Profesor Gruber ve vzpomínkách svých žáků a přátel

V redakci Obzoru národohospodářského: „Vedle sebe dovedl však Gruber již od počátku seskupiti řadu spolupracovníků. Sami Bráf a Kaizl napsali do prvých čísel ‚Obzoru‘ články, a ‚Obzor‘ se stal jakýmsi literárním střediskem zejména těch, kteří tvořili tak zvanou národohospodářskou školu Bráfovu.“

Cyril HORÁČEK (1925)

„Poznal jsem prof. Grubera jako učitele na universitě, později v životě jako představeného v úřadě a jako předsedu v Sociálním ústavě, a vzpomínám-li dnes jeho pro mne velké a významné památky, vybavuje se mi především prof. Gruber jako člověk: Hřejivá lidskost a bezprostřednost byla nejvýznačnější stránkou jeho osobnosti, a čím výše společensky stoupal, tím to bylo zřejmější! A tuto jeho skutečnou sociálnost pocítili zástupci dělnictva, kteří s ním přišli jako s ministrem sociální péče do styku. Počáteční nedůvěra ustoupila srdečnému respektu, a když zemřel, byly to právě organisace dělnické a instituce sociální, které vzpomínaly jeho památky.“

Evžen ŠTERN (1925)

„Výbušná povaha Grubrova ukázala se také vytrvalou, usilovnou a solidní. Ovládl veškeren technický aparát praxe i theorie ekonomické, od historie až po statistiku, od praktické organisace až po znalost literatury, od kathedrové učenosti až po denní žurnalistiku. A do každé práce, které se chopil, vnesl kouzlo své osobnosti, dech člověka, který věří v svou práci a ji miluje, který prací tou žije a nekoná ji jako nemilou přítěž, jako nutné zlo kancelářské nebo jako pouhý prostředek ke kariéře. Každá věta jeho, byť byla založena sebe objektivněji a myšlena sebe klidněji, strhuje prudkostí temperamentu.“

Emanuel CHALUPNÝ (1915)

„Gruber měl vůbec nevšední talent organizační. Ať se chopil čehokoliv, pod jeho neunavnýma a pilnýma rukama se každé dílo dařilo. Ovšem k tomu přistoupila i jeho obdivuhodná píle. Neznal únavy ani odpočinku až snad na újmu svého nevalného zdraví.“  

Emanuel CHALUPNÝ (1915)

„Byl si vědom významu své práce, ale nepřeceňoval se, byl skromný a nedral se vpřed. Krásným dokladem toho jest věrné přátelství a vděčnost vůči jiným osobám – vlastnosti, jež nejednou byly většími, než bylo třeba, a projevovány i vůči těm, kdo snad jich nezasloužili.“

Emanuel CHALUPNÝ (1925)

„Prof. Gruber byl člověk neúmorné práce, solidní, neokázalé, ale tím záslužnější práce. Jeho stříbrošedá hlava se zlatým skřipcem zmizí z porad, na nichž překvapoval svou přirozeností a prozíravostí.“

Josef MACEK (1925)

„A při těchto vzpomínkách chápeme, proč lidé na toho, kdo pracuje mnoho, nakládají ještě víc.“

Josef MACEK (1925)

Zdroje citátů:

HORÁČEK, Cyril. Josef Gruber. Obzor národohospodářský 30 (1925), č. 5, s. 194–196, cit. s. 195.

CHALUPNÝ, Emanuel. Gruberova osobnost. Obzor národohospodářský 1915, roč. 20, č. 10 (15. 11. 1915), s. 473–474, cit. s. 474.

CHALUPNÝ, Emanuel. Za Gruberem… Tribuna 10. 5. 1925, roč. VII, č. 109, s. 1–2.

MACEK, Josef. Za prof. Gruberem. Právo lidu, 5. 5. 1925, s. 1.

ŠTERN, Evžen. Gruber – ministrem sociální péče. In Prof. dr. Josef Gruber, 3.XI.1865-3.V.1925: Sociální ústav ČSR památce svého předsedy. V Praze: Sociální ústav ČSR, 1925, s. 10–15, cit. s. 13n.

Obrázek:

Prof. JUDr. Josef Gruber. Autor neznámý (Ateliér Langhans?). Zdroj: Obzor národohospodářský 30 (1925), č. 5, s. 193. Knihovna VŠE, signatura ZF217/XXX.