Claudia Dale Goldin

Claudia Dale Goldin se narodila 14. května 1946 v New Yorku. V dětství chtěla být archeoložkou, později se během studia na Bronx High School of Science začala zajímat o bakteriologii a po absolvování střední školy nastoupila na Cornell University ke studiu mikrobiologie. Ve druhém ročníku studia ji zaujalo využívání ekonomie k odhalování skrytých pravd a začala se blíže zajímat o téma regulace a průmyslové organizace. Poté, co napsala diplomovou práci na téma regulace komunikačních satelitů a získala titul BA, nastoupila do doktorského programu ekonomie na University of Chicago se záměrem studovat průmyslovou organizaci. Později se začala zajímat také o ekonomii práce a ekonomickou historii. V roce 1972 obhájila titul PhD, tématem její doktorské práce, vydané pod názvem „Urban Slavery in the American South“, bylo otroctví ve městech a v průmyslu v době před občanskou válkou ve Spojených státech.

Po absolutoriu Claudia Goldin učila v Madisonu na University of Wisconsin, poté přešla na Princeton University a v roce 1979 na University of Pennsylvania, kde se stala řádnou profesorkou. V roce 1990 nastoupila na Harvard University, kde jí jako první ženě bylo nabídnuto místo řádné profesorky na katedře ekonomie.  V současné době zde stále působí jako Henry Lee Professor of Economics.

Ve svém výzkumu se i nadále zabývá ekonomickou historií a ekonomií práce. Většinou interpretuje současné problémy ve vztahu k minulosti a zkoumá tak jejich původ.  Pokrývá širokou škálu témat, od ženské pracovní síly přes genderové rozdíly v příjmech, vzdělávání, imigraci až po technologické změny.

Je známá především pro svůj výzkum historie role žen v americké ekonomice. Její nejvlivnější práce v této oblasti se týkaly úsilí žen sladit kariéru a rodinu, koedukace ve vysokoškolském vzdělávání, vlivu antikoncepčních pilulek na kariéru žen a rozhodnutí o sňatku, příjmení žen po svatbě jako sociálního ukazatele a nového životního cyklu zaměstnaných žen.  V osmdesátých letech se věnovala rané industrializaci v USA a úloze dělnic, dětské práce a rodin přistěhovalců a dělnické třídy. V tu chvíli si uvědomila, že zaměstnankyně byly v ekonomické historii do značné míry přehlíženy, a rozhodla se studovat, jak se vyvíjela ženská pracovní síla a její role v hospodářském růstu.

Výsledky výzkumu ekonomické historie ženské pracovní síly publikovala koncem devadesátých let, poté se věnovala výzkumu historie amerického školství. Ve spolupráci s manželem, ekonomem Lawrencem Katzem, zkoumala historii ekonomické nerovnosti v Americe a její vztah k pokroku ve vzdělávání.

V dalších letech Claudia Goldin pokračovala v práci na různých tématech aktuálního zájmu, například  úloze tisku při snižování korupce, výhodě poskytování čisté vody a účinných kanalizačních systémů pro snížení kojenecké úmrtnosti, původu omezení imigrace nebo vytvoření amerického pojištění pro případ nezaměstnanosti. Publikovala také řadu důležitých prací o genderu, mezi její nejcitovanější práce patří publikace „Orchestring Impartiality: The Effect of ‚Blind‘ Auditions on Female Musicians“. Zaměřila se také na snahu absolventek vysokých škol skloubit kariéru a rodinu a na důvody přetrvávajícího genderového rozdílu v příjmech. Její kniha „Career & Family: Women’s Century-Long Journey toward Equity“ zahrnuje celou historii a končí dopadem pandemie na kariéru žen a rovnost párů.

V letech 2013-2014 byla Claudia Goldin prezidentkou American Economic Association a v letech 1999-2000 prezidentkou Economic History Association. Je členkou sekcí 53 (sociální a politické vědy) a 54 (ekonomické vědy) National Academy of Sciences i mnoha dalších organizací včetně American Academy of Political and Social Science, Society of Labor Economists, Econometric Society, American Philosophical Society a American Academy of Arts and Sciences. Až do roku 2017 působila celkem 28 let jako ředitelka programu rozvoje americké ekonomiky (Development of the American Economy, DAE) v National Bureau of Economic Research (NBER). V letech 1984-1988 byla rovněž redaktorkou časopisu Journal of Economic History.

Za svoji pedagogickou i vědeckou práci získala několik čestných doktorátů a řadu dalších ocenění. Za výzkum ženské role na trhu práce jí byla v roce 2023 udělena “Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, tzv. Nobelova cenu za ekonomii. Podle prohlášení Švédské akademie věd laureátka poskytla první komplexní přehled výdělků a účasti žen na trhu práce v průběhu staletí. Její výzkum odhaluje příčiny změn a také hlavní zdroje přetrvávající genderové propasti.

Obsáhlá bibliografie laureátky: https://scholar.harvard.edu/goldin/publications?page=1