60. výročí úmrtí Karla Engliše, národohospodáře a ministra financí
13. června uplyne 60 let od úmrtí významného vědce, politika a národohospodáře Karla Engliše (1880–1961).
Do dějin vědy se zapsal především jako tvůrce originální hospodářské teorie, ve které hraje důležitou roli účelnost. Svou teorii i pragmatický přístup k ekonomice a financím Karel Engliš uplatnil také zcela konkrétně ve službě státu. V meziválečném Československu působil jako několikanásobný ministr financí a guvernér Národní banky československé. Na post ministra jej zval samotný prezident Masaryk v říjnu 1929:
„Vidíte přece, co se děje a jaké jsou plány těch různých žraloků – rozhodněte se určitě, i budete ministrem a budete chránit kapsy poplatníků. Máte teď dvě knížky – Národní hospodářství a Finanční vědu; dost zatím – jako ministr můžete občas objasnit ve svých řečech různé otázky a budete za chvíli mít zase knihu, když Vám to profesorství nedá. Rozumím tomu dobře, ale vím taky, že je Vás třeba v Praze. … Váš Masaryk.“
A zpětně pak Engliš toto období stručně hodnotí slovy:
„Byl jsem šestkráte (v šesti vládách) ministr financí po pět a půl roku. Je-li nějaký očistec, tak mi budou tato léta započtena.“
Oba citáty a další zajímavosti ze života Karla Engliše najdete v knižní novince Vzpomínky na T. G. Masaryka (Brno 2021, s. 29 a 35). Publikace je dostupná ve studovně na Žižkově.
Kromě politiky a vědecké práce se Engliš aktivně účastnil života akademické obce. Byl prvním rektorem Masarykovy univerzity (1919–1920), o jejíž založení se zasloužil spolu se spisovatelem Aloisem Jiráskem.[1] Po válce se na chvíli stal rektorem Univerzity Karlovy (1947–1948).
VŠE v Praze je s Karlem Englišem spojena díky profesoru Františku Vencovskému (1923–2006), který zde působil. Vencovský patřil k Englišovým žákům, přátelům a stal se také jeho pokračovatelem. Aplikoval Englišovu metodu při řešení soudobých problémů zejména v oblasti peněz, měnových kurzů a měnové politiky a propagoval jeho dílo. Zasloužil se o navrácení Karla Engliše do dějin českého ekonomického myšlení, z nichž byl po únoru 1948 oficiálně vyloučen.[2]
Karel Engliš v digitální knihovně Kramerius VŠE
V digitální knihovně Kramerius VŠE najdete více než 50 děl tohoto autora, včetně nejvýznamnějších:
Základy hospodářského myšlení (1922)
Národní hospodářství (1924)
Finanční věda: nástin theorie hospodářství veřejných svazků (1929)
Teleologie jako forma vědeckého poznání (1930)
Theorie státního hospodářství (1932)
Soustava národního hospodářství (1938)
Hospodářské soustavy (1946)
[1] Historie. Masarykova Univerzita, Právnická fakulta – MuniLaw [30.4.2021]. Dostupné z https://www.law.muni.cz/content/cs/o-fakulte/historie/.
[2] KODEROVÁ, Jitka. František Vencovský a Karel Engliš – dvě významná výročí. Český finanční a účetní časopis 2011, č. 1, s. 81–93 | DOI: 10.18267/j.cfuc.99 [30.4.2021]. Dostupné z https://cfuc.vse.cz/pdfs/cfu/2011/01/08.pdf.
Zdroj obrázku: Deset let Československé republiky. Sv. 2. V Praze: [nakladatel není známý], 1928. Fond Knihovny VŠE, signatura ZF584/II.