Publikační proces
Mezi podmínky absolvování všech doktorských studijních programů na VŠE a zároveň mezi běžné pracovní povinnosti řadového vědce patří publikování. Kromě monografií, skript a učebních materiálů se nejčastěji jedná o články v odborných periodikách. A právě s publikačním procesem odborných článků se může pojit spousta nejasností a pojmů. Tato stránka by vám měla pomoci v orientaci v toto tématu a osvětlit ustálenou terminologii, která se s publikováním v odborných časopisech pojí.
Výběr vhodného periodika
Jedním ze základních předpokladů k publikování je přehled ve oboru a v mezinárodně uznávaných časopisech, které jsou pro daný obor klíčové. Do procesu výběru vhodného periodika pro konkrétní článek však může zasahovat ohromné množství proměnných. Kromě jiného se může jednat o:
- Prestiž – přehled o uznání a prestiži různých periodik lze získat především konzultacemi s kolegy, zařazeních časopisů do různých žebříčků, jeho citovaností apod.
- Scientometrické hodnocení – metriky jako je IF, AIS či SJR a jejich kvartilové rozřazení. Dale také altmetriky na vědeckých sociálních sítích.
- Oborové vymezení časopisu – jak moc úzce či naopak široce je časopis oborově vymezen.
- Národnostní/kulturní/institucionální vymezení časopisu – jak moc úzce či naopak široce je časopis geograficky či kulturně dedikován.
- Publikační podmínky – přijímání článků, recenzní řízení, licenční smlouvy apod.
- A v neposlední řadě podmínky poskytovatele financí, pokud je daný článek výstupem některého z projektů podporovaných externími subjekty.
Podmínky jednotlivých vydavatelství
Před rozhodnutím, ve kterém odborném časopise byste rádi publikovali, je třeba si podrobně prostudovat webové stránky daného časopisu (někdy vydavatelství) a zejména sekci věnovanou autorům článků (Author guidelines / Instructions for Authors apod.).
Kromě konkrétního postupu k tomu, jak článek podat k recenznímu řízení, jaké formální a jiné požadavky článek musí splňovat, dle jaké normy daný časopis cituje atd., byste se zde měli dozvědět i licenční podmínky, které se k vašemu článku po dobu od podání článku až do jeho publikování budou vztahovat. Možnosti otevřeného publikování (open access) a s ním spojených plateb. Složení redakční rady a dalších poradců a editorů, kteří budou Váš článek posuzovat v recenzním řízení a mnoho dalšího.
Tyto požadavky mohou kromě jiného silně ovlivnit výběr periodika, ve kterém byste rádi publikovali. Požadavky na autory bývají v mnoha časopisech velmi podrobné a konkrétní a při recenzním řízení jsou dodržovány, proto se vyplatí si předem zjistit, do čeho jdete.
Podmínky zpřístupnění článku
Každé vydavatelství si může stanovit, s jakými licencemi bude své časopisy dále zpřístupňovat, s čímž se pojí i to, jaká práva článek dále šířit zůstanou jeho autorovi. Obecně jsou využívané dvě cesty:
- Článek je publikován tradičním způsobem v daném periodiku a jeho zpřístupnění čtenářům je zpoplatněno (formou předplatného daného periodika, databáze, ve které je dané periodikum zařazeno nebo jednorázového poplatku za konkrétní článek / výtisk časopisu).
- Článek je vydáván se statusem open access (OA) a je tedy po vydání zpřístupněn ke čtení široké veřejnosti bez nutnosti si periodikum předplácet. S tím se ovšem často pojí autorské poplatky. Je tedy třeba počítat s tím, že pokud budete svůj článek chtít vydat v režimu open access, bude pravděpodobně třeba za jeho publikaci zaplatit.
Periodika (vydavatelství) využívají různých variant a kombinací těchto dvou přístupů. Existují periodika čistě na principu OA nebo tradičního způsobu zpřístupnění všech článků pouze předplatitelům. Zároveň se mnoho z nich rozhodlo jít cestou hybridního modelu publikování a tedy, že pouze určité procento jejich článků je zveřejňováno se statusem OA. Další využívanou variantou je zpřístupnění daného článku do režimu OA až po uplynutí určité doby (tzv. časového embarga).
Forma zpřístupnění může být podmíněna i institucí či grantem, v rámci kterého daný článek publikujete. Např. v rámci evropského programu Horizont Evropa mají příjemci dotací povinnosti publikovat své výsledky v režimu OA.
