František Ladislav Chleborad

F. L.Chleborad patří mezi první české ekonomy a průkopníky dělnického družstevnictví. Jako první v Čechách se pokusil o makroekonomický pohled na uspořádání hospodářských poměrů ve společnosti. Podle slov profesora Vencovského Chleborad "byl vlastencem, kterému šlo o hospodářské povznesení národa, hlavně dělnictva, a byl zároveň průkopníkem při uvádění ekonomických znalostí do širšího společenského povědomí. Lze říci, že na poli ekonomické osvěty byl národním buditelem, jako jiní byli buditeli na poli jazykovém a kulturním".

F. L. Chleborad se narodil 24. listopadu 1839 v městečku Habry u dnešního Havlíčkova Brodu. Po maturitě na Staroměstském gymnáziu v Praze studoval práva a národní hospodářství, současně působil jako vychovatel u hraběte Desfour-Walderode. V roce 1867 se vydal na cestu po zemích západní Evropy, kde se zvlášť zajímal o podmínky života dělnictva a o činnost jeho zásobovacích a výrobních sdružení. Viděl v nich lék proti chudobě. Po návratu do Čech napsal o svých zahraničních poznatcích a názorech na dělnickou samosprávu několik brožur (Pomoc chudým dělníkům aj.), v nichž nabádal dělníky ke sjednocování, k podnikavosti a ke vzdělávání. Vypracoval návrh stanov "Spolku svorných zápasníků za blahobyt dělnictva". V jeho duchu inicioval v r.1868 založení dělnického svépomocného spolku s názvem Oul a stal se jeho předsedou. Obdobné spolky pak byly zakládány i v jiných městech. Měl zásluhu i na založení banky Slavie, která pojišťovala dělníky pro stáří a nemoc, v níž byl určitou dobu generálním ředitelem. Družstevnictví propagoval v četných listech jež založil, jako Oul, Dělník, Včela aj. Ale slibně rozvíjející se družstevnictví utrpělo velkou ránu bursovním úpadkem 1873. Chleborad si podal na pražské univerzitě žádost o habilitaci z národního hospodářství, ale po zásahu německých profesorů byla zamítnuta. Po řadě veřejných sporů a majetkových nezdarů, na kterých se kromě jiného podepsala jeho vznětlivá povaha, Chleborad se vzdal společenské činnosti, opustil Prahu a věnoval se advokacii na různých místech v Čechách. Pro další spory a majetkové problémy se nakonec v roce 1888 vystěhoval do Ruska, kde se postupně vypracoval na poradce v ministerstvu financí. Byl vlastně prvním českým ekonomem, který emigroval a jediným, jenž emigroval do Ruska. Zemřel v Petrohradě v roce 1911.

Chleborad napsal řadu publikací a drobných monografií na různá témata, např. O účinku vzkvétání řemesel na blahobyt rolnictva, Boj o majetek, atd. Hlavním jeho dílem byla Soustava národního hospodářství politického. Vydal ji vlastním nákladem v roce 1869. Vysvětluje v ní přehledně historii hospodářského vývoje od starověku po současnost, názory jednotlivých národohospodářských škol, základní ekonomické pojmy a vztahy. Kategoricky odmítá jak manchesterskou školu prosazující volné působení trhu, tak i jakýkoliv socialismus. Dává přednost hospodářské soustavě, v níž soukromé vlastnictví a svoboda jednotlivců jsou harmonicky spojeny se společným zájmem celku. Celé dílo je prodchnuto jeho myšlenkou o řešení dělnické otázky cestou združstevňování. Pozoruhodné je hodnocení profesora Vencovského: "Sebevědomý Chleboradův přístup, kritický pohled na tehdejší převažující názory klasiků i socialistů všech směrů a snaha opírat se o vlastní kritéria, analýzy a o vlastní zobecňování hospodářských procesů vyvolává uznání a úctu… U Chleborada však sociální a mravní cítění pro hospodářské povznesení českého národa převažovaly na mnoha místech nad odbornými teoretickými úvahami."

Mgr. Vladimír Seidl

Z díla F. L. Chleborada na tomto CD-ROM najdete: