Jak vypadá citace

Citací rozumíme označení převzaté myšlenky a uvedení zdroje, ze kterého ji přebíráme. Každá citace má proto dvě části:

  1. citace v textu práce (jde buď o odkaz na seznam literatury, nebo velmi stručnou identifikaci zdrojového textu prostřednictvím jména autora a roku vydání),
  2. záznam v seznamu literatury (podrobná podoba citačního záznamu obsahující všechny potřebné identifikační údaje, potřebné k dohledání zdrojového dokumentu).

Tyto dvě části citace musí být provázané a až na drobné výjimky musí mít každá citace v textu svého zástupce v seznamu literatury. Konkrétní podoba obou částí citace se může lišit jak uváděnými identifikačními údaji, tak jejich pořadím. Liší se vždy podle stylu, jakým citujeme. Informace o jednotlivých citačních stylech a jejich podobách najdete zde.

  1. V textu

Vždy označte převzatou myšlenku tak, jak to určuje zvolený citační styl. Označení musí reflektovat způsob, jakým jsme myšlenku převzali. Existují dva způsoby:

 

  • Přímá (doslovná) citace  

Z původního díla jste přebírali 1:1. Nic jste neupravovali.

Převzetí jasně graficky označte.

Nejčastěji se používají uvozovky a kurzíva.

Dle pravidel citačního stylu je za převzatým textem vždy odkaz na zdroj, včetně identifikace konkrétní stránky.

V odborném textu byste neměli mít víc než cca 10 % přímých citací.

Tento způsob moc nepoužívejte. Uchylujte se k němu jen, pokud je to nezbytně nutné.

V případě čerpání z cizojazyčného zdroje, je doslovný překlad brán jako přímá (doslovná) citace.

Citace z cizojazyčných zdrojů

V případě, že chcete citovat cizojazyčný zdroj formou přímé (doslovné) citace lze postupovat dvěma způsoby. O tom, jaký zvolíte, je vhodné se poradit s Vaším školitelem.

  • Citaci vložíte do textu práce v originálním znění a do závorky (poznámky pod čarou) přeložíte vlastními slovy.
  • Citaci doslovně přeložíte a do závorky uvedete, že se jedná o vlastní překlad.

  

  • Parafráze (říkám vlastními slovy cizí myšlenky)

Cizí myšlenky popisujte vlastními slovy, ale nesmíte změnit jejich význam. Může se jednat i o sumarizaci textu, zpracování vlastní tabulky z převzatých dat apod. Text nemusí mít zvláštní formát (kurzívu nebo uvozovky).

Součástí parafráze je vždy odkaz na zdroj, opět dle pravidel zvoleného citačního stylu.

 

2. Záznam v seznamu literatury

Seznam literatury je zařazen na konec práce a obsahuje všechny zdroje, které jste v práci použili.

Konkrétní podobu seznamu literatury určuje citační styl (odkaz) a můžou jej upravovat i formální požadavky pro psaní kvalifikačních prací nebo dokonce vedoucí práce (např. může být specifikováno řazení dle typu citovaných dokumentů apod.).

Záznam by měl obsahovat údaje, podle kterých lze zdroj (např. knihu, článek, zprávu, interní dokument) identifikovat a případně dohledat. Nejčastěji záznam obsahuje informaci o tvůrcích, názvu dokumentu, datu vydání (vytvoření), vydavateli apod.