkumu

V roce 2003 jsme se nejvíce zaměřili na rozšíření principu „web first publishing“ v rámci celé školy. Navázali jsme na dřívější dobrou zkušenost s tímto přístupem v Aktualitách a uplatnili jsme ho na další obsahové části webu. Naším záměrem bylo distribuovat informace mezi uživatele (studenty, pedagogy, veřejnost) různými cestami. Proto jsme kromě tradičních WWW stránek a již zmíněných Aktualit dále rozpracovali a zdokonalili aplikace Často kladené dotazy a informace o všech změnách na WWW stránkách školy – Změnovník.

Je potěšujícím faktem, že v prostředí školy je čím dál větší ochota spolupracovat na obsahu WWW stránek školy; je vidět, že zaměstnanci i studenti školy začínají vnímat význam WWW stránek jako důležitého informačního a komunikačního kanálu. Díky této změně se nám daří spolupracovat s mnoha útvary školy, které až doposud WWW stránky přehlížely či nepovažovaly za důležité.

Vytvořili jsme rozhraní pro službu RSS, která je v současnosti stále využívanější, a to jak pro Aktuality, tak pro Změnovník.

Ve spolupráci s Výpočetním centrem VŠE byl na serveru www.vse.cz spuštěn safe mód PHP, který přispívá k větší bezpečnosti webu. V souvislosti s přechodem na bezpečnější provoz webu byly upraveny všechny aplikace.

V roce 2003 jsme kromě klasických přístupů na WWW stránky nově zaznamenávali i cesty, kterými se návštěvníci stránek školy pohybují. Cílem bylo získat lepší přehled o tom, jakým způsobem návštěvníci WWW stránky školy využívají a z jakých stránek se na WWW stránky školy dostávají. Na základě analýzy těchto statistik, dosavadních zkušeností a zpětné vazby od uživatelů jsme průběžně upravovali strukturu WWW stránek tak, aby co nejlépe odpovídala zájmům a potřebám návštěvníků.

Přístup k elektronickým informačním zdrojům je nyní pro studenty a zaměstnance školy umožněn uživatelům z celého Internetu (dosud byly dostupné pouze z počítačů připojených do sítě VŠE). Portál pro přístup je dostupný na adrese http://www.vse.cz/zdroje, resp. http://www.vse.cz/english/zdroje. Využití elektronických informačních zdrojů (EIZ) již tedy není vázáno na lokalitu školy, ale na uživatele, kteří mají ke škole vztah.

Technicky je přístup k elektronickým informačním zdrojům zabezpečen jednotným přihlášením k proxy serveru, který byl z testovacího provozu v minulém roce převeden do provozu běžného. Jeho využití je sledováno na základě statistik přístupů.

4.3.2 WWW stránky ve správě CIKS

Ing. Jan Mach, odbor informační podpory studia a výzkumu

Správa WWW stránek

V nabídce WWW stránek Centra informačních a knihovnických ciks.vse.cz nedošlo k významnější změně. Vzhledem k přípravě serveru www.econlib.cz a WWW stránek knihovny v lokální podobě na prezentačním CD CIKS bylo oddáleno převedení vzhledu WWW stránek CIKS do nové podoby na první čtvrtletí roku 2004. Návštěvnost hlavních stránek knihovny oproti minulému roku vzrostla, detailnější přehled návštěvnosti je uveden níže.

Návštěvníci webu

Přetrvává trend z minulých let, kdy polovina přístupů na stránky CIKS je odkazem z WWW stránek VŠE. Mezi další významnější servery s odkazem na CIKS patří library.vse.cz a vyhledávače Google a Seznam.

V běžném studijním měsíci web navštíví v pracovním dni v průměru přes 300 (začátek roku 2003) až 400 návštěvníků (konec roku 2003). Do tohoto přehledu jsou počítány i opakované přístupy po vypršení 15 minutového časového limitu a automatické stahování stránek z některých vyhledávacích služeb apod. (viz příloha C1.4). V počtu přístupů je znát výraznější nárůst oproti roku 2002, při pohledu na graf C1.4 s měsíčním přehledem za rok 2003 je znatelný nárůst obzvláště na začátku nového školního roku.

Nejnavštěvovanější WWW stránky

I v roce 2003 přetrval zájem uživatelů konkrétně o informace o provozní době knihoven CIKS (/Knihovny/knihovna.asp) a o informace o centrální knihovně CIKS na Žižkově (/Sluzby/provozni_doba.asp). Mezi další významnější stránky, které uživatelé hledali, patří stránky s informací o výpůjční službě (/Sluzby/vypujcky.asp) a o zdrojích na Internetu (/Inf_zdroje/zdroje_internet1.asp).

Nejžádanější soubory

Mezi nejžádanější soubory, které jsou na stránkách CIKS k dispozici ke stažení, patří:

  • Žádanka na nákup literatury (/sluzby/zadanka.doc).
  • Manuály z edice CIKS – Proquest 5000, PCI Web, Web Of Science.
  • Protokol o fyzické revizi knihovních fondů spravovaných CIKS – VŠE (/Download/Revize-fyzicka.doc).
Další WWW servery

V roce 2003 došlo k ukončení aktualizace aplikace EPIS, která sloužila jako zdroj dat o zaměstnancích VŠE pro velmi významnou aplikaci http://lide.vse.cz. Protože kanceláře a telefonní čísla všech zaměstnanců školy nejsou nikde jinde veřejně dostupné, aplikace byla ponechána v historické podobě k poslednímu dni aktualizace. Přes relativní zastaralost dat je aplikace http://lide.vse.cz velmi využívána pro hledání telefonních linek a e-mailů zaměstnanců VŠE. Do zpřístupnění nových aktualizovaných dat vysokou školou jsme proto alespoň zajistili odkazy z telefonního seznamu na stránky http://pes.vse.cz, kde jsou údaje o vyučujících VŠE.

Novou aplikací ve správě CIKS je Kalendář akcí http://akce.vse.cz, který především studentům nabízí jednoduché a přehledné místo se seznamem všech akcí pořádaných na VŠE či s VŠE související. Během roku 2003 se stal proces zasílání informací o nových akcích na VŠE organizátory a vedením školy a jejich následné zveřejňování na WWW stránkách webmastery školy součástí rutinního provozu CIKS. V průběhu měsíce jsme zaznamenali průměrně přes 1 400 návštěv, z toho 50% návštěvníků je pravidelných. Studenti tento server navštěvují převážně v období výuky, ve zkouškovém období je návštěvnost asi o 1/3 nižší.

Server CIKS, pracující na platformě Windows 2003 server, je dále využit na žádost dalších útvarů pro hosting některých WWW domén, např. http://isc.vse.cz.

5 Grantová a rozvojová ćinnost CIKS

PhDr. Stanislava Bícová, CSc.

V této kapitole je podána stručná charakteristika grantových a rozvojových programů řešených v CIKS v roce 2003. Tento rok byl přelomovým rokem i v oblasti grantových projektů, protože končily několikaleté projekty zaměřené především na podporu doplnění a zpřístupnění informačních zdrojů pro vědu a výzkum, a zároveň byly vyhlášeny nové veřejné soutěže na rozvoj informační infrastruktury pro vědu a výzkum. Z ukončených projektů je blíže popsán výzkumný grantový projekt MŠMT ČR LI 20007 a dále interní grantový projekt IG 950012. Z nově zpracovaných projektů podaných do veřejných soutěží MŠMT ČR a FRVŠ, které byly ještě v roce 2003 přiděleny, je nejvýznamnější projekt výzkumu a vývoje 1N04033 „Informační zdroje pro vědu a výzkum“ na období 2004-2008, který přinese VŠE více než 26 mil. Kč, a dále roční projekt FRVŠ „Multimediální veřejné studovny VŠE“, který povede k investiční obnově 4 knihovnických studoven VŠE v celkové hodnotě 1 719 tis. Kč.

