Jak vyhledávat odbornou literaturu
Pokud potřebujete nalézt vhodnou literaturu pro studium či práci, jako první je třeba si ujasnit, co o daném tématu/problému víte a následně si uvědomit, co potřebujete dalšího znát, z jakého úhlu chcete daný problém řešit.
Po ujasnění si tématu je nutné si k němu vytvořit obecný přehled. Takový přehled lze získat z tištěných encyklopedií a přehledů, nejjednodušší je však prohledat internet. Z běžně dostupných zdrojů je vhodné podívat se třeba na Wikipedii – na anglickou verzi, která je obsáhlejší a kvalitnější – a zaměřit se zde na použitou a další literaturu. Wikipedia je tudíž vhodná jako úvod a tzv. rozcestník k dalším zdrojům (nikoliv jako zdroj vhodný k citování). Stejně je třeba postupovat u dalších stránek, které shromažďují zajímavé odkazy k vybrané skupině témat.
Také je dobré podívat se na tzv. vědecký google – Google Scholar – oproti klasickému vyhledávači vám Google Scholar nabídne výsledky hledání z odborných časopisů, repozitářů, open access časopisů a ostatních zdrojů, kde naleznete různé vědecké výstupy. Dalším krokem je se podívat, co k danému tématu je dostupné na VŠE. Pro základní přehled, kdy nevíte, kterou databázi použít a jestli je nějaký zdroj na dané téma dostupný, je dobré využít vyhledávač Summon, který prohledává katalog knihovny, většinu databází dostupných na VŠE, bakalářské, diplomové a dizertační práce obhájené na VŠE a vybrané volné zdroje. Vytvoříte si tak základní přehled, z jakých úhlů pohledu se daná problematika řeší a zda-li se v ní nachází oblast, která není dostatečně zpracována. V této části je dobré si zpracovávat kartotéku s danými zdroji a poznámkami k nim.
Na základě vytvoření přehledu dostupné literatury byste měli být schopni definovat téma vaší práce a klíčová slova potřebná k vyhledávání další literatury. Nejlepší formulace tématu práce je potřeba vyřešit nějaký problém. Díky tomu snadno zjistíte, jestli nalezený zdroj odpovídá zvolenému tématu.
V další fázi je třeba pohledat, zdali k dané problematice vychází nějaké odborné časopisy, konají se mezinárodní i tuzemské konference, atd. Odborné časopisy naleznete zejména v placených databázích, pro Vás na VŠE zadarmo zpřístupněné ProQuest, EBSCOHost, JSTOR, OECD iLibrary a další tematicky zaměřené. Při nalezení relevantního článku věnujte pozornost klíčovým heslům, pod kterými je daný článek v databázi zařazen (naleznete u popisu daného zdroje). Pro přehledné archivování je vhodné si zřídit schránku pro ukládání nalezených článků – nabízí zdarma většina databází. Mimo sledovaných odborných časopisů sledujte i autory článků, rychle objevíte, kteří autoři se danému tématu nejvíce věnují a jak dlouho. Jsou to odborníci? Jakým způsobem řeší daný problém? Ve spolupráci s kým? V hledání spoluautorů je dobré zacílit své hledání i na sociální sítě.
Pro usnadnění ukotvení tématu např. seminárky je vhodné popovídání s kolegy, ostatními studenty apod. Naskytne se vám jiný úhel pohledu na vámi řešenou problematiku s případnými dalšími odkazy, kde hledat potřebnou literaturu.
Všímejte si recenzovaných článků a časopisů – při vyhledávání v databázích zaškrtněte políčko Recenzované nebo „Peer review“. Takové články v časopise jsou zpravidla kvalitnější, protože prošly tzv. recenzním řízením (existence recenzní rady, která před publikováním daný článek přečte, zhodnotí, popř. navrhne autorovi částečné přepracování či doplnění dalších informací). Jestliže znáte konkrétní titul vámi hledaného časopisu a nevíte, zda-li je na VŠE dostupný, můžete využít služby Elektronický katalog časopisů – EZB (Elektronische Zeitschriftenbibliothek). Tuto službu využívejte na školních počítačích, na osobním počítači je třeba se přihlásit přes VPN. Existuje také možnost prohledávat dle názvů časopisů přímo v databázi: stačí kliknout na odkaz „Procházet“, „Publikace“ apod. a zadat konkrétní titul. Jestli je daný časopis recenzovaný naleznete v popisu.
Pokud naleznete zajímavý a pro váš řešený problém relevantní článek, všímejte si klíčových slov, pod kterým lze daný článek nalézt v popisu výsledku hledání (v databázi označeny jako „Předmět“, „Tematické termíny“ aj. Je vysoká pravděpodobnost, že za předpokladu využití těchto klíčových slov naleznete další zajímavé zdroje.
Přesto je vždy vhodné si vlastní klíčová slova vytvořit (slova, která definují řešenou problematiku, jsou jimi zpravidla podstatná jména, názvy aj. v různém vzájemném vztahu – synonyma, např. vysoká škola = univerzita; slova nadřazená, např. smartphone je mobilní zařízení apod.), která je třeba zkombinovat s vhodnou rešeršní strategií.
Příklad: zadané téma: Využití mobilních aplikací na středních školách
Klíčová slova: „mobilní aplikace“, „střední školy“, vzdělávání, výuka, „mobile application“, mobile apps, secondary school, high school, education, teaching, modern teaching methods…
Rešeršních strategií existuje několik, nejznámější jsou Strategie rostoucí perly, Strategie stavebních kamenů a Strategie osekávání. Společné mají to, že využívají tzv. booleovské operátory – AND, OR NOT. Ekonomie AND Informatika – vyhledávač bude nabízet výsledky hledání, kde se objevuje jak Ekonomie, tak informatika; Ekonomie OR Informatika – výsledky budou obsahovat jak výraz Ekonomie, tak Informatika (a to dohromady i jednotlivě), operátor OR se také používá, máme-li k dispozici synonyma k danému klíčovému slovu. Operátor NOT slouží k tzv. osekávání, při zadání dotazu Ekonomie NOT Informatika bude vyhledávat záznamy, kde se vyskytuje Ekonomie bez Informatiky. Tyto operátory se mohu kombinovat v rámci složitějších dotazů. Jak lze vidět, definovat správná klíčová slova není zcela jednoduchá záležitost, je třeba o dané problematice dost znát a umět je správně kombinovat v jednotlivých vazbách.
Např.: „Mobilní aplikace“ AND (výuka OR vzdělávání) NOT („vysoké školy“ OR univerzity)
Knihy hledejte v Souborném katalogu knihovny VŠE, popř. v Souborném katalogu ČR či renomovaných zahraničních knihovních katalozích, jako je např.: Online British Library Catalogue, Library of Congress Online Catalog, Worldcat nebo využijte databáze obsahují e-knihy dostupné na VŠE – ProQuest Ebook Central, OECD iLibrary. U elektronických knih je třeba postupovat dle pokynů každého producenta/distributora – tj. u každé e-knihy platí jiná licenční politika včetně tzv. e-výpůjček a také potřebné technické parametry.