Milton Friedman

Milton Friedman se narodil 31. července 1912 v Brooklynu v New Yorku. Rodiče, emigranti ze Zakarpatské Ukrajiny, se v roce 1913 přestěhovali do Rahway (New Jersey), kde M. Friedman navštěvoval veřejnou základní školu a kde také v roce 1928 dokončil středoškolská studia. V té době mu zemřel otec, přesto ho rodina podpořila v rozhodnutí studovat na vysoké škole za předpokladu, že si ji bude financovat sám.

V roce 1939 se oženil se spolužačkou z university Rose Directorovou, která mu od té doby byla i aktivním spolupartnerem v profesionální činnosti. Jejich syn David je známým profesorem ekonomie. Svými přednáškami a publikacemi mimo jiné zábavnou a snadnou cestou přibližuje základní ekonomické myšlenky široké veřejnosti („Hidden Order – The Economics of Everyday Life.“ Harper Business, 1996).

Na Rutgers University, kterou absolvoval v roce 1932, se M. Friedman původně specializoval na matematiku s úmyslem stát se pojistným matematikem. Později se však začal zajímat o ekonomii a výsledkem bylo, že absolvoval universitu s oběma specializacemi. Na universitě se také setkal s Arthurem F. Burnsem, který ovlivnil jeho chápání ekonomického výzkumu a stal se rozhodující osobností jeho dalšího vývoje, a Homerem Jonesem, který ho uvedl do rigorózní ekonomické teorie. Po absolutoriu pokračoval Friedman díky stipendiu ročním postgraduálním studiem na University of Chicago (1932 – 33) a později na Columbia University, kde se seznámil s přístupy k ekonomické vědě, zcela odlišnými od přístupů Chicaga (rigorózní matematická ekonomie, institucionální ekonomie, empirická ekonomie).

Další rok strávil M. Friedman jako asistent Henryho Schultze v Chicagu. V té době navázal také celoživotní přátelství se svými dvěma spolužáky – s Georgem J. Stiglerem a W. Allenem Wallisem. V roce 1935 následoval Wallise a odešel do Washingtonu, kde pracoval v National Resources Committee na přípravě rozsáhlé studie o rozpočtech spotřebitelů. Vzešla z toho mj. jedna ze dvou hlavních součástí jeho pozdější práce „Theory of the Consumption Function“. Od roku 1937 působil M. Friedman jako asistent Simona Kuznetse v National Bureau of Economic Research, kde vznikla druhá součást této práce. V letech 1941 – 43 pracoval na ministerstvu financí, kde se zabýval daňovou politikou válečného období, a v letech 1943 – 45 jako matematický statistik na Columbia University. Po válce nastoupil na University of Minnesota a v roce 1946 na University of Chicago, kde působil až do konce své aktivní kariéry. Společně s A. F. Burnsem současně pracoval M. Friedman v National Bureau of Economic Research, kde zkoumal úlohu peněz v hospodářském cyklu. Kombinace těchto dvou institucí byla vysoce produktivní a výsledkem byla většina jeho prací.

Od začátku šedesátých let byl M. Friedman stále více aktivní ve veřejné sféře. V letech 1966 – 83 psal pravidelný komentář o aktuálních ekonomických problémech pro Newsweek (vyšlo knižně pod názvem „Dismal Performance“). Široká veřejnost byla také seznámena prostřednictvím televize s jeho knihami „Free to Choose“ (10 dílů v roce 1980) a „Tyranny of the Status Quo“ (3 díly v roce 1984). Byl jedním z členů výboru ekonomických poradců během presidentské kampaně senátora B. Goldwatera (1964), R. Nixona (1968) a R. Reagana (1980) i členem řady dalších komisí. Přes četné nabídky na různá místa ve Washingtonu však jeho hlavním zájmem zůstala vědecká práce spojená s pedagogickou činností a výchovou mnoha vynikajících ekonomů v Chicagu.

M. Friedman byl rovněž členem mnoha prestižních institucí jako například American Economic Association, Western Economic Association, American Philosophical Society a National Academy of Sciences. Jeho práce byla také oceněna řadou čestných titulů universitami z celého světa a byl mimo jiné i nositelem čestného titulu Doctor Honoris Causa VŠE (1997).

V roce 1977 rezignoval M. Friedman na aktivní vyučování na University of Chicago, nadále však udržoval kontakty s katedrou a podílel se na její vědecké činnosti. Současně působil jako samostatný vědecký pracovník na Stanford University. Podle svých vlastních slov neodešel z ekonomie, pouze z určitého typu práce. Vzhledem ke specializaci a bouřlivému rozvoji ekonomie, zvláště pak ekonometrie, se necítil být expertem co se týká nových metod a technik. Přestože například řada studií Federal Reserve Bank of Chicago z jeho práce vychází, M. Friedman se jimi již z těchto důvodů nezabýval. Stejně tak si nečinil nárok na vytvoření „zásadního ekonomického díla“. Podle jeho mínění hlavní příspěvky vědeckých pracovníků vznikají během prvních deseti let jejich práce v určité oblasti vědy a i on sám své nejdůležitější práce vytvořil ve čtyřicátých až šedesátých letech (přestože ne všechny byly v té době publikovány). V dalších letech své myšlenky již pouze obohacoval, případně pozměňoval.