5.1 Grantové projekty CIKS ukončené v roce 2003

5.1.1 Grantový projekt MŠMT ČR „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“

Cílem projektu LI 200007 „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“, který byl řešen v letech 2000-2003, bylo vybudovat na bázi knihoven VŠE CIKS a CERGE – EI multifunkční knihovnické centrum pro vědecké a výzkumné pracovníky ekonomických oborů, které zajistí přístup ke všem existujícím informačním zdrojům centra z libovolného místa sítě v rámci jednotného uživatelského prostředí. Cílem bylo rovněž soustavně doplňovat klasické primární zdroje i elektronické informační zdroje sekundární a kombinované tak, aby s pomocí moderních, zvláště síťových technologií pokrývaly základní informační potřeby národní i mezinárodní vědecké obce v ekonomických disciplínách. Naplňování základního cíle bylo rozloženo do dílčích cílů takto:

  • Vybudování pracovišť pro skenování dokumentů a elektronické dodávání dokumentů (dále jen EDD) z fondů CIKS VŠE a CERGE – EI (2000-2003).
  • Zavedení pokročilého knihovnického a informačního softwaru, který poskytne technologické zázemí pro vybudování multifunkčního knihovnického centra (2001-2002).
  • Vznik distribuované, uživatelsky jednotné soustavy knihovnických a informačních služeb, pokrývající funkčně i obsahově základní informační potřeby ekonomických oborů (2001-2003).
  • Doplnění badatelských/výzkumných fondů knihoven CIKS VŠE a CERGE – EI (2000-2003).
  • Doplnění elektronických informačních zdrojů tak, aby poskytovaly úplnější informace o evropské oblasti a více odpovídaly potřebám výzkumu a vývoje (2000-2003).

Stěžejním výsledkem celého čtyřletého projektu, který integruje a zhodnocuje jak postupně vyvíjené části a výsledky tohoto projektu, tak všechny druhy elektronických informačních služeb poskytované oběma spoluřešitelskými institucemi (CIKS VŠE a CERGE – EI), je virtuální ekonomická knihovna na adrese http://www.econlib.cz/. Z jednotného uživatelského prostředí mohou získat všechny katagorie uživatelů na bázi moderních informačních technologií jak klasické, tak i elektronické informační zdroje a služby podporující zejména jejich studijní a výzkumnou práci. Econlib je základním nástrojem a prostředím multifunkčního informačního a knihovnického centra obou řešitelských pracovišť, který zároveň umožňuje další vývoj směrem k oborové informační bráně a zapojení všech jejích úrovni do národního a mezinárodních struktur. Není nepodstatné, že důraz je kladen také na plnotextové zpřístupnění historických prací prvních českých ekonomů cestou digitalizace „Zlatého fondu českého ekonomického myšlení“. Mladé generaci českých ekonomů a vědců se tak poprvé otevírá možnost zkoumat počátky ekonomických věd na území dnešní ČR a zachovat práce prvních českých ekonomů budoucím generacím jako součást národního kulturního a duchovního bohatství.

Z prostředků tohoto grantu a z prostředků dalšího transformačního projektu MŠMT ČR, který řešitelé zpracovali ve spolupráci s Masarykovou univerzitou v Brně a Vysokým učením technickým v Brně, byl zakoupen a implementován knihovnický software nové generace – systém Aleph 500 izraelské firmy ExLibris. Tento systém zásadním způsobem mění knihovnickou praxi, zvyšuje nároky na knihovníky a informační pracovníky, ale také zároveň přináší vyšší kvalitu služeb a řadu nadstandardních funkcí a možností pro uživatele.

Výsledky celého projektu byly zhodnoceny závěrečnou oponenturou dne 8. 1. 2004 a obdržely vynikající hodnocení na mezinárodně srovnatelné úrovni.

Celkové výsledky lze shrnout takto: Založena byla virtuální ekonomická knihovna – Econlib jako základní nástroj pro zpřístupňování elektronických informačních zdrojů a služeb pro ekonomický výzkum. Zakoupen a implementován byl knihovní systém nové generace Aleph 500 a rozvinut byl systém OLIB v Knihovně CERGE – EI. Vybudována byla 2 skenovací a digitalizační pracoviště, která zajišťují elektronickou dodávku dokumentů a digitalizaci informačních dokumentů. Výzkumné fondy obou knihoven byly doplněny o rozsáhlé sbírky odborných knih a časopisů zejména se zaměřením na EU a evropskou ekonomickou integraci. Výsledky řešení – nabídka nových informačních zdrojů a služeb a digitalizovaná část badatelské sbírky „Zlatý fond českého ekonomického myšlení“ byly vydány na CD-ROM.

5.1.2 Projekt VŠE „Hybridní knihovna – vývoj a integrace nových produktů a služeb“ (IG 950012)

Cílem tohoto interního projektu VŠE bylo řešení dílčích problémů souvisejících s dlouhodobým cílem – výstavbou hybridní knihovny, především:

  • Propojení služby EDD s údaji o studentech a zaměstnancích.
  • Vývoj a ověření nástrojů pro analýzu a zpřístupňování informačních zdrojů, zejména plnotextových databází.

V rámci zprovoznění systému elektronického dodávání dokumentů (EDD) bylo zapotřebí vyřešit identitu a autorizaci přístupu jednotlivých uživatelů k EDD. Pro vyřešení přístupu k elektronickým informačním zdrojům bylo testováno několik způsobů řešení a z důvodu stability, bezpečnosti, podpory a ceny bylo zvoleno řešení s využitím softwaru s otevřeným kódem (open-source).

5.2 Nové výzkumné a rozvojové aktivity CIKS

5.2.1 Projekt FRVŠ „Multimediální veřejné studovny VŠE“ (2004)

Na jaře 2003 byl týmem CIKS vedeným ing. Janem Machem zpracován, podán a koncem roku 2003 udělen projekt „Multimediální veřejné studovny VŠE“. Projekt je určen k realizaci v roce 2004 a má hodnotu 1 719 tis. Kč (investičních prostředků), finanční spoluúčast VŠE se bude pohybovat kolem 370-390 tis. Kč (investičních prostředků).

Hlavním cílem řešení je komplexní podpora samostudia a celoživotního vzdělávání v kvalitně vybavených studovnách knihoven VŠE jak v areálu na Žižkově (se zaměřením na studenty vyšších ročníků), tak na Jižním Městě (se zaměřením na studenty prvních ročníků). Předpokládáme vybudování multifunkčních studijních center, které umožní zájemcům jednotný přístup k nejnovějším informačním zdrojům včetně audio a video kazet, CD-ROM, knihovnímu fondu a WWW informačním zdrojům. Cíle projektu v oblasti podpory výuky jazyků byly konzultovány a doporučeny v užší spolupráci CIKS a jazykových kateder VŠE na základě konkrétního výukového záměru kateder při výuce cizích jazyků.

5.2.2 Projekt výzkumu a vývoje 1N04033 „Informační zdroje pro ekonomický výzkum“ (2004-2008)

V období od jara do září 2003 jsme intenzivně pracovali na přihlášce nového projektu do veřejné soutěže vypsané MŠMT ČR „Informační infrastruktura výzkumu – 1N“. Vyhodnotili jsme dosavadní databáze dostupné v režimu online na VŠE a vyzvali jsme vědecké a výzkumné pracovníky VŠE cestou proděkanů pro vědu k předložení návrhu na kvalitnější zajištění informačních zdrojů pro ekonomickou vědu a výzkum. Poté jsme přistoupili k jednání s budoucími konsorciálními partnery o výběru vhodných databázích. Konsorcium bylo založeno a sestává celkem ze 14 partnerů převážně z ekonomických fakult českých veřejných vysokých škol. Cílem projektu je informační zabezpečení ekonomického výzkumu a vědecké výchovy vybranými elektronickými informačními zdroji a rozvoje přidaných služeb k těmto základním informačním zdrojům. Mezi požadované zdroje jsme na základě většinového konsensu členů konsorcia na základě prohlášení statutárních zástupců vysokých škol o potřebě a využívání navrhovaných databází pro ekonomický výzkum zařadili tyto databáze:

  • DSI Campus Solution – komplex nejvýznamnějších statistických databází zahrnující International Statistical Yearbook, OECD Statistical Compendium, International Trade by Commodity Statistics, Eurostat Statistics.
  • ViewsWire – komentované ekonomické zpravodajství anglické firmy Economist Intelligence Unit.
  • ExpressExec.
  • Econlit.

Součástí grantového projektu bude také ověření publikací v elektronické formě, tzv. e-books.

Tento grantový projekt získal kladné hodnocení a byl přijat. Jeho celková hodnota na období 2004 – 2008 bude více než 26 mil. Kč.

