Jak vypadá citace

Citací rozumíme označení převzaté myšlenky a uvedení zdroje, ze kterého ji přebíráme. Každá citace má proto dvě části:

  1. citace v textu práce (jde o velmi stručnou identifikaci zdrojového textu prostřednictvím jména autora a roku vydání),
  2. záznam v seznamu literatury (podrobná podoba citačního záznamu obsahující všechny identifikační údaje, potřebné k dohledání zdrojového dokumentu).

Tyto dvě části citace musí být provázané a až na drobné výjimky musí mít každá citace v textu svého zástupce v seznamu literatury. Na VŠE by konkrétní podoba obou částí citace měla odpovídat citačnímu stylu APA 7. vydání.

1. Citace v textu práce

V textu práce označte převzatou myšlenku tak, jak to určuje zvolený citační styl. Označení musí reflektovat způsob, jakým jsme myšlenku převzali. Existují pro to dva způsoby: přímá citace a parafráze.

a) Přímá citace

Jedná se o doslovnou citaci. Z původního díla přebíráte text nebo data 1:1 a vůbec nic neupravujete. Jak s tím naložit v textu?

  1. Převzetí jasně graficky označte. Nejčastěji se používají uvozovky nebo kurzíva.
  2. Za převzatým textem je vždy odkaz na zdroj, včetně identifikace konkrétní stránky.

V odborném textu byste neměli mít víc než cca 10 % přímých citací. Tento způsob proto používejte pouze, pokud je to nezbytně nutné.

Citace z cizojazyčných zdrojů

V případě, že chcete citovat cizojazyčný zdroj formou přímé citace, lze postupovat dvěma způsoby. O tom, jaký zvolíte, je vhodné se poradit s vedoucím Vaší práce.

  • Citaci vložíte do textu práce v originálním znění a do závorky/poznámky pod čarou přeložíte vlastními slovy.
  • Citaci doslovně přeložíte a do závorky uvedete, že se jedná o vlastní překlad.

b) Parafráze

Cizí myšlenky popisujete vlastními slovy, ale nesmíte změnit jejich význam. Může se jednat i o sumarizaci textu, zpracování vlastní tabulky z převzatých dat apod. Text nemusí mít zvláštní formát (kurzívu nebo uvozovky).

Součástí parafráze je vždy odkaz na zdroj, opět dle pravidel zvoleného citačního stylu.

2. Záznam v seznamu literatury

Záznam by měl obsahovat údaje, podle kterých lze zdroj (např. knihu, článek, zprávu, interní dokument) identifikovat a případně dohledat. Nejčastěji záznam obsahuje informaci o tvůrcích, názvu dokumentu, datu vydání (vytvoření), vydavateli apod.

Seznam literatury je zařazen na konec práce a obsahuje všechny zdroje, které jste v práci použili. Konkrétní podobu seznamu literatury určuje zvolený citační styl a mohou jej upravovat i formální požadavky pro psaní kvalifikačních prací nebo dokonce vedoucí práce.