Ekonomií se M. Friedman zabýval stále a vyjadřoval se k nejrůznějším otázkám současnosti jako například školství USA („Public Schools: Make Them Private.“ Washington Post, 19.2.1995), úloha Mont Pelerin Society v devadesátých letech ve vztahu k postkomunistickým zemím, problematika jednotné měny EU apod.. V posledních letech také intenzivně pracoval spolu se svojí ženou Rose na pamětech.

Se jménem M. Friedmana jsou spojeny především termíny „Chicagská škola“ a „monetarismus“. Jeho ekonomické teorie se dostaly prakticky do celého světa a ovlivnily zejména v sedmdesátých letech myšlení politiků v řadě zemí.

Největším Friedmanovým přínosem v oblasti metodologie je jeho esej „Metodologie pozitivní ekonomie“ (1953), ve které byl ostře formulován rozdíl mezi pozitivní a normativní ekonomií a byly položeny základy instrumentalismu, jenž představuje jeden z nejplodnějších metodologických přístupů soudobé ekonomie.

V oblasti čisté ekonomie je nejdůležitější Friedmanův přínos do makroekonomie, i když i jeho mikroekonomická učebnice „Teorie cen“ je považována za mimořádně kvalitní. Výsledkem Friedmanova zájmu o problematiku spotřeby je kniha „Teorie spotřebních funkcí“ (1957), ve které byl originálně odlišen permanentní a tranzistorní důvod, což spolu s paralelně vzniklým Modiglianiho modelem životního cyklu představuje základ analýzy spotřeby (a úspor) do dnešní doby.

Jádrem Friedmanova příspěvku je však oblast peněz, peněžní politiky, inflace a nezaměstnanosti. Jeho reformulace kvantitativní teorie peněz (sborník „Studie o kvantitativní teorii peněz.“ Chicago, 1956 ) přináší obhajobu peněz a jejich významu pro růst a rovnováhu ekonomiky. Tuto koncepci, původně nazývanou kvantitativní teorie peněz, později monetarismus, M. Friedman postupně rozvíjel v celé řadě článků a knih. V oblasti teorie inflace a zaměstnanosti zásadně přispěl k popření jednoduché keynesiánské hypotézy Phillipsovy křivky.

V oblasti empirické analýzy stojí za zmínku zejména Friedmanova teorie spotřebních funkcí, která je považována za mistrovskou ukázku empirické analýzy. Za zcela rozhodující příspěvek je všeobecně označována jeho „Peněžní historie Spojených států, 1867-1960“ (1963), kterou napsal společně s A. J. Schwartzovou a na kterou navázala po dvaceti letech další, doplňující práce, srovnávající zkušenost USA a Velké Británie za stejně dlouhé časové období.

Od počátku své vědecké kariéry vystupoval M. Friedman v oblasti hospodářské politiky jako zastánce minima státních zásahů do ekonomiky, a proto věnoval mnoho času analýze příčin, chyb a nezdarů běžně prováděné makroekonomické stabilizační politiky. V řadě prací dokazoval, že z mnoha důvodů státní intervence nevede ke stabilizaci ekonomiky, ale sama jí dává destabilizační impulsy. Zásadně vystupoval zejména proti fiskální politice a jako jediné prakticky užitečné východisko navrhoval velmi jednoduchou peněžní politiku, založenou na principu dlouhodobého udržování fixního tempa růstu nabídky peněz. Základní přístupy formuloval již v textu „Peněžní a fiskální rámec pro stabilizační politiku“ (1948). Svoji koncepci obhajoval v řadě dalších publicistických i striktně vědeckých prací.

V oblasti základních otázek teorie komparativních ekonomických systémů je se jménem M. Friedmana spojena rigorózní analýza tržní ekonomiky a kapitalistického ekonomického systému a kritiky ekonomických systémů, založených na netržní logice. Světoznámou je jeho kniha „Kapitalismus a svoboda“ (1962), která se stala povinnou četbou pro celé generace ekonomů. Obdobný text „Svoboda volby“ vyšel jako světový bestseler v roce 1980.

Milton Friedman byl nepochybně jedním z nejvýznamnějších ekonomů druhé poloviny 20. století. Pravděpodobně neexistuje nikdo jiný, kdo by tak zásadním způsobem zasáhl do tolika oborů ekonomie jako on. V každém z nich zanechal generace přežívající příspěvek a ovlivnil uvažování ekonomů na celém světě, a to jak svých stoupenců, tak i svých odpůrců.

Milton Friedman, guru monetarismu a génius ekonomické svobody, jak bývá nazýván, zemřel 16. 11. 2006 ve věku 94 let.

Knihy

FRIEDMAN, M. One of the authors of Consumer Expenditures in the United States. Prepared for the National Resources Committee. Washington, D.C.: Government Printing Office, 1939.

FRIEDMAN, M., SHOUP, C., MACK, R. P. Taxing to Prevent Inflation. New York: Columbia University Press, 1943.

FRIEDMAN, M., KUZNETS, S. Income from Independent Professional Practice. New York: National Bureau of Economic Research, 1945.

FRIEDMAN, M. Co-editor with H. A. Freeman, Frederick Mosteller, and W. Allen Wallis, and also co-author of Sampling Inspection. New York: McGraw-Hill Book Co., Inc., 1948.

FRIEDMAN, M. Essays in Positive Economics. Chicago: University of Chicago Press, 1953.

FRIEDMAN, M. Editor of Studies in the Quantity Theory of Money. Chicago: University of Chicago Press, 1956.

FRIEDMAN, M. A Theory of the Consumption Function. Princeton: Princeton University Press, 1964.

FRIEDMAN, M. A Program for Monetary Stability. New York: Fordham University Press, 1959.

FRIEDMAN, M. Capitalism and Freedom. Chicago: University of Chicago Press, 1962.

FRIEDMAN, M. Price Theory: A Provisional Text. Cass, 1962.

FRIEDMAN, M., SCHWARTZ, A. J. A Monetary History of the United States, 1867-1960. National Bureau of Economic Research Studies in Business Cycles, no. 12. Princeton: Princeton University Press, 1963. (Chapter 7 published separately as The Great Contraction in 1965 by Princeton University Press.)

FRIEDMAN, M. Inflation: Causes and Consequences. University Microfilms International, 1963. Bombay: Asia Publishing House for the Council for Economic Education, 1963. Reprinted in Dollars and Deficits.

FRIEDMAN, M. Postwar Trends in Monetary Theory and Policy. Centre for Economic Research Lecture Series, no. 5. Athens, Greece: Centre for Economic Research, 1963.

FRIEDMAN, M., ROOSA, R. V. The Balance of Payments: Free versus Fixed Exchange Rates. Rational Debate Seminar. Washington, D.C.: American Enterprise Institute for Public Policy Research, 1967. M. Friedman’s lecture reprinted in Dollars and Deficits, but not the discussion and rebuttals.

FRIEDMAN, M. Dollars and Deficits: Inflation, Monetary Policy and the Balance of Payments. Prentice-Hall, 1968.

FRIEDMAN, M. The Optimum Quantity of Money and Other Essays. MacMillan, 1969.

FRIEDMAN, M., HELLER, W. H. Monetary vs. Fiscal Policy. Seventh Annual Arthur K. Salomon Lecture, Graduate School of Business Administration, New York University. New York: W.W. Norton & Co., 1969.

FRIEDMAN, M., SCHWARTZ, A. J. Monetary Statistics of the United States. National Bureau of Economic Research Studies in Business Cycles, no. 20. New York: Columbia University Press, 1970.

FRIEDMAN, M. A Theoretical Framework for Monetary Analysis. National Bureau of Economic Research Occasional Paper, no. 112. New York: National Bureau of Economic Research, 1971. Reprinted in Milton Friedman´s Monetary Framework.

FRIEDMAN, M. An Economisťs Protest: Columns on Political Economy. Glen Ridge, N.J.: Thomas Horton & Daughters, 1972; 2d ed., 1975. (The second edition also published in 1975 under the title There’s No Such Thing as a Free Lunch by the Open Court Publishing Company of LaSalle, Ill.)

FRIEDMAN, M., COHEN, W. J. Social Security: Universal or Selective? Rational Debate Seminar. Washington, D.C.: American Enterprise Institute for Public Policy Research, 1972.

FRIEDMAN, M. Money and Economic Development. New York: Praeger, 1973.

FRIEDMAN, M. Milton Friedman´s Monetary Framework: A Debate with His Critics. Edited by Robert J. Gordon. Chicago: University of Chicago Press, 1974.

FRIEDMAN, M. From Galbraith to Economic Freedom. London: Institute of Economic Affairs, 1977.

FRIEDMAN, M. The Business System: A Bicentennial View. Hanover, N.H.: Amos Tuck School of Business Administration, 1977.

FRIEDMAN, M. Inflation and Unemployment: the New Dimension of Politics. London: Institute of Economic Affairs, 1977. (Alfred Nobel memorial lectures – 1976.)