6 Národní a mezinárodní spolupráce CIKS

PhDr. Stanislava Bícová, CSc., Ing. Jana Hartmanová

Národní spolupráce, stejně jako spolupráce mezinárodní, je nedílnou součástí činnosti CIKS. V národním měřítku jde především o realizaci meziknihovní výpůjční služby (MVS, v mezinárodním měřítku analogicky MMVS), dále jde o práci v národních pracovních skupinách, asociacích a spolcích, o zapojení služeb a zdrojů VŠE do národního katalogu CASLIN a do jednotné informační brány (JIB). Podrobně a přehledně jsou tyto odborné aktivity CIKS uvedeny v přílohové části této zprávy v tabulce D.2.

Mezinárodní spolupráce, která se řadu let odehrávala především na poli aktivního členství ve sdružení EBSLG (European Business Schools Librarians Group) a naší účastí především na mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu n. Mohanem, byla v roce 2003 rozšířena o kolektivní členství CIKS v mezinárodním a regionálním sdružení uživatelů systému Aleph (ICAO, SUALEPH) a o účast pracovníků CIKS na dvou mezinárodních konferencích v rámci řešení výzkumného grantu LI 200007 „Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum“.

V této kapitole jsou dále podrobněji uvedeny pouze některé nové nebo významné aktivity CIKS v dané oblasti.

6.1 Konference „Inforum 2003“

Ing. Jana Hartmanová

Konference o profesionálních informačních zdrojích INFORUM (http://www.inforum.cz) se v roce 2003 konala na VŠE již popáté.

Tato prestižní odborná a společenská akce je od roku 1999 každoročně ve druhé polovině května pořádána za spoluúčasti VŠE (zástupce CIKS pracuje v organizačním výboru konference) v Nové aule a posluchárně D. Díky spolupořadatelství VŠE má 40 zájemců z řad akademické obce možnost registrace zdarma, studenti VŠE se navíc mohou zdarma zúčastnit jednotlivých přednášek.

Hlavní konferenční program je třídenní a je rozdělen do tematicky zaměřených sekcí. V sekcích jsou kombinovány zvané přednášky domácích i zahraničních přednášejících s dalšími vystoupeními a firemními prezentacemi tak, aby sekce poskytovala vždy komplexním způsobem aktuální informace o dané problematice. Program konference je doplněn workshopy. Těsně před zahájením se pravidelně v Klubu knihovny koná tisková konference za účasti zástupců hlavního pořadatele, firmy Albertina Icome Praha a VŠE.

V roce 2003 se konference zúčastnilo celkem 630 účastníků z České republiky, Slovenska i dalších evropských zemí, kteří vyslechli přes 70 vystoupení a shlédli stánky 23 vystavovatelů na doprovodné výstavce v předsálí Nové auly.

6.2 Mezinárodní konference EBSLG na VŠE v Praze

PhDr. Stanislava Bícová, CSc.

Koncem května 2003 (v návaznosti na konferenci Inforum) se konalo poprvé na VŠE v Praze výroční zasedání spolku ředitelů evropských ekonomických univerzitních knihoven (EBSLG). Hlavním tématem jednání bylo téma „Measuring library performance“. Konference sestávala z přednášek pozvaných přednášejících (z nichž nejvýznamnější byl profesor Charles McClure z USA) i účastníků sdružení EBSLG, z workshopu a z prezentací sponsorů – většinou světových dodavatelů elektronických informačních zdrojů jako např. ProQuest, EBSCO, Factiva a dalších. Účastníků bylo 50 včetně několika hostů z USA. Přípravou na toto výroční zasedání bylo jednání kontinentální skupiny EBSLG v Lisabonu, Portugalsko, které se konalo v únoru 2003. Téměř všichni účastníci konference se vyjádřili velice pochvalně jak o odborné úrovni konference, tak o jejím organizačním zajištění a doprovodném kulturním programu.

6.3 Některé významné národní aktivity CIKS

PhDr. Stanislava Bícová, CSc.

CIKS VŠE je od roku 2003 organizátorem setkání Klubu vysokoškolských knihovníků SKIP ČR (Svazu knihovníků a informačních pracovníků). Na základě iniciativy dr. Ivo Brožka, ředitele knihovny z UJEP v Ústí nad Labem, byly 3 schůzky Klubu VŠK v roce 2003 věnovány rozboru tématu „Vysokoškolské kvalifikační práce“. Příspěvek na téma „Základní otázky a problémy budování systému elektronických disertačních a diplomových prací“ zpracovala a všem členům poskytla dr.E.Bratková z Ústavu informačních studií a knihovnictví UK v Praze. Tato práce byla východiskem pro další diskuse, které vyústily přípravou několikahodinového programu pro Celostátní poradu vysokoškolských knihoven v Hradci Králové v listopadu 2003. Na základě těchto iniciativ byla založena komise pro elektronické zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, jako jedna z odborných komisí Asociace vysokoškolských knihoven ČR.

Za největší přínos klubových setkání je nutné pokládat vzájemnou výměnu zkušeností a nápadů vedoucí k obohacení a koordinaci každodenní praxe VŠ knihoven. Mimoto většina členů Klubu VŠK ochotně poskytuje ostatním i hotové vlastní materiály, které jsou zveřejňovány na WWW stránkách Klubu – naposledy šlo o materiály týkající se zpracování koncepcí VŠK.

7 Personální zajištění a hospodaření CIKS

7.1 Personální zajištění

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

V oblasti personálního zajištění byl rok 2003 oproti předcházejícím rokům značně náročný a problematický, hlavně v oddělení služeb, ale situace nebyla nijak jednoduchá ani v rámci ostatních odborů a oddělení CIKS. V tomto roce jsme se potýkali s nezvykle vysokou fluktuací, což dokazují následující čísla. V průběhu roku dosáhly důchodového věku a odešly do důchodu 2 pracovnice, 1 pracovnice ze skladu ukončila pracovní poměr z důvodu nemoci, 1 pracovnice bohužel náhle zemřela a dalších 8 pracovnic ukončilo pracovní poměr v zákonné výpovědní lhůtě nebo dohodou.

Vzhledem k těchto zásadním změnám v počtu pracovníků CIKS byl vyhlášen nábor na obsazení uvolněných pracovních pozic. Na základě obdržených nabídek od uchazečů o zaměstnání probíhaly časově náročné pohovory s předběžně vybranými zájemci o nabízená pracovní místa. Při výběrovém řízení bylo vybráno 6 pracovnic do výpůjčních služeb, 1 oborový knihovník do odboru informační podpory studia a výzkumu a 1 pracovnice do skladu knihovny. Se všemi přijatými pracovníky byl uzavřen pracovní poměr se zkušební lhůtou 3 měsíce a na dobu určitou 1 rok. Během této zkušební lhůty se prokázalo, že noví pracovníci se bez problémů zapracovali v určené pracovní činnosti a úspěšně zvládli i nově zaváděný knihovnický software Aleph.

Z uvedené situace v CIKS vyplývá, že počet pracovníků se během roku značně měnil, nicméně ke konci roku 2003 byl fyzický stav 55 pracovníků, přičemž 1 pracovník působil v rámci končícího grantu. Vzhledem k částečných pracovním úvazkům některých zaměstnanců činil přepočtený stav 51,12 pracovníků.

Některé činnosti v CIKS vykonávali, jako již každoročně, pracovníci náhradní civilní služby. Během předchozích let jsme se snažili o maximální snížení počtu civilů v našem útvaru. Toto se nám úspěšně podařilo zrealizovat, takže jsme v roce 2003 eliminovali počet pracovníků civilní služby na nezbytně nutnou potřebu – v recepci knihovny 2 pracovníci této kategorie a 1 ve skladu.

V průběhu roku byly některé činnosti CIKS převedeny do kompetence jiných útvarů školy. Činnost Referátu vzdělávání pracovníků VŠE byla zajišťována v rámci kumulované pracovní náplně sekretářky ředitelky CIKS. Vzhledem k tomu, že sekretářka odešla do důchodu, byl od měsíce dubna Referát vzdělávání v rozsahu polovičního pracovního úvazku převeden do personálního oddělení. Dále byl 1 pracovní úvazek převeden ve prospěch Výpočetního centra VŠE vzhledem k tomu, že původně provozovaná kolejní knihovna Jarov byla zrušena, a některé z původních činností byly přesunuty pod správu VC, konkrétně Studijního informačního centra Jarov.

Během měsíce července a srpna probíhaly také určité změny v organizační struktuře CIKS, které se svým způsobem dotýkaly většiny oddělení. S konečnou platností byla od 1. 8. 2003 vytvořena nová organizační struktura CIKS. V zásadě se jednalo především o vytvoření 3 odborů: Informační podpora studia a výzkumu, Knihovna VŠE – Žižkov a Síť knihoven a studoven.

