Knihovna

Jak poznám, že v práci cituji korektně

Pro každý údaj, který není předpokládané skupině vašich čtenářů obecně známý, by měl být uveden zdroj. To je nejjednodušší pravidlo, kterým se lze při psaní řídit. Text by neměl být plný odkazů na zdroje obecností. Zároveň by z textu mělo být jasné, odkud čerpáte stěžejní informace, na kterých stavíte svou práci.

Jak stanovit čtenáře: pro seminární práce je vhodné předpokládat jako skupinu čtenářů vaše spolužáky v kurzu nebo v ročníku. Mají zřejmě podobný obecný přehled jako vy, a co je pro vás nové, bude nové i pro většinu vašich spolužáků.

Jak určit, co je ještě obecné: Stanovit mez, která odděluje obecné údaje od těch neobecných není snadné. U každého údaje, který do práce uvádíte, se proto ptejte:

  1. Jde o informaci, která je pro mě (a pro většinu mých spolužáků/čtenářů) nová?
  2. Je tento údaj/názor/nápad pro budování struktury práce klíčový?
  3. Jde o kontroverzní údaj, nad nímž nepanuje v oboru všeobecná shoda?
  4. Je zdroj informací neobvyklý?

Odpovíte-li alespoň na jednu z otázek kladně, v práci je třeba pro vybraný údaj nutné uvést zdroj.

Kolik zdrojů uvést na jednu stránku seminární práce: Je těžké odpovědět na tuto otázku obecně, protože počet uvedených zdrojů se liší podle typu práce a tématu. Obecně lze ale říct, že na každé stránce by mělo být cca 3-5 odkazů na zdroje.

Proč se odkazovat na zdroje informací: Důvodů pro takovéto uvádění zdrojů je několik. Z vašeho pohledu je důležité, že v práci odlišujete, co je vaše práce a které údaje či nápady jste převzal(a).
Z pohledu čtenáře jde o to, aby mohl posoudit, zda údaje, které v práci používáte, čerpáte z důvěryhodných a aktuálních zdrojů. Také je schopen dohledat si kontext, ve kterém byly vámi použité údaje uvedeny v původním textu, ze kterého jste je převzali.