Recenzní řízení (peer review)
Jednou z podmínek vydání článku v odborném vědeckém časopise je, že článek musí projít recenzním řízením. Jedná se o proces schvalování článku po odborné i formální stránce.
Délka recenzního řízení je velmi individuální záležitost každého časopisu. Alespoň řádovou představu o délce recenzního řízení v konkrétním periodiku by měl mít vydavatel na webových stránkách. Obecně platí, že v případě velmi krátkých recenzních řízení (v řádu dnů) je vhodné zbystřit a prověřit, zda se nejedná o tzv. predátorský časopis. Standardní délka recenzních řízení se pohybuje v řádu měsíců, ale při opakovaných revizích se může protáhnout i na několik let.
Běžně se lze setkat s těmito 3 typy recenzního řízení:
- Double blind peer review – obě strany recenzního řízení jsou anonymní (recenzenti neznají totožnost autora a autor nezná totožnost recenzentů).
- Single blind peer review – anonymní jsou v tomto případě pouze recenzenti, kteří ale znají totožnost autora článku.
- Open peer review – jeden z postupů otevřené vědy, recenzní řízení je v tomto případě otevřené a to v různé míře, kterou stanovuje daný odborný časopis. Může se jednat o to, že jsou si známy obě strany recenzního řízení navzájem, ale může jít také o zveřejňování recenzních posudků, zveřejňování celého procesu recenzního řízení či veřejné připomínkování preprintu obecně. Prozatím jej využívá pouze malé procento časopisů.
Ačkoli ve většině případů konkrétní složení recenzentů není známé, vydavatelé by na svých webových stránkách měli zveřejňovat kompletní panel recenzentů, se kterými spolupracují, tedy je možnost udělat si alespoň obecný přehled o tom, kteří odborníci by se recenzentem podávaného článku mohli stát.
Verze článku v průběhu publikačního procesu
Preprint
Text článku, který ještě neprošel recenzním řízením, ale přesto byl v nějaké elektronické formě zveřejněn. Někdy jsou preprinty označované také jako Author’s original manuscript (AOM). Jedná se typicky o články, kde by čekání na výsledek recenzního řízení zdržovalo posun vědeckého bádání vpřed. Zveřejňování preprintů prostřednictvím preprintových serverů je také stále častější formou sebepropagace vědecké činnosti a také postupem preferovaným v rámci otevřené vědy.
Nejznámnějším preprintovým serverem je ArXiv, případně SocArXiv. Některé preprintové servery uzavírají smlouvy s konkrétními vydavateli, případně je přímo provozují a nabízí tak autorům možnost uložení preprintu před a v průběhu recenzního řízení.
Preprinty svých článků zveřejňují většinou autoři sami, stále jsou totiž držiteli autorských práv. V případě, že má ovšem autor v úmyslu svůj článek v některém odborném periodiku publikovat, je vhodné si předem zjistit, jak se daný časopis ke zveřejňování preprintů staví. Podmínky pro zveřejňování preprintů může mít každý časopis jiné a může se jednat i o velmi konkrétní doporučení. V krajním případě by se tak mohlo stát, že vybraný časopis článek nepřijme pouze proto, že již byl zveřejněn ve formě preprintu.
Author’s Accepted Manuscript (AAM)
Obvykle je tímto pojmem chápána verze článku, která je již přijatá k publikování v konkrétním periodiku. Může nebo nemusí obsahovat poznámky recenzentů. Prozatím ale neobsahuje konkrétní vydavatelské údaje, stránkování, správné formátování a sazbu. Konkrétní chápání pojmu AAM se však může u různých vydavatelů drobně lišit. Zveřejňování AAM verzí článků podléhá přísným pravidlům vycházejícím s licenčních smluv nebo podmínek daného časopisu zveřejněných na webových stránkách, které je vždy potřeba si před případným zveřejněním důkladně prostudovat.
Verze AAM bývá často nazývána také postprintem, nicméně chápání a vymezení jednotlivých verzí stavovuje vždy vydavatel článku.
Vydavatelská verze
Elektronická verze článku, který již prošel recenzním řízením a je zveřejněn v rámci nějakého odborného časopisu/publikace.
Při zveřejňování vydavatelských verzí hrají hlavní roli vydavatelé, autor se v tomto případě již musí řídit podmínkami vydavatele a smlouvy o autorských právech (licenční smlouvy). Postoj vydavatele k problematice autorských práv a licencí postprintů lze většinou najít na jeho webových stránkách v informacích pro autory, případně ve webovém nástroji Sherpa Romeo.