Úplné znění nové organizační struktury CIKS s popisem činností a agend, provozovaných v rámci jednotlivých odborů a oddělení, je uvedeno v přílohové části této Výroční zprávy.

7.2 Hospodaření CIKS

Jiřina Fialová, tajemnice CIKS

Hospodaření s neinvestičními prostředky přidělenými na provoz CIKS se řídí stanoveným rozpočtem na daný kalendářní rok. V průběhu roku je čerpání rozpočtu sledováno na základě výstupu z ekonomického systému EKONFIS.

V tabulce F1 je porovnáno skutečné čerpání neinvestičních prostředků s rozpočtem CIKS v členění dle jednotlivých rozpočtových položek. Současně je možné sledovat procento čerpání v rozpočtových položkách.

Největší objem finančních prostředků byl vynaložen na nákup:

  • Knih a časopisů v částce 4 222tis. Kč.
  • Elektronických informačních zdrojů v částce 1 350 tis. Kč.

V některých položkách, např. „Opravy“ a „Stipendia“, je vykázáno procentuelně nižší čerpání oproti stanovenému rozpočtu. Tento deficit je naopak kompenzován mírným překročením v položce „Ostatní služby“. Závěrem ale lze konstatovat, že v roce 2003 jsme dosáhli téměř 100% čerpání stanoveného rozpočtu přidělených neinvestičních prostředků CIKS.

Příjmy CIKS, spojené s poskytováním knihovnických služeb, dosáhly v roce 2003 částky 566 tis. Kč.


Výroční zpráva CIKS za rok 2003 – přílohová část

Obsah

1 Korespondenční a kontaktní adresa CIKS
2 Seznam skupinových elektronických adres – nabídka služeb
3 Seznam pracovníků CIKS
4 Seznam dárců publikací za rok 2003
5 Prodejní výstavy konané ve spolupráci s CIKS ve vestibulu Nové i Staré budovy na Žižkově a na JM
6 Oboroví knihovníci – Rozdělení informační gesce a elektronických informačních zdrojů
7 Charakteristika elektronických informačních zdrojů nově dostupných na VŠE
8 Přehled signatur v CIKS VŠE
9 Zlatý fond českého ekonomického myšlení
10 Organizační struktura CIKS

Tabulky a grafy

 

1 Korespondenční a kontaktní adresa CIKS

Adresa Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze
nám. W. Churchilla 4
130 67 Praha 3 – Žižkov
Telefon 22 40 95 791 (tajemnice CIKS)
E-mail fialova@vse.cz
Fax 22 40 95 869 (sekretariát)
Tel. ústředna VŠE 22 40 95 111
WWW stránky CIKS http://ciks.vse.cz

 

2 Seznam skupinových elektronických adres – nabídka služeb

(Úplnou nabídku služeb najdete na www stránkách CIKS na adrese:
http://ciks.vse.cz/)

knihovna@vse.cz informační služby o Knihovně VŠE – CIKS
prodluz@vse.cz prolongační služby Knihovny VŠE – CIKS
rezerv@vse.cz rezervace absenčních výpůjček knih z Knihovny VŠE – CIKS
upominky@vse.cz upomínky
aleph@vse.cz fungování souborného katalogu VŠE (Aleph)
eds@vse.cz informace o Evropské unii (knihy,časopisy, databáze),
provoz Evropského dokumentačního střediska CIKS VŠE
medio@vse.cz provoz multimediální studovny Mediatéka Fakulty financí a účetnictví
i-servis@vse.cz oborové informační a knihovnické služby (rešeršní služby, konzultace a poradenství, prezentace informačních zdrojů,..)
edd@vse.cz elektronické dodávání dokumentů z fondů CIKS a CERGE-EI
casopisy@vse.cz agenda novin a časopisů VŠE
mvs@vse.cz meziknihovní výpůjční služba CIKS VŠE pro knihovny v ČR
mmvs@vse.cz mezinárodní meziknihovní výpůjční služby, objednávání plných textů časopiseckých článků v elektronické podobě (z časopisů, které nejsou v knihovnách VŠE k dispozici)
akvizice@vse.cz požadavky na nákup literatury včetně nákupu pro potřeby grantových projektů, čerpání finančních limitů fakult a pracovišť VŠE pro členy RAKIS, proplácení účtů za přímé nákupy literatury, příjem a lokace knižních darů, organizace knižních výstavek v prostorách VŠE, katalogy vydávané literatury k zapůjčení
infodesk@vse.cz rezervace Klubu Knihovny VŠE CIKS dle stanovených priorit, doplňkové nadstandardní služby (laminování, kroužková vazba), základní informace o provozu všech knihoven sítě VŠE
knihovnaJM@vse.cz nabídka vybrané literatury k akreditovaným předmětům pro 1. ročníky, literatura a CD-ROM k jazykové výuce, informace o provozu Studijní knihovny na Jižním Městě
wwwciks@vse.cz správa www stránek CIKS
webmaster@vse.cz správa www stránek VŠE

 

3 Seznam pracovníků CIKS

Jméno E-mail Tel. č.
224 09 xxxx
(Interní linka)
Pracoviště
Pověřená ředitelka
PhDr. Bícová Stanislava, CSc. bicova@vse.cz 5706, 5601 M37sb
Tajemnice, sekretariát
Fialová Jiřina fialova@vse.cz 5791 M37sb
Systémová správa Aleph
vedoucí oddělení
Ing. Sklenák Vilém, CSc. sklenak@vse.cz 5407 441nb
Ing. Čížek Jiří cizek@vse.cz 5595 M32Asb
Ing. Davidová Jitka psotova@vse.cz 5595 M32Asb
Bc. Rataj Jiří ratajj@vse.cz 5595 M32Asb
Informační podpora studia a výzkumu
vedoucí odboru
Ing. Hartmanová Jana hartman@vse.cz 5586 120sb
Oborové informační a knihovnické služby
Mgr. Simandlová Libuše simandl@vse.cz 5129 125sb
Ing. Poplšteinová Ivana popl@vse.cz 5129 125sb
Václavík Ramis vaclavik@vse.cz 5598 121sb
Elektronické dodávání dokumentů
Mgr. Havlíková Eva havlik@vse.cz 5580 125sb
Virtuální ekonomická knihovna (Econlib) a rozvojové informační projekty
vedoucí oddělení
Ing. Šubrta Václav subrta@vse.cz 5599 119sb
Ing. Gaš Pavel gas@vse.cz 5599 119sb
Ing.Mach Jan machj@vse.cz 5599 119sb
Ing. Pospíšil Pavel pospisp@vse.cz 5598 121sb
Ing. Šír Ivo sir@vse.cz 5599 119sb
Knihovna VŠE – Žižkov
vedoucí odboru
Ing. Davidová Jitka psotova@vse.cz 5595 M32Asb
Budování knihovních fondů
vedoucí oddělení
Mgr. Škochová Věra skochova@vse.cz 5596 132sb
Bazalová Eva bazalova@vse.cz 5577 133sb
Kučerová Eva kucerove@vse.cz 5589 132sb
Pekařová Mária pekarova@vse.cz 5594 133sb
Šebková Jana sebkova@vse.cz 5589 132sb
Šídlová Olga sidlo@vse.cz 5576 131sb
Treglerová Jana tregler@vse.cz 5588 131sb
Akvizice, výměna, dary
PhDr. Ingrid Hronovská hronov@vse.cz 5597 124sb
Centrální zpracování časopisů
Šloufová Jana sloufova@vse.cz 5583, 5587 M20sb
Zárubová Eva zarubova@vse.cz 5583, 5587 M20sb
Služby – Knihovna Žižkov
vedoucí oddělení
Uhlíková Jana uhlikova@vse.cz 5735 M22sb
Blažková Helena blazka@vse.cz 5590 M31sb
Holubová Ivana holubova@vse.cz 5590 M31sb
Kučerová Eva kucerove@vse.cz 5590 M31sb
Lacková Alena lackova@vse.cz 5590 M31sb
Mgr. Mrázková Blanka mrazkova@vse.cz 5735 M22sb
Najmanová Irena najmanov@vse.cz 5590 M31sb
Parkánová Kateřina kralikov@vse.cz 5735 M22sb
Ing. Perlíková Šárka perlik@vse.cz 5590 M31sb
Procházková Irena prochaz@vse.cz 5590 M31sb
Větrovská Šárka vetrov@vse.cz 5590 M31sb
Vondrášková Irena vondra@vse.cz 5590 M31sb
Informační recepce, rezervace Klubu Knihovny VŠE
Boháčová Miroslava bohacm@vse.cz 583,584 M20sb
Knihovna P. Eislera Fakulty mezinárodních vztahů, Evropské dokumentační středisko
Nyklová Lenka nyklova@vse.cz 5185 M34sb
Vítová Zuzana vitova@vse.cz 5185 M34sb
Mediatéka Fakulty financí a účetnictví
Hartman Jan hartmanj@vse.cz 5183 M32sb
Meziknihovní výpůjční služba
Uhlíková Jana uhlikova@vse.cz 5735 M22sb
Mezinárodní meziknihovní výpůjční služba
Mgr. Havlíková Eva havlik@vse.cz 5580 125sb
Studovny – služba 5582 M30sb
Síť knihoven a studoven
vedoucí odboru
Ing. Bělohoubková Lenka belohoub@vse.cz 5597 124sb
Sklad Žižkov
vedoucí
Vaicová Libuše vaicova@vse.cz 5592, 5593 130sb
Čandová Markéta candova@vse.cz 5592 130sb
Človieček Jan cloviece@vse.cz 5593, 5346 130sb
Hagarová Olga hagarova@vse.cz 5593, 5592 130sb
Studijní knihovna Jižní Město (Tel.č. 224 09 xxxx)
vedoucí knihovny
Mgr. Miletinová Verona miletin@jmu.vse.cz 4321, 4319 0175JM
Studovny a výpůjční služby
Březinová Dagmar dbrezina@vse.cz 4378 , 4393 0172JM
Hubičková Kateřina hubicka@vse.cz 4387 0176JM
Němcová Václava nemcovav@vse.cz 4379, 4397 0171JM
Nováková Mária 4377, 4397 0171JM
Skolilová Dana skold@vse.cz 4377, 4394 0173JM
Synková Ludmila synkova@vse.cz 4374 0177JM
Šváb David svabdav@vse.cz 4377 0173JM
hlavní studovna 4397 0158JM
výpůjčky a rezervace 4397 0158JM
počítačová studovna 4394 0159JM
jazyková studovna 4393 0160JM
klub 4398 0155JM
zasedací místnost 4392 0174JM

