Kenneth Joseph Arrow

Kenneth Joseph Arrow se narodil 23. srpna v roce 1921 v New York City. Oženil se roku 1947 se Selmou Schweitzerovou, se kterou má dva syny.

Bakalářské studium společenských věd absolvoval K. Arrow na City College v New Yorku. Jeho hlavním předmětem zde byla matematika. Dále studoval na Columbia University, kde v roce 1941 získal titul magistra v oboru matematika. Pod vlivem ekonomického statistika Harolda Hotellinga zde absolvoval ještě další studium na katedře ekonomie. V období druhé světové války sloužil jako důstojník pro předpověď počasí v Leteckých silách armády Spojených států. V letech 1946-49 pracoval (vedle studia ekonomie) jako vědecký pracovník Cowlesovy komise pod vedením ekonomů T. Koopmanse a J. Marschaka. Roku 1949 byl na Stanford University jmenován mimořádným docentem ekonomie a statistiky a v r. 1968 profesorem ekonomie, statistiky a operačního výzkumu. V roce 1968 též přijal jmenování profesora ekonomie na Harvard University. K. Arrow působil v mnoha ekonomických a vědeckých institucích, mimo jiné byl zvolen prezidentem Ekonometrické společnosti (1956), prezidentem Americké ekonomické společnosti a předsedou Mezinárodní ekonomické asociace (1986).

V oblasti ekonomické teorie se K. Arrow zabýval především problémem všeobecné rovnováhy, kde navazoval na Walrasiánský model ekonomiky. Ve stati „Existence rovnováhy kompetitivní ekonomiky“, kterou publikoval v roce 1954 spolu s G. Debreuem, podal matematický důkaz existence všeobecné rovnováhy tržní ekonomiky. Tato stať vyvolala řadu užitečných výzkumů, na jejichž základě byly zformulovány nutné podmínky existence všeobecné rovnováhy ekonomiky. Arrow významně přispěl i do diskuse o mechanismech ustanovování tržní rovnováhy. Statí „Stabilita kompetitivní rovnováhy“ (1959) položil spolu s Hurwiczem a Blockem základy teorie stability v ekonomikách s mnoha trhy. Hlavním důsledkem teorie všeobecné rovnováhy je tvrzení, že alokace zdrojů v situaci všeobecné rovnováhy je Pareto-optimální.

Arrowa dále proslavily výzkumy v oblasti teorie blahobytu. V knize „Společenský výběr a individuální hodnoty“ (1951) dokazuje, že nelze zkonstruovat takové pravidlo pro agregaci individuálních preferencí do společenské funkce blahobytu, které by splňovalo jistá pravidla rozumnosti. Tento tzv. „Arrowův paradox“ vrhl nové světlo na teorii společenského výběru a dodnes zůstává v centru pozornosti ekonomů.

Velkým stimulem pro rozvoj ekonomické teorie byly i Arrowovy axiomatické základy chování ekonomických subjektů za rizika. V díle „Studie z teorie chování za rizika“ (1971) se zaobírá koncepty subjektivní pravděpodobnosti, averze k riziku, sdílení rizika a klade si otázku, zda velikost očekávaného diskontovaného zisku je opravdu vhodným kritériem pro vyhodnocování investičních projektů. I v mnoha dalších statích se zabývá kritérii pro vyhodnocování investic a optimalizačními modely.

K. Arrow je vědcem širokého rozhledu a záběru. Vedle významných děl z oblasti ekonomické teorie jsou známé i jeho publikace z oborů teorie řízení, matematického programování a statistiky, ale i četné přehledové monografie a empirické studie.

Hlavní přínos K. Arrowa spočívá v obohacení ekonomické metodologie o nové pojmy a instrumenty, zejména při řešení problému všeobecné rovnováhy a v otázce veřejné volby. Řada významných poznatků a pouček z těchto oblastí dnes v moderních učebnicích ekonomie nese Arrowovo jméno.