FRIEDMAN, M. The Nobel Price in Economics, 1976: a Talk. Stanford, Calif.: Hoover Institution, Stanford University, 1977.

FRIEDMAN, M. Milton Friedman in Australia, 1975. Sydney: Constable and Bain [etc.], 1977.

FRIEDMAN, M. Tax Limitation, Inflation and the Role of Government. Dallas, Tex.: Fisher Institute, 1978.

FRIEDMAN, M. Has the Economic Tide Turned? Glasgow: Strathclyde Business School, 1978.

FRIEDMAN, M., FRIEDMAN, R. Free to Choose: A Personal Statement. Penguin, 1980.

FRIEDMAN, M. Prices of Money and Goods Across Frontiers: the Pound and the Dollar Over a Century. London: Published for the Harry G. Johnson Memorial Fund by the Trade Policy Research Centre, 1980.

Milton Friedman and Paul A. Samuelson Discuss the Economic Responsibility of Government. College Station, Tex.: Center for Education and Research in Free Enterprise, Texas A&M University, 1980.

Milton Friedman Speaks. New York: Harcourt Brace Jovanovich, 1980. Transcripts of 15 lectures presented Oct. 3, 1977 – Feb. 21, 1978.

FRIEDMAN, M., SCHWARTZ, A. J. From New Deal Banking Reform to World War II Inflation. Books on Demand, 1980.

FRIEDMAN, M. Market Mechanisms and Central Economic Planning. Washington, D.C.: American Enterprise Institute for Public Policy Research, 1981.

FRIEDMAN, M. The Invisible Hand in Economics and Politics. Singapore: Institute of Southeast Asian Studies, 1981.

FRIEDMAN, M., HAYEK, F. A., KALYMON, B. Rent control, myths & realities: international evidence of the effects of rent control in six countries. Vancouver, B.C., Canada: Fraser Institute, 1981.

FRIEDMAN, M., SCHWARTZ, A. J. Monetary Trends in the United States and the United Kingdom: Their Relation to Income, Prices, and Interest Rates, 1867-1975. Chicago: University of Chicago Press, 1982.

On Milton Friedman. Vancouver, B.C., Canada: Fraser Institute, 1982.

FRIEDMAN, M. Money Talks: Five Views of Britain’s Economy. Edited by Alan Horrox and Gilliam McCredie. Taylor and Francis, 1983.

FRIEDMAN, M. Bright Promises, Dismal Performance: An Economist’s Protest. Edited with an introduction and notes by William R. Allen. New York: Harcourt Brace Jovanovich, 1983.

FRIEDMAN, M., FRIEDMAN, R. Tyranny of the Status Quo. Penguin, 1985.

FRIEDMAN, M. Politics and Tyranny: Lessons in the Pursuit of Freedom. Edited with an introduction by David J. Theroux. San Francisco, Calif.: Pacific Institute for Public Policy Research, 1984.

FRIEDMAN, M. The Suicidal Impulse of the Business Community: Based on Remarks Delivered at the Hoower Pacific Coast Seminar Dinner, October 25, 1983. Board of Trustees of the Leland Stanford Junior University, 1984.

FRIEDMAN, M. Market or Plan? London: Centre for Research into Communist Economies, 1984.

FRIEDMAN, M. The Essence of Friedman. Edited by Kurt R. Leube; foreword by W. Glenn Campbell; introduction by Anna J. Schwartz. Stanford, Calif. : Hoover Institution Press, 1987.

FRIEDMAN, M. Monetarist Economics. Oxford: Basil Blackwell, 1991.

FRIEDMAN, M. Input and Output in Medical Care. Stanford, CA: Hoover Institution, Stanford University, 1992.

FRIEDMAN, M. Money Mischief: Episodes in Monetary History. New York: Harcourt Brace Jovanovich, 1992.

FRIEDMAN, M. A Program for Monetary Stability. New York: Fordham University Press, 1959.

Friedman & Szasz On Liberty and Drugs: Essays on the Free Market and Prohibition. Edited and with a preface by Arnold S. Trebach and Kevin B. Zeese. Washington, D. C.: Drug Policy Foundation Press, 1992. Contains excerpts from „Free to choose: a personal statement“, 1980 and „Tyranny of the status quo“, 1984 by Milton & Rose Friedman, and „Ceremonial chemistry: the ritual persecution of drugs, addicts, and pushers“, 1985 by Thomas S. Szasz.

FRIEDMAN, M. Why Government is the Problem. Stanford, Calif.: Hoover Institution on War, Revolution, and Peace, Stanford University, 1993.

FRIEDMAN, M. Foreign Economic Aid: Means and Objectives. With a foreword by Peter Duignam. Stanford, Ca: Hoover Institution on War, Revolution, and Peace, 1995.

Zobrazit publikace v katalogu
Milton Friedman