 

4 Seznam dárců publikací za rok 2003

Všem dárcům velmi děkujeme za poskytnutí hodnotných knižních darů.
Darované publikace velmi obohatily fond CIKS VŠE. Adresy dárců jsou
uvedeny na darovacích protokolech, které jsou uloženy v oddělení
akvizice.

Jména dárců Počet ks Cena
Albertina income Praha 9 210 572
Akademie věd ČR 1 461
Bohemian Ventures, s.r.o. 25 50 929
British Embassy Prague 1 1 750
CEED – ing. J. Švarcová, Zlín 2 572
Center for Economic and Research and Graduate Education-Economic Institute 23 10 201
Centrum Vysokého učení technického Brno 2 252
Czech Trade 3 773
Česká národní banka 28 1 451
Česká společnost ekonomická 1 28
České vysoké učení technické 1 391
Český statistický úřad 5 777
Economia, Praha 1 272
European Central Bank, Frankfurt am Mein 10 600
EURYDICE, Bruxelles 9 2 292
Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách 1 209
Friedrich Ebert Stiftung 4 677
Fulbright Commision 21 10 872
Goethe Institut Prag 6 4 400
Ing. B. Janík, Praha 1 144
Institut pro strukturální politiku 3 196
International monetary fund, Washington D.C., USA 4 1 443
Knihy od neznámých dárců 119 27 346
Kovohutě Příbram a.s. 2 410
Linde nakladatelství, s.r.o. 41 14 816
Mag consuliting, s.r.o. 2 540
Magistrát hl. m.Prahy 1 159
Magistrát města Plzeň, kancelář primátora 9 1 790
Management Press, NT Publishing s.r.o. 49 39 563
Městský úřad Přerov 1 311
Mgr. L. Písařová, Hradec Králové 2 120
Ministerstvo financí 5 1 536
Ministerstvo práce a sociálních věcí 34 11 365
Ministerstvo průmyslu a obchodu 2 854
Ministerstvo vnitra 2 686
Ministerstvo zahraničních věcí ČR 6 473
Ministerstvo zemědělství ČR 31 5 838
Ministerstvo životního prostředí 25 3 490
Národní knihovna ČR 10 5 732
Národní památkový ústav 1 95
Národní vzdělávací fond 9 938
Národohospodářský ústav J. Hlávky 27 902
Office for Official Publications of the European Communities 228 144 907
Omega Liberec 2 270
Organisation for Economic Co-operation and Development 177 299 168
OSN-Nations Unites Section de la Distribution, Switzerland 101 59 591
Parlament ČR 1 883
Professional Publishing s.r.o. 1 213
Psychologický ústav AV, Brno 1 156
Sdružení sportovních svazů ČR 1 75
Signet, International Book Service 1 400
Středisko cenných papírů 5 255
Tapei Economic and Cultural Office 1 140
Tamking University Chueh Sheng Memorial Library, Taiwan 1 651
The Network of Institutes and Schools of Republic Administration in Central and Eastern Europe 3 4 084
The University of New York in Prague 2 1 197
Transparency Interanational 1 621
United Nations DEvelopment Pregremme 1 128
Universita Cattolica del Sacro Cuore, Milano 1 906
Univerzita Hradec Králové, Ústav filozofie 1 47
Univerzita Karlova, fakulta přírodních věd 4 5 366
Univerzita Karlova, fakulta sociálních vztahů 33 5 000
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu 5 2 270
Úřad vlády ČR 8 732
Ústav českých dějin 3 595
Ústav mezinárodních vztahů 5 460
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 18 2 064
Vojenská akademie Brno 2 514
VOX – ing- Zdena Vostrovská, CSc. 2 635
VŠE, Doc. RNDR. J. Coufal, CSc.,kat. matematiky 30 2 011
VŠE, Doc. RNDr. Kašpar, kat. světové ekonomiky 3 1 619
VŠE, Doc. Ing. Nováková, CSc., kat. finančního účetnictví 1 767
VŠE, Doc. Ing. Hořejší, CSc., prorektorka pro zahr.styky 6 2 580
VŠE, Doc. Ing. Cihelková, CSc., kat. světové ekonomiky 11 5 999
VŠE, Doc. Ing. Durčáková, CSc., rektorka 7 1 362
VŠE, Doc. Ing. Rosický, CSc., kat. systémové analýzy 3 1 057
VŠE, fakulta financí 8 4 200
VŠE, fakulta informatiky a statistiky 2 610
VŠE, fakulta podnikohospodářská 29 23 372
VŠE, Prof. Ing. Šauer, CSc., kat.životního prostředí 4 736
VŠE, Prof. Ing. Čermák, CSc., kat. statistiky a teorie pravděpodobnosti 2 272
VŠE, redakce Politické ekonomie 10 1 813
VŠE, Institut integrace ČR do evropské a světové ekonomiky 34 7 394
VŠE, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku 30 4 500
VŠE, JUDR. Drhlík, Středisko mezinárodních studií J. Masaryka 2 280
VŠE, kat. německého jazyka 5 1 318
Vydavatelství CCB s.r.o., Brno 1 940
Vysoká škola ekonomie a managementu, Ústí n. Labem 1 203
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky 4 291
Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR 1 180
World Bank Publications 105 105 344
Celkem 1 447 1 114 402

 

5 Prodejní výstavy konané ve spolupráci s CIKS
ve vestibulu nové i staré budovy na Žižkově a na JM

Zimní semestr 2003

Datum konání Firma, adresa Cena
9. 9. Ing. Z. Vostrovská, CSc.-VOX, Senovážné nám. 23, P1 1 570,-
22. 9. Nakladatelství C.H.Beck, Řeznická 17, P1 0
23.-24. 9. Nakladatelství C.H.Beck, Řeznická 17, P1 0
23.-25. 9. Grada Publishing, s.r.o., U Průhonu 22/466, P7 4 657,-
29. 9. Kamil Mařík-Professional Publishing, Mikulova 1572, P4 1 440,-
30. 9.-2. 10. MANAGEMENT PRESS s.r.o., Nám. W. Churchilla 2, P3 3 780,-
3. 10. Nakladatelství C.H.Beck, Řeznická 17, P1 3 780,-
7. 10. ASPI Publishing, s.r.o., U Nákladového nádraží 6, P3 0
8. 10. Aleš Čeněk, Sady Pětatřicátníků 27, 301 17 Plzeň 0
9. 10. Kamil Mařík-Professional Publishing, Mikulova 1572, P4 1 428,-
13.-16. 10. EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., Václavské nám. 37/39, P1 3 780,-
15. 10. ASPI Publishing, s.r.o., U Nákladového nádraží 6, P3 0
21. 10. ASPI Publishing, s.r.o., U Nákladového nádraží 6, P3 0
22. 10. Aleš Čeněk, Sady Pětatřicátníků 27, 301 17 Plzeň 2 520,-
5. 11. ASPI Publishing, s.r.o., U Nákladového nádraží 6, P3 5 040,-
11.-13. 11. LINDE Praha a.s., Opletalova 35, P1 3 780,-
25. 11. Liberální institut, Spálená 51, P1 1 292,-
Cena za pronájem celkem 33 067,- Kč

