Guido Wilhelmus Imbens
Guido Wilhelmus Imbens se narodil 3. 9. 1963 v holandském městě Geldrop. V roce 1975 se s rodiči přestěhoval do Deurne, kde navštěvoval Peellandcollege. Jako dítě byl vášnivým šachistou a se svým dětským zájmem spojil v rozhovoru z roku 2021 i svou vášeň pro ekonometrii.
Ve studiu pokračoval na Erasmus University Rotterdam, kde v roce 1983 získal titul bakaláře v oboru ekonometrie. O tři roky později získal titul MSc s vyznamenáním v oboru ekonomie a ekonometrie na University of Hull v Kingston upon Hull. Studium zakončil na Brown University v Providence, Rhode Island obhajobou titulů AM (1989) a PhD (1991), oba v oboru ekonomie.
Guido Imbens učil na Harvard University (1990–1997, 2006–2012), University of California, Los Angeles University of California, Berkeley (2002–2006). Od roku 2012 je profesorem aplikované ekonometrie a ekonomie na Stanford Graduate School of Business na Stanford University. Je také vedoucím pracovníkem Stanfordského institutu pro výzkum hospodářské politiky (SIEPR) a profesorem ekonomie na School of Humanities and Sciences tohoto institutu.
V roce 2019 se stal redaktorem časopisu Econometrica a bude v této funkci působit do roku 2023.
Ve svém profesním životě se Guido Imbens věnuje ekonometrii a kauzálním vztahům. Ve spolupráci s dalšími ekonomy se zaměřil na vývoj metodologií a rámců, které pomáhají ekonomům používat reálné situace, známé jako přírodní experimenty, k testování teorií ze skutečného života. Konkrétně prostřednictvím své studie pomohl analyzovat kauzální vztahy.
Imbens je členem Econometric Society, American Academy of Arts and Sciences a American Statistical Association. V roce 2017 byl také zvolen zahraničním členem Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences.
V roce 2021 byl Guido Imbens spolu s dalšími ekonomy Davidem Cardem a Joshuou Angristem oceněn Cenou Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela, tzv. Nobelovou cenou za ekonomii. Jak uvedla švédská Královská akademie věd „Trojice laureátů nám poskytla nový pohled na pracovní trh a ukázala, jaké závěry týkající se příčiny a následků mohou být odvozeny z přírodních experimentů. Tento přístup se rozšířil i do dalších oblastí a znamenal revoluci v empirickém výzkumu“.