Knihovna

Rady pro psaní seminární práce

aneb co dělat, aby vám práce s informačními prameny šla dobře a nemuseli jste se vracet:

Při zpracování zdrojů je nezbytné hned při prvním důkladném čtení vypisovat klíčové myšlenky a citace (mnohé materiály je nutné pro dobré pochopení číst několikrát, první důkladné čtení může být reálně např. třetí čtení). Při tomto vypisování platí jednoduché pravidlo: výpisky byste měli být schopni použít bez návratu k původnímu textu.

Poznamenejte si tedy:

  • myšlenku, kterou chcete dále použít (natolik srozumitelně, abyste i za nějaký čas byli schopni myšlenku reprodukovat bez zkreslení významu; součástí poznámky mohou být v některých případech i argumenty, na základě kterých autor svou myšlenku vybudoval),
  • zdroj, ze kterého myšlenka pochází (viz text o nástrojích pro správu citací) – cílem je mít poznamenané všechny podstatné údaje nutné k dohledání původního textu (autor, název, vydavatel, rok vydání, ISBN, stránka atd.)
  • rozlišení, zda jde o přesnou citaci textu (v takovém případě se pak text v seminární práci uvádí do uvozovek), parafrázi (přepisujete si myšlenku vlastními slovy) nebo vaši vlastní úvahu, vyvolanou čteným textem,
  • datum pořízení výpisku (mimo jiné proto, abyste dokázali později sledovat vlastní myšlenkový vývoj ve vztahu k řešenému tématu).

Pro zpracování tohoto typu poznámek si vyberte systém, který vám nejlépe vyhovuje. Čím jednodušší systém, tím je pravděpodobnější, že bude fungovat. Může to být jeden dokument ve Wordu, do kterého vše píšete, jeden sešit, nástroj na shromažďování poznámek (typu OneNote nebo Scrapbook), cokoli. Důležité je, abyste si všechny poznámky k jedné seminární práci psali na jedno místo (ušetříte si hledání) a jedním způsobem (nebudete pokaždé vymýšlet, který způsob by mohl být nejvhodnější).