Letní semestr 2003

Datum konání Firma, adresa Cena
12. 2. Aleš Čeněk, Sady Pětatřicátníků 27, Plzeň 1 315,-
13. 2. ASPI Publishing, s.r.o., U Nákladového nádraží 6, P3 0
18.-20. 2. Management Press, NT Publishing s.r.o.,
N. W. Churchilla 2, P3
3 568,-
24. 2. Professional Publishing, s.r.o., Mikulova 1572, P4 0
25. 2. Ing. Z.Vostrovská, CSc.-VOX, Senovážné nám. 23, P1 1 560,-
26. 2. ASPI Publishing, s.r.o., U Nákladového nádraží 6, P3 0
26. 2. Nakladatelství C.H.Beck, Řeznická 17, P1 1 260,-
27. 2. Professional Publishing, s.r.o., Mikulova 1572, P4 2 640,-
5.-6. 3. Grada Publishing, s.r.o., U Průhonu 22/466, P7 2 544,-
11. 3. ASPI Publishing, s.r.o., U Nákladového nádraží 6, P3 0
11.-13. 3. Linde Praha, a.s., Opletalova 35, P1 3 780,-
19. 3. ASPI Publising, s.r.o., U Nákladového nádraží 6, P3 4 617,-
20. 3. Liberální institut, Spálená 51, P1 0
31. 3.-3. 4. Liberální institut, Spálená 51, P1 6 263,-
8. 4. Linde nakladatelství, s.r.o., Roháčova 7, P3 1 460,-
15.-16. 4. Management Press, NT Publishing s.r.o.,
N. W. Churchilla 2, P3
2 520,-
17. 4. Aleš Čeněk, Sady Pětatřicátníků 27, Plzeň 1 360,-
13. 5. (10-14) Professional Publishing, s.r.o., Mikulova 1572, P4 1 260,-
Cena za pronájem celkem 34 177,- Kč

 

6 Oboroví knihovníci – rozdělení informační gesce
a elektronických informačních zdrojů

Téma EIZ
Poplšteinová  Didaktika ekonomických předmětů KnowEurope
Ekologie Periodical Contents Index Web
Evropská unie ProQuest 5000
Mezinárodní obchod Country Reports
Mezinárodní politika a diplomacie ViewsWire
Neziskové organizace
Politologie
Právo
Světová ekonomika
Stárková Business Intelligence SourceOECD
Ekonometrie ASPI
Ekonomické prognózování Merit-IntraF
Ekonomické teorie Firemní monitor
Ekonomika DSI Campus Solution
Informatika
Makroekonomie
Řízení
Statistika
Simandlová Bankovnictví Web of Knowledge
Finance Journal Citation Reports
Kapitálové trhy MarketResearch
Management Reuters Business Insight Reports
Měnová politika Datamonitor Business Information Centre
Mikroekonomie ExpressExec
Personalistika
Podniková ekonomika
Psychologie a sociologie
Účetnictví
Veřejné finance
Václavík Cestovní ruch Anopress
Demografie EBSCO
Filosofie EconLit
Inovace ECONbase
Logistika FinLit
Marketing
Obchodní podnikání
Pojišťovnictví
Sociální politika
Veřejná správa a regionalistika

 

7 Charakteristika elektronických informačních zdrojů nově dostupných na VŠE

(EIZ placené z projektu programu 1N, řešeného Knihovnou CIKS-VŠE v letech 2004-2008)

The DSI Campus Solution

http://www.dsidata.com

The DSI Campus Solution je speciální nabídka pro univerzity a školy, která zajišťuje simultánní online přístup k nejvýznamnějším statistickým databázím, jejichž producentem je DSI DATA SERVICE & INFORMATION (DSI), nezávislá společnost se sídlem v Německu poskytující služby od r. 1985.

Jedná se o tyto databáze:

  • Intra-Extra EU Trade Statistics (Comext)
  • International Statistical Yearbook (ISY)
  • International Trade by Commodity Statistics (ITCS)
  • OECD Statistical Compendium (OSC)
  • Eurostat Statistic CD (ES)

V databázích jsou obsaženy statistiky UNIDO (United Nations Industrial Development Organization), IMF (International Monetary Fund), OECD, statistiky z Eurostatu a Německého statistického úřadu.

Intra-Extra EU Trade Statistics (Comext): Data bývalých členských států ročně od 1988. Počínaje lednem 2000 zpřístupňována měsíčně jednak Evropská unie jako celek, jednak jednotlivé členské státy jako jednotné národní celky.

Výrobková klasifikace: základní klasifikace je kombinovaná nomenklatura, která slouží EU jako tarifní zařazení a zároveň jako statistická klasifikace (rozdělení slouží jak pro statistiku, tak pro stanovení cel). Je to osmičíselná hierarchie Harmonizovaného Systému.

V databázi je obsaženo kolem 10 000 položek. Data o exportu EU jsou k dispozici pro všechny položky včetně součtů.

Klasifikace dle zemí: v databázi je obsaženo kolem 200 zemí v třímístném číselném kódu. Bezpočet agregátů odpovídajících geografickým regionům (Extra EU, Intra EU, atd.) jsou k dispozici přímo.

Metodologie: statistiky Intra a Extra EU obchodu jsou založeny na legislativě Unie aplikované přímo v členských státech. Metodologické poznámky na CD-ROMech obsahují všechny podrobnosti o všech definicích a konceptech. Jsou nezbytnou cestou k přesné interpretaci dat.

International Statistical Yearbook (ISY) – Mezinárodní statistická ročenka. Zpřístupněna Německou společností DSI od roku 1990. Obnovována je ročně a obsahuje přes 1 800 000 měsíčních, čtvrtletních a ročních časových řad, majících počátek (sporadický) v roce 1960. ISY obsahuje široký záběr ekonomických a socio-ekonomických sestav: krátkodobé ekonomické ukazatele, průmysl, národní účty, data z finančního sektoru, komunikace, dopravu, demografii, atd. Sestavy jsou zpřístupněné přes databáze doplňované množstvím organizací, včetně následujících: EUROSTAT – Statistical Office of the European Communities, OECD – Organisation for Economic Co-Operation and Development, IMF – International Monetary Fund, UNIDO – United Nations Industrial Development Organisation, GFRB – German Federal Reserve Bank, DIW – German Institute for Economic Research

OECD Statistical Compendium (OSC) – zásadní statistická databáze popisující ekonomiky zemí OECD.

Tematický záběr: zahraniční obchod, mezinárodní obchod a soutěž, export, zemědělství, zemědělské komodity, ekonomické účetnictví pro zemědělství, rozvoj a podpora, finanční toky, rozvoj multilaterálních organizací, všeobecná ekonomická problematika, ekonomické indikátory, národní důchod, trh práce a sociální zdroje, fiskální politika, statistika účetnictví, statistika výnosů, průmysl, věda a technologie, energie, atd.

Eurostat Statistic CD (ES) – přes 1 milion statistických řad pokrývajících životní podmínky a ekonomickou situaci v členských státech Evropské unie, jakož i zemí střední Evropy, Spojených Států, Japonska a hlavních ekonomických partnerů Evropské unie.

Tematický záběr: všeobecné statistiky, hospodářství a finance, národní účetní data, finanční statistiky, národní dluhy, populace a sociální podmínky, zaměstnanost, nezaměstnanost, demografie, průmysl, makro, mikro, strukturální obchodní statistiky, obchod a služby, telekomunikace, turistika, doprava a statistiky regionální (NUTS).

ViewsWire

http://www.viewswire.com

Denní obchodní (podnikatelské) zpravodajství o rychle se měnících světových trzích v 200 zemích světa a regionů. Denně přináší 250 důležitých zpráv o ekonomickém a politickém vývoji a o vývoji trhů ve světě a poskytuje stručné analytické briefingy oblastí světa s jejich důsledky pro obchod. Těchto 250 analytických článků o jakémkoli z 200 hlavních a perspektivních trhů je spojeno s průběžně aktualizovanou databází místních informací, ekonomických prognóz a finančních informací o každém trhu.

V případě významné události s dopadem na mezinárodní obchod ViewsWire reaguje analytickým briefingem do 48 hod. Je to jediná online služba, která poskytuje pravidelně aktualizovanou databázi analýz a přehledů o otázkách, týkajících se regulačních podmínek ekonomických trendů v rozvinutých a perspektivních trzích. Uživatelé získají přímý přístup k prognózám a rizikovým odhadům a k plnému rozsahu finančních a ekonomických indikátorů Economist Intelligence Unit i komplexní zpravodajství o daních, investiční a obchodní předpisy pro daný trh.

Většina uživatelů ViewsWire vyhledává informace o určitých zemích nebo regionech. ViewsWire má individuální Country Home Page pro každou z 200 zemí a regionů zpracovaných v této databázi. Oprávnění uživatelé mají přístup k úplnému přehlednému zobrazení vývoje daného trhu s omezením navigace ViewsVire na zeměpisnou oblast zájmu.

Databáze ViewsWire umožńuje uživatelům jednoduše vyhledat požadované informace. Poskytuje 6 hlavních informačních kanálů pro navigaci v databázi: Politika, Ekonomie, Obchod, Finance, Informace pro rizikový management (RiskWire je doplňková (volitelná) databáze – obsahuje ratingy a analýzy operačních rizik v 60 perspektivních trzích), Předpisy i sekci o průmyslu a také nástroje pro rychlé a pokročilé vyhledávání. Primární zdroj analýz a dat pro ViewsWire je Economist Intelligence Unit. Pro doplnění tato služba obsahuje analýzy z celé Economist Group i další vybrané zdroje včetně OECD a Financial Times. Uživatelé ViewsWire se mohou registrovat do speciálního osobního úseku „MyEIU“. Po zadání požadovaných informací o zemích nebo tématech osobního zájmu uživatel zvolí E-mail alerts, aby obdržel pravidelně informace dle zadaného požadavku.

Dodavatel ViewsWire: The Economist Intelligence Unit (EIU) – analytická a prognostická skupina, nabízející plnotextové analytické studie. Patří k nejrenomovanějším producentům a nejspolehlivějším zdrojům v tomto směru.

ExpressExec

http://www.expressexec.wiley.com

ExpressExec je plnotextová faktografická databáze pro mikroekonomiku (podnikovou ekonomiku) – manažerské obory, různé kursy a tréninkové programy. Pravidelně aktualizovaný zdroj současné obchodní a podnikatelské praxe je strukturovaný do 12 modulů – Inovace, Podnikání, Strategie, Marketing, Finance, Provozní činnost, Organizace, Vedení, Lidé, Život a práce, Vzdělávání a rozvoj, Prodej. Plnotextový zdroj obsahuje 1200 samostatných kapitol, každá je psaná dle stejné specifikace. ExpressExec kombinuje nejlepší praktické příklady, klíčové myšlenky, akční body, poznámky, další texty a zdroje s aktivními linky na další informační zdroje.

Každý modul obsahuje 10 jednotlivých titulů (10 užších témat), které pokrývají všechny hlavní aspekty globální obchodní a podnikatelské teorie i praxe. Z těchto témat je přístup na 10 plnotextových odborných statí, na jednotlivé kapitoly dokumentu. Tyto texty jsou psané vedoucími experty v jednotlivých oborech.

EconLit

http://erl.aip.cz/

EconLit je rozsáhlá databáze bibliografických záznamů a abstraktů světové ekonomické literatury. Databáze EconLit je základním informačním zdrojem pro zjišťování literatury v této oblasti, obsahující citace a abstrakty časopiseckých článků, knih, working paperů a dizertačních prací od roku 1969 do současnosti. Pokrývá více než 600 titulů. Zahrnuje publikace Journal of Economic Literature, Index of Economic Articles a Abstracts of Working Papers in Economics. Je velice důležitou pomůckou při vyhledávání literatury relevantní tématu výzkumných prací a při přípravě materiálů pro výuku. V tomto směru patří mezi nejvyužívanější databáze

8 Přehled signatur v CIKS VŠE

Typy signatur užívaných pro členění fondu ve skladech a studovnách ciks

Dělí se na znaky vyjadřující fyzickou formu dokumentu a výrazy zaměřené na identifikaci původce dokumentu takto:

Publikace

Podle fyzické formy:
  • G publikace do maximálního rozměru 18 cm
  • F publikace do rozměru 18 až 25 cm
  • E publikace nad rozměr 25 cm
  • M mapy
  • Ka elektronické nosiče: CD ROM, audio- a video kazety aj.
Podle původce:
  • BP bakalářské práce VŠE
  • DP diplomové práce VŠE
  • HP habilitační práce VŠE
  • Sc skripta vydaná VŠE
  • ZF dílčí fond „Zlatý fond českého ekonomického myšlení“
  • S, P starý fond publikací (postupně je retrospektivně zpracováván)

Periodika – vazba

  • A max. rozměr 31 až 40 cm
  • B max. rozměr 24 až 31 cm
  • C max. rozměr do 24 cm
  • E, F starý fond periodik

Typy hřbetního štítku (druhé signatury) užívané k lokaci dokumentů ve studovnách CIKS

Hřbetní štítek publikací ve studovnách CIKS je zpravidla tvořen znakem MDT (max. 4 pozice) a třemi písmeny jména autora či názvu (bez mezery). Z tohoto obecného pravidla jsou vyjmuty tyto zvláštní typy hřbetních štítků:

Hřbetní štítek Instituce Lokace ve
studovnách CIKS
Pozn.
CNB Česká národní banka Mediatéka
EU + skupiny 1 – 19; 99 Evropská unie EDS Speciální třídění EU
ILO + skupiny 01 – 19 International Labour Organization Studovna Žižkov Speciální třídění ILO
IFC International Finance Corporation Mediatéka
IMF339.7 International Monetary Fund Mediatéka
INSEAD INS Studovna Žižkov
IWE Institute of World Economics
– Hungarian Academy of Science
Studovna Žižkov
NOB + 3 písmena Dílčí sbírka „Nositelé Nobelovy ceny“ Studovna Žižkov
OECD339.9X OECD Studovna Žižkov Speciální třídění OECD. Znak „X“ supluje
příslušný alfabetický znak skupin OECD
OSN + skupiny I – XVII OSN Studovna Žižkov Speciální třídění OSN
SB336.7 Světová banka Mediatéka
STO… Stockholm School of Economics Studovna Žižkov
RSTU Bundesinstitut fűr ostwissenschaftliche
und internationale Studien (Kőln/Thein)
Knihovna Pavla Eislera

 

9 Zlatý fond českého ekonomického myšlení

Soupis titulů zařazených do této sbírky k 31. 12. 2003

  1. BRÁF, Albín. Albín Bráf, život a dílo. Díl 1, Paměti. Vydal Josef Gruber. Praha: Vesmír, 1922. 225 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0040.htm
  2. BRÁF, Albín. Finanční věda. 560 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0035.htm
  3. BRÁF, Albín. Spisy Dra. Albína Bráfa. Díl 1. Nástin přednášek universitních. Svazek II, Národohospodářská politika. Vydali Josef Gruber, Cyril Horáček. Praha: Bursík a Kohout, 1914. 208 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0039.htm
  4. BRÁF, Albín. Spisy Dra. Albína Bráfa. Díl 1. Nástin přednášek universitních. Svazek I, Národohospodářská teorie. Vydali Josef Gruber, Cyril Horáček. Praha: Bursík a Kohout, 1913. 367 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0038.htm
  5. GRUBER, Josef. Dopravní politika. Praha: Knihtiskárna Typus, 1924. 175 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0022.htm
  6. GRUBER, Josef. Idea soběstačnosti v dějinném vývoji hospodářském: studie z dějin literatury a politiky národohospodářské. Praha: nákladem vlastním, 1904. 41 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0001.htm
  7. GRUBER, Josef. Národohospodářská theorie. Díl I. Úvodní základní činitelé vývoje národohospodářského. Praha: lit. Fr. Folda 1922. 252 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0023.htm
  8. GRUBER, Josef. Obchodní politika. Praha: Všehrd, 1924. 273 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0024.htm
  9. GRUBER, Josef. Průmyslová politika. Praha: nákladem Spolku českých právníků Všehrd, 1922. 181 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0025.htm
  10. GRUBER. Josef. O světovém hospodářství. Praha: nákladem České společnosti národohospodářské, 1900. 41 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0026.htm
  11. CHLEBORAD, František Ladislav. Boj o majetek. Brno: tiskem a nákladem benediktinů rajhradských, 1884. 244 s.
    http//www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0003.htm
    Tato publikace je k dispozici pouze v digitalizované podobě.
  12. CHLEBORAD, František Ladislav. Soustava národního hospodářství politického. Praha: nákladem vlastním, 1869. 497 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0030.htm
  13. KAMPELÍK, František Cyrill. Prostředky proti zlým časům. Hradec Králové: nákladem spisovatelovým, 1865. 64 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0027.htm
  14. KAMPELÍK, František Cyrill. Spořitelny po farských kollaturách orbě, řemeslu ze svízelu pomohou. Hradec Králové: nákladem spisovatelovým, 1861. 43 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0028.htm
  15. KOLOUŠEK, Jan. Cenné papíry, jich národohospodářský veřejný a obchodní význam. Praha: nákladem obchodnického spolku Merkur, 19-?. VIII, 274 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0019.htm
  16. KOLOUŠEK, Jan. České hospodářské a kulturní potřeby ve státním rozpočtu rakouském. Praha: nákladem Jana Laichtera, 1912. 103 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0020.htm
  17. KOLOUŠEK, Jan. Národní hospodářství. Díl 1. Úvod, populační problem, nauka o zemědělském a lesním těžení. Praha: nákladem České matice technické, 1918. 256 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0016.htm
  18. KOLOUŠEK, Jan. Národní hospodářství. Díl 2. Podnikatelská soustava, peníze a měna, o důchodech. Praha: nákladem České matice technické, 1920. 262 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0017.htm
  19. KOLOUŠEK, Jan. Národní hospodářství. Díl 3. Úvěr, cenné papíry a banky, doprava, tržní a obchodní organisace: (dokončení). Praha: nákladem České matice technické, 1921. 285 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0018.htm
  20. KOLOUŠEK, Jan. Rašínova reforma měny. Praha: nákladem vlastním, 1919. 24 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0021.htm
  21. LOEVENSTEIN, Jan. Capitalism at the cross-roads: a study of the causes of the world economic crisis and a proposal for its rezedy. Přeložil Vladimír Nosek. Prague: Orbis, 1932. 151 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0031.htm
  22. LOEVENSTEIN, Jan. Formální vědní odvětví teleologického myšlení: technické (technická fáze) a hospodářské (hospodářská fáze). Praha: tiskem Aloisa Wiesnera, 1932. 24 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0032.htm
  23. LOEVENSTEIN, Jan. O jednotnou konstrukci finanční vědy: (poznámky ku Englišově kritice). Brno: Barvič & Novotný, 1929. 86 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0033.htm
  24. LOEVENSTEIN, Jan. Velká teleologie: konstrukce hospodářské noetiky. Praha: Fr. Řivnáč, 1934. 352 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0034.htm
  25. PAZOUREK, Josef. Národohospodářské theorie, socialisační pokusy a soukromohospodářská skutečnost. Praha: Archiv, 1928. 170 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0009.htm
  26. PAZOUREK, Josef. Bilance akciových společností. Praha: nákladem spolku Merkur, 1906. 162 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0008.htm
  27. PAZOUREK, Josef. Náprava měny v Československém státě. Praha: J. Otto, 1919. 37 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0006.htm
  28. PAZOUREK, Josef. Naše měna. Svazek II. Praha: Spolek posluchačů věd obchodních na České vysoké škole technické, 1919. 56 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0005.htm
  29. PAZOUREK, Josef. Nové proudy ve světové obchodní politice. Praha: Česká národohospodářská společnost, 1929. 15 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0002.htm
  30. PAZOUREK, Josef. Obchodní politika: její minulý vývoj i proudy nové, zvláště se zřetelem na poměry dnešní. Praha: Nakladatelství J. Otty, 1916. 276 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0010.htm
  31. PAZOUREK, Josef. Státní podniky . Státní dluhy : dvě přednášky, jež konal Prof. Dr. Jos. Pazourek. Praha: s.n. Knihtiskárna Otakara Janáčka, 1924. 26 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0004.htm
  32. PAZOUREK, Josef. Úvěr: deset přednášek. Praha: Archiv, 1929. 103 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0007.htm
  33. RAŠÍN, Alois. Finanční a hospodářská politika československá do konce r. 1921. Praha: Pražská akciová tiskárna, 1922. 145 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0015.htm
  34. RAŠÍN, Alois. Inflace a deflace. Praha: Česká národohospodářská společnost, 1922. 23 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0013.htm
  35. RAŠÍN, Alois. Můj finanční plán. Praha: Pražská akciová tiskárna, 1920. 208 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0014.htm
  36. RAŠÍN, Alois. Národní hospodářství. Praha: Český čtenář, 1922. XXIII, 371 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0011.htm
  37. RAŠÍN, Alois. O přechodném hospodářství. Řeč ministra financí dra. Al. Rašína na schůzi Mladé generace ČStD, dne 13. prosince 1918 v Měšťanské Besedě v Praze II. Praha: Tiskem Pražské akciové tiskárny, [1919]. 33 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0012.htm
  38. RIEGER, František Ladislav. Průmysl a postup výroby jeho v působení svém ke blahobytu a svobodě lidu zvláštěpracujícího. Litomyšl: tiskem a nákladem Antonína Augusty, 1860. 202 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0037.htm
  39. RIEGER, František Ladislav. O statcích a pracích nehmotných a jejich významu i postavení v národním hospodářství. Praha: nákladem knihkupectví Fr. Řivnáče, 1850. 76 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0036.htm
  40. Spisy Kampelíkovy . [František Cyrill Kampelík]. Praha: Kampelíkův fond, 1922. 122 s.
    http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0029.htm

 

10 Organizační struktura CIKS

(Platná od 1. 8. 2003)

Vedení CIKS

Hospodářská a administrativní správa CIKS

Systémová správa Aleph

(Odbory CIKS) (Oddělení v jednotlivých odborech CIKS)
Informační podpora studia a výzkumu
Oborové informační a knihovnické služby
Agendy Profilování informačních zdrojů VŠE
Analýzy a výběr nových informačních zdrojů
Zpracování rešerší
Elektronické konzultační služby, onlina podpora Econlibu
Popis informačních zdrojů pro tematickou bránu „ekonomické vědy“
Prezentace a propagace informačních zdrojů včetně exkurzí zahraničních studentů
Školení a vzdělávání uživatelů
Statistiky a kritéria využívání informačních zdrojů VŠE, průzkumy potřeb uživatelů a jejich vyhodnocování
Virtuální ekonomická knihovna (Econlib) a rozvojové informační projekty
Agendy Technologická správa virtuální ekonomické knihovny – Econlibu
Tvorba WWW stránek CIKS
Elektronické dodávání dokumentů (EDD)
Digitalizace a elektronizace dokumentů
Podpora e-learningu – zabezpečení informačními zdroji
Technická a softwarové podpora agend CIKS
Koordinace WWW stránek VŠE
Řešení grantových projektů CIKS
Mediatéka
Agendy Elektronické informační služby ve studovně na Žižkově
Knihovna VŠE – Žižkov
Budování knihovních fondů
Agendy Akvizice informačních zdrojů
Jmenné a věcné zpracování informačních zdrojů
Centrální zpracování časopisů
Revize knihovních fondů – odpisy, seznam úbytků
Oddělení služeb
Agendy Recepce knihovny
Výpůjčky – hala katalogů
Studovny na Žižkově a správa knihovních fondů studoven včetně
Evropského dokumentačního střediska (EDS), Knihovny P. Eislera a Mediatéky
Správa příruční knihovny CIKS
Síť knihoven a studoven VŠE
Studijní knihovna JM
Sklady: Žižkov, Veleslavín, Točná
Metodické řízení Ostatní příruční, katedrové a střediskové knihovny VŠE (50)
Knihovna FM JH
Studijní centrum Jarov (VC)